Debian GNU/Linux -- instalační příručka

Copyright ? 2004, 2005 tým okolo instalačního programu Debianu

Tento manuál je volně ąiřitelný; můľete ho distribuovat nebo pozměnit za
podmínek uvedených v licenci GNU General Public Licence. Text licence naleznete
v E - "Český překlad GNU General Public License".

Abstrakt

Dokument obsahuje návod na instalaci systému Debian GNU/Linux 3.1 (kódové
označení "sarge"), pro počítače Alpha ("alpha"). Kromě návodu zde naleznete
odkazy na daląí dokumentaci, která vám pomůľe s detailnějąím nastavením a
vyladěním nového systému.

Poznámka

Přestoľe je příručka kompletní, očekáváme její drobné roząiřování a upravování
i po oficiálním uvedení Debianu 3.1 (sarge). Nejnovějąí verzi příručky
naleznete na Internetu na domovské stránce debian-installeru, kde se také mohou
nacházet nové překlady do daląích jazyků.

-------------------------------------------------------------------------------

Obsah

Instalace systému Debian GNU/Linux 3.1 na architektuře alpha
1. Vítejte v Debianu

    1.1. Co je Debian?
    1.2. Co je GNU/Linux?
    1.3. Co je Debian GNU/Linux?
    1.4. Získání Debianu
    1.5. Získání nejnovějąí verze této příručky
    1.6. Organizace příručky
    1.7. O licenčních ujednáních

2. Poľadavky na počítač

    2.1. Podporovaná zařízení

        2.1.1. Podporované počítačové architektury
        2.1.2. Procesory, základní desky a grafické karty
        2.1.3. Grafické karty
        2.1.4. Víceprocesorové systémy

    2.2. Instalační média

        2.2.1. CD-ROM/DVD-ROM
        2.2.2. Pevný disk
        2.2.3. Sí»
        2.2.4. Un*x nebo systém GNU
        2.2.5. Podporovaná datová média

    2.3. Ostatní zařízení
    2.4. Hardware určený pro GNU/Linux

        2.4.1. Vyvarujte se uzavřených technologií
        2.4.2. Faleąná paritní pamě»

    2.5. Poľadavky na operační pamě» a diskový prostor
    2.6. Hardware pro připojení k síti

3. Neľ začnete s instalací

    3.1. Přehled instalačního procesu
    3.2. Zálohujte si svá data!
    3.3. Dále budete potřebovat

        3.3.1. Dokumentace
        3.3.2. Hledání zdrojů informací o hardwaru
        3.3.3. Hardwarová kompatibilita
        3.3.4. Nastavení sítě

    3.4. Splnění minimálních hardwarových poľadavků
    3.5. Předrozdělení disku pro více operačních systémů

        3.5.1. Dělení disku v Tru64 UNIX
        3.5.2. Dělení disku ve Windows NT

    3.6. Neľ začnete s instalací ...

        3.6.1. Různé hardwarové problémy

4. Získání instalačních médií

    4.1. Oficiální sada CD-ROM
    4.2. Staľení souborů z debianích zrcadel

        4.2.1. Kde se nalézají instalační obrazy?

    4.3. Příprava souborů pro zavedení ze sítě pomocí TFTP

        4.3.1. Povolení TFTP serveru
        4.3.2. Přesun TFTP obrazů na místo

    4.4. Automatická Instalace

        4.4.1. debian-installer

5. Zavedení instalačního systému

    5.1. Zavedení instalátoru na Alpha

        5.1.1. Firmware Alpha konzoly
        5.1.2. Zavedení z TFTP
        5.1.3. Zavedení z CD-ROM s konzolou SRM

    5.2. Zaváděcí parametry

        5.2.1. Parametry instalačního programu

    5.3. Problémy s instalačním systémem

        5.3.1. Zaváděcí konfigurace
        5.3.2. Význam hláąek při zavádění jádra
        5.3.3. dbootstrap -- hláąení problému
        5.3.4. Poąlete nám zprávu o instalaci

6. Pouľíváme instalační program Debianu

    6.1. Základní principy
    6.2. Úvod do komponent
    6.3. Pouľití jednotlivých komponent

        6.3.1. Nastavení instalačního programu a rozpoznání hardwaru
        6.3.2. Rozdělení disku a výběr přípojných bodů
        6.3.3. Instalace základního systému
        6.3.4. Nastavení zavádění systému
        6.3.5. Dokončení první fáze instalace
        6.3.6. Nejrůznějąí

7. Zavedení vaąeho nového systému

    7.1. Okamľik pravdy
    7.2. Prvotní přizpůsobení Debianu

        7.2.1. Nastavení časového pásma
        7.2.2. Nastavení uľivatelů a jejich hesel
        7.2.3. Nastavení PPP
        7.2.4. Nastavení APT
        7.2.5. Instalace balíčků
        7.2.6. Výzvy během instalace balíčků
        7.2.7. Nastavení poątovního serveru

    7.3. Přihláąení do systému

8. Co dál?

    8.1. První kroky se systémem UNIX
    8.2. Orientace v Debianu

        8.2.1. Balíčkovací systém Debianu
        8.2.2. Správa různých verzí programů
        8.2.3. Správa Cronu

    8.3. Daląí dokumentace
    8.4. Kompilace nového jádra

        8.4.1. Správa jader

A. Jak na instalaci

    A.1. Příprava
    A.2. Zavedení instalačního programu

        A.2.1. CDROM
        A.2.2. Zavedení ze sítě
        A.2.3. Zavedení z pevného disku

    A.3. Instalace
    A.4. Poąlete nám zprávu o instalaci
    A.5. A na závěr...

B. Poznámky k rozdělování disku

    B.1. Počet a velikost oblastí
    B.2. Strom adresářů
    B.3. Doporučené rozdělení disku
    B.4. Jak Linux pojmenovává pevné disky
    B.5. Dělící programy v Debianu

        B.5.1. Dělení disku na Alpha

C. Co se jinam neveąlo

    C.1. Příklad předkonfiguračního souboru
    C.2. Zařízení v Linuxu

        C.2.1. Nastavení myąi

    C.3. Místo potřebné pro úlohy
    C.4. Instalace Debianu ze stávajícího unixového/linuxového systému

        C.4.1. Přípravné práce
        C.4.2. Instalace balíku debootstrap
        C.4.3. Spuątění debootstrapu
        C.4.4. Nastavení základního systému
        C.4.5. Instalace jádra
        C.4.6. Nastavení zavaděče

D. Administrivia

    D.1. O tomto dokumentu
    D.2. Jak přispět k tomuto návodu
    D.3. Hlavní spoluautoři
    D.4. Český překlad
    D.5. Ochranné známky

E. Český překlad GNU General Public License

    E.1. Preambule
    E.2. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE
    E.3. Jak uplatnit tato ustanovení na vaąe nové programy

Seznam tabulek

3.1. Hardwarové informace nutné pro instalaci
3.2. Doporučené minimální poľadavky

Instalace systému Debian GNU/Linux 3.1 na architektuře alpha

Jsme potěąeni, ľe jste se rozhodli vyzkouąet právě Debian. Poznáte, ľe je mezi
distribucemi operačních systémů zcela výjimečný. Debian GNU/Linux přináąí
kvalitní svobodný software z celého světa a spojuje jej do koherentního celku.
Věříme, ľe zjistíte, ľe i zde platí pravidlo synergie: přínos softwaru v
distribuci Debian je mnohem vyąąí neľ celkový přínos samostatných programů.

Chápeme, ľe mnoho čtenářů bude chtít přeskočit tuto příručku a začít rovnou s
instalací (a instalační program se snaľí, aby to bylo moľné). Pokud tedy nemáte
čas číst celou instalační příručku, přečtěte si alespoň krátký dokument nazvaný
"Jak na instalaci", který vás provede základní instalací. Pro případ, ľe se
něco pokazí, nebo pro popis sloľitějąích technik, v něm naleznete odkazy do
této instalační příručky. Krátký dokument se nalézá v A - "Jak na instalaci".

Ve světle řečeného doufáme, ľe si naleznete čas přečíst větąinu této příručky,
protoľe získáte nejen zajímavé informace, ale také budete mít z instalace lepąí
záľitek.

Kapitola 1. Vítejte v Debianu

Obsah

1.1. Co je Debian?
1.2. Co je GNU/Linux?
1.3. Co je Debian GNU/Linux?
1.4. Získání Debianu
1.5. Získání nejnovějąí verze této příručky
1.6. Organizace příručky
1.7. O licenčních ujednáních

V této kapitole se stručně seznámíte s historií projektu Debian a s distribucí
Debian GNU/Linux. Pokud jste nedočkaví a chcete přejít rovnou k instalaci,
přeskočte klidně na následující kapitolu.

1.1. Co je Debian?

Debian je výhradně dobrovolnická organizace věnující se vývoji svobodného
softwaru a ąíření myąlenek Free Software Foundation. Debian vznikl v roce 1993,
kdyľ se Ian Murdock rozhodl vytvořit kompletní a jednotnou softwarovou
distribuci zaloľenou na relativně novém jádře Linux. Ian rozeslal otevřenou
výzvu softwarovým vývojářům, kteří by chtěli k projektu přispívat. Relativně
malá skupina zasvěcených nadąenců, původně financovaná Free Software Foundation
a ovlivněna filosofií GNU, se během let rozrostla do organizace sestávající z
asi 900 vývojářů.

Vývojáři jsou zapojeni do mnoha aktivit zahrnujících správu sluľeb WWW a FTP,
vytváření grafického designu, právní analýzy softwarových licencí, psaní
dokumentace a samozřejmě správu softwarových balíků.

V zájmu sdělování své filosofie a přilákání vývojářů, kteří věří tomu, co
Debian reprezentuje, jsme publikovali mnoľství dokumentů, které vysvětlují naąe
hodnoty a slouľí jako návody těm, kteří se chtějí stát debianími vývojáři.

  * Novým vývojářem se můľe stát kdokoli, kdo souhlasí se závazky plynoucími z
    Debian Social Contract. Kaľdý vývojář můľe k distribuci připojit daląí
    softwarový balík za předpokladu, ľe program je podle naąich kritérií volně
    ąiřitelný a balík splňuje naąe standardy kvality.

  * Dokument Debian Free Software Guidelines je jasný a výstiľný souhrn
    kritérií, která Debian klade na svobodný software. Tento dokument má ve
    světě svobodného softwaru velký vliv a je základem pro The Open Source
    Definition.

  * Debian má rozsáhlé specifikace standardů kvality obsaľené v Debian Policy
    Manual. Dokument určuje podmínky, které musí splňovat kaľdý balík v naąí
    distribuci.

Vývojáři Debianu jsou rovněľ zainteresováni v řadě daląích projektů, z nichľ
některé úzce souvisí přímo s Debianem, jiné se dotýkají celé linuxové komunity.
Například:

  * Přispívání do Linux Standard Base (LSB). Projekt LSB se zaměřuje na
    standardizaci základního systému GNU/Linuxu, coľ umoľní vývojářům softwaru
    a hardwaru třetích stran vyvíjet pro GNU/Linux takové programy a zařízení,
    které budou fungovat v Linuxu obecně a ne jen v konkrétních vybraných
    distribucích.

  * Projekt Filesystem Hierarchy Standard (FHS) se snaľí standardizovat
    umístění souborů v linuxovém systému. Softwaroví vývojáři se tak budou moci
    plně koncentrovat na vývoj svých programů a nebudou se muset dále starat o
    to, zda jejich balík bude fungovat na jiné distribuci GNU/Linuxu.

  * Debian Jr. je interní projekt Debianu zaměřený předevąím na naąe nejmenąí
    uľivatele.

Pokud se chcete o Debianu dozvědět víc, podívejte se na Debian FAQ.

1.2. Co je GNU/Linux?

Linux je operační systém, coľ je skupina programů, které vám mimo jiné umoľňují
komunikovat s počítačem a spouątět daląí programy.

Operační systém se skládá z řady základních programů, které potřebuje kaľdý
počítač, aby byl vůbec schopen pracovat s různými periferiemi (např. pracovat s
daty na discích a páskách, obsluhovat tiskárny, přidělovat pamě», ...),
komunikovat s uľivatelem a spouątět programy. Nejdůleľitějąí částí operačního
systému je jádro, coľ je v systému GNU/Linux právě Linux. Zbytek systému okolo
jádra je tvořen nejrůznějąími programy, z nichľ spousta byla napsána v rámci
projektu GNU. Protoľe jádro samotné netvoří funkční operační systém,
preferujeme pro označení takovýchto systémů termín "GNU/Linux". (Lidé obvykle
říkají "Linux", ale mají tím na mysli GNU/Linux.)

Linux byl od počátku navrľen jako operační systém unixového typu s podporou
souběľné práce více uľivatelů, kteří mohou mít najednou spuątěno několik
programů (multitasking). Na rozdíl od některých jiných operačních systémů Linux
nikdo nevlastní a velkou měrou se na jeho vývoji podílí neplacení dobrovolníci.

Počátky toho, co se později stalo GNU/Linuxem, sahají do roku 1984, kdyľ Free
Software Foundation zahájila vývoj svobodného operačního systému podobného
Unixu nazvaného GNU.

Projekt GNU vytvořil úplnou sadu svobodných softwarových nástrojů pouľitelných
s operačním systémem Unix (tm) a systémy Unixu podobnými, jako je třeba Linux.
Tyto nástroje umoľňují uľivateli provádět celou ąkálu úloh od rutinních operací
jako je kopírování nebo mazání souborů přes důmyslnou úpravu dokumentů aľ po
zábavné programování a překlad programů.

Přestoľe k vývoji Linuxu přispělo mnoho skupin i jednotlivců, největąím
přispěvatelem je stále Free Software Foundation (FSF), která nejen ľe vytvořila
větąinu nástrojů pouľívaných v Linuxu, ale také dala vzniknout filozofii a
komunitě vývojářů, bez kterých by se Linux nikdy neroząířil.

První linuxové jádro se objevilo v roce 1991 a napsal jej Fin Linus Torvalds,
tehdejąí student Helsinské univerzity, jako náhradu za Minix (viz Historie
Linuxu).

Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí z celého světa a Linus
koordinuje vývoj za pomoci několika důvěryhodných zástupců. Výborný týdenní
přehled zajímavých diskusí z listu linux-kernel vychází (i v českém překladu)
na webu Kernel Traffic. Informace o konferenci linux-kernel můľete najít na
stránce linux-kernel mailing list FAQ.

Uľivatelé Linuxu mají nesmírnou svobodu ve výběru svého software -- například
si mohou vybrat z tuctu různých příkazových interpretů a několika grafických
prostředí. Na druhou stranu je to právě tato svoboda výběru, která mate
uľivatele jiných operačních systémů, protoľe nejsou zvyklí uvaľovat o
příkazovém řádku nebo grafickém prostředí jako o něčem, co mohou změnit.

Jiľ zmíněné vlastnosti Linuxu spolu s jeho stabilitou a vyąąí bezpečností
přilákaly mnoho nadąenců a Linux se stal nejrychleji rostoucím serverovým
operačním systémem. Se svou větąí popularitou se později Linux začal prosazovat
i ve firmách a mezi domácími uľivateli.

1.3. Co je Debian GNU/Linux?

Kombinace filosofie a metodologie Debianu spolu s nástroji GNU, jádrem Linux a
daląím svobodným softwarem vyústila do unikátní softwarové distribuce, která je
známá pod názvem Debian GNU/Linux. Distribuci Debian tvoří mnoľství
softwarových balíků. Jednotlivé balíky sestávají ze spustitelných souborů,
skriptů, dokumentace a konfiguračních souborů. Kaľdý balík má svého správce,
který za něj zodpovídá (udrľuje balík aktuální, sleduje hláąení o chybách a
komunikuje s autorem, jehoľ software balíčkuje). Díky poměrně velké základně
uľivatelů v kombinaci se systémem hláąení chyb bývají problémy v balících
nalezeny a odstraněny velice rychle.

Debian je obzvláątě populární mezi pokročilými uľivateli, kteří si cení jeho
stabilitu, technickou preciznost a přizpůsobitelnost. Systém můľe vystupovat v
různých rolích -- od minimalistického firewallu přes vědeckou pracovní stanici
aľ po vysoce výkonný sí»ový server. Během vývoje distribuce vzniklo mnoho
průkopnických myąlenek, které jsou dnes povaľovány za zcela samozřejmé.

Debian byl například první linuxovou distribucí, která obsahovala systém pro
správu balíků, čímľ se stala instalace programů triviální záleľitostí. Debian
byl také první linuxovou distribucí, kterou jste mohli aktualizovat bez
přeinstalování celého systému.

I dnes si Debian zachovává některé unikátní vlastnosti. Například jeho vývojový
proces je ukázkou toho, ľe model otevřeného vývoje můľe fungovat i pro tak
rozsáhlý projekt, jako je vývoj a údrľba kompletního operačního systému.

Vlastnost, kterou se Debian nejvíc odliąuje od ostatních linuxových distribucí,
je jeho systém pro správu balíků. Tento soubor nástrojů dává administrátorovi
systému Debian úplnou kontrolu nad balíky, ze kterých se systém skládá.
Umoľňuje mu například automatickou aktualizaci celé distribuce nebo naopak
označení balíků, které by neměly být aktualizovány. Dokonce je moľné upozornit
systém na vlastní přeloľené balíky a určit, jaké jsou závislosti mezi nimi a
oficiálními balíky.

Aby byl váą systém ochráněn před trojskými koňmi a jinými zlovolnými programy,
debianí servery automaticky ověřují, ľe balíky přicházejí do distribuce od
jejich skutečných správců. Debianí vývojáři rovněľ usilují o to, aby byly
programy nakonfigurovány bezpečně jiľ při standardním nastavení. Jestliľe se u
distribuovaných balíků vyskytnou bezpečnostní problémy, jsou záhy k dispozici
jejich opravy, které si můľete pomocí jednoduchých aktualizačních nástrojů
automaticky stahovat a instalovat přes Internet.

Pokud chcete získat podporu pro svůj systém s Debian GNU/Linuxem, nebo jen
chcete komunikovat s vývojáři distribuce, můľete tak učinit pomocí více jak 160
diskusních klubů, které Debian spravuje. Pro přihláąení do některého z nich
stačí vyplnit formulář na přihlaąovací stránce.

1.4. Získání Debianu

Informace o staľení Debian GNU/Linuxu z Internetu nebo seznam míst dodávajících
oficiální CD s Debianem můľete nalézt na distribuční stránce. Seznam Debianích
zrcadel obsahuje kompletní seznam oficiálních serverů, ze kterých si můľete
Debian stáhnout.

Aktualizace Debianu je velmi jednoduchá, protoľe systém je navrľený tak, aby
jej nebylo třeba přeinstalovávat. S prvotním nastavením systému pro budoucí
aktualizace vám pomůľe instalační program.

1.5. Získání nejnovějąí verze této příručky

Tato příručka je ľivý dokument -- stále se mění, aktualizuje a zlepąuje.
Nejčerstvějąí informace o Debian GNU/Linuxu verze 3.1, které se objevily aľ po
oficiálním vydání, můľete najít na stránkách pro Debian 3.1. Aktualizovaná
verze této příručky je rovněľ k dispozici na stránkách oficiálního instalačního
manuálu.

1.6. Organizace příručky

Tato příručka si klade za cíl slouľit jako manuál pro nové uľivatele Debianu a
od čtenáře neočekává ľádné speciální znalosti a zkuąenosti. Předpokládá vąak,
ľe máte obecnou představu o tom, jak funguje váą hardware.

Také uľivatelé-experti mohou v tomto dokumentu najít zajímavé informace jako
např. velikost minimální instalace, detaily týkající se hardwaru podporovaného
instalačním systémem Debianu apod. Zkuąeným uľivatelům doporučujeme některé
pasáľe přeskočit.

Obecně lze říct, ľe je tento dokument pojat přímočaře a provede vás instalačním
procesem krok za krokem. Následující seznam zachycuje jednotlivé kroky
instalace a kapitoly, které se jimi zabývají.

 1. Zjiątění, zda-li vaąe hardwarová konfigurace umoľňuje instalaci systému,
    viz 2 - "Poľadavky na počítač".

 2. Záloha dat, naplánování instalace a konfigurace hardwaru předcházející
    instalaci systému, viz 3 - "Neľ začnete s instalací". Jestliľe se chystáte
    instalovat na pevný disk s více operačními systémy, budete moľná muset pro
    Debian vytvořit místo na diskovou oblast.

 3. Získání potřebných instalačních souborů pro zvolenou metodu instalace, viz
    4 - "Získání instalačních médií".

 4. 5 - "Zavedení instalačního systému" popisuje zavedení instalačního systému.
    Zde také naleznete různé rady jak postupovat, pokud zavedení systému selľe.

 5. Samotnou instalací vás provede 6 - "Pouľíváme instalační program Debianu".
    To zahrnuje výběr jazyka, nastavení modulů zařízení, zprovoznění sítě, aby
    se zbývající instalační soubory mohly stáhnout ze serveru poskytujícího
    Debian (pokud tedy neinstalujete z CD), rozdělení disku a instalaci
    minimálního funkčního systému. (Technickými detaily pro nastavení diskových
    oblastí se zabývá B - "Poznámky k rozdělování disku".)

 6. Zavedení nově nainstalovaného systému a dokončení základního nastavení, viz
    7 - "Zavedení vaąeho nového systému".

 7. Instalace daląího softwaru, viz 7.2.5 - "Instalace balíčků".

Jakmile nainstalujete systém, měli byste si přečíst 8 - "Co dál?". Tato
kapitola vysvětluje, kam se máte podívat po daląích informacích o Unixu a
Debianu a jak aktualizovat jádro systému.

Konečně informace o tomto dokumentu a způsobu, jak do něj přispět, obsahuje D -
"Administrivia".

1.7. O licenčních ujednáních

Licenční podmínky větąiny programů opravňují k pouľívání programu pouze na
jednom počítači. Debian GNU/Linux taková omezení nemá. Budeme rádi, pokud ho
nainstalujete na daląí počítače ve ąkole či zaměstnání, zapůjčíte známým a
pomůľete jim s instalací. Můľete dokonce vyrobit tisíce kopií a prodávat je.
Stačí dodrľet jistá omezení. To vąechno je moľné díky tomu, ľe Debian je
zaloľen na svobodném softwaru.

Slovo svobodný neznamená, ľe software postrádá copyright, nebo ľe se
distribuuje zdarma na CD. Znamená to, ľe licence jednotlivých programů
nevyľadují poplatek za právo program kopírovat. Kdokoli můľe program roząířit,
přizpůsobit, pozměnit a výsledné dílo ąířit dál.

Poznámka

Poznamenejme, ľe jako pragmatický ústupek svým uľivatelům, balíčkují debianí
vývojáři i software, který nesplňuje naąi definici svobodného software. Tyto
balíky nejsou součástí oficiální distribuce a jsou dostupné pouze v částech
debianích zrcadel nazvaných contrib a non-free, případně na CD vyráběných
třetími stranami. Obsah a struktura zrcadel jsou popsány v Debian FAQ pod
názvem "The Debian FTP archives".

Hodně programů v systému je licencovaných podle GNU General Public License
(obecná veřejná licence) neboli krátce GPL. Licence GPL vyľaduje, abyste
kdykoliv, kdyľ distribuujete kopii programu, zajistili dostupnost zdrojových
kódů programu; to zaručuje, ľe vy, jakoľto uľivatelé, můľete dále modifikovat
kód a přizpůsobit si software svým potřebám. Proto jsou ke vąem takovým
programům v systému Debian dostupné i zdrojové kódy.^[1]

Některé programy v Debianu pouľívají i jiná licenční ujednání. Autorská práva a
licenční ujednání ke kaľdému balíku lze nalézt v souboru /usr/share/doc/
jméno-balíku/copyright .

Pokud se chcete dozvědět více o licencích a o tom, co Debian pokládá za
svobodný software, podívejte se na Debian Free Software Guidelines.

Nejdůleľitějąí právní poznámka je, ľe tento software je bez jakékoliv záruky.
Programátoři, kteří vytvořili tento software, to udělali pro prospěch celé
komunity. Nezaručujeme, ľe software se bude hodit pro dané účely. Na druhou
stranu, jelikoľ se jedná o svobodný software, můľete jej měnit tak, aby
odpovídal vaąim potřebám -- a vyuľívat kódu ostatních, kteří stejným způsobem
roząiřují tento software.


--------------

^[1] Pokud se chcete dozvědět víc o tom, jak vyhledat a rozbalit zdrojové
balíky, podívejte se do Debian FAQ na část "Basics of the Debian Package
Management System".

Kapitola 2. Poľadavky na počítač

Obsah

2.1. Podporovaná zařízení

    2.1.1. Podporované počítačové architektury
    2.1.2. Procesory, základní desky a grafické karty
    2.1.3. Grafické karty
    2.1.4. Víceprocesorové systémy

2.2. Instalační média

    2.2.1. CD-ROM/DVD-ROM
    2.2.2. Pevný disk
    2.2.3. Sí»
    2.2.4. Un*x nebo systém GNU
    2.2.5. Podporovaná datová média

2.3. Ostatní zařízení
2.4. Hardware určený pro GNU/Linux

    2.4.1. Vyvarujte se uzavřených technologií
    2.4.2. Faleąná paritní pamě»

2.5. Poľadavky na operační pamě» a diskový prostor
2.6. Hardware pro připojení k síti

V této kapitole se dozvíte informace o hardwarových poľadavcích distribuce a
také zde naleznete odkazy na daląí informace o zařízeních podporovaných Linuxem
a GNU programy.

2.1. Podporovaná zařízení

Debian neklade na hardware jiná omezení neľ ta, která jsou dána jádrem Linuxu a
programy GNU. Tedy na libovolné počítačové architektuře, na kterou bylo
přeneseno jádro Linuxu, knihovna libc, překladač gcc atd., a pro kterou
existuje port Debianu, můľete Debian nainstalovat. Viz stránka s porty (http://
www.debian.org/ports/alpha/).

Neľ abychom se snaľili popsat vąechny podporované konfigurace hardwaru pro
architekturu Alpha, zaměříme se spíąe na obecné informace a uvedeme odkazy na
doplňující dokumentaci.

2.1.1. Podporované počítačové architektury

Debian 3.1 podporuje jedenáct hlavních počítačových architektur a několik
jejich variant.

+-----------------------------------------------------------------------------+
|   Architektura    |Označení v Debianu|     Podarchitektura     |  Varianta  |
|-------------------+------------------+-------------------------+------------|
|                   |                  |                         |vanilla     |
|                   |                  |                         |------------|
|Intel x86          |i386              |                         |speakup     |
|                   |                  |                         |------------|
|                   |                  |                         |linux26     |
|-------------------+------------------+-------------------------+------------|
|                   |                  |Atari                    |atari       |
|                   |                  |-------------------------+------------|
|                   |                  |Amiga                    |amiga       |
|                   |                  |-------------------------+------------|
|                   |                  |68k Macintosh            |mac         |
|Motorola 680x0     |m68k              |-------------------------+------------|
|                   |                  |                         |bvme6000    |
|                   |                  |                         |------------|
|                   |                  |VME                      |mvme147     |
|                   |                  |                         |------------|
|                   |                  |                         |mvme16x     |
|-------------------+------------------+-------------------------+------------|
|DEC Alpha          |alpha             |                         |            |
|-------------------+------------------+-------------------------+------------|
|                   |                  |                         |sun4cdm     |
|Sun SPARC          |sparc             |                         |------------|
|                   |                  |                         |sun4u       |
|-------------------+------------------+-------------------------+------------|
|                   |                  |                         |netwinder   |
|                   |                  |                         |------------|
|                   |                  |                         |riscpc      |
|ARM a StrongARM    |arm               |                         |------------|
|                   |                  |                         |shark       |
|                   |                  |                         |------------|
|                   |                  |                         |lart        |
|-------------------+------------------+-------------------------+------------|
|                   |                  |CHRP                     |chrp        |
|                   |                  |-------------------------+------------|
|IBM/Motorola       |                  |PowerMac                 |pmac        |
|PowerPC            |powerpc           |-------------------------+------------|
|                   |                  |PReP                     |prep        |
|                   |                  |-------------------------+------------|
|                   |                  |APUS                     |apus        |
|-------------------+------------------+-------------------------+------------|
|                   |                  |PA-RISC 1.1              |32          |
|HP PA-RISC         |hppa              |-------------------------+------------|
|                   |                  |PA-RISC 2.0              |64          |
|-------------------+------------------+-------------------------+------------|
|Intel ia64-based   |ia64              |                         |            |
|-------------------+------------------+-------------------------+------------|
|                   |                  |                         |r4k-ip22    |
|                   |                  |SGI Indy/Indigo 2        |------------|
|MIPS (big endian)  |mips              |                         |r5k-ip22    |
|                   |                  |-------------------------+------------|
|                   |                  |Broadcom BCM91250A       |sb1-swarm-bn|
|                   |                  |(SWARM)                  |            |
|-------------------+------------------+-------------------------+------------|
|                   |                  |Cobalt                   |cobalt      |
|                   |                  |-------------------------+------------|
|                   |                  |                         |r4k-kn04    |
|MIPS (little       |mipsel            |DECstation               |------------|
|endian)            |                  |                         |r3k-kn02    |
|                   |                  |-------------------------+------------|
|                   |                  |Broadcom BCM91250A       |sb1-swarm-bn|
|                   |                  |(SWARM)                  |            |
|-------------------+------------------+-------------------------+------------|
|                   |                  |IPL z VM-reader a DASD   |generic     |
|IBM S/390          |s390              |-------------------------+------------|
|                   |                  |IPL z pásky              |tape        |
+-----------------------------------------------------------------------------+

Tato verze dokumentu se zabývá instalací na architektuře Alpha. Pro ostatní
podporované architektury jsou návody na stránkách Debian-Ports.

2.1.2. Procesory, základní desky a grafické karty

Kompletní informace o podporovaných počítačích DEC Alpha najdete v Linux Alpha
HOWTO. V této sekci popíąeme systémy podporované instalačním systémem.

Počítače Alpha se dělí na několik odliąných typů, protoľe existuje spousty
generací základních desek a podpůrných čipových sad. Různé systémy
("podarchitektury") mají často rozdílné schopnosti, takľe instalace a hlavně
zavádění se můľe liąit systém od systému.

V následující tabulce je seznam podporovaných systémů a jejich kódové označení
(nutné pro instalaci).

+-----------------------------------------------------------------------------+
|                Hardware                 |        Alias(y)        |MILO obraz|
|-----------------------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaStation 500 5/266.300  |Maverick                |alcor     |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaStation 500 5/333...500|Bret                    |alcor     |
|ALCOR       |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaStation 600/266...300  |Alcor                   |alcor     |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaStation 600/300...433  |XLT                     |xlt       |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|BOOK1       |AlphaBook1 (laptop)         |Alphabook1/Burns        |book1     |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaStation 200 4/100...166|Mustang                 |avanti    |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaStation 200 4/233      |Mustang+                |avanti    |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaStation 205 4/133...333|LX3                     |avanti    |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaStation 250 4/300      |M3+                     |avanti    |
|AVANTI      |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaStation 255 4/133...333|LX3+                    |avanti    |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaStation 300 4/266      |Melmac                  |avanti    |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaStation 400 4/166      |Chinet                  |avanti    |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaStation 400 4/233...300|Avanti                  |avanti    |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaPC164                  |PC164                   |pc164     |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaPC164-LX               |LX164                   |lx164     |
|EB164       |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaPC164-SX               |SX164                   |sx164     |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |EB164                       |EB164                   |eb164     |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaPC64                   |Cabriolet               |cabriolet |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|EB64+       |AlphaPCI64                  |Cabriolet               |cabriolet |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |EB64+                       |EB64+                   |eb64p     |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|            |EB66                        |EB66                    |eb66      |
|EB66        |----------------------------+------------------------+----------|
|            |EB66+                       |EB66+                   |eb66p     |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|            |DEC 2000 Model 300(S)       |Jensen                  |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|JENSEN      |DEC 2000 Model 500          |Culzen                  |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |DECpc 150                   |Jensen                  |N/A       |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|            |Personal WorkStation 433a   |Miata                   |miata     |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |Personal WorkStation 433au  |Miata                   |miata     |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |Personal WorkStation 466au  |Miata                   |miata     |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |Personal WorkStation 500a   |Miata                   |miata     |
|MIATA       |----------------------------+------------------------+----------|
|            |Personal WorkStation 500au  |Miata                   |miata     |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |Personal WorkStation 550au  |Miata                   |miata     |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |Personal WorkStation 600a   |Miata                   |miata     |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |Personal WorkStation 600au  |Miata                   |miata     |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer 1000 4/200      |Mikasa                  |mikasa    |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer 1000 4/233..266 |Mikasa+                 |mikasa    |
|MIKASA      |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer 1000 5/300      |Mikasa-Pinnacle         |mikasa    |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer 1000 5/300      |Mikasa-Primo            |mikasa    |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|            |UP1000                      |Nautilus                |N/A       |
|NAUTILUS    |----------------------------+------------------------+----------|
|            |UP1100                      |Galaxy-Train/Nautilus   |N/A       |
|            |                            |Jr.                     |          |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|            |AXPpci33                    |Noname                  |noname    |
|NONAME      |----------------------------+------------------------+----------|
|            |UDB                         |Multia                  |noname    |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer 1000A 4/        |Noritake                |N/A       |
|            |233...266                   |                        |          |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer 1000A 5/300     |Noritake-Pinnacle       |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer 1000A 5/        |Noritake-Primo          |N/A       |
|            |333...500                   |                        |          |
|NORITAKE    |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer 800 5/333...500 |Corelle                 |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaStation 600 A          |Alcor-Primo             |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |Digital Server 3300         |Corelle                 |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |Digital Server 3300R        |Corelle                 |N/A       |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|PLATFORM    |P2K                         |P2K                     |p2k       |
|2000        |                            |                        |          |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer 1200 5/xxx      |Tincup/DaVinci          |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer 4000 5/xxx      |Wrangler/Durango        |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|RAWHIDE     |AlphaServer 4100 5/xxx      |Dodge                   |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |Digital Server 5300         |Tincup/DaVinci          |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |Digital Server 7300         |Dodge                   |N/A       |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|            |DeskStation AlphaPC164-UX   |Ruffian                 |ruffian   |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |DeskStation RPL164-2        |Ruffian                 |ruffian   |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |DeskStation RPL164-4        |Ruffian                 |ruffian   |
|RUFFIAN     |----------------------------+------------------------+----------|
|            |DeskStation RPX164-2        |Ruffian                 |ruffian   |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |DeskStation RPX164-4        |Ruffian                 |ruffian   |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |Samsung AlphaPC164-BX       |Ruffian                 |ruffian   |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer 2000 4/xxx      |Demi-Sable              |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer 2000 5/xxx      |Demi-Gamma-Sable        |N/A       |
|SABLE       |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer 2100 4/xxx      |Sable                   |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer 2100 5/xxx      |Gamma-Sable             |N/A       |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|TAKARA      |21164 PICMG SBC             |Takara                  |takara    |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer DS15            |HyperBrick2             |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer DS25            |Granite                 |N/A       |
|TITAN       |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer ES45            |Privateer               |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |UNKNOWN                     |Yukon                   |N/A       |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer DS10            |Webbrick                |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer DS10L           |Slate                   |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer DS20            |Catamaran/Goldrush      |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer DS20E           |Goldrack                |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer DS20L           |Shark                   |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer ES40            |Clipper                 |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|TSUNAMI     |DP264                       |DP264                   |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |SMARTengine 21264 PCI/ISA   |Eiger                   |N/A       |
|            |SBC                         |                        |          |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |UNKNOWN                     |Warhol                  |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |UNKNOWN                     |Windjammer              |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |UP2000                      |Swordfish               |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |XP1000                      |Monet/Brisbane          |N/A       |
|            |----------------------------+------------------------+----------|
|            |XP900                       |Webbrick                |N/A       |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer GS160           |Wildfire                |N/A       |
|WILDFIRE    |----------------------------+------------------------+----------|
|            |AlphaServer GS320           |Wildfire                |N/A       |
|------------+----------------------------+------------------------+----------|
|XL          |XL-233...266                |XL                      |xl        |
+-----------------------------------------------------------------------------+

Jsme přesvědčeni ľe, Debian sarge podporuje instalaci na vąechny alpha
podarchitektury kromě Ruffianu a podarchitektur XL a Titan.

2.1.3. Grafické karty

Podpora grafických karet v grafickém reľimu závisí na tom, zda pro kartu
existuje ovladač v projektu XFree86. Větąina grafických karet pro sloty PCI,
AGP a PCIe funguje s XFree86 bezproblémově. Podrobnosti o podporovaných
grafických kartách, sběrnicích, monitorech a ukazovacích zařízeních naleznete
na http://www.xfree86.org/. Debian 3.1 je dodáván se systémem XFree86 verze
4.3.0.

2.1.4. Víceprocesorové systémy

Tato architektura umoľňuje vyuľití více procesorů -- tzv. symetrický
multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci Debian 3.1 podporu SMP
nezahrnuje. Instalaci by to vadit nemělo, protoľe jádro bez podpory
multiprocesingu funguje i na systému s více procesory, systém vąak bude
vyuľívat pouze první procesor.

Pro vyuľití více neľ jednoho procesoru budete muset nahradit jádro operačního
systému, viz 8.4 - "Kompilace nového jádra". Pro jádro verze 2.4.27 zapnete
podporu SMP tak, ľe v konfiguračním systému jádra vyberete v sekci General
setup poloľku Symmetric multi-processing support.

2.2. Instalační média

Tato podkapitola popisuje různé druhy instalačních médií, která můľete pouľít
pro instalaci Debianu. Výhody a nevýhody jednotlivých médií pak podrobněji
rozebírá kapitola 4 - "Získání instalačních médií".

2.2.1. CD-ROM/DVD-ROM

Poznámka

Kdykoliv v této příručce uvidíte napsáno "CD-ROM", čtěte to jako "CD-ROM nebo
DVD-ROM", protoľe z hlediska operačního systému není mezi těmito technologiemi
ľádný rozdíl.

Některé architektury umoľňují instalaci z CD. Na počítačích s moľností zavedení
systému z CD mechaniky se lze při instalaci vyhnout pouľití disket. I v
případě, ľe váą počítač neumí zavádět systém přímo z CD, můľete CD-ROM vyuľít
po počátečním zavedení systému z jiného média, viz 5 - "Zavedení instalačního
systému".

Na architektuře Alpha jsou podporovány jak SCSI, tak IDE/ATAPI CD-ROM
mechaniky, ovąem musí být připojeny na řadič podporovaný SRM konzolou. To
vyřazuje mnoho přídavných řadičů, ale řadiče přímo od výrobce by měly větąinou
fungovat. Chcete-li zjistit, zda je vaąe zařízení podporováno SRM konzolou,
nahlédněte do SRM HOWTO.

2.2.2. Pevný disk

Pro mnoho architektur je také zajímavá moľnost zavedení instalačního systému z
pevného disku. To vąak vyľaduje jiný operační systém, pomocí kterého nahrajete
na disk instalační program.

2.2.3. Sí»

Systém také můľete zavést ze sítě.

Příjemnou moľností je bezdisková instalace. Systém se zavede z lokální sítě a
vąechny lokální souborové systémy se připojí přes NFS.

Po instalaci jádra systému můľete doinstalovat zbytek Debianu přes libovolné
sí»ové připojení (včetně PPP) pomocí sluľeb FTP nebo HTTP.

2.2.4. Un*x nebo systém GNU

Pokud pouľíváte jiný unixový systém, můľete jej vyuľít pro instalaci Debian GNU
/Linuxu a úplně tak obejít debian-installer popisovaný ve zbytku příručky.
Tento způsob instalace je vhodný zejména pro uľivatele s podivným hardwarem,
který jinak není podporován instalačními médii, nebo na počítačích, které si
nemohou dovolit prostoje. Jestliľe vás zmíněná technika zajímá, přeskočte na
C.4 - "Instalace Debianu ze stávajícího unixového/linuxového systému".

2.2.5. Podporovaná datová média

Zaváděcí disky Debianu obsahují jádro s velkým mnoľstvím ovladačů, aby
fungovaly na co nejąirąí ąkále počítačů. Jestli se vám takto připravené jádro
zdá pro běľné pouľití zbytečně velké, pročtěte si návod o přípravě vlastního
jádra (8.4 - "Kompilace nového jádra"). Podpora co nejvíce zařízení na
instalačních discích je ľádoucí pro snadnou instalaci na libovolném hardwaru.

Vąechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou také
podporovány instalačním systémem, coľ zahrnuje i SCSI a IDE disky. Na spoustě
systémů vąak SRM konzola neumí zavést systém z IDE disku a Jensen navíc neumí
startovat z disket (viz http://www.alphalinux.org/faq/FAQ-9.html).

2.3. Ostatní zařízení

V Linuxu můľete pouľívat nejrůznějąí hardwarové vybavení jako myąi, tiskárny,
scannery, televizní karty a zařízení PCMCIA a USB. Větąina z nich vąak není pro
instalaci nutná.

2.4. Hardware určený pro GNU/Linux

V současnosti jiľ někteří prodejci dodávají počítače s nainstalovaným Debianem,
případně jinou distribucí GNU/Linuxu. Patrně si za tuto výhodu něco připlatíte,
ale zbavíte se starostí, poněvadľ máte jistotu, ľe hardware počítače je se
systémem GNU/Linux plně kompatibilní.

A» uľ zakoupíte počítač s instalací GNU/Linuxu nebo bez ní, je důleľité se
přesvědčit, ľe je hardware podporován jádrem operačního systému. Zkontrolujte
si, jestli jsou vąechna zařízení v počítači uvedena ve výąe zmíněných odkazech
jako podporovaná. Při nákupu se netajte tím, ľe kupujete počítač, na kterém
poběľí Linux. Dejte přednost zboľí, jehoľ výrobci Linux podporují.

2.4.1. Vyvarujte se uzavřených technologií

Někteří výrobci hardwaru nám neposkytují informace potřebné k napsání ovladačů
pro Linux, případně poľadují podepsat smlouvu o uchování těchto informací v
tajnosti před třetími osobami, coľ znemoľňuje uveřejnění zdrojového kódu pro
takový ovladač.

Z důvodu nedostupnosti dokumentace pro ně neexistují ovladače pro Linux. Můľete
výrobce poľádat o uvolnění dokumentace a pokud se na něj obrátí více lidí,
uvědomí si, ľe komunita okolo svobodného softwaru představuje důleľitou skupinu
zákazníků.

2.4.2. Faleąná paritní pamě»

Pod označením paritní pamě» se větąinou prodávají tzv. virtuálně paritní
pamě»ové moduly. Moduly SIMM s virtuální paritou se dají často (ale ne vľdy)
rozpoznat tak, ľe oproti neparitním pamětem mají navíc pouze jeden čip. (Ten je
pak menąí neľ zbývající čipy.) Paměti s virtuální paritou pracují stejně jako
neparitní pamě» a na rozdíl od skutečně paritních modulů SIMM na uzpůsobených
základních deskách nedokáľí rozpoznat jednobitovou pamě»ovou chybu. Za
virtuálně paritní moduly SIMM nemá cenu platit víc neľ za obyčejné neparitní.
Skutečně paritní moduly SIMM jsou draľąí, nebo» na kaľdých 8 bitů je potřeba
jeden navíc.

Pokud vyľadujete vyčerpávající informace o pamětech pro Alpha a chcete
doporučení, jakou pamě» si koupit, podívejte se na PC Hardware FAQ.

Větąina, pokud ne vąechny, Alpha systémy poľadují opravdovou paritní RAM.

2.5. Poľadavky na operační pamě» a diskový prostor

K instalaci potřebujete alespoň 32MB operační paměti a 110MB volného místa na
disku. Pro minimální konzolový systém (vąechny balíky ze sekce standardní) je
zapotřebí 250 MB diskového prostoru. Pokud chcete nainstalovat rozumnou část
distribuce včetně systému X Window a vývojového prostředí, budete potřebovat
alespoň 400 MB. Víceméně úplnou instalaci lze směstnat na 800 MB, ale počítejte
s tím, ľe moderní desktopové prostředí zabere několik gigabajtů.

2.6. Hardware pro připojení k síti

Libovolná sí»ová karta (NIC) podporovaná linuxovým jádrem by měla být
podporována i zaváděcími médii. Moľná budete muset zavést ovladač jako modul.

Kapitola 3. Neľ začnete s instalací

Obsah

3.1. Přehled instalačního procesu
3.2. Zálohujte si svá data!
3.3. Dále budete potřebovat

    3.3.1. Dokumentace
    3.3.2. Hledání zdrojů informací o hardwaru
    3.3.3. Hardwarová kompatibilita
    3.3.4. Nastavení sítě

3.4. Splnění minimálních hardwarových poľadavků
3.5. Předrozdělení disku pro více operačních systémů

    3.5.1. Dělení disku v Tru64 UNIX
    3.5.2. Dělení disku ve Windows NT

3.6. Neľ začnete s instalací ...

    3.6.1. Různé hardwarové problémy

Tato kapitola se zabývá přípravou pro instalaci Debianu jeątě před zavedením
instalačního programu. To zahrnuje zazálohování dat, zjiątění informací o
hardwaru a daląí nezbytné kroky.

3.1. Přehled instalačního procesu

Jenom na okraj bychom chtěli poznamenat, ľe kompletní reinstalace Debianu je
velmi výjimečná událost, kterou má nejčastěji na svědomí mechanická závada
pevného disku.

Na rozdíl od mnoha známých operačních systémů, které musíte při přechodu na
novějąí verzi instalovat úplně znovu, nebo alespoň přeinstalovat aplikace,
Debian GNU/Linux se umí aktualizovat za běhu. Pokud by nová verze programu
vyľadovala nové verze ostatních balíků, nebo byla nějakým způsobem konfliktní s
jiným programem, balíčkovací systém Debianu se o vąe postará. Protoľe máte k
dispozici mocné aktualizační nástroje, měli byste o kompletní reinstalaci
uvaľovat pouze jako o poslední moľnosti. Instalační systém není navrľen
aktualizaci starąího systému.

Následuje stručný přehled instalačního procesu:

 1. Nejprve si zazálohujete vąechna důleľitá data (hlavně dokumenty).

 2. Poté posbíráte co nejvíce informací o svém počítači a seľenete si potřebnou
    dokumentaci (např. dokumenty odkazované z této příručky).

 3. Na pevném disku vytvoříte volné rozdělitelné místo (pro Debian).

 4. Stáhnete si soubory instalačního systému a vąechny potřebné ovladače.
    (Pokud instalujete z CD, tento krok ignorujte).

 5. Připravíte si zaváděcí pásky/diskety/USB klíčenky, nebo na přísluąná místa
    nakopírujete zaváděcí soubory. (Větąina uľivatelů můľe k zavedení pouľít
    některé z CD.)

 6. Zavedete instalační systém.

 7. Zvolíte jazyk pro instalaci.

 8. Nastavíte sí»ové připojení.

 9. Vytvoříte a připojíte oblasti pro Debian.

10. Můľete pozorovat automatické staľení, instalaci a nastavení základního
    systému.

11. Nainstalujete zavaděč, kterým budete spouątět Debian GNU/Linux (případně i
    původní operační systém).

12. Spustíte svůj nově nainstalovaný systém a provedete základní nastavení.

13. Doinstalujete daląí software podle svého uváľení (buď v podobě úloh a/nebo
    balíků).

Pokud máte s některým instalačním krokem problémy, je dobré vědět, který balík
je za danou situaci zodpovědný. Nuľe, představujeme vám hlavní softwarové role
v tomto instalačním dramatu:

debian-installer (instalační program) je hlavní náplní této příručky.
Rozpoznává hardware a nahrává správné ovladače, rozděluje disky, instaluje
linuxové jádro a dohlíľí na programy dhcp-client, aby nastavil sí»ové připojení
a debootstrap, aby nainstaloval balíky základního systému. V této fázi
instalace hraje své epizodní role mnohem více herců, ale úloha
debian-installeru končí s prvním zavedením nového systému.

Po zavedení nového systému přebírá hlavní roli base-config, který se stará o
nastavení časové zóny (pomocí tzsetup), přidávání uľivatelů (přes balík shadow)
a nastavení systému pro instalaci balíčků (programem apt-setup). Jeątě před
odchodem ze scény spustí program tasksel, kterým si můľete doinstalovat celé
skupiny spřízněných programů, a poté volitelně program aptitude, kterým můľete
vybírat jednotlivé balíky.

Vra»me se zpět do doby, kdy debian-installer skončila svou práci a systém se
prvně zavádí. Tou dobou máte k dispozici pouze systém ovládaný z příkazové
řádky, protoľe grafické prostředí jeątě nebylo nainstalováno. Nainstalovat je
můľete nejdříve při spuątění programů tasksel nebo aptitude. Grafické prostředí
je volitelné proto, protoľe hodně systémů Debian GNU/Linux slouľí jako servery,
a ty ke své činnosti grafické rozhraní nepotřebují.

Vezměte, prosím, na vědomí, ľe X Window System je od instalačního systému úplně
oddělen a protoľe je mnohem více komplikovaný, nezabýváme se jím ani v této
příručce.

3.2. Zálohujte si svá data!

Před instalací si vytvořte zálohu vąech souborů, které máte na disku, protoľe
byste o ně při instalaci mohli přijít. Je totiľ velmi pravděpodobné, ľe budete
muset přerozdělit pevný disk, abyste si pro Debian GNU/Linux udělali místo. Při
rozdělování disku byste vľdy měli počítat s tím, ľe můľete ztratit vąechna
data. Instalační programy jsou docela spolehlivé a větąina z nich je prověřená
lety pouľívání, ale jedna chybná odpověď by se vám mohla zle vymstít. I po
uchování obsahu disků buďte opatrní a promyslete si odpovědi a kroky při
instalaci. Dvě minuty přemýąlení mohou uąetřit hodiny zbytečné práce.

Jestliľe budete instalovat Linux na počítač, kde jiľ máte jiný operační systém,
přesvědčete se, ľe máte po ruce média pro jeho instalaci. Zvláą» v případě, kdy
byste se chystali přerozdělit systémový disk, by se vám mohlo stát, ľe bude
nutné znovu nainstalovat zavaděč původního systému, nebo dokonce celý systém.

3.3. Dále budete potřebovat

3.3.1. Dokumentace

3.3.1.1. Instalační manuál

(Právě čtete.) Manuál je k dispozici ve formátech ASCII, HTML nebo PDF.

  * install.cs.txt

  * install.cs.html

  * install.cs.pdf

3.3.1.2. Domumentace k hardwaru

Obsahuje spousty uľitečných informací o konfiguraci resp. provozování různého
hardwaru.

  * Linux/Alpha FAQ

3.3.2. Hledání zdrojů informací o hardwaru

V mnoha případech umí instalační program rozpoznat hardware automaticky, ale
podle hesla "vľdy připraven" doporučujeme, abyste se před instalací se svým
hardwarem seznámili poněkud důvěrněji.

Informace o hardwaru můľete získat:

  * Z manuálů, které jste získali spolu s přísluąným hardwarem.

  * Z BIOSu vaąeho počítače. K těmto informacím se dostanete, kdyľ během startu
    počítače stisknete určitou kombinaci kláves. Často to bývá klávesa Delete.

  * Z krabic, ve kterých byly části hardware zabaleny.

  * Ze systémových příkazů nebo nástrojů původního operačního systému. Zvláątě
    uľitečné informace jsou o pevném disku a paměti RAM.

  * Od vaąeho správce nebo poskytovatele Internetu. Tyto informace vám mohou
    pomoci při nastavení sítě a elektronické poąty.

Tabulka 3.1. Hardwarové informace nutné pro instalaci

+-----------------------------------------------------------------------------+
| Hardware  |                       uľitečné informace                        |
|-----------+-----------------------------------------------------------------|
|           |Počet.                                                           |
|           |-----------------------------------------------------------------|
|           |Jejich pořadí v systému.                                         |
|           |-----------------------------------------------------------------|
|           |Typ IDE nebo SCSI (větąina počítačů má disky IDE)                |
|Pevné disky|-----------------------------------------------------------------|
|           |Dostupné volné místo.                                            |
|           |-----------------------------------------------------------------|
|           |Diskové oddíly.                                                  |
|           |-----------------------------------------------------------------|
|           |Oddíly, na kterých jsou nainstalovány jiné operační systémy      |
|-----------+-----------------------------------------------------------------|
|           |Výrobce a model.                                                 |
|           |-----------------------------------------------------------------|
|           |Podporovaná rozliąení.                                           |
|           |-----------------------------------------------------------------|
|           |Horizontální obnovovací frekvence.                               |
|Monitor    |-----------------------------------------------------------------|
|           |Vertikální obnovovací frekvence.                                 |
|           |-----------------------------------------------------------------|
|           |Podporovaná barevná hloubka (počet barev).                       |
|           |-----------------------------------------------------------------|
|           |Velikost obrazovky.                                              |
|-----------+-----------------------------------------------------------------|
|           |Typ: sériová, PS/2 nebo USB.                                     |
|           |-----------------------------------------------------------------|
|           |Port.                                                            |
|Myą        |-----------------------------------------------------------------|
|           |Výrobce.                                                         |
|           |-----------------------------------------------------------------|
|           |Počet tlačítek.                                                  |
|-----------+-----------------------------------------------------------------|
|           |Výrobce a model                                                  |
|Sí»        |-----------------------------------------------------------------|
|           |Typ adaptéru.                                                    |
|-----------+-----------------------------------------------------------------|
|           |Výrobce a model.                                                 |
|Tiskárna   |-----------------------------------------------------------------|
|           |Podporovaná tisková rozliąení.                                   |
|-----------+-----------------------------------------------------------------|
|           |Výrobce a model.                                                 |
|           |-----------------------------------------------------------------|
|Grafická   |Dostupná videopamě».                                             |
|karta      |-----------------------------------------------------------------|
|           |Podporovaná rozliąení a barevné hloubky (měli byste porovnat se  |
|           |schopnostmi monitoru).                                           |
+-----------------------------------------------------------------------------+

3.3.3. Hardwarová kompatibilita

Mnoho značkových výrobků pracuje pod Linuxem bez problémů a podpora hardwaru
pro Linux se zlepąuje kaľdým dnem. Přes to vąechno Linux nepodporuje tolik typů
hardwaru jako některé jiné operační systémy.

Moľný postup při ověřování hardwarové kompatibility:

  * Zkontrolujte webové stránky výrobce, zda nemá nové ovladače.

  * Hledejte na webových stránkách nebo v manuálech informace o emulaci. Je
    moľné, ľe některé méně známé značky pouľívají stejné ovladače nebo
    nastavení, jako jejich známějąí kolegové.

  * Prohlejte seznamy hardwaru kompatibilního s Linuxem.

  * Hledejte na Internetu zkuąenosti jiných uľivatelů.

3.3.4. Nastavení sítě

Pokud bude váą počítač trvale připojen do sítě (myslí se ethernetové a obdobné
připojení, ne PPP), zjistěte si od správce sítě následující informace.

  * Název počítače (moľná si počítač pojmenujete sami).

  * Název vaąí domény.

  * IP adresu vaąeho počítače.

  * Sí»ovou masku.

  * IP adresu brány tj. počítače spojujícího vaąi sí» s daląí sítí (nebo
    Internetem), pokud na vaąí síti brána je.

  * IP adresu jmenného serveru, který zprostředkovává převod názvů počítačů na
    IP adresy (DNS).

Pouľíváte-li bezdrátové připojení, měli byste navíc zjistit:

  * ESSID vaąí bezdrátové sítě.

  * Bezpečnostní WEP klíč (pokud jej pouľíváte).

3.4. Splnění minimálních hardwarových poľadavků

Porovnejte seznam svého hardware s následující tabulkou, ve které zjistíte, zda
můľete pouľít zamýąlený typ instalace.

Skutečné minimální poľadavky mohou být niľąí neľ uvádí tabulka, ale větąina
uľivatelů by asi nebyla spokojena s rychlostí systému. Vľdy záleľí na
konkrétních poľadavcích a moľnostech.

Tabulka 3.2. Doporučené minimální poľadavky

+----------------------------------------------+
|  Typ instalace   |     RAM     | Pevný disk  |
|------------------+-------------+-------------|
|Bez kanc. aplikací|24 megabajtů |450 megabajtů|
|------------------+-------------+-------------|
|Pracovní stanice  |64 megabajtů |1 gigabajt   |
|------------------+-------------+-------------|
|Server            |128 megabajtů|4 gigabajty  |
+----------------------------------------------+

Pro představu zde uvádíme několik typických vyuľití Debianu. Daląí ideu o
zabraném místu můľete získat pohledem do tabulky C.3 - "Místo potřebné pro
úlohy".

Standardní server

    Tento malý profil je vhodný pro očesaný server, který neobsahuje zbytečné
    vymoľenosti pro obyčejné uľivatele. Obsahuje FTP server, web server, DNS,
    NIS, a POP. Zabere okolo 100MB, plus musíte připočíst velikost dat, která
    budete poskytovat.

Desktop

    Standardní desktop obsahující X Window System, celá desktopová prostředí,
    grafické a zvukové aplikace, editory, etc. Balíčky zaberou asi 2GB, ale
    pečlivým výběrem se můľete dostat na mnohem niľąí číslo.

Pracovní konzole

    Více ořezaná pracovní stanice bez X Window System a X aplikací.
    Pravděpodobně bude vhodná pro laptopy a přenosné počítače. Velikost je
    zhruba 140MB.

Vývojářská stanice

    Desktop se vąemi vývojářskými balíčky, jako je Perl, C, C++, atd. Velikost
    je okolo 475MB. Předpokládejme, ľe přidáte X11 a nějaké daląí balíčky pro
    nejrůznějąí pouľití. Pak byste měli počítat s asi 800MB zabraného místa.

Pamatujte, ľe vąechny uvedené velikosti jsou orientační a ľe neobsahují daląí
věci, které obvykle v systému bývají (jako třeba poąta, soubory uľivatelů,
data). Při přidělování místa pro své vlastní soubory a data je vľdy lepąí být
velkorysý. Zejména oblast /var obsahuje hodně dat závislých na konkrétní
situaci. Například soubory programu dpkg mohou klidně zabrat 20MB, ani
nemrknete. Dále sem zapisuje třeba apt-get, který zde odkládá staľené balíky
před samotnou instalací. Pokud přidáme velikost logovacích souborů (větąinou v
řádech MB) a ostatní proměnlivá data, měli byste pro /var uvaľovat o alokování
minimálně 100MB.

3.5. Předrozdělení disku pro více operačních systémů

Rozdělením disku se na disku vytvoří několik vzájemně nezávislých oddílů (angl.
partition). Kaľdý oddíl je nezávislý na ostatních. Dá se to přirovnat k bytu
rozčleněnému zdmi -- přidání nábytku do jedné místnosti nemá na ostatní
místnosti ľádný vliv.

Jestliľe uľ na počítači máte nějaký operační systém (Tru64 (Digital UNIX),
OpenVMS, Windows NT, FreeBSD, ...) a chcete na stejný disk jeątě umístit Linux,
patrně se nevyhnete přerozdělení disku. Debian pro sebe potřebuje vlastní
diskové oblasti a nemůľe být nainstalován na oblasti systému Windows nebo třeba
MacOS. Je sice moľné sdílet některé oblasti s jinými systémy, ale popis je mimo
rozsah tohoto dokumentu. Minimálně budete potřebovat jednu oblast pro kořenový
souborový systém.

Informace o aktuálním rozdělení disku můľete získat dělicím programem svého
stávajícího operačního systému. Kaľdý dělicí nástroj umoľňuje prohlíľet oblasti
bez jejich modifikace.

Obecně změna oddílu, na kterém je souborový systém, znamená ztrátu dat, takľe
si raději disk před změnami do tabulky diskových oddílů zazálohujte. Podle
analogie s bytem a zdmi, z bytu také raději vynesete veąkerý nábytek, neľ
budete přestavovat zdi.

Jestliľe má váą počítač více neľ jeden pevný disk, můľete celý disk vyhradit
pro Debian a dělením disku se můľete zabývat aľ v průběhu instalace. Oddílový
program obsaľený v instalačním programu se s tím jednoduąe vypořádá.

Stejně tak pokud máte pouze jeden pevný disk a chcete kompletně nahradit
stávající operační systém Debianem, můľe rozdělení disku proběhnout aľ během
instalace (viz 6.3.2.1 - "Rozdělení disků"). Pozor: pokud startujete instalační
systém z pevného disku a potom tento disk rozdělíte, smaľete si zaváděcí
soubory a musíte doufat, ľe se instalace povede napoprvé. (Minimálně v tomto
případě je dobré mít u sebe nástroje pro oľivení počítače, jako jsou zaváděcí
diskety nebo CD s původním systémem a podobně.)

Také v případě, ľe jiľ máte na disku několik oblastí a potřebné místo můľete
získat jejich smazáním, můľete počkat s rozdělením disku a rozdělit jej aľ při
instalaci. I tak byste si měli raději tuto kapitolu přečíst, protoľe někdy
mohou nastat okolnosti, které vás k rozdělení disku před instalací stejně
donutí (například vynucené pořadí některých oblastí).

Ve vąech ostatních případech musíte disk rozdělit jeątě před instalací, abyste
pro Debian vytvořili volné místo. Pokud některé z oblastí budou patřit k jinému
operačnímu systému, vytvořte je pomocí oddílových programů daného systému.
Stejně tak nedoporučujeme vytvářet linuxové oblasti nástroji z jiných
operačních systémů. (Kaľdý systém ví nejlépe, co mu chutná.)

Jestliľe budete mít na počítači více operačních systémů, měli byste tyto
systémy instalovat před Debianem. Instalační programy Windows a jiných systémů
by mohly zabránit startu Debianu nebo vás navést k přeformátování některých
oblastí.

Tyto problémy můľete úspěąně vyřeąit, případně se jim úplně vyhnout, ale
nejjistějąí je instalovat Debian jako poslední systém.

Jestliľe máte, jako větąina kancelářských počítačů, pouze jeden pevný disk s
oblastí o maximální velikosti a chcete zavádět oba operační systémy (původní
systém a Debian), musíte:

 1. Zazálohovat vąe v počítači.

 2. Zavést z disket nebo CD dodaných s původním operačním systémem.

 3. Oddílovým programem původního systému vytvořit oblast(i) pro původní systém
    a ponechat volné místo pro Debian.

 4. Nainstalovat původní operační systém do jeho nových oblastí.

 5. Vyzkouąet, ľe původní systém funguje a stáhnout si instalační soubory
    Debianu.

 6. Zavést instalátor Debianu a pokračovat v instalaci.

3.5.1. Dělení disku v Tru64 UNIX

Tru64 UNIX, dříve známý jako Digital UNIX, coľ je vlastně jiné jméno pro OSF/1,
pouľívá dělicí schéma podobné jako BSD "disk label". To znamená, ľe povoluje
mít aľ osm oblastí na kaľdém disku. Oblasti jsou v Linuxu očíslovány od "1" do
"8" a v UNIXu opísmenkovány od "a" do "h". V linuxových jádrech 2.2 a vyąąích
odpovídá vľdy číslo "1" písmenku "a", číslo "2" písmenku "b" a tak dále.
Například: oblast rz0e v Tru64 UNIXu by se v Linuxu nazývala sda5.

Oblasti v Tru64 disk label se mohou překrývat. Pokud budete tento disk pouľívat
z Tru64, je vyľadováno, aby se oblast "c" rozpínala přes celý disk, tudíľ
překrývala vąechny ostatní neprázdné oblasti. Pod Linuxem to znamená, ľe oblast
sda3 je identická s sda (pokud je přítomen daląí disk, tak sdb3 s sdb, atd.).
Kromě splnění tohoto poľadavku není ľádný rozumný důvod, proč vytvářet
překrývající se oblasti. Současný dělicí program debian-installeru nepodporuje
překrývající se oblasti, coľ znamená, ľe nedoporučujeme sdílet disk mezi Tru64
a Debianem. Po skončení instalace samozřejmě můľete Tru64 disky připojit a
pouľívat zcela bez problémů.

Daląí zaľitá konvence je poľadavek, aby oblast "a" začínala na začátku disku,
coľ zajistí, ľe disklabel bude vľdy obsahovat zaváděcí sektor. Jestliľe chcete
zavádět Debian z tohoto disku, měla by mít velikost alespoň 2MB, aby se tam
veąel aboot a moľná jádro. Tato oblast je poľadovaná pouze z důvodu
kompatibility; v ľádném případě na ní nevytvářejte souborový systém, protoľe
byste si zničili data.

Je moľné a vlastně docela rozumné, sdílet mezi Linuxem a UNIXem oblast pro
virtuální pamě». V takovém případě vąak budete muset na tuto oblast spouątět
program mkswap pokaľdé, kdyľ budete spouątět Linux po předchozí práci v UNIXu.
Děje se to proto, protoľe UNIX na dané oblasti zničí příznak virtuální paměti,
a Linux si bez onoho příznaku nedovolí na oblast cokoliv uloľit. K vyřeąení
tohoto problému stačí ve startovacích skriptech Linuxu spustit program mkswap
kdekoliv před příkazem swapon -a.

Digital UNIX můľe nativně pouľívat dva druhy oblastí: UFS a AdvFS. Linux
bohuľel rozumí pouze té první. Chcete-li si tedy prohlíľet UNIXové oblasti z
Linuxu, zkontrolujte, zda jsou typu UFS.

3.5.2. Dělení disku ve Windows NT

Windows NT pouľívají tabulku rozdělení disku stejnou, jako na osobních
počítačích. Pokud měníte existující FAT nebo NTFS oblasti, je doporučeno pouľít
nástroje obsaľené v instalaci Windows NT (nebo pohodlněji přímo z AlphaBIOSu).
V ostatních případech je lepąí pouľít linuxové nástroje, které obvykle odvedou
lepąí práci. Poznámka: pokud vám Disk Administrátor z Windows NT nabídne zapsat
"harmless signature" na ne-Windowsové disky (pokud nějaké máte), nikdy je to
nenechte udělat, protoľe tato signatura zničí tabulku rozdělení disku!

Pokud plánujete zavádění Linuxu z konzoly ARC/AlphaBIOS/ARCSBIOS, budete
potřebovat malou FAT oblast pro zavaděč MILO. (5 MB je plně dostačujících.)
Pokud jsou nainstalovány Windows NT, je moľno pro tento účel vyuľít jejich 6 MB
velkou zaváděcí oblast. Debian sarge nepodporuje instalaci MILa. Pokud jiľ máte
MILO nainstalováno nebo je budete instalovat z jiného média, stále můľete
Debian zavést z ARC konzoly.

3.6. Neľ začnete s instalací ...

Tato část vás provede nastavením hardwaru, který je občas potřeba před vlastní
instalací mírně připravit. Obecně se tím myslí kontrola a případná změna
nastavení firmware systému. Firmware je nejniľąí úroveň softwaru, který je
vyuľíván zařízeními v počítači, a rozhodujícím způsobem ovlivňuje start
počítače po jeho zapnutí. Také se zde dozvíte o některých známých hardwarových
problémech ovlivňujících spolehlivost systému Debian GNU/Linux

3.6.1. Různé hardwarové problémy

Mnoho uľivatelů se pokouąelo přetaktovat chod procesoru na vyąąí neľ určenou
frekvenci (např. 400MHz na 433MHz). Správná funkce počítače pak můľe být
závislá na teplotě a daląích faktorech a někdy hrozí i poąkození systému.
Jednomu z autorů tohoto dokumentu fungoval přetaktovaný systém přes rok
bezchybně a pak začalo docházet k nenadálému ukončení běhu kompilátoru gcc s
chybou unexpected signal při kompilaci jádra. Nastavení rychlosti CPU na
nominální hodnotu tyto problémy odstranilo.

Kompilátor gcc často jako první poukáľe na problémy s pamětí (nebo na jiné
hardwarové problémy způsobující nepředvídatelnou modifikaci dat), nebo» vytváří
velké datové struktury, které opakovaně prochází. Chyba v uloľení dat způsobí
vygenerování neplatné instrukce nebo přístup na neexistující adresu. Symptomem
je pak ukončení překladu chybou unexpected signal (neočekávaný signál).

3.6.1.1. Více neľ 64 MB operační paměti

Linux nedokáľe vľdy správně určit dostupnou pamě» v systému. Podívejte se na
5.2 - "Zaváděcí parametry".

Kapitola 4. Získání instalačních médií

Obsah

4.1. Oficiální sada CD-ROM
4.2. Staľení souborů z debianích zrcadel

    4.2.1. Kde se nalézají instalační obrazy?

4.3. Příprava souborů pro zavedení ze sítě pomocí TFTP

    4.3.1. Povolení TFTP serveru
    4.3.2. Přesun TFTP obrazů na místo

4.4. Automatická Instalace

    4.4.1. debian-installer

4.1. Oficiální sada CD-ROM

Nejsnaząí cesta k instalaci Debianu vede přes oficiální sadu debianích CD (viz
seznam dodavatelů). Pokud máte rychlé připojení k síti a vypalovací mechaniku,
můľete si stáhnout obrazy CD z debianího zrcadla a vyrobit si vlastní sadu.
(Postup naleznete na webové stránce debianích CD.) Jestliľe jiľ CD máte a váą
počítač z nich umí zavést systém, můľete přeskočit rovnou na 5 - "Zavedení
instalačního systému". Přestoľe Debian zabírá několik CD, je nepravděpodobné,
ľe byste potřebovali vąechny disky, protoľe balíky jsou na nich seřazeny podle
oblíbenosti, takľe větąinu programů nainstalujete z prvního CD. Také můľete
pouľít DVD verzi, která vám uąetří místo na poličce a navíc se vyhnete
diskľokejské práci s hromadou CD.

Pokud sice CD máte, ale váą počítač nepodporuje zavádění z CD-ROM, můľete
zahájit instalaci zavedením instalačního systému z ze sítě, nebo ručním
zavedením jádra z CD. Soubory, které potřebujete k zavedení instalačního
systému alternativními cestami, se rovněľ nachází na CD. Organizace adresářů na
CD je shodná se strukturou debianího archívu na Internetu, takľe cesty k
souborům uváděné dále v dokumentu můľete jednoduąe vyhledat jak na CD, tak i na
síti.

Po zavedení instalačního systému do paměti se jiľ budou vąechny potřebné
soubory kopírovat z CD.

Pokud sadu CD nemáte, budete si muset stáhnout soubory instalačního sytému a
nakopírovat je na připojený počítač tak, aby se z nich mohl zavést instalační
systém.

4.2. Staľení souborů z debianích zrcadel

Nejbliľąí (a tedy pravděpodobně nejrychlejąí) zrcadlo naleznete v seznamu
zrcadel Debianu.

Aľ budete stahovat soubory z debianího zrcadla, pouľijte binární mód, ne
textový nebo automatický.

4.2.1. Kde se nalézají instalační obrazy?

Instalační obrazy jsou umístěny na kaľdém zrcadle Debianu v adresáři debian/
dists/sarge/main/installer-alpha/current/images/. Význam jednotlivých obrazů
popisuje soubor MANIFEST.

4.2.1.1. Instalační soubory pro Alpha systémy

Pokud na Alpha stanici zvolíte zavedení systému z ARC konzoly za pouľití
zavaděče MILO, budete si muset připravit disketu obsahující MILO a LINLOAD.EXE.
Přísluąné soubory jsou v adresáři MILO pod názvy milo_podarchitektura.bin. Pro
více informací o Alpha firmwaru a zavaděčích se podívejte na 5.1.1 - "Firmware
Alpha konzoly".

Připravené obrazy bohuľel nemohou být testovány na vąech podarchitekturách.
Jestliľe vám nefungují, zkuste nakopírovat přísluąnou binárku zavaděče MILO na
disketu (ftp://ftp.debian.org/debian/dists/sarge/main/disks-alpha/current/MILO/
). Poznámka: MILO nepodporuje ext2 s volbou "sparse superblocks", takľe jej
nemůľete pouľít k zavedení jádra z nově vytvořených souborových systémů ext2.
To můľete obejít tím, ľe uloľíte jádro na oblast typu FAT (společně se
zavaděčem).

Protoľe je binárka MILO platformově závislá, musíte si podle 2.1.2 -
"Procesory, základní desky a grafické karty" vybrat přísluąný obraz MILO
zavaděče.

4.3. Příprava souborů pro zavedení ze sítě pomocí TFTP

Pokud je váą počítač připojen do lokální sítě, můľete jej zavést ze sítě pomocí
TFTP. Jestliľe chcete pomocí TFTP zavést instalační systém, musíte na vzdáleném
počítači nakopírovat zaváděcí soubory do specifických adresářů a povolit
zavádění vaąí stanice.

Musíte nastavit TFTP server a často i BOOTP server server.

Na rozdíl od Open Firmware, který je stanicích Sparc a PowerPC, konzole SRM
nemůľe pouľít protokol RARP za účelem získání IP adresy. Proto musíte pro
zavedení Alphy ze sítě pouľít protokol BOOTP^[2]. Také můľete zadat nastavení
sí»ových rozhraní přímo v SRM konzoli.

Pro přenos zaváděcího obrazu ke klientovi se pouľívá protokol TFTP (Trivial
File Transfer Protocol). Teoreticky můľete pouľít server na libovolné
platformě, která jej implementuje. Ukázky v této kapitole se vztahují k
operačním systémům SunOS 4.x, SunOS 5.x (neboli Solaris) a GNU/Linux.

4.3.1. Povolení TFTP serveru

Aby vám TFTP server fungoval, měli byste nejprve zkontrolovat, zda je tftpd
povolen. Toho obvykle docílíte následující řádkou v souboru /etc/inetd.conf:

tftp dgram udp wait nobody /usr/sbin/tcpd in.tftpd /tftpboot

Při instalaci z debianích balíků se o nic nemusíte starat, protoľe se tento
řádek zaloľí automaticky při instalaci balíku.

Podívejte se do souboru /etc/inetd.conf a zapamatujte si název adresáře, jehoľ
jméno je za in.tftpd; budete jej dále potřebovat. Přepínač -l umoľňuje některým
verzím in.tftpd zaznamenávat vąechny poľadavky, které mu byly zaslány, do
systémových logů. To je vhodné zejména v situaci, kdy zavádění neprobíhá tak,
jak má. Pokud musíte změnit obsah souboru /etc/inetd.conf, musíte proces inetd
upozornit, aby aktualizoval svá nastavení. Na počítači s Debianem stačí spustit
/etc/init.d/inetd reload. Na jiných systémech musíte zjistit ID běľícího
procesu inetd a spustit kill -HUP inetd-pid.

4.3.2. Přesun TFTP obrazů na místo

Dále je potřeba umístit přísluąný TFTP obraz (viz 4.2.1 - "Kde se nalézají
instalační obrazy?") do adresáře, kde má tftpd uloľeny obrazy, obvykle /
tftpboot. Bohuľel TFTP klient očekává jméno souboru v určitém tvaru, pro který
neexistují ľádné závazné standardy. Proto jeątě musíte na přísluąný obraz
vytvořit odkaz, který tftpd pouľije pro zavedení konkrétního klienta.

4.3.2.1. Zavedení Alphy přes TFTP

Na systémech Alpha musíte v SRM konzoli zadat jméno obrazu (jako relativní
cestu k adresáři se zaváděcími obrazy) jako parametr argumentu -file příkazu
boot. Stejného výsledku dosáhnete nastavením proměnné BOOT_FILE. Eventuálně
můľete jméno specifikovat rovněľ pomocí BOOTP (při konfiguraci ISC dhcpd
pouľijte direktivu filename). Na SRM konzoli, na rozdíl od Open Firmwaru,
neexistuje standardní jméno souboru, takľe musíte zadat jméno souboru jednou z
popsaných metod.

4.4. Automatická Instalace

Pokud spravujete více obdobných počítačů, můľete vyuľít plně automatickou
instalaci. Přísluąné balíky se jmenují fai, replicator, systemimager,
autoinstall a samozřejmě debian-installer

4.4.1. debian-installer

Instalační program Debianu podporuje automatické instalace pomocí
předkonfiguračních souborů. Předkonfigurační soubor obsahuje odpovědi na
otázky, které se debian-installer ptá během instalace. Tento soubor můľete
nahrát ze sítě nebo z vyměnitelného média.

Touto metodou můľete přednastavit hodnoty pro větąinu dialogů v
debian-installer, ale existuje několik výjimek. Můľete pouľít volné místo nebo
rozdělit celý disk, ale nemůľete vyuľít stávající oblasti. Momentálně také
nelze přednastavit RAID a LVM. S výjimkou sí»ových modulů nelze nastavit ani
parametry modulů jádra.

Předkonfigurační soubor má stejný formát jako pouľívá příkaz
debconf-set-selections. Dobře dokumentovaný funkční příklad takového souboru
naleznete v dodatku C.1 - "Příklad předkonfiguračního souboru". Daląí moľností
je projít ruční instalací a poté příkazem debconf-get-selections (z balíku
debconf-utils) uloľit databáze debconfu a cdebconfu (/var/log/debian-installer/
cdebconf) do jediného souboru:

$ debconf-get-selections --installer > soubor
$ debconf-get-selections >> soubor

Takto vytvořený soubor vąak bude obsahovat poloľky, které by neměly být
přednastaveny a ty mohou způsobit problémy. Soubor z dodatku C.1 - "Příklad
předkonfiguračního souboru" je pro větąinu uľivatelů lepąí volba.

Předkonfigurační soubor pak můľete upravit dle potřeb a nahrát na webový server
nebo umístit na zaváděcí média debian-installeru. V obou případech vąak budete
muset sdělit instalačnímu programu, kde má soubor hledat.

Aby se předkonfigurační soubor stáhl ze sítě, přidejte k zaváděcím parametrům
preseed/url=http://url/k/preseed.cfg. Je zřejmé, ľe předkonfigurace začne
fungovat aľ poté, co zprovozníte sí». Z tohoto pohledu je dobré, kdyľ můľete
nastavit sí» přes DHCP bez zbytečných otázek. Chcete-li potlačit otázky během
konfigurace sítě, nastavte prioritu otázek na kritickou. Viz 5.2.1 - "Parametry
instalačního programu".

Při umístění předkonfiguračního souboru na CD budete muset vytvořit nový ISO
obraz CD. Podrobnosti naleznete v manuálové stránce mkisofs(8). Volitelně
můľete soubor umístit na disketu a pouľít preseed/file=/floppy/preseed.cfg.


--------------

^[2] Systémy Alpha mohou také sí»ově nabootovat pomocí DECNet MOP (Maintenance
Operations Protocol), ale tato moľnost není dále popsána. Pravděpodobně ale
bude váą lokální OpenVMS operátor ątěstím bez sebe, kdyľ ho poľádáte o pomoc
při zavedení Linuxu na své Alphě.

Kapitola 5. Zavedení instalačního systému

Obsah

5.1. Zavedení instalátoru na Alpha

    5.1.1. Firmware Alpha konzoly
    5.1.2. Zavedení z TFTP
    5.1.3. Zavedení z CD-ROM s konzolou SRM

5.2. Zaváděcí parametry

    5.2.1. Parametry instalačního programu

5.3. Problémy s instalačním systémem

    5.3.1. Zaváděcí konfigurace
    5.3.2. Význam hláąek při zavádění jádra
    5.3.3. dbootstrap -- hláąení problému
    5.3.4. Poąlete nám zprávu o instalaci

5.1. Zavedení instalátoru na Alpha

5.1.1. Firmware Alpha konzoly

Firmware konzoly je uloľen ve flash ROM a je spuątěn vľdy při zapnutí nebo při
resetu systému. Na Alpha systémech se pouľívají dvě odliąné specifikace konzolí
a tudíľ se pouľívají i dva typy firmwaru:

  * SRM konzola je zaloľená na specifikaci "Alpha Console Subsystem" a
    poskytuje operační prostředí pro systémy OpenVMS, Tru64 UNIX a Linux.

  * ARC, AlphaBIOS nebo ARCSBIOS konzola, zaloľená na specifikaci "Advanced
    RISC Computing" (ARC), poskytuje operační prostředí pro Windows NT.

Z pohledu uľivatele je mezi SRM a ARC konzolami největąí rozdíl v tom, ľe
volbou konzole se odsuzujete k pouľití určitého typu rozdělení toho disku, ze
kterého budete zavádět systém.

ARC vyľaduje pro zaváděcí disk pouľití DOSové tabulky oblastí (tak, jak ji
vytvoří cfdisk). Proto jsou také při startu z ARC konzoly DOSové tabulky
oblastí "nativním" formátem oblastí. Od té doby co AlphaBIOS obsahuje utilitu
na dělení disků, je lepąí rozdělit disky z firmwaru jeątě před instalací
Linuxu.

Naopak SRM je nekompatibilní^[3] s DOSovou tabulkou oblastí. Jelikoľ Tru64 Unix
pouľívá formát BSD disklabel, je to pro SRM instalace "nativní" formát oblastí.

GNU/Linux je na Alpha stanicích jediný operační systém zaveditelný z obou typů
konzol, ovąem Debian GNU/Linux 3.1 podporuje pouze zavádění ze SRM konzoly.
Pokud pro váą systém neexistuje ľádná verze SRM, nebo pokud chcete mít duální
zavádění s Windows NT, nebo pokud vaąe zaváděcí zařízení vyľaduje podporu ARC
konzoly pro inicializaci BIOSu, nemůľete pouľít instalační program dodávaný s
Debianem 3.1. Na těchto systémech stále můľete Debian GNU/Linux 3.1
nainstalovat tak, ľe například nainstalujete Woodyho a aktualizujete systém na
verzi 3.1.

Protoľe program MILO není dostupný pro ľádné aktuálně pouľívané Alpha systémy
(únor 2000) a protoľe jiľ není nutné si pro získání SRM firmwaru na starąí
Alphu kupovat licenci OpenVMS nebo Tru64 Unix, je doporučeno pouľívat SRM
vąude, kde to je moľné.

Následující tabulka shrnuje dostupné a podporované kombinace systémů a konzol
(jména systémů najdete v 2.1.2 - "Procesory, základní desky a grafické karty").
Slovo "ARC" v tabulce označuje jakoukoliv ARC-kompatibilní konzoli.

+------------------------------------------------------+
|Typ systému|         Podporovaný typ konzoly          |
|-----------+------------------------------------------|
|alcor      |ARC nebo SRM                              |
|-----------+------------------------------------------|
|avanti     |ARC nebo SRM                              |
|-----------+------------------------------------------|
|book1      |SRM                                       |
|-----------+------------------------------------------|
|cabriolet  |ARC nebo SRM                              |
|-----------+------------------------------------------|
|dp264      |SRM                                       |
|-----------+------------------------------------------|
|eb164      |ARC nebo SRM                              |
|-----------+------------------------------------------|
|eb64p      |ARC nebo SRM                              |
|-----------+------------------------------------------|
|eb66       |ARC nebo SRM                              |
|-----------+------------------------------------------|
|eb66p      |ARC nebo SRM                              |
|-----------+------------------------------------------|
|jensen     |SRM                                       |
|-----------+------------------------------------------|
|lx164      |ARC nebo SRM                              |
|-----------+------------------------------------------|
|miata      |ARC nebo SRM                              |
|-----------+------------------------------------------|
|mikasa     |ARC nebo SRM                              |
|-----------+------------------------------------------|
|mikasa-p   |SRM                                       |
|-----------+------------------------------------------|
|nautilus   |ARC (viz manuál k základní desce) nebo SRM|
|-----------+------------------------------------------|
|noname     |ARC nebo SRM                              |
|-----------+------------------------------------------|
|noritake   |SRM                                       |
|-----------+------------------------------------------|
|noritake-p |SRM                                       |
|-----------+------------------------------------------|
|pc164      |ARC nebo SRM                              |
|-----------+------------------------------------------|
|rawhide    |SRM                                       |
|-----------+------------------------------------------|
|ruffian    |ARC                                       |
|-----------+------------------------------------------|
|sable      |SRM                                       |
|-----------+------------------------------------------|
|sable-g    |SRM                                       |
|-----------+------------------------------------------|
|sx164      |ARC nebo SRM                              |
|-----------+------------------------------------------|
|takara     |ARC nebo SRM                              |
|-----------+------------------------------------------|
|xl         |ARC                                       |
|-----------+------------------------------------------|
|xlt        |ARC                                       |
+------------------------------------------------------+

®ádná z těchto konzolí obvykle neumí zavést Linux přímo, takľe je potřeba
zavaděče, který funguje jako prostředník. Pro SRM konzolu se pouľívá aboot, coľ
je malý, platformově nezávislý zavaděč. Více informací o tomto programu
naleznete v (bohuľel starąím) SRM HOWTO.

Stejně jako na jiných architekturách byste měli před instalací Debianu
instalovat nejnovějąí dostupný firmware^[4]. Firmware pro systémy Alpha můľete
získat z Alpha Firmware Updates.

5.1.2. Zavedení z TFTP

V SRM konzoli jsou názvy Ethernet rozhraní pojmenovány s předponou ewa a budou
vypsány ve výstupu příkazu show dev (mírně modifikováno):

>>> show dev
ewa0.0.0.9.0               EWA0              08-00-2B-86-98-65
ewb0.0.0.11.0              EWB0              08-00-2B-86-98-54
ewc0.0.0.2002.0            EWC0              00-06-2B-01-32-B0

Nejprve musíte nastavit zaváděcí protokol:

>>> set ewa0_protocol bootp

Pak zkontrolujte typ média:

>>> set ewa0_mode mode

Seznam platných módů získáte příkazem >>> set ewa0_mode.

Pro zavedení z prvního ethernetového rozhraní byste napsali:

>>> boot ewa0 -flags ""

coľ zavede systém s implicitními parametry tak, jak jsou uloľeny přímo v
obrazu.

Při pouľití sériové konzoly musíte jádru předat parametr console=, coľ můľete
udělat ze SRM konzoly přes parametr -flags příkazu boot. Sériové porty mají
stejná jména, jako jejich odpovídající soubory v adresáři /dev. Při zadávání
dodatečných parametrů nesmíte zapomenout na nezbytné parametry, bez kterých by
debian-installer nenastartoval. Například pro zavedení z ewa0 a pouľití konzoly
na prvním sériovém portu byste napsali:

>>> boot ewa0 -flags "root=/dev/ram ramdisk_size=16384 console=ttyS0"

5.1.3. Zavedení z CD-ROM s konzolou SRM

Napiąte

>>> boot xxxx -flags 0

kde xxxx je vaąe CD mechanika (v notaci SRM).

5.2. Zaváděcí parametry

Parametry pro zavádění jsou vlastně parametry pro jádro Linuxu, které se
pouľívají v případech, kdy chceme zajistit, aby jádro korektně pracovalo s
neposluąnými zařízeními. Ve větąinou je jádro schopno rozpoznat vąechna
zařízení automaticky, ale v některých speciálních případech mu musíte trochu
pomoci.

Při prvním zavádění systému zkuste, zdali systém rozpozná vąechna potřebná
zařízení jen s implicitními parametry (tj. nenastavujte pro začátek ľádné
vlastní hodnoty). Systém obvykle naběhne. V případě, ľe se tak nestane, můľete
systém zavést později poté, co zjistíte, jaké parametry je potřeba zadat, aby
jádro korektně rozpoznalo váą hardware.

Poznatky o nejrůznějąích zaváděcích parametrech a podivných zařízeních jsou k
nalezení v Linux BootPrompt HOWTO. Následující text obsahuje popis jen
stěľejních parametrů. Vybrané problémy popisuje 5.3 - "Problémy s instalačním
systémem".

Brzy po zavedení jádra můľete zpozorovat hláąení

Memory:dostupnák/celkemk available

Hodnota celkem by měla ukazovat celkovou fyzickou pamě» RAM (v kilobajtech),
která je systému dostupná. Pokud tato hodnota neodpovídá aktuálnímu stavu
instalované paměti, potom byste měli pouľít zaváděcí parametr mem=ram, kde ram
je vámi udaná velikost paměti zakončená znakem "k" pro kilobajty nebo "m" pro
megabajty. Například, obě hodnoty mem=65536k a mem=64m znamenají 64MB RAM.

Jádro by mělo být schopno rozpoznat, ľe zavádíte systém ze sériové konzoly.
Pokud máte v zaváděném počítači rovněľ grafickou kartu (framebuffer) a
připojenou klávesnici, měli byste při zavádění zadat parametr console=zařízení,
kde zařízení je vaąe sériové zařízení, coľ je obvykle něco jako ttyS0.

5.2.1. Parametry instalačního programu

Instalační systém rozpoznává několik uľitečných parametrů.^[5]

debconf/priority

    Nastavením tohoto parametru můľete změnit nejniľąí prioritu zobrazených
    otázek.

    Standardní instalace pouľívá nastavení debconf/priority=high, coľ znamená,
    ľe se zobrazí jak kritické, tak důleľité hláąky, ale normální a nevýznamné
    zprávy jsou přeskočeny. Jestliľe se vyskytne problém, instalátor upraví
    priority otázek podle potřeb.

    Kdyľ pouľijete parametr debconf/priority=medium, zobrazí se instalační menu
    a získáte nad instalací větąí kontrolu. Při pouľití debconf/priority=low,
    nic se nepřeskakuje a zobrazí se vąechny hláąky instalačního programu (to
    je ekvivalentní zaváděcí metodě expert). Hodnotou debconf/priority=critical
    se potlačí vąechny zprávy a otázky se stupněm důleľitosti menąím neľ
    kritickým. Pro tyto potlačené otázky se pouľijí přednastavené hodnoty.

DEBIAN_FRONTEND

    Ovlivňuje uľivatelské rozhraní, ve kterém bude instalace probíhat. Dostupné
    volby jsou:

      * DEBIAN_FRONTEND=noninteractive

      * DEBIAN_FRONTEND=text

      * DEBIAN_FRONTEND=newt

      * DEBIAN_FRONTEND=slang

      * DEBIAN_FRONTEND=ncurses

      * DEBIAN_FRONTEND=bogl

      * DEBIAN_FRONTEND=gtk

      * DEBIAN_FRONTEND=corba

    Standardní rozhraní je DEBIAN_FRONTEND=newt. Pro instalaci přes sériovou
    konzolu můľe být vhodnějąí DEBIAN_FRONTEND=text. Standardní instalační
    média momentálně podporují pouze rozhraní newt, tudíľ je tato volba spíąe
    příslibem do budoucna.

BOOT_DEBUG

    Tímto parametrem můľete kontrolovat mnoľství zpráv, které se zapíąí do
    instalačního logu.

    BOOT_DEBUG=0

        Toto je standardní hodnota.

    BOOT_DEBUG=1

        Upovídanějąí neľ obvykle.

    BOOT_DEBUG=2

        Spousty ladících informací.

    BOOT_DEBUG=3

        Pro opravdu detailní ladění se během zavádění několikrát spustí shell,
        ve kterém můľete kontrolovat a ovlivňovat náběh systému. Kdyľ shell
        ukončíte, bude zavádění pokračovat.

INSTALL_MEDIA_DEV

    Hodnota tohoto parametru zadává cestu k zařízení, ze kterého se má nahrát
    instalační systém, například INSTALL_MEDIA_DEV=/dev/floppy/0

    Normálně se totiľ zaváděcí disketa snaľí najít kořenovou disketu na vąech
    dostupných disketových mechanikách a USB discích. Tímto parametrem jí
    sdělíte, ľe se má podívat jenom na zadané zařízení.

debian-installer/framebuffer

    Některé architektury vyuľívají pro instalaci v různých jazycích jaderný
    framebuffer (grafická konzole). Pokud na svém systému zaznamenáte symptomy
    jako chybové hláąky o btermu a boglu, černou obrazovku nebo zamrznutí
    instalace po několika minutách od spuątění, můľete framebuffer vypnout
    parametrem debian-installer/framebuffer=false.

debian-installer/probe/usb

    Pokud hledání USB zařízení způsobuje problémy, nastavte tento parametr na
    hodnotu false.

netcfg/disable_dhcp

    Standardně se debian-installer snaľí získat nastavení sítě přes DHCP. Je-li
    získáno nějaké nastavení, instalační systém se na nic nebude ptát a
    automaticky bude pokračovat v instalaci. K ručnímu nastavení sítě se
    dostanete pouze v případě, ľe dotaz na DHCP server selľe.

    Máte-li tedy na místní síti DHCP server, ale z nějakého důvodu jej nechcete
    pouľít (protoľe např. pro účely instalace vrací ąpatné hodnoty), můľete
    pouľít parametr netcfg/disable_dhcp=false, kterým zabráníte automatickému
    nastavení sítě přes DHCP a rovnou budete poľádáni o ruční nastavení
    sí»ových údajů.

hw-detect/start_pcmcia

    Pokud chcete zabránit startu PCMCIA sluľeb, nastavte tento parametr na
    hodnotu false. Některé notebooky jsou totiľ nechvalně známé tím, ľe při
    startu PCMCIA sluľeb zaseknou celý systém.

preseed/url

    Zde můľete zadat url k souboru s přednastavením, podle kterého se má
    provést automatická instalace, viz 4.4 - "Automatická Instalace".

preseed/file

    Zde můľete zadat soubor s přednastavením, podle kterého se má provést
    automatická instalace, viz 4.4 - "Automatická Instalace".

5.3. Problémy s instalačním systémem

5.3.1. Zaváděcí konfigurace

Pokud se jádro zasekne během zavádění, nerozezná připojená zařízení, nebo disky
nejsou korektně rozpoznány, v prvé řadě zkontrolujte parametry jádra, kterými
se zabývá 5.2 - "Zaváděcí parametry".

Jestliľe pouľíváte vlastní jádro, ujistěte se, ľe jste v nastavení jádra
povolili moľnost CONFIG_DEVFS. Instalační systém totiľ tuto volbou vyľaduje.

Často pomůľe, pokud z počítače vyjmete přídavná zařízení a znovu zkusíte zavést
systém.

Pokud máte ve svém počítači více neľ 512MB paměti a instalační systém se v
průběhu zavádění jádra zasekne, zkuste omezit viditelnou pamě» zaváděcím
parametrem mem=512m.

5.3.2. Význam hláąek při zavádění jádra

Během zavádění systému můľete vidět spoustu hláąení typu can't find ..., ...
not present, can't initialize ... nebo this driver release depends on ....
Větąina těchto hláąení je neąkodná. Vy je vidíte proto, ľe jádro instalačního
systému je přeloľeno tak, aby mohlo běľet na počítačích s odliąnými
hardwarovými konfiguracemi a mnoha různými periferními zařízeními. Samozřejmě
ľe ľádný počítač asi nebude mít vąechna zařízení, tudíľ systém nahlásí několik
nenalezených zařízení. Také se můľe stát, ľe se zavádění na chvíli zastaví. To
se stává při čekání na odpověď od zařízení, které v systému chybí. Pokud se vám
zdá doba, za kterou systém naběhne, přílią dlouhá, můľete si později vytvořit
vlastní jádro (viz 8.4 - "Kompilace nového jádra").

5.3.3. dbootstrap -- hláąení problému

Jestliľe se dostanete přes úvodní fázi zavedení systému, ale nemůľete instalaci
dokončit, můľete pouľít menu "Report a Problem" (nahláąení chyby). Tato volba
zkopíruje na disketu vám umoľní uloľit na disketu nebo zpřístupnit přes webové
rozhraní chybové hláąky, stav systému a jiné uľitečné informace, které vám
mohou naznačit, v čem je problém a jak ho vyřeąit. Tyto údaje nám také můľete
poslat spolu s hláąením o chybě.

Daląí uľitečné informace můľete najít během instalace v adresáři /var/log/ a
později v novém systému ve /var/log/debian-installer/.

5.3.4. Poąlete nám zprávu o instalaci

Pokud problém přetrvává, prosíme vás o zaslání zprávy o průběhu instalace.
Zprávu o instalaci můľete zaslat i v případě, ľe vąe proběhlo bez problémů --
získáme tak přehled o nejrůznějąích hardwarových konfiguracích.

Při psaní, prosím, pouľijte následující ąablonu, kterou pak zaąlete jako
hláąení o chybě vůči pseudobalíku installation-report na adresu <
submit@bugs.debian.org>.

Package: installation-reports

Boot method: <Jak jste zavedli instalaci? CD? Disketa? Sí»?>
Image version: <Kdy a odkud jste stáhli obraz(y)>
Date: <Datum a čas instalace>

Machine: <Popis počítače (např. IBM Thinkpad T41)>
Processor:
Memory:
Partitions: <Výstup příkazu df -Tl;>

Output of lspci and lspci -n:

Base System Installation Checklist:
[O] = OK, [E] = Error (please elaborate below), [ ] = didn't try it

Initial boot worked:    [ ]
Configure network HW:   [ ]
Config network:         [ ]
Detect CD:              [ ]
Load installer modules: [ ]
Detect hard drives:     [ ]
Partition hard drives:  [ ]
Create file systems:    [ ]
Mount partitions:       [ ]
Install base system:    [ ]
Install boot loader:    [ ]
Reboot:                 [ ]

Comments/Problems:

<Zde se můľete rozepsat o způsobu instalace, zmínit nápady
      a postřehy, které vás napadly během instalace.>

V samotné zprávě podrobně popiąte problém, včetně posledních viditelných hláąek
jádra v okamľiku zaseknutí počítače. Také nezapomeňte popsat kroky, kterými
jste se do problémové části dostali.


--------------

^[3] Konkrétně formát zaváděcího sektoru, jak je poľadován "Console Subsystem
Specification" koliduje s umístěním DOSové tabulky oblastí.

^[4] Kromě Jensenu, kde Linux není podporován firmwarem vyąąím neľ verze 1.7 --
Před instalací si přečtěte http://www.alphalinux.org/faq/FAQ-9.html

^[5] Jádro akceptuje nejvýąe 8 parametrů a 8 proměnných prostředí (včetně
standardních voleb pro instalační program). Pokud tento limit překročíte, jádra
řady 2.4 přebývající parametry zahodí, jádra 2.6 zpanikaří.

Kapitola 6. Pouľíváme instalační program Debianu

Obsah

6.1. Základní principy
6.2. Úvod do komponent
6.3. Pouľití jednotlivých komponent

    6.3.1. Nastavení instalačního programu a rozpoznání hardwaru
    6.3.2. Rozdělení disku a výběr přípojných bodů
    6.3.3. Instalace základního systému
    6.3.4. Nastavení zavádění systému
    6.3.5. Dokončení první fáze instalace
    6.3.6. Nejrůznějąí

6.1. Základní principy

Instalační program Debianu se skládá z mnoha malých, jednoúčelových komponent.
Kaľdá komponenta má na starosti jeden krok instalace (od úvodního dialogu pro
výběr jazyka aľ po závěrečný restart do nového systému). Komponenty se snaľí
pracovat samostatně, ale pokud je to nutné, zeptají se uľivatele na daląí
postup.

Otázky samotné mají přiřazeny různé priority. Uľivatel si můľe nastavit úroveň
zobrazených otázek, takľe uľivatel začátečník se nemusí zatěľovat nepodstatnými
věcmi (instalační program dosadí "rozumné" hodnoty). Implicitně se
debian-installer ptá pouze na otázky s vysokou prioritou, coľ vede k poměrně
automatickému procesu s minimemm uľivatelských zásahů.

Pokud se vyskytne problém, zobrazí se chybová obrazovka s popisem problému a
následně se objeví hlavní menu instalačního programu, kde můľete situaci
napravit. V ideálním případě uľivatel menu vůbec neuvidí a bude pouze odpovídat
na otázky jednotlivých komponent. Oznámení o váľných problémech mají nastavenou
"kritickou" prioritu, tudíľ budou zobrazeny vľdy.

Některá výchozí nastavení instalačního programu lze změnit pomocí zaváděcích
parametrů při startu debian-installeru. Například pokud si chcete vynutit
statické nastavení sítě (implicitně se pouľívá DHCP), pouľijte parametr netcfg/
disable_dhcp=true. Seznam dostupných parametrů naleznete v kapitole 5.2.1 -
"Parametry instalačního programu".

Pokročilí uľivatelé jistě ocení přístup do (standardně skrytého) menu, ve
kterém mohou kontrolovat kaľdý krok instalace. Menu vyvoláte tak, ľe při startu
přidáte zaváděcí parametr debconf/priority=medium.

Jestliľe váą hardware vyľaduje zadat při instalaci jaderných modulů nějaké
parametry, je nutné spustit instalační program v "expertním" reľimu. Toho
docílíte tak, ľe spustíte instalátor příkazem expert, nebo pouľijete zaváděcí
parametr debconf/priority=low. Expertní reľim vám dá plnou kontrolu nad
instalačním procesem.

Standardní instalační program běľí v textovém reľimu, ve kterém nefunguje myą.
Pro pohyb v dialogových oknech slouľí několik málo kláves. Pravou ąipkou nebo
klávesou Tab se přesunujete po zobrazených prvcích "vpřed", levou ąipkou nebo
kombinací Shift-Tab zase "zpět". V nabízených seznamech se můľete pohybovat
ąipkou nahoru a ąipkou dolů, pro větąí skoky lze vyuľít klávesy Page Up a Page
Down. Také můľete stisknout nějaké písmeno, čímľ skočíte na první poloľku
začínající tímto písmenem. Mezerník slouľí pro vybírání/odebírání poloľek ze
zaąkrtávacích tlačítek. Volby se potvrzují klávesou Enter.

Chybové hláąky jsou přesměrovány na třetí konzolu (známou jako tty3). Do této
konzoly se můľete přepnout klávesami Levý Alt-F3 (drľte levou klávesu Alt a
stiskněte funkční klávesu F3). Zpět do instalačního programu se vrátíte stiskem
Levý Alt-F1.

Hláąky ze třetí konzoly se také ukládají do souboru /var/log/messages. Po
instalaci jej naleznete v novém systému pod jménem /var/log/debian-installer/
messages. Daląí hláąky instalace můľete najít v adresáři /var/log/, nebo po
instalaci ve /var/log/debian-installer/.

6.2. Úvod do komponent

V následujícím seznamu komponent instalačního programu je uveden pouze stručný
popis komponenty. Detaily pouľití konkrétní komponenty jsou v 6.3 - "Pouľití
jednotlivých komponent".

main-menu

    Zobrazuje seznam komponent, které můľete spustit. Hlavní menu má prioritu
    "normální", takľe se nezobrazí při "vysoké" (přednastaveno) nebo "kritické"
    prioritě. Pokud se vyskytne problém, který vyľaduje zásah uľivatele, je
    priorita otázek dočasně sníľena a objeví se menu, ve kterém můľete problém
    odstranit.

    Zpět do menu se můľete dostat opakovaným stiskem tlačítka Zpět.

languagechooser

    Zobrazí seznam jazyků a jejich variant. Instalační program bude zobrazovat
    zprávy ve vybraném jazyce. (Ovąem za předpokladu ľe je překlad kompletní.
    Pokud není, některé texty se zobrazí anglicky.)

countrychooser

    Zobrazí seznam států, ze kterého si můľete vybrat zemi, ve které se
    nacházíte.

kbd-chooser

    Zobrazí seznam klávesnic, ze kterých si můľete vybrat nejvhodnějąí model
    odpovídající připojené klávesnici.

hw-detect

    Automaticky rozpozná větąinu zařízení připojených k počítači (sí»ové karty,
    pevné disky, PCMCIA).

cdrom-detect

    Vyhledá a připojí instalační CD Debianu.

netcfg

    Nastaví sí»ová připojení, aby se mohl zbytek systému instalovat ze sítě.

iso-scan

    Hledá souborové systémy ISO-9660, které se nachází na CD-ROM, nebo na
    pevném disku v podobě ISO obrazů.

choose-mirror

    Předloľí seznam zrcadel s debianími archívy, ze kterého si můľete vybrat,
    odkud se balíky stáhnou.

cdrom-checker

    Zkontroluje integritu CD-ROM. Takto si můľete ověřit, ľe istalační CD-ROM
    nejsou poąkozená.

lowmem

    Lowmem se snaľí rozpoznat systémy s malou operační pamětí a poté se v
    určitých okamľicích snaľí z paměti odstranit nepotřebné části
    debian-installeru. Poznamenejme, ľe to provádí na úkor funkčnosti
    instalačního programu.

anna

    Anna's Not Nearly APT, tedy v čeątině Anna není ani zdaleka jako APT,
    instaluje staľené balíky.

partman

    Umoľní vám rozdělit disky připojené k systému, vytvořit souborové systémy
    na vybraných oblastech a svázat je s přípojnými body. Součástí programu je
    i moľnost automatického rozdělení disku, nebo podpora pro LVM. Partman je
    nyní v Debianu upřednostňovaným dělicím programem.

autopartkit

    Automaticky rozdělí celý disk.

partitioner

    Umoľní vám rozdělit disky připojené k systému. Pro dělení se vybere program
    dle architektury vaąeho počítače.

partconf

    Zobrazí seznam oblastí a podle vaąich pokynů na nich vytvoří souborové
    systémy.

lvmcfg

    Pomůľe s nastavením LVM (Logical Volume Manager, tedy česky manaľer
    logických svazků).

mdcfg

    Umoľní vám nastavit softwarový RAID (Redundant Array of Inexpensive Disks).
    Tento softwarový RAID bývá obvykle lepąí neľ levné (pseudohardwarové) RAID
    řadiče na novějąích základních deskách.

base-installer

    Nainstaluje základní mnoľinu balíků, které jsou potřeba pro samostatný běh
    Debianu.

os-prober

    Umí rozpoznat operační systémy nainstalované na počítači. Tuto informaci
    pak předá následující komponentě (bootloader-installer), která vám můľe
    nabídnout moľnost přidat objevené operační systémy do startovacího menu
    zavaděče. Takto si můľete při startu počítače vybrat, který operační systém
    chcete zavést.

bootloader-installer

    Nainstaluje zavaděč na disk. Tento krok je důleľitý, protoľe bez něj byste
    museli Debian zavádět z diskety nebo CD-ROM. Mnoho zavaděčů vám při startu
    nabídne moľnost zavést i jiné operační systémy.

base-config

    Provede vás prvotním přizpůsobením nového systému. Obvykle se spouątí aľ po
    restartu počítače a bývá to "první skutečný úkol" nového systému.

shell

    Umoľní vám spustit shell (buď z menu, nebo na druhé konzoli).

bugreporter

    Umí na disketu uloľit informace, které se vám mohou hodit při analyzování
    případného problému.

6.3. Pouľití jednotlivých komponent

V této části podrobně popíąeme kaľdou komponentu instalačního programu.
Komponenty jsou seskupeny do celků podle kontextu, ve kterém se během instalace
vyskytují. Poznamenejme, ľe při instalaci se nemusí vľdy vyuľít vąechny
komponenty -- to závisí na způsobu instalace a na dostupném hardwaru.

6.3.1. Nastavení instalačního programu a rozpoznání hardwaru

Předpokládejme, ľe debian-installer úspěąně nastartoval a nyní se díváte na
jeho první obrazovku. V tento okamľik je debian-installer jeątě poměrně hloupý
a nepouľitelný. Neví nic o hardwaru vaąeho počítače, nezná váą preferovaný
jazyk a dokonce ani netuąí, jaký úkol mu byl přidělen. Ale nebojte se. Jako
správný průzkumník začne debian-installer zkoumat své okolí a po nějaké době
bude mít sluąný přehled o okolním hardwaru. Poté se pokusí nalézt zbytek svých
komponent a sám sebe přemění ve schopný, dobře vychovaný program. Bohuľel,
stále existují věci, se kterými si debian-installer nedokáľe poradit a proto mu
musíte troąku pomoci (například vybrat jazyk, ve kterém má instalace probíhat,
odsouhlasit rozloľení klávesnice a podobně).

Během této fáze si jistě vąimnete, ľe debian-installer několikrát rozpoznává
hardware. Poprvé je úzce zaměřen na hardware, který by mohl obsahovat daląí
části instalačního programu, tj. CD mechaniky nebo sí»ové karty. Daląí
rozpoznávání hardwaru probíhá později, kdyľ se hledají pevné disky, protoľe
před prvním rozpoznáváním jeątě nemusí být k dispozici vąechny ovladače.

6.3.1.1. Kontrola dostupné paměti

Jednou z prvních věcí, které debian-installer zkontroluje, je velikost operační
paměti. Pokud má váą systém málo paměti, tak se tato komponenta pokusí provést
změny v instalačním procesu tak, aby byla instalace moľná i na tomto počítači.

Během instalace na systému s malou pamětí nemusí být k dispozici vąechny
komponenty. Daląím nepříjemným omezením je to, ľe budou z paměti odstraněny
vąechny překlady a instalace bude probíhat pouze v angličtině.

6.3.1.2. Výběr jazyka

Úplně první krok instalace slouľí k výběru jazyka, ve kterém se má instalace
odehrávat. Některé jazyky mají k dispozici více variant (např. portugalská a
brazilská portugalątina). Jednotlivé poloľky v seznamu jazyků se skládají z
anglického názvu (vlevo) a lokálního názvu v daném jazyce (napravo). Pro
čeątinu vypadá záznam nějak takto:

Czech       -      Čeątina

Seznam je setříděn abecedně podle levého sloupce (anglických názvů).

Ve výjimečných případech se můľe stát, ľe ve vybraném jazyce budou některé
texty instalace nepřeloľeny -- pak se zobrazí v angličtině. Na základě
vybraného jazyka vám instalační program pomůľe s volbou vhodného klávesnicového
rozloľení.

6.3.1.3. Výběr země

Pokud jste v kroku 6.3.1.2 - "Výběr jazyka" vybrali jazyk, kterým se hovoří ve
více zemích (například čínątina, angličtina, francouzątina a mnoho daląích),
můľete zde vybrat konkrétní zemi. Nemůľete-li zde svou zemi nalézt, vyberte ze
seznamu moľnost jiná, coľ vám nabídne úplný seznam zemí seskupený podle
kontinentů.

Touto volbou ovlivníte nastavení národního prostředí (locale) a později v
instalaci také výběr časového pásma a nejbliľąího zrcadla s archivem Debianu.
Samozřejmě, ľe pokud vám implicitní moľnosti "uhodnuté" instalátorem nebudou
vyhovovat, můľete je ignorovat a vybrat si vlastní nastavení.

6.3.1.4. Výběr klávesnice

Klávesnice bývají obvykle přizpůsobeny znakům pouľívaným v daném jazyce.
Vyberte klávesnici, která odpovídá vaąemu národnímu rozloľení, nebo je alespoň
velmi podobná. Po skončení instalace si můľete vybrat vhodné klávesové
rozloľení z mnohem větąího spektra (jako uľivatel root spus»te program
kbdconfig).

©ipkami přesuňte kurzor na vybrané klávesové rozloľení a stiskněte Enter.
(©ipky by měly být na vąech klávesnicích na stejném místě, takľe jsou nezávislé
na zvoleném rozloľení.) "Roząířená" klávesnice je taková, která má v horní řadě
klávesy F1 aľ F10 (resp. F12).

6.3.1.5. Hledání instalačního ISO obrazu

Při instalaci metodou hd-media nastane okamľik, kdy budete muset instalační
program navést k ISO obrazu Debianího instalačního programu, na kterém se
nachází zbytek instalačních souborů. Abyste obraz nemuseli hledat ručně, pomůľe
vám s tímto úkolem komponenta iso-scan.

iso-scan nejprve připojí vąechna bloková zařízení (např. diskové oblasti), na
kterých se nachází známý souborový systém a poté na nich hledá soubory končící
příponou .iso (resp. .ISO). Po nalezení kaľdého iso obrazu si iso-scan
zkontroluje jeho obsah a zjistí, zda se jedná o planý obraz instalačního CD.
Pokud ano, máme vyhráno a instalace můľe pokračovat. V opačném případě se hledá
daląí obraz. Pokud toto hledání neuspěje, jeątě není vąe ztraceno. První pokus
totiľ kvůli rychlosti prohledává pouze kořenový adresář a první úroveň jeho
podadresářů. Tzn. nalezne /cokoliv.iso, /data/cokoliv.iso, ale ne /data/tmp/
cokoliv.iso.

Selhalo-li tedy první hledání, iso-scan se zeptá, zda chcete spustit
důkladnějąí proces. Tento druhý pokus se nedívá pouze do nejvyąąích adresářů,
ale opravdu prohledá celý disk.

Pokud iso-scan neuspěje ani na druhý pokus, vra»te se zpět do původního
operačního systému a zkontrolujte, zda má soubor správnou příponu (končící na
.iso), zda je umístěn na souborovém systému, který umí debian-installer
rozpoznat a zda není iso obraz poąkozený (zkontrolujte kontrolní součet).
Zkuąenějąí unixoví uľivatelé mohou vąe provést bez restartu počítače na druhé
konzoli.

6.3.1.6. Nastavení sítě

Pokud na začátku toho kroku instalátor zjistí, ľe máte více sí»ových rozhraní,
budete si muset vybrat jedno, které pouľijete jako hlavní, tj. to, ze kterého
budete instalovat. Zbylá rozhraní zůstanou nenastavena a budete je muset
nastavit po skončení instalace ručně -- viz manuálová stránka interfaces(5).

Implicitně se debian-installer snaľí nastavit sí» automaticky přes DHCP. Pokud
DHCP uspěje, vąe je nastaveno. Jestliľe DHCP skončí s chybou, můľe být příčina
téměř kdekoliv -- od vypojeného sí»ového kabelu aľ po ąpatně nastaveného DHCP
démona. Také je moľné, ľe na místní síti vůbec DHCP server nemáte. K
přesnějąímu určení problému moľná pomohou chybové hláąky na třetí konzoli. A»
uľ je chyba kdekoliv, budete dotázáni, zda chcete znovu zkusit DHCP, nebo zda
nastavíte sí» ručně. DHCP servery jsou někdy docela pomalé, takľe pokud jste si
jisti, ľe vąe ostatní je v pořádku, klidně to zkuste znovu.

Při ručním nastavení sítě vás netcfg vyzve k zadání údajů z 3.3 - "Dále budete
potřebovat" (IP adresa, Sí»ová maska, Brána, Adresy jmenných serverů a Název
počítače). Pokud k instalaci pouľíváte bezdrátové připojení, budete dotázáni
jeątě na Bezdrátové ESSID a WEP klíč.

Poznámka

Pár technických poznámek: program předpokládá, ľe adresa vaąí sítě je bitovým
součinem IP adresy a sí»ové masky. Dále se pokusí odhadnout vysílací adresu
jako bitový součet IP adresy systému a bitového doplňku sí»ové masky a také
zkusí odhadnout adresu brány. Pokud některý údaj nebudete znát, ponechte u něj
přednastavenou hodnotu. Konfiguraci můľete na nainstalovaném systému upravit
editací souboru /etc/network/interfaces, nebo si nainstalovat balíček
etherconf, který vás celým procesem provede.

6.3.1.7. Výběr sí»ového zrcadla

Tato komponenta se spustí pouze v případě, ľe instalační program potřebuje
nahrát své daląí komponenty nebo základní systém ze sítě.

Nejprve se zobrazí seznam zemí se zrcadly Debianu, přičemľ předvolena bude
země, kterou jste vybrali na začátku instalace.

  * Po výběru země se nabídne seznam zrcadel v dané zemi. Dobrou volbou bývají
    "hlavní" zrcadla, která mají tvar ftp.kód_země.debian.org.

  * Pokud nechcete pouľít oficiální zrcadlo, vyberte v seznamu zemí moľnost
    zadat informace ručně. Budete dotázáni na jméno počítače, ze kterého se
    mají části Debianu stáhnout.

Daląí otázka se bude ptát na nastavení proxy serveru. Proxy server slouľí jako
prostředník mezi vámi a Internetem -- místo abyste se obrátili přímo na server
v Internetu, komunikujete se svým proxy serverem. Proxy server předává vaąe
dotazy cílovému serveru v Internetu, vyzvedne od něj odpověď a tu pak předá
vaąemu počítači. Větąina domácích uľivatelů zde nemusí nastavovat nic, proxy
server se obvykle vyskytuje jako součást firewallu pro větąí nebo podnikové
sítě.

Na závěr se zvolené zrcadlo otestuje a automaticky se z něj stáhnou potřebné
balíky. Pokud se vyskytne problém (server není dostupný, neobsahuje zvolenou
verzi Debianu, apod.), můľete si ze seznamu vybrat jiné zrcadlo^[6], případně
zkusit jiné nastavení proxy serveru.

6.3.2. Rozdělení disku a výběr přípojných bodů

Nyní, po posledním rozpoznávání hardwaru, by jiľ měl být debian-installer v
plné síle, přizpůsoben podle uľivatelských poľadavků a připraven na opravdovou
práci. Jak praví název této části, bude se několik následujících komponent
zabývat rozdělením disků, vytvořením souborových systémů, přiřazením přípojných
bodů a volitelně nastavením souvisejících záleľitostí, jako jsou LVM a RAID
zařízení.

6.3.2.1. Rozdělení disků

Nyní nastal čas rozdělit pevné disky. Pokud se náhodou něco pokazí, nebo pokud
chcete o rozdělování disků dozvědět více, podívejte se do dodatku B - "Poznámky
k rozdělování disku".

Nejprve vám bude nabídnuta moľnost automaticky rozdělit buď celý disk, nebo
volné místo na disku. Tato volba se někdy nazývá "asistované" rozdělení,
protoľe do dělení můľete sami zasáhnout. Pokud nechcete vyuľít automatické
dělení disku, zvolte z menu Ručně upravit tabulku oblastí.

Pokračujete-li v automatickém rozdělování, můľete si vybrat z několika
připravených schémat rozdělení disku (viz tabulka níľe). Vąechny moľnosti mají
svá pro a proti, některé argumenty jsou zmíněny v dodatku B - "Poznámky k
rozdělování disku". Pokud si nejste jisti, zvolte první moľnost. Pamatujte
vąak, ľe asistované dělení vyľaduje určitou minimální velikost volného místa,
se kterým můľe pracovat. Nemáte-li k dispozici zhruba 1GB volného místa (závisí
na zvoleném způsobu dělení), asistované dělení selľe.

+----------------------------------------------------------------------------+
|        Způsob dělení         |  Minimální   |      Vytvořené oblasti       |
|                              |    místo     |                              |
|------------------------------+--------------+------------------------------|
|Vąechny soubory v jedné       |600MB         |/, swap                       |
|oblasti                       |              |                              |
|------------------------------+--------------+------------------------------|
|Desktopový počítač            |500MB         |/, /home, swap                |
|------------------------------+--------------+------------------------------|
|Víceuľivatelská pracovní      |1GB           |/, /home, /usr, /var, /tmp,   |
|stanice                       |              |swap                          |
+----------------------------------------------------------------------------+

Na daląí obrazovce se zobrazí tabulka rozdělení disku(ů) společně s informacemi
o souborových systémech a přípojných bodech. Pokud jste provedli automatické
rozdělení disku a jste s navrľeným rozdělením spokojeni, stačí z nabídky vybrat
Ukončit rozdělování.

Na Alpha systémech se při automatickém rozdělení disku alokuje na začátku disku
malá nenaformátovaná oblast pro zavaděč aboot.

Seznam oblastí můľe vypadat třeba takto:

  IDE1 master (hda) - 6.4 GB WDC AC36400L
       1. primární   16.4 MB    ext2       /boot
       2. primární  551.0 MB    swap       swap
       3. primární    5.8 GB    ntfs
          pri/log     8.2 MB    VOLNÉ MÍSTO

  IDE1 slave (hdb) - 80.0 GB ST380021A
       1. primární   15.9 MB    ext3
       2. primární  996.0 MB    fat16
       3. primární    3.9 GB    xfs        /home
       5. logická     6.0 GB    ext3       /
       6. logická     1.0 GB    ext3       /var
       7. logická   498.8 MB    ext3
       8. logická   551.5 MB    swap       swap
       9. logická    65.8 GB    ext2

Jak je vidět, v počítači jsou dva pevné disky rozdělené na několik oblastí.
Kaľdý řádek popisující oblast zobrazuje její pořadí, typ, velikost, volitelné
příznaky, souborový systém a (pokud existuje) přípojný bod. Na prvním disku je
jeątě kousek volného místa.

Pokud chcete v tabulce něco změnit, vyberte ze seznamu objekt, který chcete
upravit a stiskněte Enter. Objektem je míněn disk, oblast nebo volné místo. S
kaľdým objektem můľete provádět různé akce.

Jestliľe vyberete dosud nedotčený disk, na kterém nejsou ani oblasti ani volné
místo, bude vám nabídnuta moľnost vytvoření nové tabulky oblastí (to je nutné k
tomu, abyste mohli vytvářet oblasti). Po této akci se pod vybraným diskem
zobrazí řádka nadepsaná "VOLNÉ MÍSTO".

Vyberete-li volné místo, partman vám nabídne vytvoření nové oblasti. Nejprve
musíte odpovědět několik základních otázek jako velikost nové oblasti, typ
(primární nebo logická) a umístění (na začátku nebo na konci volného místa).
Poté se zobrazí detailní pohled na novou oblast. Naleznete zde volby jako
přípojný bod, volby připojení, zaváděcí příznak nebo způsob pouľití. Pokud vám
nevyhovují přednastavené hodnoty, můľete je upravit dle libosti. Například
výběrem volby Pouľít jako: můľete změnit souborový systém dané oblasti včetně
moľnosti pouľít oblast jako odkládací prostor, softwarový RAID, LVM nebo ji
nepouľít vůbec. Daląí příjemnou vlastností je moľnost zkopírovat na oblast
stávající data z jiné oblasti. Aľ budete s oblastí spokojeni, vyberte poloľku
Skončit s nastavováním oblasti, coľ vás vrátí zpět do hlavní obrazovky
rozdělování disků.

Pokud se rozhodnete, ľe chcete něco změnit na stávajícíc oblasti, jednoduąe ji
vyberte a stiskněte Enter. Ocitnete se ve stejné obrazovce jako při vytváření
nové oblasti a tedy máte i stejné moľnosti nastavení. Jedna věc, která nemusí
být na první pohled zcela zřejmá je fakt, ľe u větąiny oblastí můľete změnit
jejich velikost - stačí vybrat poloľku, která zobrazuje velikost oblasti. Změna
velikosti by měla fungovat minimálně se souborovými systémy fat16, fat32, ext2,
ext3 a swap. Pokud se vám oblast nelíbí, můľete ji z tohoto menu i smazat.

Nezapomeňte vytvořit aspoň dvě oblasti -- jednu pro odkládací prostor ("swap")
a jednu pro kořenový souborový systém (který musí být připojen jako /). Bez
připojeného kořenového souborového systému vám partman nedovolí pokračovat.
Chcete-li s rozdělováním pomoci, můľete kdykoliv z rozdělovacího menu vybrat
moľnost Automaticky rozdělit disk nebo Automaticky rozdělit volné místo.

Jestliľe budete ve vytváření své tabulky oblastí přílią kreativní a uvedete ji
do nepouľitelného stavu, můľete se vľdy vrátit do výchozího bodu volbou Vrátit
zpět změny provedené na oblastech.

partman samotný je poměrně malý a hloupý program, avąak jeho schopnosti mohou
být roząiřovány moduly instalačního programu. Pokud tedy nevidíte vąechny
slibované vlastnosti, přesvědčte se, ľe máte nahrány přísluąné moduly (např.
partman-ext3, partman-xfs nebo partman-lvm).

Aľ budete s rozdělením disků hotovi, vyberte z nabídky Ukončit rozdělování a
zapsat změny na disk. Zobrazí se seznam provedených změn a budete poľádáni o
potvrzení, zda opravdu chcete vytvořit nové souborové systémy.

6.3.2.2. Nastavení manaľera logických svazků (LVM)

Pracujete-li s počítači na pozici správce systému nebo pokročilého uľivatele,
jistě jste zaľili situaci, kdy na jedné (zpravidla velmi důleľité) oblasti
docházelo volné místo, zatímco jiná oblast jej měla nadbytek. Zpravidla pak
nastoupilo mazání, přesouvání a propojování adresářů přes symbolické odkazy.

Abyste do budoucna předeąli popsané situaci, můľete pouľít manaľer logických
svazků (Logical Volume Manager). Co takový manaľer dělá? Jednoduąe řečeno,
spojí diskové oblasti (v ľargonu LVM se nazývají fyzické svazky) do virtuálního
disku (tzv. skupina svazků), který pak můľete rozdělit na virtuální oblasti (
logické svazky). Jak se tyto virtuální oblasti liąí od těch fyzických, na
kterých jsou vybudovány? Pointa je v tom, ľe logické svazky (a samozřejmě pod
nimi leľící skupiny svazků) se mohou rozprostírat přes několik fyzických disků.

Například nyní, kdyľ si vąimnete, ľe potřebujete více místa na starąí 160
gigabajtové oblasti s domovskými adresáři, můľete jednoduąe dokoupit nový 300GB
disk, připojit jej ke stávající skupině svazků a roząířit logický svazek, který
slouľí jako oblast pro /home. Výsledkem bude jedna velká, 460 gigabajtová
oblast, která uľivatelům zase chvíli vystačí. Popsaný příklad je samozřejmě
hodně zjednoduąený, ale pěkně nastiňuje vyuľití LVM v praxi. Pokud jste jej
jeątě nečetli, měli byste si projít LVM HOWTO.

Nastavení LVM v instalačním programu Debianu je poměrně jednoduché. Nejprve
musíte označit fyzické oblasti, které mají být spravovány přes LVM. (To se
provádí v partmanu v menu Nastavení oblasti, kde byste měli nastavit poloľku
Pouľít jako: na hodnotu fyzický svazek pro LVM.) Poté přejděte do komponenty
lvmcfg (buď přímo z partmanu nebo z hlavního menu debian-installeru), kde
uvidíte dvě hlavní menu: Upravit skupiny svazků (VG) a Upravit logické svazky
(LV). Jak jiľ název prvního menu napovídá, spravují se zde skupiny svazků.
Prakticky to znamená moľnost:

  * vytvořit novou skupinu z dosud nevyuľitých fyzických svazků,

  * smazat skupinu svazků a uvolnit tak fyzické svazky, ze kterých se skupina
    skládá,

  * roząířit skupinu svazků o nevyuľité fyzické svazky

  * a naopak skupinu svazků zmenąit o některé fyzické svazky a tudíľ je dát k
    dispozici jiným skupinám, nebo z nich v partmanu udělat "běľné" oblasti.

Menu Upravit logické svazky (LV) nabízí pouze dvě moľnosti:

  * vytvořit logický svazek z volného místa ve skupině svazků

  * smazat logický svazek ze skupiny svazků.

Poznámka

Při vytváření skupiny svazků nebo logického svazku budete poľádáni o zadání
jejich názvu. Tyto názvy by měly být krátké a výstiľné, protoľe v běľícím
systému se podle těchto názvů vytvoří nová bloková zařízení v adresáři /dev/,
která se budou pouľívat pro přímý přístup k daným logickým svazkům. Tedy tam,
kde by se běľně pouľilo např. /dev/hda3 se nyní pouľije /dev/mapper/jmskupiny/
jmsvazku. (Pěkně to bude vidět v souboru /etc/fstab nebo na výstupu příkazů
mount a df.)

Aľ budete s nastavením LVM spokojeni, vra»te se zpět do partmanu, kde uvidíte
vąechny vytvořené logické svazky. Logické svazky se chovají jako obyčejné
oblasti, tudíľ uľ asi víte, co s nimi máte dělat.^[7]

6.3.2.3. Nastavení vícediskových zařízení (Softwarový RAID)

Jestliľe máte ve svém počítači více neľ jeden pevný disk^[8], můľete vyuľít
této skutečnosti nastavit disky pro větąí výkon a/nebo pro větąí bezpečnost
dat. Výsledek se nazývá Vícediskové zařízení - MD (nebo podle své nejznámějąí
varianty softwarový RAID).

Jednoduąe řečeno je MD mnoľina oblastí umístěných na různých discích. Tyto
oblasti se v mdcfg spojí dohromady a vytvoří logické zařízení. Toto zařízení
pak můľete pouľívat jako běľnou oblast (například v partmanu ji můľete
zformátovat, přiřadit jí přípojný bod atd.).

Co vám tato operace přinese závisí na typu vícediskového zařízení, které
vytváříte. Momentálně jsou podporovány:

RAID0

    Je hlavně zaměřen na rychlost. RAID0 rozdělí vąechna příchozí data na
    prouľky (stripes) a ty pak rovnoměrně rozmístí na kaľdý disk v poli. To
    můľe zvýąit rychlost čtení a zápisu, ovąem pokud jeden z disků odejde do
    věčných lovią», odejdou s ním vąechna data (část informace je stále na
    zdravém disku (discích), zbývající část byla na vadném disku).

    Typicky se RAID0 pouľívá pro oblast na stříhání videa.

RAID1

    Je vhodný systémy, kde je spolehlivost na prvním místě. Skládá se z
    několika (obvykle dvou) stejně velkých oblastí, kde kaľdá oblast obsahuje
    naprosto shodná data. Prakticky to znamená tři věci. Za prvé, pokud jeden z
    disků selľe, stále máte data zrcadlena na zbývajících discích. Za druhé, k
    dispozici máte pouze část celkové kapacity (přesněji to je velikost
    nejmenąí oblasti v poli). Za třetí, pokud se vyskytne větąí počet poľadavků
    na čtení, mohou se tyto rovnoměrně rozdělit mezi jednotlivé disky, coľ můľe
    přinést zajímavé zrychlení u serverů, kde převaľují čtecí operace na
    zápisovými.

    Volitelně můľete mít v poli rezervní disk, který se normálně nevyuľívá a v
    případě výpadku jednoho z disků okamľitě nahradí jeho místo.

RAID5

    Je rozumným kompromisem mezi rychlostí, spolehlivostí a redundancí dat.
    RAID5, podobně jako RAID0, rozdělí vąechna příchozí data na prouľky a poté
    je roznoměrně rozmístí na disky v poli. Oproti RAID0 je zde vąak podstatný
    rozdíl v tom, ľe se samotná data zapisují pouze na n - 1 disků. Zbývající n
    . disk nezahálí, ale zapíąe se na něj paritní informace. Paritní disk není
    statický (to by se pak jednalo o RAID4), ale pravidelně se posouvá tak, aby
    byly paritní informace rozmístěny rovnoměrně na vąech discích v poli. V
    případě výpadku jednoho z disků se můľe chybějící informace dopočítat ze
    zbývajích dat a jejich parity. RAID5 se musí skládat z alespoň tří
    aktivních zařízení. Volitelně můľete mít v poli rezervní disk, který se
    normálně nevyuľívá a v případě výpadku jednoho z disků okamľitě nahradí
    jeho místo.

    Jak je vidět, RAID5 nabízí podobný stupeň spolehlivosti jako RAID1, ovąem
    dosahuje menąí míry redundance dat. Čtecí operace budou stejně rychlé jako
    na RAID0, ovąem zápis bude mírně pomalejąí kvůli počítání paritních
    informací.

Kdybychom měli shrnout podstatné vlastnosti:

+-----------------------------------------------------------------------------+
|     |Minimálně |Rezervní |  Přeľije   |                                     |
| Typ | zařízení |zařízení |  výpadek   |           Dostupné místo            |
|     |          |         |   disku?   |                                     |
|-----+----------+---------+------------+-------------------------------------|
|RAID0|2         |ne       |ne          |velikost nejmenąího zařízení krát    |
|     |          |         |            |počet aktivních zařízení v in RAIDu  |
|-----+----------+---------+------------+-------------------------------------|
|RAID1|2         |volitelně|ano         |velikost nejmenąího zařízení v RAIDu |
|-----+----------+---------+------------+-------------------------------------|
|RAID5|3         |volitelně|ano         |velikost nejmenąího zařízení krát    |
|     |          |         |            |(počet akt. zařízení v RAIDu - 1)    |
+-----------------------------------------------------------------------------+

Chcete-li se o Softwarovém RAIDu dozvědět více, rozhodně se podívejte na
Software RAID HOWTO.

Pro vytvoření vícediskového zařízení musí být oblasti, ze kterých se má
zařízení skládat, označeny pro pouľití v RAIDu. (To se provádí v partmanu v
menu Nastavení oblasti, kde byste měli nastavit poloľku Pouľít jako: na hodnotu
fyzický svazek pro RAID.)

Varování

Podpora vícediskových zařízení je relativně nedávný přírůstek k instalačnímu
programu a proto je moľné, ľe pokud se pokusíte pouľít vícediskové zařízení pro
kořenovou oblast (/), tak se mohou objevit nějaké problémy se zavaděčem.
Zkuąení uľivatelé mohou tyto problémy obejít ručním nastavením v shellu.

Na první obrazovce mdcfg jenoduąe vyberte Vytvořit MD zařízení. Bude vám
nabídnut seznam podporovaných typů vícediskových zařízení, ze kterého si jeden
vyberte (např. RAID1). Co bude následovat, závisí na typu vybraného zařízení.

  * RAID0 je velmi jednoduchý -- vaąím jediným úkolem je vybrat z nabídnutého
    seznamu RAIDových oblastí ty, které budou tvořit pole.

  * RAID1 je troąku sloľitějąí. Nejprve musíte zadat počet aktivních a počet
    rezervních zařízení (oblastí), které budou tvořit RAID. Dále musíte ze
    seznamu dostupných RAIDových oblastí vybrat ty, které mají být aktivní a
    poté ty, které mají být rezervní. Počty vybraných oblastí se musí rovnat
    číslům, která jste zadali před chvílí. Pokud uděláte chybu a vyberete jiný
    počet oblastí, nic se neděje -- debian-installer vás nenechá pokračovat,
    dokud vąe nespravíte.

  * RAID5 se nastavuje stejně jako RAID1 s drobnou výjimkou -- musíte pouľít
    nejméně tři aktivní zařízení.

Poznamenejme, ľe můľete pouľívat více typů vícediskových zařízení najednou.
Například pokud máte pro MD vyhrazeny tři 200 GB pevné disky a na kaľdém máte
dvě 100 GB oblasti, můľete z prvních oblastí vąech disků sestavit pole RAID0
(rychlá 300 GB oblast pro střih videa) a ze zbývajících tří oblastí (2 aktivní
a 1 rezervní) sestavit RAID1 (rozumně spolehlivá 100 GB oblast pro domovské
adresáře uľivatelů).

Aľ nastavíte vicedisková zařízení podle chuti, můľete ukončit mdcfg a vrátit se
tak do partmanu, kde těmto zařízením přiřadíte obvyklé atributy jako soubrové
systémy a přípojné body.

6.3.3. Instalace základního systému

Přestoľe je tato část nejméně problematická, zabere nejvíce času, protoľe musí
stáhnout, ověřit a rozbalit celý základní systém. Pokud máte pomalý počítač a/
nebo sí»ové připojení, můľe to chvíli trvat.

6.3.3.1. Instalace základního systému

Během instalace základního systému jsou hláąky o rozbalování a nastavování
balíků přesměrovány na třetí virtuální konzoli tty3. Můľete se na ni přepnout
klávesami Levý Alt-F3, zpět se dostanete kombinací Levý Alt-F1.

Pokud instalujete systém přes sériovou konzoli, jsou tyto hláąky uloľeny do
souboru /var/log/messges.

Během instalace se nainstaluje i linuxové jádro. Při standardní prioritě vám
debian-installer vybere jádro, které nevíce odpovídá vaąemu hardwaru. Při
niľąích prioritách si budete moci sami vybrat ze seznamu dostupných jader.

6.3.4. Nastavení zavádění systému

Pokud instalujete bezdiskovou stanici, zavádění systému z lokálního disku
evidentně nebude nejsmysluplnějąí volba - tento krok přeskočte.

Zavádění více operačních systémů na jednom počítači je stále něco jako černá
magie. Tento dokument se ani nesnaľí pokrýt vąechny moľné zavaděče, které se
liąí na jednotlivých architekturách a dokonce i na jejich podarchitekturách.
Měli byste si dobře prostudovat dokumentaci vaąeho zavaděče a pamatujete:
třikrát měř a jednou řeľ.

6.3.4.1. Nalezení ostatních operačních systémů

Před instalací zavaděče se debian-installer pokusí vyhledat jiné operační
systémy instalované na počítači. Pokud nějaké najde, budete o tom informováni
během instalace zavaděče a počítač bude nastaven tak, aby kromě Debianu zaváděl
i nalezené operační systémy.

Zavádění více operačních systémů na jednom počítači je stále něco jako černá
magie. Kvalita automatického rozpoznávání operačních systémů a následné
nastavení zavaděče se liąí na jednotlivých architekturách a dokonce i na jejich
podarchitekturách. Pokud něco nebude fungovat, měli byste si dobře prostudovat
dokumentaci pouľitého zavaděče.

Poznámka

Instalační program můľe mít problémy s rozpoznáním operačních systémů leľících
v oblastech, které jsou během rozpoznávání připojeny. To se můľe stát například
v případě, ľe v partmanu vyberete pro oblast s jiným operačním systémem
přípojný bod (třeba /bsd), nebo kdyľ jej připojíte ručně z příkazového řádku.

6.3.4.2. Instalovat aboot na pevný disk

Pokud jste zavedli instalační systém z konzoly SRM a zvolili tuto moľnost,
instalátor zapíąe do prvního sektoru disku, kde je instalovaný Debian, zavaděč
aboot. Buďte velmi opatrní -- není moľné zavádět z jednoho disku různé operační
systémy (jako GNU/Linux, Free/Open/NetBSD, OSF/1 alias Digital Unix alias Tru64
Unix, nebo OpenVMS). Jestliľe jiľ máte na disku, kam jste instalovali Debian,
nainstalovaný jiný operační systém, budete muset zavádět GNU/Linux z diskety.

6.3.4.3. Pokračovat bez zavaděče

Pomocí této komponenty můľete získat zaveditelný systém, i kdyľ se
nenainstaluje ľádný zavaděč -- a» uľ proto, ľe na této architektuře ľádný
neexistuje, nebo proto, ľe jej nechcete nainstalovat (třeba chcete pouľít
stávající zavaděč).

V tomto okamľiku je vhodné prozkoumat obsah adresáře /target/boot a poznačit si
název jádra a případného ramdisku (initrd), protoľe je budete muset sdělit
svému zavaděči spolu s daląími důleľitými informacemi, jako je oblast s
kořenovým souborovým systémem a oblast pro /boot (pokud máte /boot na
samostatné oblasti).

6.3.5. Dokončení první fáze instalace

Toto jsou poslední drobnosti, které je třeba vykonat před zavedením nového
Debianu. Větąina práce spočívá v uklizení po debian-installeru.

6.3.5.1. Dokončení instalace a restart do nového systému

Toto je poslední krok debian-installeru. Budete vyzváni k odstranění zaváděcích
médií (CD, disketa, apod.), která jste pouľili pro zavedení instalačního
systému. debian-installer provede poslední úklidové práce a restartuje počítač
do vaąeho nového systému.

6.3.6. Nejrůznějąí

Následující komponenty se obvykle do instalačního procesu nezapojují, ale tiąe
čekají v pozadí, aby vám pomohly v případě, ľe se něco pokazí.

6.3.6.1. Uloľení záznamů o instalaci

Pokud byla instalace úspěąná, budou záznamy vytvořené během instalace uloľeny v
novém systému v adresáři /var/log/debian-installer/.

Pokud během instalace zaznamenáte kritické chyby, můľe být výhodné uloľit si
tyto informace na disketu a v klidu si je prostudovat na jiném počítači, nebo
je přiloľit k hláąení o chybě. K tomu slouľí právě menu Uloľit záznamy pro
pozdějąí ladění.

6.3.6.2. Pouľívání shellu a prohlíľení logů

Shell můľete spustit z hlavního menu příkazem Spustit shell. Pokud zrovna menu
není dostupné, můľete se přepnout na druhou virtuální konzoli klávesami Levý
Alt-F2 (na macintoshí klávesnici Option-F2), kde běľí samostatný klon Bourne
shellu nazvaný ash.

V tomto okamľiku běľí systém z RAMdisku a nabízí několik základních unixových
nástrojů. Seznam dostupných programů můľete zjistit příkazy ls /bin /sbin /usr/
bin /usr/sbin a help. Pro úpravu souborů máte k dispozici textový editor nano.
Shell samotný má některé příjemné vlastnosti svých větąích bratříčků, jako je
historie a automatické doplňování příkazů.

Pokud to jde, vľdy byste měli pouľívat menu instalačního programu -- shell a
jeho příkazy jsou zde jen pro případ, ľe se něco pokazí. Konkrétně pro
inicializaci odkládací oblasti byste měli pouľít menu a ne shell, protoľe
instalační program jinak nepozná, ľe jste tento krok jiľ provedli. Zpět do menu
se vrátíte příkazem exit, nebo pokud jste se do shellu dostali přepnutím na
druhý terminál, pouľijte klávesovou zkratku Levý Alt-F1.

6.3.6.3. Instalace přes sí»

Jednou ze zajímavějąích komponent je network-console, která vám umoľní provádět
větąí část instalace vzdáleně přes SSH. Pouľití sítě naznačuje, ľe budete muset
provést několik prvních kroků instalace (minimálně po nastavení sítě) lokálně a
teprve pak pokračovat vzdáleně. Lokální část vąak můľete automatizovat pouľitím
4.4 - "Automatická Instalace".)

Tato komponenta se implicitně nenahrává do instalačního menu a proto o ni
budete muset poľádat. Nejprve musíte zavést instalační systém se střední
prioritou otázek, nebo jiným způsobem vyvolat hlavní instalační menu a vybrat
poloľku Nahrát komponenty instalátoru z CD (nebo ze sítě) a ze seznamu
dodatečných komponent vybrat network-console: Continue installation remotely
using SSH. Úspěąné načtení komponenty se projeví tak, ľe v menu přibude nová
poloľka nazvaná Pokračovat v instalaci vzdáleně přes SSH.

Po výběru této nové poloľky budete poľádáni o zadání nového hesla, které se
pouľije pro připojení do instalovaného systému. Následuje rutinní potvrzení
hesla, zda bylo zadáno správně. To» vąe. Nyní uvidíte obrazovku s nápovědou,
která říká, ľe se máte vzdáleně připojit k systému jako uľivatel installer s
heslem, které jste právě zadali. Daląí důleľitá věc na obrazovce je
kryptografický otisk tohoto systému. Tento otisk musíte zabezpečeně předat
osobě, která bude v instalaci pokračovat vzdáleně.

Pokud byste se náhodou rozhodli pokračovat v instalaci lokálně, můľete vľdycky
stisknout Enter, coľ vás vrátí zpět do hlavního menu, kde můľete vybrat daląí
krok.

Nyní se přepojme na druhý konec drátu. Nejprve byste se měli ujistit, ľe máte
terminál přepnutý do kódování UTF-8, protoľe jej pouľívá instalační systém.
Pokud tak neučiníte, vzdálenou instalaci by to nemělo nijak ovlivnit, ale je
pravděpodobné, ľe uvidíte na displeji různé artefakty jako poruąené rámečky
dialogových oken a rozsypaný čaj z písmen, které nespadají do sedmibitového
ASCII. Pro navázání spojení stačí napsat:

$ ssh -l installer instalovany_pocitac

kde instalovany_pocitac je buď jméno nebo IP adresa instalovaného počítače.
Před samotným přihláąením se zobrazí kryptografický otisk vzdáleného systému,
který budete muset potvrdit, zda je správný.

Poznámka

Instalujete-li postupně několik počítačů, které mají stejnou IP adresu nebo
jméno, ssh se odmítne k takovému počítači připojit. Důvodem je odliąný
kryptografický otisk, coľ obvykle indikuje útok, kdy se záąkodník vydává za
cílový počítač. Pokud jste si jisti, ľe to není tento případ, budete muset ze
souboru ~/.ssh/known_hosts smazat přísluąný řádek a připojení zopakovat.

Po přihláąení vám bude nabídnuta úvodní obrazovka, kde můľete volit mezi
moľností Spustit menu a Spustit shell. První moľnost vás přenese do hlavního
instalačního menu, kde můľete pokračovat v instalaci obvyklým způsobem. Druhá
moľnost spustí shell, ve kterém můľete zkoumat a případně opravit vzdálený
systém. Přestoľe počet SSH spojení do instalovaného systému není omezen, měli
byste mít pouze jedno spojení, kterým ovládáte instalaci (na rozdíl od shellů,
kterých si můľete spustit dle libosti).

Varování

Po zahájení vzdálené instalace byste se jiľ neměli vracet zpět k lokální
instalaci, protoľe by to mohlo poruąit databázi, ve které je uloľeno nastavení
nového systému, coľ by následně vedlo k nefunkční instalaci nebo k problémům v
novém systému.

Také pokud spouątíte SSH spojení z terminálového okna v X, neměli byste měnit
jeho velikost, protoľe by to způsobilo ukončení spojení.

6.3.6.4. Spuątění base-configu z debian-installer

V některých případech je ľádoucí nastavit základní systém rovnou z první fáze
instalace (jeątě před zavedením nového systému z pevného disku). Je toho
dosaľeno spuątěním base-configu v chrootovaném prostředí. Tato moľnost je spíąe
určena pro testování instalačního programu a normálně byste se jí měli vyhnout.


--------------

^[6] Je-li zvolené zrcadlo dlouhodobě nedostupné, je moľné, ľe jiľ neexistuje,
protoľe seznam zrcadel se vytváří před vyjitím stabilní verze Debianu, coľ
mohlo být před několika měsíci (a v některých případech i před několika lety).

^[7] Nápověda: vytvořit souborové systémy, vybrat přípojné body, apod.

^[8] Ve skutečnosti můľete MD vytvořit i z oblastí leľících na jednom fyzickém
disku, ale nezískáte tím ľádnou popisovanou výhodu.

Kapitola 7. Zavedení vaąeho nového systému

Obsah

7.1. Okamľik pravdy
7.2. Prvotní přizpůsobení Debianu

    7.2.1. Nastavení časového pásma
    7.2.2. Nastavení uľivatelů a jejich hesel
    7.2.3. Nastavení PPP
    7.2.4. Nastavení APT
    7.2.5. Instalace balíčků
    7.2.6. Výzvy během instalace balíčků
    7.2.7. Nastavení poątovního serveru

7.3. Přihláąení do systému

7.1. Okamľik pravdy

Teď přichází chvíle zahoření systému.

Jestliľe Debian z disku nenaběhne, zkuste to znovu z původního instalačního
média, nebo zaloľte do mechaniky svou vlastní zaváděcí disketu (pokud nějakou
máte) a restartujte počítač. Při startu budete pravděpodobně muset zadat nějaké
parametry, například root=kořen, kde kořen je vaąe kořenová oblast (např. /dev/
sda1).

7.2. Prvotní přizpůsobení Debianu

Po zavedení systému budete vyzváni k dokončení konfigurace základního systému a
k výběru balíčků, které chcete nainstalovat. Aplikace, která vás tímto procesem
povede, se nazývá base-config. Její styl pouľívání je stejný jako u
debian-installer z první fáze instalace.

Jestliľe někdy v budoucnu budete chtít base-config spustit znovu, stačí kdyľ
jako root napíąete base-config.

7.2.1. Nastavení časového pásma

Po úvodní obrazovce budete vyzváni k výběru vaąeho časového pásma. Nejprve
vyberte, zda jsou hardwarové hodiny počítače nastaveny na místní nebo
univerzální časové pásmo (UTC). Ve výběru vám můľe pomoci aktuální čas hodin,
který se v dialogu zobrazuje.

Dále vám bude nabídnut pravděpodobný seznam časových pásem, ve kterých se váą
počítač nachází. Pokud je odhad instačního programu ąpatný, odpovězte záporně,
coľ vám ukáľe kompletní seznam časových pásem, ze kterého si pak můľete vybrat
nejlepąí variantu.

7.2.2. Nastavení uľivatelů a jejich hesel

7.2.2.1. Nastavení rootova hesla

Účet root je účtem pro superuľivatele, na kterého se nevztahují bezpečnostní
omezení. Měli byste ho pouľívat pouze, kdyľ provádíte správu systému, a jen na
dobu nezbytně nutnou.

Uľivatelská hesla by měla být sestavena z alespoň 6 písmen, obsahovat malá a
velká písmena včetně daląích znaků (jako ; . ,). Speciální pozornost věnujte
výběru hesla pro roota, protoľe je to velmi mocný účet. Vyhněte se slovům ze
slovníků, jménům oblíbených postav, jakýmkoliv osobním údajům, prostě
čemukoliv, co se dá lehce uhodnout.

Jestliľe vám někdo bude tvrdit, ľe potřebuje heslo vaąeho rootovského účtu,
buďte velice ostraľití. V ľádném případě byste neměli toto heslo prozrazovat!
Jedině snad, ľe daný stroj spravuje více spolu-administrátorů.

7.2.2.2. Vytvoření uľivatelského účtu

Systém se zeptá, zda nyní chcete vytvořit uľivatelský účet. (Účet je právo k
pouľívání počítače, tvoří ho jméno uľivatele a jeho heslo). Tento účet byste
měli pouľívat ke kaľdodenní práci. Jak jiľ bylo řečeno, nepouľívejte účet
superuľivatele pro běľné úkoly.

Proč ne? Případná chyba by mohla mít katastrofické důsledky a dokonce by si
mohla vyľádat novou instalaci systému. Daląím důvodem je moľnost, ľe vám můľe
být nastrčen program nazývaný trojský kůň, který zneuľije práv, jeľ jako root
máte, a naruąí bezpečnost vaąeho systému. Kvalitní knihy o administraci
unixového operačního systému vám jistě podrobněji osvětlí danou problematiku.
Jestliľe v Unixu začínáte, uvaľte četbu na toto téma.

Postupně budete poľádáni o zadání celého jména uľivatele, jména uľivatelského
účtu a hesla. Jméno uľivatelského účtu si můľete vybrat zcela libovolně.
Například, pokud se jmenujete Jan Novák, vytvořte si nový účet jan, jnovak nebo
jn.

Pokud budete chtít vytvořit daląí účet, můľete to udělat kdykoliv po skončení
instalace programem adduser.

7.2.3. Nastavení PPP

Pokud jste v první fázi instalace nenastavili sí», budete nyní dotázáni, zda
chcete instalovat zbytek systému přes PPP. PPP je protokol, jeľ se pouľívá pro
navázání vytáčeného spojení mezi modemy. K úspěąnému nastavení potřebujete znát
několik informací od svého poskytovatele Internetu, minimálně se jedná o
telefonní číslo, uľivatelské jméno, heslo a volitelně DNS servery. Pokud ke
svému počítači nemáte připojen modem, nebo jej chcete nastavit později, tento
krok přeskočte.

Odpovíte-li kladně, spustí se program pppconfig, který vám pomůľe PPP nastavit.
Aľ se vás program bude ptát na název vytáčeného (dialup) spojení, uveďte
provider.

Doufáme, ľe s pomocí pppconfigu bude nastavení snadné. Pokud by se vám to
nepodařilo, přečtěte si následují pokyny.

Pro nastavení PPP potřebujete znát základy prohlíľení a editace souborů v GNU/
Linuxu. K zobrazení obsahu souboru pouľívejte programy more, nebo zmore pro
komprimované soubory s koncovkou .gz. Například soubor README.debian.gz si
můľete prohlédnout příkazem zmore README.debian.gz. Pro úpravu souborů je v
základním systému nainstalován editor nano, který nepřekypuje funkcemi, ale je
snadno pouľitelný. Později si samozřejmě můľete doinstalovat daląí editory a
prohlíľeče, jako třeba jed, nvi, less a emacs.

V souboru /etc/ppp/peers/provider nahraďte /dev/modem řetězcem /dev/ttyS#, kde
# značí číslo sériového portu. V Linuxu se porty označují čísly od 0, takľe
první sériový port je pod Linuxem /dev/ttyS0. Dále upravte soubor /etc/
chatscripts/provider, kam vloľíte telefonní číslo ke zprostředkovateli
Internetu, uľivatelské jméno a heslo. Sekvenci "\q" v úvodu hesla nemaľte,
protoľe zabraňuje zapisování hesla do souborů se záznamem spojení.

Místo ověření uľivatele v textovém reľimu pouľívají mnozí zprostředkovatelé
protokoly PAP nebo CHAP, jiní pouľívají oba druhy. Jestliľe váą poskytovatel
poľaduje PAP nebo CHAP, je třeba postupovat jiným způsobem. V souboru /etc/
chatscript/provider zakomentujte vąe za vytáčecí sekvencí (začíná "ATDT"),
upravte soubor /etc/ppp/peers/provider podle návodu uvedeného výąe a připojte
user jmeno, kde jmeno je vaąe uľivatelské jméno u zprostředkovatele připojení.
Dále editujte soubor /etc/ppp/pap-secrets nebo /etc/ppp/chap-secrets a doplňte
do něj heslo.

Do souboru /etc/resolv.conf jeątě doplňte IP adresu DNS serveru vaąeho
zprostředkovatele připojení. Řádky souboru /etc/resolv.conf mají následující
formát:

nameserver xxx.xxx.xxx.xxx

kde x jsou čísla v IP adrese. Případně byste mohli do souboru /etc/ppp/peers/
provider přidat moľnost usepeerdns, čímľ zapnete automatický výběr vhodných DNS
serverů podle nastavení hostitelského počítače.

Pokud váą poskytovatel pouľívá standardní přihlaąovací proceduru, mělo by být
vąe připraveno k připojení. PPP spojení spustíte pod uľivatelem root příkazem
pon a jeho průběh můľete sledovat pomocí plog. Odpojíte se příkazem poff.

Pro daląí informace o pouľívání PPP v Debianu si přečtěte /usr/share/doc/ppp/
README.Debian.gz.

Pro statické připojení pomocí SLIP budete muset do souboru /etc/init.d/network
přidat příkaz slattach (z balíku net-tools). Dynamické SLIP vyľaduje balík
gnudip.

7.2.3.1. Nastavení PPP přes ethernet (PPPOE)

PPPOE je příbuzný protokol PPP a pouľívá se pro ąirokopásmové připojení (např.
xDSL). Nastavení základního systému neobsahuje podporu pro takováto připojení,
ale vąe potřebné je nainstalováno. To znamená, ľe se můľete přepnout na druhou
virtuální konzoli, spustit pppoeconf a nastavit PPPOE ručně.

7.2.4. Nastavení APT

Uľivatelé nejčastěji instalují balíky programem apt-get z balíku apt.^[9] Aby
APT věděl, odkud má získávat balíčky, musí se nastavit. S tím pomůľe aplikace
apt-setup. Správné nastavení APT je důleľité, protoľe APT vyuľívají i jeho
nadstavby dselect, aptitude nebo synaptic.

Po skončení instalace můľete nastavení APT kdykoliv změnit spuątěním programu
apt-setup, nebo ručně upravit soubor /etc/apt/sources.list.

Jestliľe se v tomto okamľiku nachází v mechanice oficiální CD, pak by toto CD
mělo být automaticky bez ptaní nastaveno jako zdroj pro apt. Poznáte to podle
toho, ľe uvidíte jak je CD zkoumáno.

Uľivatelům bez oficiálních CD bude nabídnuto několik moľností, jak získat
debianí balíky: FTP, HTTP, CD-ROM nebo lokální souborový systém.

Vąimněte si, ľe je úplně normální (a dokonce výhodné) mít několik různých APT
zdrojů i pro jeden a ten samý archív Debianu. apt-get automaticky ze vąech
dostupných verzí balíčku vybere tu s nejvyąąím číslem verze. Nebo pokud máte
například jako zdroje uvedeny HTTP i CD-ROM, apt-get bude implicitně vyuľívat
CD-ROM a HTTP pouľije pouze pokud na síti bude novějąí verze daného balíčku. Na
druhé straně není nejlepąí nápad přidat zbytečně mnoho APT zdrojů, protoľe to
zpomalí proces kontroly sí»ových archívů na nové verze.

7.2.4.1. Nastavení sí»ových zdrojů s balíčky

Jestliľe plánujete instalovat zbytek sytému po síti, nejvhodnějąí volba je asi
zdroj http. Zdroje dostupné přes ftp nejsou o nic horąí, ale navazování spojení
můľe trvat déle.

V daląím kroku sdělíte apt-setupu zemi, ve které ľijete, a podle toho se
zobrazí podmnoľina oficiálních internetových zrcadel Debianu leľících v dané
zemi. Z nabídnutého seznamu vhodných serverů si některý vyberte.

Po výběru zrcadla budete dotázáni na nastavení proxy serveru. Proxy server
slouľí jako prostředník mezi vámi a Internetem -- místo abyste se obrátili
přímo na server v Internetu, poľádáte svůj proxy server a ten váą dotaz předá
cílovému serveru v Internetu. Internetový server odpoví vaąemu proxy serveru a
ten předá odpověď vaąemu počítači. Větąina domácích uľivatelů zde nemusí
nastavovat nic, proxy server se větąinou vyskytuje jako součást firewallu pro
větąí nebo podnikové sítě, kde slouľí jako jediný vstupní bod do Internetu.
Někdy je proxy server nastaven, tak, ľe vyľaduje autentizaci uľivatele. V
takovém případě budete muset zadat i přísluąné uľivatelské jméno a heslo.

Nakonec bude nově zvolený sí»ový zdroj balíčků otestován, a jestli vąe dopadne
dobře, budete vám nabídnuta moľnost přidat daląí zdroj. Pokud se vyskytne
problém (server není dostupný, neobsahuje zvolenou verzi Debianu, apod.),
můľete si ze seznamu vybrat jiný server^[10], případně zkusit jiné nastavení
proxy serveru.

7.2.5. Instalace balíčků

Dále vám bude nabídnut seznam připravených softwarových úloh. Vľdy samozřejmě
můľete přejít k programu aptitude a balík po balíku určit, co se má instalovat.
Ovąem projít vąechny balíky vám pravděpodobně zabere hodně času, protoľe budete
vybírat z 14750 dostupných balíků!

Z tohoto důvodu vám doporučujeme nejprve vybírat úlohy a teprve poté
doinstalovat konkrétní balíky. Úlohy představují různé činnosti, které byste s
počítačem mohli provádět. Například "desktopové prostředí", "webový server"
nebo "tiskový server". ^[11]

Jestliľe si chcete systém sestavit balík po balíku, vyberte v programu tasksel
moľnost "ruční výběr balíků".

Aľ skončíte s výběrem, vyberte tlačítko Ok. Tím se spustí aptitude, která
nainstaluje vybrané balíčky. I kdyľ nevyberete ľádné úlohy, doinstalují se
vąechny chybějící balíky s prioritou standardní, poľadované a důleľité. (To je
ekvivalentní spuątění příkazu tasksel -ris a v současné době to znamená asi 37
megabajtů balíčků). Před samotnou instalací se jeątě zobrazí počet
instalovaných balíků a celková velikost balíků, které se musí stáhnout ze sítě.

Pokud jste vybrali ruční výběr balíků, mohou se nyní zobrazit dvě různé
obrazovky. Jestliľe jste vybrali pouze ruční výběr balíků a ľádné úlohy, objeví
se hlavní okno aptitude, kde můľete okamľitě prohlíľet/vybírat/odebírat
dostupné balíčky. Pokud jste vąak kromě ručního výběru balíků vybrali i
některou z připravených úloh, spustí se aptitude s přepínačem --visual-preview,
coľ vám ukáľe pouze balíky, které se budou instalovat. Chcete-li procházet
vąemi balíky, musíte z menu vybrat Pohledy->Nový pohled na balíky. Samotnou
instalaci pak zahájíte klávesou g.

Poznámka

Chcete-li opravdu minimální systém, zvolte ruční instalaci balíků a nevybírejte
ľádnou z úloh -- implicitně se nebudou instalovat ľádné balíky a veąkerá
zodpovědnost za výběr důleľitých balíků přechází na vás.

Zde musíme zmínit, ľe v připravených úlohách je zahrnuta pouze malá část ze
vąech 14750 dostupných balíčků. Informace o daląích balících získáte příkazem
apt-cache search hledaný-řetězec (viz manuálová stránka apt-cache(8)), nebo si
podle popisu níľe spus»te program aptitude.

7.2.5.1. Pokročilá správa balíků programem aptitude

Aptitude moderní program pro správu balíků, který umoľňuje vybírat jednotlivé
balíky (jako dselect), mnoľiny balíků vyhovující zadaným kritériím (pro
pokročilé uľivatele), nebo celé úlohy (jako tasksel).

Nejdůleľitějąí klávesové zkratky jsou:

+------------------------------------------------------------+
|  Klávesa   |                     Akce                      |
|------------+-----------------------------------------------|
|nahoru, dolů|Posune se na předchozí resp. následující řádek.|
|------------+-----------------------------------------------|
|Enter       |Otevře/sbalí/aktivuje poloľku.                 |
|------------+-----------------------------------------------|
|+           |Označí balík pro instalaci.                    |
|------------+-----------------------------------------------|
|-           |Označí balík pro odstranění.                   |
|------------+-----------------------------------------------|
|d           |Zobrazí závislosti balíku.                     |
|------------+-----------------------------------------------|
|g           |Provede staľení/instalaci/odstranění balíků.   |
|------------+-----------------------------------------------|
|q           |Zavře aktuální pohled.                         |
|------------+-----------------------------------------------|
|F10         |Přepne se do menu.                             |
+------------------------------------------------------------+

Více příkazů naleznete v nápovědě pod klávesou ?.

7.2.6. Výzvy během instalace balíčků

Kaľdý balíček, který jste vybrali v programech tasksel nebo aptitude, bude
staľen, rozbalen a nainstalován programy apt-get a dpkg. Pokud jsou k instalaci
balíčku potřebné informace od uľivatele, budete na ně dotázáni během této fáze
instalace. Na obrazovce se také mohou objevit zprávy o instalačních problémech.

7.2.7. Nastavení poątovního serveru

V dneąní době je elektronická poąta důleľitou součástí naąich ľivotů, takľe
není ľádným překvapením, ľe Debian vám nabídne nastavení poątovního serveru
rovnou při instalaci systému. Standardním poątovním démonem v Debianu je exim4,
protoľe je jednoduchý na pochopení a zároveň je dostatečně pruľný, aby vyhověl
i náročnějąím poľadavkům.

Pokud se ptáte, zda je poątovní server potřeba i pro nezasí»ovaný počítač,
odpověď zní "ano". Některé systémové programy (třeba cron, quota, aide, ...)
totiľ mohou elektronickou poątou zasílat uľivatelům důleľitá upozornění.

První obrazovka vám nabídne několik typických scénářů pouľití. Vyberte z nich
ten, který nejvíce odpovídá zamýąlenému pouľití:

internetový počítač

    Váą systém je připojen k počítačové síti a poąta je odesílána/příjmána
    přímo protokolem SMTP. Na následujících obrazovkách budete dotázáni několik
    základních údajů, jako je poątovní jméno nebo seznam domén, pro které
    chcete přijímat nebo předávat poątu.

odesílání poąty přes chytrý počítač

    Podle tohoto scénáře je veąkerá odchozí poąta posílána "chytrému" počítači,
    který ji za vás rozeąle. Chytrý počítač také často ukládá vaąi příchozí
    poątu, tudíľ nemusíte být neustále připojeni. To pak znamená, ľe poątu
    musíte číst na chytrém počítači, nebo ji z něj stahovat programem typu
    fetchmail. Tato volba je vhodná pro uľivatele s vytáčeným připojením.

pouze lokální poąta

    Systém není připojen k síti a poąta se rozesílá pouze mezi lokálními
    uľivateli. Tato volba je důrazně doporučena i kdyľ neplánujete posílání
    ľádných zpráv, protoľe různé systémové nástroje mohou elektronickou poątou
    zasílat nejrůznějąí výstrahy a varování (například oblíbené "Překročili
    jste diskovou kvótu"). Tato volba je také vhodná pro nové uľivatele,
    protoľe se neptá ľádné daląí otázky.

ľádné nastavení

    Tuto moľnost vyberte jedině pokud přesně víte, co děláte, protoľe dokud
    poątovní systém nenastavíte, nebudete moci přijímat a odesílat ľádnou poątu
    a můľete tak přijít o důleľité zprávy od systémových programů.

Jestliľe vám nevyhovuje ľádný z nabízených scénářů, nebo pokud potřebujete
jemnějąí nastavení, budete muset ručně upravit konfigurační soubory v adresáři
/etc/exim4. Daląí informace o exim4 naleznete v adresáři /usr/share/doc/exim4.

7.3. Přihláąení do systému

Po dokončení instalace balíků se setkáte s výzvou k přihláąení do systému (tzv.
login prompt). Přihlaste se na svůj osobní účet, systém je připraven k
pouľívání.

Pokud jste začínající uľivatel, asi si budete chtít prohlédnout dokumentaci
dostupnou v systému. V současné době existuje několik dokumentačních systémů,
ale pracuje se na jejich sjednocení.

Dokumentace vztahující se k instalovaným programům je v adresáři /usr/share/doc
/ v podadresáři se jménem programu. Například příručka pro pouľití programu apt
(APT User's Guide) je v souboru /usr/share/doc/apt/guide.html/index.html.

/usr/share/doc/ navíc obsahuje několik speciálních adresářů. Například linuxové
návody "jak na to" (HOWTO) jsou v adresáři /usr/share/doc/HOWTO/en-txt/.
Nainstalujete-li balík dhelp, získáte soubor /usr/share/doc/HTML/index.html,
který obsahuje seznam veąkeré instalované dokumentace.

Tyto dokumenty můľete jednoduąe prohlíľet tak, ľe vstoupíte do adresáře s
dokumentací (cd /usr/share/doc/) a napíąete lynx . (tečka znamená aktuální
adresář).

Dokumentaci k příkazu můľete získat, kdyľ napíąete na příkazovém řádku info
prikaz nebo man prikaz. Zkrácený návod k pouľití příkazu obvykle získáte, kdyľ
za příkaz přidáte parametr --help. Jestliľe je výstup deląí neľ obrazovka,
napiąte na konec příkazu jeątě | more (výstup se pak zastaví po kaľdé plné
obrazovce). Vąechny příkazy začínající určitým řetězcem zobrazíte tak, ľe
napíąete řetězec a dvakrát stisknete klávesu Tab. Nápovědu k povelům shellu
získáte příkazem help.

Obsáhlejąí úvod do Debianu a GNU/Linuxu najdete (anglicky) v /usr/share/doc/
debian-guide/html/noframes/index.html.


--------------

^[9] Ve skutečnosti balíčky instaluje program na niľąí úrovni: dpkg. dpkg je
podle potřeby volán z nástroje apt-get, který se stará o získání potřebných
balíčků ze sítě, CD nebo jiného zdroje a také o vyřeąení závislostí mezi nimi.

^[10] Je-li zvolený server dlouhodobě nedostupný, je moľné, ľe jiľ neexistuje,
protoľe seznam zrcadel se vytváří před vyjitím stabilní verze Debianu, coľ
mohlo být před několika měsíci (a v některých případech i před několika lety).

^[11] Protoľe je base-config velmi líný, tak si na pomoc volá jiné aplikace.
Pro zobrazení seznamu úloh spustí program tasksel, pro ruční výběr balíčků pak
program aptitude. Tyto nástroje můľete spustit i samostatně kdykoliv po
instalaci a (od)instalovat si tak daląí balíčky. Pokud potřebujete po skončení
instalace doinstalovat konkrétní balíček, jednoduąe spus»te příkaz aptitude
install balík, kde balík je jméno balíčku, který chcete nainstalovat.

Kapitola 8. Co dál?

Obsah

8.1. První kroky se systémem UNIX
8.2. Orientace v Debianu

    8.2.1. Balíčkovací systém Debianu
    8.2.2. Správa různých verzí programů
    8.2.3. Správa Cronu

8.3. Daląí dokumentace
8.4. Kompilace nového jádra

    8.4.1. Správa jader

8.1. První kroky se systémem UNIX

Jestliľe se systémem Unix začínáte, měli byste si pořídit (a hlavně přečíst)
nějakou literaturu. Mnoho hodnotných informací naleznete v Debian Reference. Za
shlédnutí stojí také seznam unixových FAQ, který obsahuje spoustu usenetových
dokumentů, jeľ mohou slouľit jako pohled do historie.

Linux je jednou z implementací systému Unix. Na stránkách Linux Documentation
Project (LDP) je shromáľděno obrovské mnoľství elektronických knih a návodů
HOWTO týkajících se Linuxu. Větąinu z těchto materiálů si můľete pročítat
lokálně, stačí nainstalovat jeden z balíků doc-linux-html (HTML verze) nebo
doc-linux-text (ASCII verze). Dokumenty se nainstalují do adresáře /usr/share/
doc/HOWTO. V balících jsou dostupné rovněľ překlady některých návodů.

8.2. Orientace v Debianu

Debian GNU/Linux se od ostatních linuxových distribucí mírně odliąuje. Proto i
kdyľ jste jiľ s Linuxem pracovali, pokud si chcete udrľet systém v pořádku, je
třeba se seznámit s tím, jak distribuce funguje. Tato kapitola vám pomůľe se v
Debianu lépe zorientovat. Opět se jedná pouze o letmý přehled.

8.2.1. Balíčkovací systém Debianu

Nejdůleľitějąí je pochopit, jak pracuje balíčkovací software, protoľe systém je
z velké části spravován právě balíčkovacím systémem. Jedná se o adresáře:

  * /usr (vyjma /usr/local)

  * /var (vyjma /var/local)

  * /bin

  * /sbin

  * /lib

Do vyjmenovaných adresářů byste neměli zasahovat, protoľe byste mohli naruąit
informace udrľované balíčkovacím systémem a mohlo by to vést aľ k nefunkčním
aplikacím. Například kdyľ nahradíte program /usr/bin/perl, nejspíą bude vąe
fungovat, ale s přechodem k novějąí verzi balíku perl o své úpravy přijdete.
Zkuąení uľivatelé tomu dokáľí zabránit převedením balíku do stavu "hold".

Jedna z nejlepąích instalačních metod je určitě apt. Můľete ji pouľít z
příkazové řádky programem apt-get, nebo v celoobrazovkové textové aplikaci
aptitude. Apt vám dovolí sloučit vąechny archivy (main, contrib a non-free),
takľe můľete instalovat jak standardní, tak exportně omezené verze balíčků.

8.2.2. Správa různých verzí programů

Pokud udrľujete více verzí různých aplikací, bude vás zajímat manuálová stránka
příkazu update-alternatives.

8.2.3. Správa Cronu

Vąechny periodické úlohy spojené se správou systému by měly být v adresáři /
etc, protoľe to jsou konfigurační soubory. Pokud spouątíte administrátorské
úlohy denně, týdně, nebo měsíčně, umístěte je do /etc/cron.
{daily,weekly,monthly}. Spouątění těchto úloh je řízeno souborem /etc/crontab.
Úlohy poběľí postupně podle abecedního pořadí.

Jestliľe vąak máte speciálnějąí poľadavky (potřebujete úlohu spouątět pod jiným
uľivatelem nebo chcete úlohu pouątět v určitém čase nebo intervalu), můľete
pouľít soubor /etc/crontab, nebo jeątě lépe /etc/cron.d/cokoliv. Tyto soubory
mají navíc pole pro jméno uľivatele, pod kterým se má úloha spustit.

V obou případech stačí přidat/upravit soubory a cron je automaticky rozpozná a
začne pouľívat -- není potřeba spouątět ľádný příkaz. Daląí informace jsou v
cron(8), crontab(5) a /usr/share/doc/cron/README.Debian.

8.3. Daląí dokumentace

Hledáte-li popis nějakého programu, vyzkouąejte nejprve kombinaci man program a
info program.

Uľitečné informace najdete v adresáři /usr/share/doc, obzvláątě v podadresářích
/usr/share/doc/HOWTO a /usr/share/doc/FAQ. Pokud chcete nahlásit chybu,
přečtěte si soubory /usr/share/doc/debian/bug*. Úpravy, které vývojáři provedli
v distribuovaných programech, jsou zdokumentovány v souborech /usr/share/doc/
(název balíčku)/README.Debian.

Webové stránky Debianu sdruľují ohromné mnoľství informací. V první řadě se
podívejte do Debian GNU/Linux FAQ a Debian Reference. Seznam daląí dokumentace
vztahující se k Debianu naleznete na stránkách Debian Documentation Project.
Ohromné mnoľství informací obsahuje také archiv debianích diskusních listů.
Komunita okolo Debianu si navzájem pomáhá (uľivatelé uľivatelům), takľe pokud
se chcete přihlásit k některému z debianích diskusních listů, podívejte se na
stránku přihláąení do diskusních listů.

Základním zdrojem informací o Linuxu je Linux Documentation Project, kde mimo
jiné naleznete návody HOWTO (jak na to) a odkazy na daląí dokumenty o
jednotlivých částech systému GNU/Linux.

8.4. Kompilace nového jádra

Proč byste si chtěli sestavit nové jádro? Obvykle nejde o nutnost, poněvadľ
jádro dodávané s Debianem funguje ve větąině počítačů. V Debianu také bývají
dostupná alternativní jádra, která mohou odpovídat vaąemu hardwaru lépe neľ
jádro výchozí, takľe byste se na ně určitě měli podívat. Nicméně nové jádro
můľe být uľitečné v následujících situacích:

  * Potřebujete vyřeąit hardwarový konflikt zařízení nebo speciální nároky
    hardwaru, které dodávané jádro nezvládne.

  * Ve standardním jádře postrádáte podporu zařízení nebo nějakou sluľbu (např.
    podporu vysoké paměti).

  * Chcete menąí jádro bez ovladačů, které nepouľíváte. Urychlíte start systému
    a uąetříte pamě».

  * Chcete monolitické jádro místo modulárního.

  * Chcete jádro z vývojové řady.

  * Chcete se o jádře dozvědět něco víc.

8.4.1. Správa jader

Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít uľitek.

Doporučený způsob kompilace jádra v Debianu vyľaduje tyto balíky: fakeroot,
kernel-package, kernel-source-2.4.27 (aktuální verze v době vzniku dokumentu) a
daląí, které jiľ máte patrně nainstalované (úplný seznam je v souboru /usr/
share/doc/kernel-package/README.gz).

Tato metoda vytvoří ze zdrojových textů jádra .deb balíček, a jestliľe
pouľíváte nestandardní moduly, taktéľ z nich vyrobí aktuální balíčky. Při
instalaci balíčku se do adresáře /boot uloľí pěkně pohromadě jádro, mapa
symbolů System.map a aktuální konfigurace.

Jádro nemusíte připravovat touto cestou, ale domníváme se, ľe s vyuľitím
balíčkovacího softwaru se proces zjednoduąí a je také bezpečnějąí. Místo balíku
kernel-source-2.4.27 si klidně můľete stáhnout poslední zdrojové texty jádra
přímo od Linuse.

Popis balíku kernel-package se nachází v adresáři /usr/share/doc/
kernel-package. V následujících odstavcích najdete jen stručný úvod k jeho
pouľití.

V daląím budeme předpokládat, ľe zdrojové texty jádra verze 2.4.27 uloľíte
někam do svého domovského adresáře.^[12] Přejděte do adresáře, kde chcete mít
zdrojové texty jádra (cd ~/build), rozbalte archiv (tar xjf /usr/src/
kernel-source-2.4.27.tar.bz2) a vejděte do vzniklého adresáře (cd
kernel-source-2.4.27/).

V prostředí X11 nakonfigurujte jádro příkazem make xconfig, nebo v terminálu
příkazem make menuconfig (musíte mít nainstalovaný balíček ncurses-dev).
Pročtěte si nápovědu a pozorně vybírejte z nabízených moľností. Pokud si v
některém bodu nebudete vědět rady, je větąinou lepąí zařízení do jádra vloľit.
Volby, kterým nerozumíte a které se nevztahují k hardwaru, raději nechte na
přednastavených hodnotách. Nezapomeňte do jádra zahrnout "Kernel module loader"
(tj. automatické vkládání modulů) v sekci "Loadable module support", které
přednastavené nebývá, avąak Debian tuto sluľbu předpokládá.

Příkazem make-kpkg clean pročistíte strom zdrojových textů a vynulujete
předchozí nastavení balíku kernel-package.

Kompilaci jádra provedete příkazem fakeroot make-kpkg --revision=jadro.1.0
kernel_image. Číslo verze si můľete zvolit podle vlastní úvahy, slouľí pouze k
vaąí orientaci v připravených balících. Kompilace zabere chvíli času, záleľí na
výpočetním výkonu vaąeho počítače.

Aľ kompilace skončí, jádro nainstalujete jako kaľdý jiný balík. Jako root
napiąte dpkg -i ../kernel-image-2.4.27-podarchitektura_jadro.1.0_alpha.deb.
podarchitektura je volitelné upřesnění architektury, které jste zadali při
konfiguraci jádra. dpkg -i kernel-image... nainstaluje jádro spolu s
doprovodnými soubory. Jedná se třeba o soubory System.map, který je uľitečný
při dohledávání problémů v jádře, a /boot/config-2.4.27 obsahující konfigurační
soubor jádra. Balík s jádrem je dostatečně chytrý, aby během instalace spustil
zavaděč (přísluąný k vaąí platformě) a obnovil zaváděcí záznamu na disku. Pokud
jste vytvořili balík s moduly (třeba PCMCIA nebo lm-sensors), je nanejvýą
vhodné ho také nainstalovat.

Nyní je čas spustit systém s novým jádrem. Projděte si chybové hláąky, které se
mohly při instalaci jádra vyskytnout, a pokud vąe vypadá dobře, restartujte
příkazem shutdown -r now.

Popis balíku kernel-package najdete v adresáři /usr/share/doc/kernel-package.


--------------

^[12] Existují i jiná místa, kam můľete zdrojové texty jádra rozbalit, ale
pouľitá moľnost je nejjednoduąąí a nevyľaduje ľádná speciální práva.

Příloha A. Jak na instalaci

Obsah

A.1. Příprava
A.2. Zavedení instalačního programu

    A.2.1. CDROM
    A.2.2. Zavedení ze sítě
    A.2.3. Zavedení z pevného disku

A.3. Instalace
A.4. Poąlete nám zprávu o instalaci
A.5. A na závěr...

Tento dokument popisuje, jak nainstalovat Debian GNU/Linux sarge pro
architekturu Alpha ("alpha") pomocí nového instalačního programu. Jedná se o
rychlého průvodce instalačním procesem, který by měl pokrýt větąinu typických
instalací. V případech, kdy je vhodné sdělit více informací, se odkazujeme do
hlavního dokumentu: Debian GNU/Linux -- Instalační příručka.

A.1. Příprava

Zaznamenáte-li během instalace nějaké chyby, podívejte se do 5.3.4 - "Poąlete
nám zprávu o instalaci", kde naleznete instrukce, jak je nahlásit. Pokud máte
otázky, na které nemůľete nalézt odpovědi v tomto dokumentu, ptejte se v
diskuzní skupině debian-boot (debian-boot@lists.debian.org) nebo na IRC (kanál
#debian-boot v síti freenode).

A.2. Zavedení instalačního programu

Tým debian-cd nabízí obrazy CD s debian-installerem na stránce Debian CD. Více
informací o získání CD naleznete v kapitole 4.1 - "Oficiální sada CD-ROM".

Některé metody instalace vyľadují jiné soubory neľ obrazy CD. Kapitola 4.2.1 -
"Kde se nalézají instalační obrazy?" vysvětluje, jak najít na zrcadlech Debianu
ty správné obrazy.

Následující podkapitoly osvětlují, které obrazy byste měli pouľít pro který typ
instalace.

A.2.1. CDROM

Pro instalaci sarge existují dva různé obrazy "sí»ových" CD. Tyto obrazy mají
slouľit k zavedení instalačního systému z CD a k instalaci zbytku ze sítě
(proto jim říkáme "sí»ové"). Rozdíl mezi oběma obrazy spočívá v tom, ľe na
plném sí»ovém obrazu jsou i balíčky se základním systémem, zatímco u menąího
sí»ového CD je musíte stáhnout ze sítě. Pokud byste raději nepouľili sí»,
můľete si stáhnout i plné (650 MB) CD, které k instalaci sí» nepotřebuje. (Z
celé sady vám bude stačit pouze první obraz.)

Stáhněte si preferovaný obraz a vypalte jej na CD.

A.2.2. Zavedení ze sítě

Daląí z moľností, jak zavést debian-installer je pomocí sítě. Konkrétní postup
závisí na vaąí architektuře a sí»ovém prostředí. Obecně budete potřebovat
soubory z adresáře netboot/.

A.2.3. Zavedení z pevného disku

Také je moľné spustit instalační systém z pevného disku. Stáhněte si soubory
hd-media/initrd.gz, hd-media/vmlinuz a obraz instalačního CD do kořenového
adresáře pevného disku. Ujistěte se, ľe obraz CD má příponu .iso. Nyní jiľ jen
stačí zavést staľené jádro vmlinuz spolu s jeho ramdiskem initrd.

A.3. Instalace

Po startu instalačního programu budete uvítáni úvodní obrazovkou. Nyní si
můľete buď přečíst návod pro různé způsoby zavádění (viz 5.2 - "Zaváděcí
parametry"), nebo jednoduąe stisknout Enter a zavést instalaci.

Za chvíli budete vyzváni k výběru jazyka, ve kterém má instalace probíhat. Po
seznamu se můľete pohybovat ąipkami, pro pokračování stiskněte Enter. Dále
budete dotázáni na výběr země. Pokud není poľadovaná země v zobrazené nabídce,
můľete přejít do úplného seznamu zemí světa.

Můľete být vyzváni na potvrzení klávesnicového rozloľení. Pokud si nejste
jisti, ponechte výchozí návrh.

Nyní se pohodlně usaďte a nechte debian-installer, aby rozpoznal základní
hardware a nahrál zbytek sebe sama z CD, disket, USB, apod.

Instalační program se pokusí rozpoznat sí»ová zařízení a nastavit sí»ování přes
DHCP. Pokud nejste připojeni k síti, nebo pokud nepouľíváte DHCP, budete mít
moľnost nastavit sí» ručně.

Nyní je správný čas pro rozdělení disků. Nejprve vám bude nabídnuta moľnost
automaticky rozdělit celý disk nebo volné místo na disku. Toto je doporučený
způsob rozdělení disku pro začátečníky nebo pro lidi ve spěchu. Pokud nechcete
vyuľít této moľnosti, vyberte z menu ruční nastavení tabulky oblastí.

Na daląí obrazovce uvidíte svou tabulku oblastí s informacemi o tom, jak budou
oblasti formátovány a kam budou připojeny. Pro změnu nastavení nebo pro smazání
oblasti ji jednoduąe vyberte a proveďte poľadovanou akci. Pokud jste vyuľili
automatické dělení, mělo by stačit vybrat Ukončit rozdělování. Nezapomeňte
vytvořit alespoň jednu oblast pro odkládací prostor a připojit kořenovou oblast
na /. Více informací o rozdělování má kapitola B - "Poznámky k rozdělování
disku".

Nyní debian-installer naformátuje oblasti a zahájí instalaci základního
systému, coľ můľe chvíli trvat. Následovat bude instalace jádra.

Posledním krokem je instalace zavaděče. Pokud instalátor rozpozná na počítači
jiné operační systémy, přidá je do zaváděcího menu.

debian-installer vám oznámí, ľe instalace skončila. Vyjměte zaváděcí média
(např. CD) a restartujte počítač klávesou Enter. Měla by se spustit druhá fáze
instalačního procesu, jeľ je popsaná v 7 - "Zavedení vaąeho nového systému".

Pokud potřebujete k instalaci více informací, přečtěte si 6 - "Pouľíváme
instalační program Debianu".

A.4. Poąlete nám zprávu o instalaci

Pokud jste zdárně dokončili instalaci Debianu, najděte si chvilku a poąlete nám
o tom krátkou zprávu. V kaľdé čerstvé instalaci se v adresáři /root nachází
ąablona zprávy nazvaná install-report.template. Prosíme vyplňte ji a poąlete
jako hláąení o chybě proti balíku installation-reports, jak je popsáno v 5.3.4
- "Poąlete nám zprávu o instalaci".

Pokud jste při instalaci nedorazili k base-configu (druhé fázi instalačního
procesu), nebo jste se dostali do jakýchkoliv potíľí, pravděpodobně jste
narazili na chybu v debian-installeru. Abychom mohli tuto chybu odstranit a
instalátor vylepąit, potřebujeme o problémech vědět. Najděte si prosím chvilku
a nalezené chyby nahlaste (viz 5.3.3 - "dbootstrap -- hláąení problému").

A.5. A na závěr...

Doufáme, ľe se vám instalace Debianu líbí a ľe shledáváte Debian uľitečným.
Nyní byste si moľná chtěli přečíst kapitolu 8 - "Co dál?".

Příloha B. Poznámky k rozdělování disku

Obsah

B.1. Počet a velikost oblastí
B.2. Strom adresářů
B.3. Doporučené rozdělení disku
B.4. Jak Linux pojmenovává pevné disky
B.5. Dělící programy v Debianu

    B.5.1. Dělení disku na Alpha

Menu "Rozdělit pevný disk" vám nabídne disky k rozdělení a spustí program,
který provede záznam do tabulky oddílů. Musíte vytvořit alespoň jeden oddíl
"Linux native" a nejspíą budete chtít vytvořit i oddíl "Linux swap" pro
virtuální pamě».

B.1. Počet a velikost oblastí

Jako úplné minimum potřebuje GNU/Linux jeden diskový oddíl. Tento oddíl je
vyuľit pro operační systém, programy a uľivatelská data. Větąina uľivatelů
navíc pokládá za nutnost mít vydělenou část disku pro virtuální pamě» (swap).
Tento oddíl slouľí operačnímu systému jako odkládací prostor. Vydělení "swap"
oblasti umoľní efektivnějąí vyuľití disku jako virtuální paměti. Je rovněľ
moľné pro tento účel vyuľít obyčejný soubor, ale není to doporučené řeąení.

Větąina uľivatelů vyčlení pro GNU/Linux více neľ jeden oddíl na disku. Jsou k
tomu dva důvody. Prvním je bezpečnost, pokud dojde k poąkození souborového
systému, větąinou se to týká pouze jednoho oddílu, takľe potom musíte nahradit
ze záloh pouze část systému. Minimálně můľete uváľit vydělení kořenového svazku
souborů. Ten obsahuje zásadní komponenty systému. Jestliľe dojde poąkození
nějakého daląího oddílu, budete stále schopni spustit GNU/Linux a provést
nápravu, coľ vám můľe uąetřit novou instalaci systému.

Druhý důvod je obyčejně závaľnějąí při pracovním nasazení Linuxu. Představte si
situaci, kdy nějaký proces začne nekontrolovaně zabírat diskový prostor. Pokud
se jedná o proces se superuľivatelskými právy, můľe zaplnit celý disk a naruąí
tak chod systému, poněvadľ Linux potřebuje při běhu vytvářet soubory. K takové
situaci můľe dojít i z vnějąích příčin, například se stanete obětí spamu a
nevyľádané e-maily vám lehce zaplní celý disk. Rozdělením disku na více oddílů
se lze před podobnými problémy uchránit. Pokud třeba vydělíte pro /var/mail
samostatnou oblast, bude systém fungovat, i kdyľ bude zahlcen nevyľádanou
poątou.

Jedinou nevýhodou při pouľívání více diskových oddílů je, ľe je obtíľné dopředu
odhadnout kapacitu jednotlivých oddílů. Jestliľe vytvoříte některý oddíl přílią
malý, budete muset systém instalovat znovu, a nebo se budete potýkat s
přesunováním souborů z oddílu, jehoľ velikost jste podhodnotili. V opačném
případě, kdy vytvoříte zbytečně velký oddíl, plýtváte diskovým prostorem, který
by se dal vyuľít jinde. Diskový prostor je dnes sice levný, ale proč vyhazovat
peníze oknem?

B.2. Strom adresářů

Debian GNU/Linux dodrľuje standard pro pojmenování souborů a adresářů (
Filesystem Hierarchy Standard), coľ zaručuje, ľe uľivatelé či programy mohou
odhadnout umístění souborů či adresářů. Kořenový adresář je reprezentován
lomítkem / a na vąech debianích systémech obsahuje tyto adresáře:

+----------------------------------------------------------------+
|Adresář|                         Obsah                          |
|-------+--------------------------------------------------------|
|bin    |Důleľité programy                                       |
|-------+--------------------------------------------------------|
|boot   |Statické soubory zavaděče                               |
|-------+--------------------------------------------------------|
|dev    |Soubory zařízení                                        |
|-------+--------------------------------------------------------|
|etc    |Konfigurační soubory závislé na systému                 |
|-------+--------------------------------------------------------|
|home   |Domovské adresáře uľivatelů                             |
|-------+--------------------------------------------------------|
|lib    |Podstatné sdílené knihovny a moduly jádra               |
|-------+--------------------------------------------------------|
|media  |Obsahuje přípojné body pro výměnná média                |
|-------+--------------------------------------------------------|
|mnt    |Místo pro dočasné připojování souborových systémů       |
|-------+--------------------------------------------------------|
|proc   |Virtuální adresář obsahující systémové informace        |
|-------+--------------------------------------------------------|
|root   |Domovský adresář správce systému                        |
|-------+--------------------------------------------------------|
|sbin   |Důleľité systémové programy                             |
|-------+--------------------------------------------------------|
|sys    |Virtuální adresář pro systémové informace (od jader 2.6)|
|-------+--------------------------------------------------------|
|tmp    |Dočasné soubory                                         |
|-------+--------------------------------------------------------|
|usr    |Druhá úroveň hierarchie                                 |
|-------+--------------------------------------------------------|
|var    |Proměnlivá data                                         |
|-------+--------------------------------------------------------|
|opt    |Softwarové balíky třetích stran                         |
+----------------------------------------------------------------+

Následující seznam by vám měl pomoci při rozhodování o rozdělení disku na
oblasti. Berte prosím na vědomí, ľe vyuľití disku se velmi liąí podle způsobu
pouľívání systému a proto jsou následující doporučení pouze obecné a měly by
slouľit jen jako moľný základ pro dělení disku.

  * /: kořenový adresář musí vľdy fyzicky obsahovat adresáře /etc, /bin, /sbin,
    /lib a /dev, protoľe jinak byste nemohli zavést systém. Typicky je potřeba
    150-250 MB, ale v konkrétních podmínkách se poľadavky mohou liąit.

  * /usr: obsahuje vąechny uľivatelské programy (/usr/bin), knihovny (/usr/
    lib), dokumentaci (/usr/share/doc), atd. Protoľe tato část souborového
    systému spotřebuje nejvíce místa, měli byste jí na disku poskytnout alespoň
    500 MB. Pokud budete instalovat hodně balíčků, měli byste tomuto adresáři
    vyhradit jeątě více místa. Velkoryse pojatá instalace pracovní stanice nebo
    serveru můľe klidně zabrat i 4-6 GB.

  * /var: v tomto adresáři budou uloľena vąechna proměnlivá data jako příspěvky
    news, e-maily, webové stránky, vyrovnávací pamě» pro balíčkovací software,
    atd. Velikost tohoto adresáře velmi závisí na způsobu pouľívání vaąeho
    počítače, ale pro větąinu lidí bude velikost dána reľijními náklady správce
    balíčků. Pokud se chystáte nainstalovat najednou vąe, co Debian nabízí,
    mělo by stačit pro /var vyhradit dva aľ tři gigabajty. V případě, ľe budete
    instalovat systém po částech (nejprve sluľby a utility, potom textové
    záleľitosti, následně X, ...), bude stačit 300 aľ 500 megabajtů. Jestliľe
    je vaąí prioritou volné místo na disku a neplánujete ľádné velké
    aktualizace systému, lze vyjít se 30 aľ 40 megabajty.

  * /tmp: sem programy větąinou zapisují dočasná data. Obvykle by mělo stačit
    40-100 MB. Některé aplikace -- včetně nadstaveb archivačních programů,
    authoringových CD/DVD nástrojů a multimediálních programů -- mohou /tmp
    vyuľívat pro uloľení celých obrazů. Plánujete-li vyuľívat takovéto
    programy, měli byste dostupné místo přísluąně zvýąit.

  * /home: kaľdý uľivatel si bude ukládat data do svého podadresáře v tomto
    adresáři. Jeho velikost závisí na tom, kolik uľivatelů bude systém pouľívat
    a jaké soubory se v jejich adresářích budou uchovávat. Pro kaľdého
    uľivatele byste měli počítat alespoň 100 MB místa, ale opět závisí na
    konkrétní situaci.

B.3. Doporučené rozdělení disku

Pro nové uľivatele, domácí počítače a jiné jednouľivatelské stanice je asi
nejjednoduąąí pouľít jednu oblast jako kořenovou (a případně jednu pro
virtuální pamě»). Pokud bude některá oblast větąí neľ 6 GB, pouľijte raději
jiný souborový systém neľ standardní ext2 (např. ext3). Oblasti se souborovým
systémem ext2 se totiľ musí pravidelně kontrolovat, coľ můľe u větąích oblastí
trvat poměrně dlouho a prodluľuje se tím náběh systému.

Jak jsme řekli dříve, pro víceuľivatelské systémy je lepąí pouľít pro /usr, /
var, /tmp a /home samostatné oblasti.

Chcete-li instalovat hodně programů, které nejsou přímo součástí distribuce,
můľe se vám hodit samostatný oddíl pro /usr/local. Na počítači, který slouľí
jako poątovní server, má smysl vytvořit svazek pro /var/mail. Někdy je také
dobré oddělit adresář /tmp na samostatný oddíl s kapacitou 20 aľ 50MB. Na
serveru s více uľivateli je výhodné vymezit velký oddíl pro domovské adresáře
(/home). Obecně ale platí, ľe rozdělení disku se liąí počítač od počítače a
záleľí na tom, k čemu systém pouľíváte.

Při instalaci komplikovanějąího systému (serveru) se podívejte do Multi Disk
HOWTO na podrobnějąí informace. Tento odkaz můľe být zajímavý rovněľ pro
zprostředkovatele připojení k Internetu.

Zůstává otázka, kolik vyhradit pro virtuální pamě». Názory systémových
administrátorů jsou různé. Jedna (dobrá) zkuąenost říká, ľe je dobré mít stejně
odkládacího prostoru jako máte paměti, ale rozhodně ne méně neľ 16MB (To uľ je
skoro lepąí odkládací prostor nepouľívat vůbec). Samozřejmě ľe existují výjimky
-- budete-li řeąit soustavu 10000 rovnic na počítači s 256 MB, budete
potřebovat více jak gigabajt odkládacího prostoru.

Na 32-bitových architekturách (i386, m68k, 32-bit SPARC, a PowerPC), vyuľije
Linux z jednoho odkládacího oddílu maximálně 2 GB, takľe není důvod, proč
překračovat tuto hranici. Máte-li větąí nároky na virtuální pamě», zkuste
umístit odkládací oddíly na různé fyzické disky, a pokud moľno, na různé IDE
nebo SCSI kanály. Jádro bude automaticky vyrovnávat zátěľ mezi jednotlivé
oblasti, coľ se projeví ve zvýąení rychlosti.

Například starąí domácí počítač můľe mít 32 MB paměti a 1,7 GB IDE disk na
zařízení /dev/hda. Řekněme, ľe na /dev/hda1 je oblast pro druhý operační systém
o velikosti 500 MB. Odkládací oddíl má 32 MB a je na /dev/hda3. Zbytek, tj. asi
1,2 GB na /dev/hda2 je kořenový svazek pro Linux.

Pro představu, kolik místa zaberou jednotlivé úlohy, se podívejte na C.3 -
"Místo potřebné pro úlohy".

B.4. Jak Linux pojmenovává pevné disky

Disky a oddíly na nich mají v Linuxu odliąné názvy neľ v jiných operačních
systémech. Tyto názvy budete potřebovat při rozdělování disku a připojování
oblastí. Základní zařízení:

  * První disketová jednotka je nazvána /dev/fd0.

  * Druhá disketová jednotka je /dev/fd1.

  * První disk na SCSI (podle čísel zařízení na sběrnici) je /dev/sda.

  * Druhý disk na SCSI (vyąąí číslo na sběrnici) je /dev/sdb atd.

  * První SCSI CD mechanice odpovídá /dev/scd0 nebo také /dev/sr0.

  * Hlavní (master) disk na prvním IDE řadiči se jmenuje /dev/hda.

  * Podřízený (slave) disk na prvním IDE řadiči je /dev/hdb.

  * Master a slave diskům na druhém řadiči jsou postupně přiřazeny /dev/hdc a /
    dev/hdd. Novějąí IDE řadiče mají dva kanály, které se chovají jako dva
    řadiče.

Oddíly na discích jsou rozliąeny připojením čísla k názvu zařízení: sda1 a sda2
představují první a druhý oddíl prvního SCSI disku.

Například uvaľujme počítač se dvěma disky na SCSI sběrnici na SCSI adresách 2 a
4. Prvnímu disku (na adrese 2) odpovídá zařízení sda, druhému sdb. Tři oddíly
na disku sda by byly pojmenovány sda1, sda2, sda3. Stejné schéma značení platí
i pro disk sdb a jeho oblasti.

Máte-li v počítači dva SCSI řadiče, pořadí disků zjistíte ze zpráv, které Linux
vypisuje při startu.

B.5. Dělící programy v Debianu

K rozdělení disku nabízí kaľdá architektura různé programy. Pro váą typ
počítače jsou k dispozici:

partman

    Doporučený nástroj, který umí kromě dělení disků i měnit velikost oblastí,
    vytvářet souborové systémy a přiřadit je k přípojným bodům.

fdisk

    Původní linuxový program pro správu oddílů, vhodný pro guru.

    Obzvláątě opatrní musíte být v případě, ľe máte na disku oblasti systému
    FreeBSD. Instalační jádra sice obsahují podporu pro tyto oblasti, ale
    způsob, jakým je fdisk (ne)reprezentuje, můľe změnit názvy zařízení. Viz
    Linux+FreeBSD HOWTO.

cfdisk

    Jednoduchý, celoobrazovkový program pro správu oddílů se vyznačuje snadným
    ovládáním.

    Poznamenejme, ľe cfdisk oblasti FreeBSD nerozpozná vůbec a tím pádem se
    názvy zařízení mohou změnit.

Jeden z těchto programů se spustí automaticky, kdyľ vyberete krok Rozdělit
pevný disk. Pokud se vám standardní program nezamlouvá, ukončete ho, přepněte
se na druhou konzoli (tty2) a ručně spus»te poľadovaný program (s případnými
parametry). V takovém případě krok Rozdělit pevný disk přeskočte.

Jestliľe budete pracovat s více neľ dvaceti oblastmi, musíte k dvacáté první a
vąem daląím oblastem vytvořit odpovídající zařízení, protoľe jinak by daląí
krok (inicializace oblastí) selhal. Zařízení můľete vytvořit na druhé konzoli
tty2. Příkazy pro vytvoření 21. oblasti:

# cd /dev
# mknod hda21 b 3 21
# chgrp disk hda21
# chmod 660 hda21

Podobně, pokud nebude mít vytvořena přísluąná zařízení, selľe i zavedení
systému. Proto po instalaci jádra a modulů spus»te na druhé konzoli:

# cd /target/dev
# mknod hda21 b 3 21
# chgrp disk hda21
# chmod 660 hda21

B.5.1. Dělení disku na Alpha

Zavádění Debianu ze SRM konzoly vyľaduje, abyste na svém zaváděcím disku neměli
dosovou tabulku rozdělení disku, ale tzv. "BSD disklabel". (Zaváděcí blok SRM
je nekompatibilní s tabulkou oblastí systému MS-DOS -- viz 5.1.1 - "Firmware
Alpha konzoly"). Program na dělení disku partman vytváří na architektuře alpha
BSD disklabel automaticky, ale pokud jiľ máte na disku existující dosovou
tabulku oblastí, budete ji muset nejprve smazat.

Pokud pro dělení disku pouľijete program fdisk a vybraný disk jeątě neobsahuje
BSD disklabel, musíte se přepnout do reľimu disklabel příkazem b.

Pokud nepotřebujete rozdělovaný disk pouľívat z Tru64 Unixu nebo některého z
volných klonů systému 4.4BSD-Lite (FreeBSD, OpenBSD nebo NetBSD), je lepąí kdyľ
nenastavíte třetí oblast aby obsahovala celý disk. Program aboot to nevyľaduje
a ve skutečnosti to můľe vést k nepříjemnostem, protoľe utilita swriteboot,
zvyklá instalovat aboot do zaváděcího sektoru, si bude stěľovat na oblast
překrývající se se zaváděcím blokem.

Na začátku disku musíte nechat dostatek volného místa pro aboot, protoľe se
zapisuje do několika prvních sektorů na disku (v současnosti zabírá asi 70
kilobajtů nebo 150 sektorů). Dříve se doporučovalo pro tyto účely vytvořit na
začátku disku malou nenaformátovanou oblast, ale nyní si myslíme, ľe na discích
pouľívaných jenom GNU/Linuxem to není nutné. (S ohledem na důvody zmíněné
výąe.) Pouľijete-li partman, oblast pro aboot se pro jistotu vytvoří
automaticky.

Příloha C. Co se jinam neveąlo

Obsah

C.1. Příklad předkonfiguračního souboru
C.2. Zařízení v Linuxu

    C.2.1. Nastavení myąi

C.3. Místo potřebné pro úlohy
C.4. Instalace Debianu ze stávajícího unixového/linuxového systému

    C.4.1. Přípravné práce
    C.4.2. Instalace balíku debootstrap
    C.4.3. Spuątění debootstrapu
    C.4.4. Nastavení základního systému
    C.4.5. Instalace jádra
    C.4.6. Nastavení zavaděče

C.1. Příklad předkonfiguračního souboru

Toto je kompletní funkční příklad předkonfiguračního souboru pro automatizované
instalace. Způsob pouľití je vysvětlen v 4.4 - "Automatická Instalace". Před
pouľitím souboru je vhodné odkomentovat některé řádky.

Poznámka

Pro lepąí zobrazení v tiątěné příručce jsme některé řádky zalomili. To je
indikováno znakem pro pokračování řádku "\" a poté větąím odsazením
následujícího řádku. V opravdovém souboru musí být takto rozdělené řádky pojeny
do jediného.

"Čistý" ukázkový soubor je dostupný na ../example-preseed.txt.

#### Úprava syslinux.cfg.

# Abyste mohli pouľít soubor s přednastavením, musíte zavést
# instalační program a říci mu, který soubor má pouľít. Toho dosáhnete
# parametrem, který předáte jádru buď ručně při zavádění, nebo skrze
# soubor zavaděče syslinux.cfg (nebo podobný), kde na konec řádku append
# přidáte přísluąné parametry.
#
# Pro zavádění ze sítě pouľijte:
#   preseed/url=http://pocitac/cesta/k/preseed
# Pokud si vyrábíte vlastní CD, zkuste pouľít:
#   preseed/file=/cdrom/preseed
# Pro USB klíčenku umístěte soubor do kořenového adresáře USB klíčenky
# a pouľijte následující:
#   preseed/file=/hd-media/preseed
# Ujistěte se, ľe soubor nakopírujete na správné místo.
#
# Některé části instalačního procesu nemohou být zautomatizovány
# pomocí kaľdého typu přednastavení, protoľe se některé otázky
# objevují jeątě před tím, neľ se načte soubor s přednastavením.
# Například pro staľení souboru ze sítě musí nejprve proběhnout
# její nastavení. Z tohoto pohledu je výhodné pouľít přednastavení
# v initrd, protoľe umoľňuje nastavit i prvotní kroky instalace.
#
# Kdyľ uľ upravujete soubor zavaděče, přidejte na stejné místo
# parametr debconf/priority=critical, který odchytí větąinu případných
# otázek, které zde zapomenete nastavit.
# Dále můľete v syslinux.cfg nastavit parametr timeout na 1, abyste
# nemuseli pro zavedení instalačního systému stisknout enter.
#
# Jádro akceptuje nejvýąe 8 parametrů a 8 proměnných prostředí (včetně
# standardních voleb pro instalační program). Pokud tento limit
# překročíte, jádra řady 2.4 přebývající parametry zahodí, jádra 2.6
# zpanikaří. S jádry 2.6.9 a novějąími můľete pouľít aľ 32 parametrů
# a 32 proměnných prostředí.
#
# Pro větąinu instalací můľete celkem bez problémů
# odstranit implicitní volby 'vga=normal' a 'devfs=mount', coľ vám
# umoľní přidat daląí volby pro přednastavení.
#
# Výběr jazyka, země a klávesnice nemůľe být nastaven v souboru
# s přednastavením, protoľe tyto otázky se zobrazují jeątě před tím,
# neľ se soubor s přednastavením načte.
# Abyste se těmto otázkám vyhnuli zadejte jádru daląí parametry:
#
# languagechooser/language-name=Czech
# countrychooser/shortlist=CZ
# console-keymaps-at/keymap=cz-lat2

#### Nastavení sítě.

# Pokud nahráváte soubor s přednastavením ze sítě, pak následující
# samozřejmě nebude fungovat! V takovém případě zadejte potřebné
# parametry zavaděči jádra stejně jako výběr jazyka/země/klávesnice.
# Zavádíte-li z CD nebo USB, bude nastavení fungovat bez problémů.

# netcfg zkusí pouľít rozhraní, jehoľ druhý konec je aktivní.
# Tím pádem přeskočí výběr ze seznamu nalezených rozhraní.
d-i netcfg/choose_interface select auto

# Máte-li pomalejąí dhcp server a instalačnímu systému vyprąí čas při
# čekání na odpověď, bude uľitečné následující.
#d-i netcfg/dhcp_timeout string 60

# Pokud dáváte přednost ručnímu nastavení sítě:
#d-i netcfg/disable_dhcp boolean true
#d-i netcfg/get_nameservers string 192.168.1.1
#d-i netcfg/get_ipaddress string 192.168.1.42
#d-i netcfg/get_netmask string 255.255.255.0
#d-i netcfg/get_gateway string 192.168.1.1
#d-i netcfg/confirm_static boolean true

# Název počítače a domény přiřazené přes DHCP mají větąí prioritu neľ
# hodnoty nastavené zde, nicméně takto máte jistotu, ľe tato otázka
# nezobrazí (a» uľ nastavení z DHCP obdrľíme nebo ne).
d-i netcfg/get_hostname string nenastavene-jmeno
d-i netcfg/get_domain string nenastavena-domena

# Zakáľe otravný dialog o WEP klíči.
d-i netcfg/wireless_wep string
# Praątěné DHCP jméno počítače, které pouľívají někteří ISP jako heslo.
#d-i netcfg/dhcp_hostname string radish

#### Nastavení zrcadla.

d-i mirror/country string enter information manually
d-i mirror/http/hostname string http.cz.debian.org
d-i mirror/http/directory string /debian
d-i mirror/suite string testing
d-i mirror/http/proxy string

#### Rozdělení disku.

# Pokud má systém volné místo, můľete je vybrat k automatickému rozdělení.
#d-i partman-auto/init_automatically_partition \
#    select Use the largest continuous free space
# Alternativně můľete zadat k automatickému dělení celý disk. Název
# zařízení můľe být v tradičním formátu nebo ve formátu devfs.
# Například pro pouľití prvního disku, který devfs najde:
d-i partman-auto/disk string /dev/discs/disc0/disc

# Můľete vybrat libovolný z přednastavených schémat dělení:
d-i partman-auto/choose_recipe select \
    All files in one partition (recommended for new users)
#d-i partman-auto/choose_recipe select Desktop machine
#d-i partman-auto/choose_recipe select Multi-user workstation
# Nebo zadat váą vlastní návod na dělení...
# Formát návodu je popsán v souboru devel/partman-auto-recipe.txt.
# Pokud umíte do prostředí d-i dostat soubor s návodem na dělení,
# stačí na něj odkázat.
#d-i partman-auto/expert_recipe_file string /hd-media/recipe
# V opačném případě můľete zadat celý návod na jednu řádku. Například
# vytvoříme malou /boot oblast, vhodný swap a zbytek pouľijeme jako
# kořenovou oblast:
#d-i partman-auto/expert_recipe string boot-root :: \
#    20 50 100 ext3 $primary{ } $bootable{ } method{ format } format{ } \
#    use_filesystem{ } filesystem{ ext3 } mountpoint{ /boot } .  \
#    500 10000 1000000000 ext3 method{ format } format{ } \
#    use_filesystem{ } filesystem{ ext3 } mountpoint{ / } . \
#    64 512 300% linux-swap method{ swap } format{ } .
# Pro jistotu zde uvádíme stejný recept v čitelnějąí podobě:
#    boot-root ::
#        40 50 100 ext3
#            $primary{ } $bootable{ }
#            method{ format } format{ }
#            use_filesystem{ } filesystem{ ext3 }
#            mountpoint{ /boot }
#        .
#        500 10000 1000000000 ext3
#            method{ format } format{ }
#            use_filesystem{ } filesystem{ ext3 }
#            mountpoint{ / }
#        .
#        64 512 300% linux-swap
#            method{ swap } format{ }
#        .

# Následujícím řeknete partmanu, aby disk rozdělil bez potvrzení.
d-i partman/confirm_write_new_label boolean true
d-i partman/choose_partition select \
    Finish partitioning and write changes to disk
d-i partman/confirm boolean true

#### Instalace zavaděče.

# Implicitní zavaděč (pro x86) je Grub. Chcete-li místo něj instalovat
# LILO, odkomentujte následující:
#d-i grub-installer/skip boolean true

# Toto je bezpečné nastavení - pokud nenalezne jiný operační systém,
# nainstaluje Grub do MBR.
d-i grub-installer/only_debian boolean true

# Toto nainstaluje Grub do MBR i kdyľ nalezne jiný operační systém,
# coľ je méně bezpečné, protoľe se jiný systém nemusí zavést.
d-i grub-installer/with_other_os boolean true

# Alternativně můľete instalovat jinam neľ do MBR - odkomentujete
# a upravte tyto řádky:
#d-i grub-installer/bootdev string (hd0,0)
#d-i grub-installer/only-debian boolean false
#d-i grub-installer/with_other_os boolean false

#### Dokončení první fáze instalace.

# Vynechá poslední hláąku, ľe je instalace kompletní.
d-i prebaseconfig/reboot_in_progress note

#### Shellové příkazy.

# Přednastavení d-i není uľ ze své podstaty bezpečné. Nic
# v instalačním systému nekontroluje pokusy kolem přetečení bufferu
# ani zneuľití hodnot v souboru s přednastaveními. Pouľívejte tyto
# soubory pouze z důvěryhodných zdrojů!
# Následuje ukázka, jak v d-i spustit automaticky nějaký shellový příkaz.

# První příkaz je spuątěn co nejdříve - hned po načtení přednastavení.
#d-i preseed/early_command string anna-install nejaky-udeb

# Tento příkaz je spuątěn těsně před koncem instalace, ale jeątě je
# připojen adresář /target.
#d-i preseed/late_command string echo foo > /target/etc/bar

# Tento příkaz je spuątěn při startu base-config.
#base-config base-config/early_command  string echo ahoj mami

# Poslední příkaz je spuątěn po skončení base-config, těsně před
# výzvou login:. Takto můľete doinstalovat balíky, nebo také doladit
# nastavení systému.
#base-config base-config/late_command string \
#    apt-get install zsh; chsh -s /bin/zsh

###### Přednastavení druhé fáze instalace.

#### Přednastavení base-config.

# Vynechá úvodní hláąku.
base-config base-config/intro note

# Vynechá závěrečnou hláąku.
base-config base-config/login note

# Pokud jste instalovali správce zobrazení, ale nechcete jej spustit
# hned po dokončení base-config.
#base-config base-config/start-display-manager boolean false

# Některé verze instalačního systému mohou vývojářům Debianu hlásit
# seznam balíčků, které jste nainstalovali, coľ pomáhá při
# rozhodování, který software je oblíbený a proto by měl být zařazen
# na CD. Výchozí hodnotou je zákaz posílání tohoto seznamu, ale měli
# byste zváľit jeho povolení.
#popularity-contest popularity-contest/participate boolean false

#### Nastavení hodin a časového pásma.

# Nastaví, zda jsou hardwarové hodiny nastaveny na UTC.
#base-config tzconfig/gmt boolean true
# Pokud jste instalačnímu systému řekli, ľe ľijete ve Spojených
# státech, můľete vybrat časovou zónu následující proměnnou.
# (Moľnosti jsou: Eastern, Central, Mountain, Pacific, Alaska, Hawaii,
# Aleutian, Arizona East-Indiana, Indiana-Starke, Michigan, Samoa, other)
#base-config tzconfig/choose_country_zone/US select Eastern
# Pokud se nacházíte v Kanadě.
# (Moľnosti jsou: Newfoundland, Atlantic, Eastern, Central,
# East-Saskatchewan, Saskatchewan, Mountain, Pacific, Yukon, other)
#base-config tzconfig/choose_country_zone/CA select Eastern
# Pokud se nacházíte v Brazílii.
# (Moľnosti jsou: East, West, Acre, DeNoronha, other)
#base-config tzconfig/choose_country_zone/BR select East
# Mnoho zemí má pouze jedno časové pásmo (jako ČR). Pokud se nacházíte
# v některé z těchto zemí, můľete vybrat časové pásmo následující
# otázkou.
#base-config tzconfig/choose_country_zone_single boolean true
# Tato otázka slouľí jako záchytný bod pro země, které mají více
# časových pásem a které nevyhovují ľádné předchozí otázce.
# Můľete zadat některé z časových pásem nebo "other".
#base-config tzconfig/choose_country_zone_multiple select

#### Nastavení uľivatelských účtů.

# Sem můľete zadat rootovo heslo, coľ není nejlepąí nápad. S touto
# volbou buďte velmi opatrní!
#passwd passwd/root-password password jsem_r00t
#passwd passwd/root-password-again password jsem_r00t

# Chcete-li přeskočit vytváření běľného uľivatelského účtu.
#passwd passwd/make-user boolean false
# Alternativně můľete přednastavit jméno uľivatele.
#passwd passwd/user-fullname string Uzivatel Debianu
#passwd passwd/username string franta
# Uľivatelovo heslo, opět buďte opatrní!
#passwd passwd/user-password password nebezpecne
#passwd passwd/user-password-again password nebezpecne

#### Nastavení APTu.

# Tato otázka určuje, odkud se budou instalovat balíky ve druhé fázi
# instalace. Moľnosti jsou cdrom, http, ftp, filesystem, edit sources
# list by hand.
base-config apt-setup/uri_type select http

# Zvolíte-li ftp nebo http, musíte zadat zemi a zrcadlo.
base-config apt-setup/country select enter information manually
base-config apt-setup/hostname string http.cz.debian.org
base-config apt-setup/directory string /debian
# Zastaví po výběru jednoho zrcadla.
base-config apt-setup/another boolean false

# Můľete si nainstalovat software ze sekcí non-free a contrib.
#base-config apt-setup/non-free boolean true
#base-config apt-setup/contrib boolean true

# Povolí bezpečnostní aktualizace.
base-config apt-setup/security-updates  boolean true

#### Výběr balíků.

# Můľete zvolit libovolnou kombinaci dostupných úloh.
# V době psaní to zahrnuje: Desktop environment, Web server,
# Print server, DNS server, File server, Mail server, SQL database,
# manual package selection. Poslední moľnost spustí aptitude.
# Také můľete instalaci úloh vynechat a instalovat balíky nějakou
# jinou cestou.
tasksel tasksel/first multiselect Desktop environment
#tasksel tasksel/first multiselect Web server, Mail server, DNS server

#### Nastavení poąty.

# Během normální instalace se exim ptá pouze několik otázek. (Je moľné
# přednastavit i sloľitějąí nastavení.)
exim4-config exim4/dc_eximconfig_configtype \
    select no configuration at this time
exim4-config exim4/no_config boolean true

# Toto je vhodné nastavit na jméno uľivatele, kterého jste vytvořili
# dříve. Pokud necháte prázdné, půjde poąta pro uľivatele postmaster
# do /var/mail/mail.
exim4-config exim4/dc_postmaster string

#### Nastavení X Window.

# Přednastavení těchto otázek je moľné, ale musíte znát podrobnosti
# o grafickém vybavení počítače, protoľe automatické nastavení
# X Window nerozpozná kaľdou grafickou kartu/monitor/myą/klávesnici.

# I kdyľ X rozpozná správný ovladač grafické karty, zde jej můľete
# přepsat. Vesa bude fungovat ve větąině případů.
#xserver-xfree86 xserver-xfree86/config/device/driver select vesa

# Pokud se automatické rozpoznání myąi nezdaří, dostanete se do
# nekonečné smyčky, protoľe nástroj se bude ptát znovu a znovu
# a pokaľdé (ne)nalezne stejnou nefunkční myą.
#xserver-xfree86 xserver-xfree86/autodetect_mouse boolean true

# Automatické rozpoznání monitoru je doporučeno.
xserver-xfree86 xserver-xfree86/autodetect_monitor boolean true
# Odkomentujete pokud máte LCD displej.
#xserver-xfree86 xserver-xfree86/config/monitor/lcd boolean true
# X má tři metody nastavení monitoru. Ukáľeme střední cestu
# ("medium"), která je dostupná vľdy.  Moľnost "simple" nemusí být
# dostupná a "advanced" se ptá přílią mnoho otázek.
xserver-xfree86 xserver-xfree86/config/monitor/selection-method \
    select medium
xserver-xfree86 xserver-xfree86/config/monitor/mode-list \
    select 1024x768 @ 60 Hz

#### Vąe ostatní.

# Je moľné, ľe se objeví daląí otázky v závislosti na tom, jaký
# software nainstalujete nebo podle toho, co se během instalace
# pokazí. Seznam vąech moľných otázek instalačního programu získáte
# příkazy:
#   debconf-get-selections --installer > file
#   debconf-get-selections >> file

# Přednastavení můľe být uloľeno v několika souborech, načtete je
# následovně:
#d-i preseed/include string x.cfg

# Zadat můľete i více souborů najednou, stačí je oddělit mezerami.
# Později uvedené volby přepisují volby uvedené dříve. Pokud cestu
# zadáte relativně, hledají se soubory ve stejném adresáři, jako tento
# soubor.
# Mnohem pruľnějąí je pouľití shellového příkazu, který vrátí názvy
# souborů, jeľ se mají nahrát. V naąem příkladě se příkaz rozhoduje
# mezi soubory podle konkrétního USB zařízení (zde vestavěné čtečky
# karet):
#d-i preseed/include_command string \
#    if $(grep -q "GUID: 0aec3050aec305000001a003" /proc/scsi/usb-storage-*/*); \
#    then echo kraken.cfg; else echo otherusb.cfg; fi

# Chcete-li si jeątě před instalací zkontrolovat formát vaąeho souboru
# s přednastavením, můľete pouľít debconf-set-selections:
#   debconf-set-selections -c preseed.cfg

C.2. Zařízení v Linuxu

V Linuxu existuje v adresáři /dev spousta speciálních souborů nazývaných
soubory zařízení. V unixovém světě se k hardwaru přistupuje právě přes tyto
soubory. Soubor zařízení je vlastně abstraktní rozhraní k systémovému ovladači,
který komunikuje přímo s hardwarem. Soubory v adresáři /dev se chovají jinak,
neľ obyčejné soubory. V následujícím výpisu je uvedeno několik nejdůleľitějąích
souborů.

+------------------------------+
|fd0|první disketová mechanika |
|---+--------------------------|
|fd1|druhá disketová mechanika |
+------------------------------+

+-------------------------------------------------------------+
|hda  |pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Master)  |
|-----+-------------------------------------------------------|
|hdb  |pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Slave)   |
|-----+-------------------------------------------------------|
|hdc  |pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Master)  |
|-----+-------------------------------------------------------|
|hdd  |pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Slave)   |
|-----+-------------------------------------------------------|
|hde  |pevný disk IDE / CD-ROM na přídavném IDE řadiči (Slave)|
|-----+-------------------------------------------------------|
|hdf  |pevný disk IDE / CD-ROM na přídavném IDE řadiči (Slave)|
|-----+-------------------------------------------------------|
|hda1 |první oblast na prvním pevném IDE disku                |
|-----+-------------------------------------------------------|
|hdd15|patnáctá oblast na čtvrtém pevném IDE disku            |
+-------------------------------------------------------------+

+---------------------------------------------------------+
|sda  |pevný disk SCSI s nejniľąím SCSI ID (tj. 0)        |
|-----+---------------------------------------------------|
|sdb  |pevný disk SCSI s nejbliľąím vyąąím SCSI ID (tj. 1)|
|-----+---------------------------------------------------|
|sdc  |pevný disk SCSI s nejbliľąím vyąąím SCSI ID (tj. 2)|
|-----+---------------------------------------------------|
|sda1 |první oblast na prvním pevném SCSI disku           |
|-----+---------------------------------------------------|
|sdd10|desátá oblast na čtvrtém pevném SCSI disku         |
+---------------------------------------------------------+

+-----------------------------------------------------+
|sr0 nebo scd0|SCSI CD-ROM s nejniľąím SCSI ID        |
|-------------+---------------------------------------|
|sr1 nebo scd1|SCSI CD-ROM s nejbliľąím vyąąím SCSI ID|
+-----------------------------------------------------+

+------------------------------------------------------------------------+
|ttyS0  |sériový port 0, pod MS-DOSem COM1                               |
|-------+----------------------------------------------------------------|
|ttyS1  |sériový port 1, pod MS-DOSem COM2                               |
|-------+----------------------------------------------------------------|
|lp0    |první paralelní port                                            |
|-------+----------------------------------------------------------------|
|lp1    |druhý paralelní port                                            |
|-------+----------------------------------------------------------------|
|psaux  |rozhraní myąi na portu PS/2                                     |
|-------+----------------------------------------------------------------|
|gpmdata|pseudozařízení - jenom opakuje data získaná z GPM (ovladač myąi)|
+------------------------------------------------------------------------+

+------------------------------------------+
|cdrom|symbolický odkaz na CD-ROM mechaniku|
|-----+------------------------------------|
|mouse|symbolický odkaz na rozhraní myąi   |
+------------------------------------------+

+-------------------------------------------------------+
|null|cokoliv poąlete na toto zařízení, zmizí beze stopy|
|----+--------------------------------------------------|
|zero|z tohoto zařízení můľete aľ do nekonečna číst nuly|
+-------------------------------------------------------+

C.2.1. Nastavení myąi

Myą můľete pouľívat jak na konzoli, tak v prostředí X Window. Je toho dosaľeno
pouľitím gpm opakovače, který přeposílá signál z myąi k X serveru.

myą => /dev/psaux  => gpm => /dev/gpmdata -> /dev/mouse => X
       /dev/ttyS0             (opakovač)      (symbolický odkaz)
       /dev/ttyS1

V souboru /etc/gpm.conf nastavte opakovací protokol na hodnotu raw a v X
ponechte původní myąí protokol (soubory /etc/X11/XF86Config nebo /etc/X11/
XF86Config-4).

Důvod pouľití gpm i pro X Window System je ten, ľe kdyľ se myą neočekávaně
odpojí, stačí restartovat pouze gpm a ne celé X Window.

# /etc/init.d/gpm restart

Pokud z nějakého důvodu nemáte gpm nainstalované nebo ho nepouľíváte, nastavte
Xy, aby četly přímo z myąího zařízení (např. /dev/psaux nebo /dev/input/mice).
Mnohem více informací najdete v /usr/share/doc/HOWTO/en-txt/mini/
3-Button-Mouse.gz, man gpm, /usr/share/doc/gpm/FAQ.gz a README.mouse.

C.3. Místo potřebné pro úlohy

Základní instalace pro i386 s jádrem 2.4 zabere na disku včetně vąech
standardních balíků 573MB.

Následující tabulka ukazuje velikosti úloh tak, jak je vypisuje program
aptitude. Protoľe se mohou balíky v některých úlohách překrývat, je moľné, ľe
celková velikost instalovaných úloh bude menąí neľ součet jejich velikostí.

Při určování velikostí diskových oblastí budete muset čísla uvedená v tabulce
přidat k velikosti základního systému. Větąina z hodnot ve sloupci "Instalovaná
velikost" skončí v /usr, při instalaci je vąak jeątě třeba počítat s hodnotami
ze sloupce "Stáhne se", které se (dočasně) uloľí v adresáři /var.

+-----------------------------------------------------------------------------+
|     Úloha      | Instalovaná velikost |  Stáhne se  | Místo během instalace |
|                |         (MB)         |    (MB)     |         (MB)          |
|----------------+----------------------+-------------+-----------------------|
|Desktopový      |1392                  |460          |1852                   |
|počítač         |                      |             |                       |
|----------------+----------------------+-------------+-----------------------|
|Webový server   |36                    |12           |48                     |
|----------------+----------------------+-------------+-----------------------|
|Tiskový server  |168                   |58           |226                    |
|----------------+----------------------+-------------+-----------------------|
|DNS server      |2                     |1            |3                      |
|----------------+----------------------+-------------+-----------------------|
|Souborový server|47                    |24           |71                     |
|----------------+----------------------+-------------+-----------------------|
|Poątovní server |10                    |3            |13                     |
|----------------+----------------------+-------------+-----------------------|
|SQL databáze    |66                    |21           |87                     |
+-----------------------------------------------------------------------------+

Poznámka

Úloha Desktopový počítač nainstaluje desktopová prostředí KDE a GNOME.

Instalujete-li v jiném jazyce neľ angličtině, je moľné, ľe tasksel automaticky
nainstaluje localizační úlohu pro daný jazyk. Velikost lokalizační úlohy závisí
na tom, co do ní její tvůrci umístili za balíčky; maximálně byste měli počítat
s 200MB včetně velikosti při stahování.

C.4. Instalace Debianu ze stávajícího unixového/linuxového systému

Tato kapitola se, na rozdíl od zbytku příručky, nezabývá oficiálním instalačním
programem, ale popisuje instalaci Debianu ze stávajícího unixového nebo
linuxového systému. Tuto kapitolu si vyľádali uľivatelé přecházející z
distribucí Red Hat, Mandrake a SUSE. Předpokládáme zde jisté znalosti s
pouľíváním *nixových příkazů a pohybem v souborovém systému. V této sekci
platí, ľe příkazy uvozené promptem $ zadáváte ve svém stávajícím systému,
zatímco příkazy uvozené # se spouątí v chrootovaném prostředí.

Aľ si Debian vyladíte k obrazu svému, můľete do něj převést stávající
uľivatelská data a plynule přejít k nové distribuci bez zbytečných prostojů.
Tento druh instalace je téľ vhodný pro systémy s podivným hardwarem, který
jinak není podporován instalačními médii.

C.4.1. Přípravné práce

Nejprve si rozdělte disk. Budete potřebovat aspoň jeden oddíl (kořenový) plus
oblast pro virtuální pamě» (swap). Pro čistě konzolovou instalaci potřebujete
oblast velkou minimálně 150 MB, jestliľe budete instalovat i X Window System,
počítejte s nejméně 300 megabajty.

Na nových oddílech vytvořte souborové systémy. Například souborový systém ext3
na oblasti /dev/hda6 vytvoříte příkazem:

# mke2fs -j /dev/hda6

(Ve zbytku návodu budeme předpokládat, ľe kořenový oddíl je /dev/hda6.)
Jestliľe chcete vytvořit systém ext2, vynechejte parametr -j.

Inicializujte a aktivujte odkládací oddíl (nezapomeňte změnit číslo oblasti
podle skutečnosti):

# mkswap /dev/hda5
# sync; sync; sync
# swapon /dev/hda5

Připojte budoucí kořenovou oblast (/) do adresáře /mnt/debinst. Na jméně
přípojného adresáře nezáleľí.

# mkdir /mnt/debinst
# mount /dev/hda6 /mnt/debinst

Poznámka

Chcete-li mít části souborového systému (např. /usr) připojené na různých
oblastech, musíte tyto adresáře vytvořit a připojit ručně jeątě před příątí
kapitolou.

C.4.2. Instalace balíku debootstrap

debootstrap je program, kterým se v Debianu instaluje základní systém. Má
minimum závislostí (pouze /bin/sh, ar a wget), takľe se dá pouľít na téměř
libovolném systému. Pokud jeątě wget a ar nemáte, nainstalujte si je.

Na systému pouľívajícím RPM balíčky si můľete staľený .deb soubor převést do
formátu .rpm programem alien, nebo můľete pouľít připravený balík z http://
people.debian.org/~blade/install/debootstrap.

Poslední moľností je ruční instalace. Vytvořte si pracovní adresář, do kterého
později balík rozbalíte:

# mkdir work
# cd work

Z poolu si stáhněte balík debootstrap pro svou architekturu, uloľte jej do
pracovního adresáře a vybalte z něj binární soubory. K instalaci souborů musíte
mít rootovská práva.

# ar -x debootstrap_0.X.X_arch.deb
# cd /
# zcat /cesta-k-pracovnimu-adresari/work/data.tar.gz | tar xv

Pro běh debootstrapu musíte mít nainstalovanou rozumnou minimální verzi
knihovny glibc (momentálně GLIBC_2.3). debootstrap samotný je shellový skript,
ale vyuľívá různé nástroje, které vyľadují glibc.

C.4.3. Spuątění debootstrapu

debootstrap si umí stáhnout potřebné soubory přímo z debianího archivu. Aby se
soubory nestahovaly přes půl Zeměkoule, nahraďte v ukázce server
http.us.debian.org/debian nějakým bliľąím. Seznam zrcadel naleznete v http://
www.debian.org/misc/README.mirrors.

Pokud máte první oficiální CD, můľete jej připojit jako /cdrom a místo sí»ové
adresy pouľít odkaz na soubor: file:/cdrom/debian/.

V ukázkovém příkazu debootstrap nahraďte ARCH jedním z následujících: alpha,
arm, hppa, i386, ia64, m68k, mips, mipsel, powerpc, s390 nebo sparc.

# /usr/sbin/debootstrap --arch ARCH sarge \
     /mnt/debinst http://http.us.debian.org/debian

C.4.4. Nastavení základního systému

V adresáři /mnt/debinst teď máte opravdový, i kdyľ minimální, systém Debian.
Nastal čas se do něj přesunout:

# LANG=C chroot /mnt/debinst /bin/bash

C.4.4.1. Připojení oblastí

Nejprve musíte vytvořit soubor /etc/fstab.

# editor /etc/fstab

Jako vzor můľete pouľít následující ąablonu (místo XXX dosaďte vlastní
oblasti):

# /etc/fstab: static file system information.
#
# file system    mount point   type    options                  dump pass
/dev/XXX         /             ext3    defaults                 0    1
/dev/XXX         /boot         ext3    ro,nosuid,nodev          0    2

/dev/XXX         none          swap    sw                       0    0
proc             /proc         proc    defaults                 0    0

/dev/fd0         /mnt/floppy   auto    noauto,rw,sync,user,exec 0    0
/dev/cdrom       /mnt/cdrom    iso9660 noauto,ro,user,exec      0    0

/dev/XXX         /tmp          ext3    rw,nosuid,nodev          0    2
/dev/XXX         /var          ext3    rw,nosuid,nodev          0    2
/dev/XXX         /usr          ext3    rw,nodev                 0    2
/dev/XXX         /home         ext3    rw,nosuid,nodev          0    2

Souborové systémy, které jste zadali do /etc/fstab můľete připojit vąechny
najednou příkazem mount -a, nebo individuálně příkazem:

# mount /cesta # např.:  mount /usr

Před daląí prací si ověřte, ľe máte připojený virtuální souborový systém /proc.
Pokud tomu tak není, připojte jej:

# mount -t proc proc /proc

Príkaz ls /proc by nyní měll vypsat neprázdný adresář. Pokud by se tak nestalo,
stále byste měli být schopni připojit proc z vnějąku chrootu:

# mount -t proc proc /mnt/debinst/proc

C.4.4.2. Nastavení klávesnice

Klávesnici nastavíte:

# dpkg-reconfigure console-data

Klávesnici nemůľete v chrootu nastavit, změna se projeví aľ po příątím
restartu.

C.4.4.3. Nastavení sítě

Sí»ování se nastavuje v souborech /etc/network/interfaces, /etc/resolv.conf a /
etc/hostname.

# editor /etc/network/interfaces

Pro začátek vám mohou pomoci ukázky z /usr/share/doc/ifupdown/examples:

######################################################################
# /etc/network/interfaces -- configuration file for ifup(8), ifdown(8)
# See the interfaces(5) manpage for information on what options are
# available.
######################################################################

# Virtuální loopback chceme vľdy.
#
auto lo
iface lo inet loopback

# Pouľití dhcp:
#
# auto eth0
# iface eth0 inet dhcp

# Statická IP adresa: (broadcast a gateway jsou volitelné)
#
# auto eth0
# iface eth0 inet static
#     address 192.168.0.42
#     network 192.168.0.0
#     netmask 255.255.255.0
#     broadcast 192.168.0.255
#     gateway 192.168.0.1

Do /etc/resolv.conf zadejte nastavení jmenných serverů (DNS):

# editor /etc/resolv.conf

Jednoduchý /etc/resolv.conf:

search hqdom.local\000
nameserver 10.1.1.36
nameserver 192.168.9.100

Zadejte název svého systému (délka aspoň 2 a nejvýąe 63 znaky):

# echo JmenoPocitace > /etc/hostname

Jestliľe máte více sí»ových karet, měli byste si pohrát s názvy modulů v /etc/
modules, aby se karty vľdy přiřadily ke stejnému rozhraní (eth0, eth1, atd.)

C.4.4.4. Nastavení časové zóny, uľivatelů a programu APT

Nastavení časové zóny, přidání obyčejného uľivatele a výběr zdrojů pro apt
zajistí program baseconfig:

# /usr/sbin/base-config new

C.4.4.5. Nastavení Locales

Aby se s vámi systém bavil v jiném jazyce neľ je angličtina, musíte
nainstalovat a nastavit balík pro podporu národních prostředí:

# apt-get install locales
# dpkg-reconfigure locales

POZNÁMKA: Před tímto krokem jiľ musíte mít nastavený systém pro správu balíčků
-- apt. Také nebude od věci nastudovat si odpovídající dokumenty HOWTO.

C.4.5. Instalace jádra

Jestliľe budete chtít tento systém i zavádět (na 99% ano), musíte si
nainstalovat jádro (a moľná zavaděč). Následujícím příkazem zjistíte dostupná
připravená jádra:

# apt-cache search kernel-image

Vybrané jádro nainstalujte:

# apt-get install kernel-image-2.X.X-arch-atd

C.4.6. Nastavení zavaděče

Abyste mohli zavádět svůj Debian, nastavte v zavaděči, aby nahrál instalované
jádro s novou kořenovou oblastí. Pamatujte, ľe debootstrap zavaděč neinstaluje,
takľe jej budete muset doinstalovat zvláą» (např. pomocí apt-get uvnitř
chrootovaného prostředí).

Příloha D. Administrivia

Obsah

D.1. O tomto dokumentu
D.2. Jak přispět k tomuto návodu
D.3. Hlavní spoluautoři
D.4. Český překlad
D.5. Ochranné známky

D.1. O tomto dokumentu

Tato příručka byla vytvořena pro instalaci distribuce Sarge (debian-installer).
Příručka vychází z dřívějąího manuálu pro Woodyho (boot-floppies), který je
zase zaloľen na předchozích instalačních manuálech. Vyuľili jsme i částí manálu
distribuce Progeny, který byl v roce 2003 uvolněn pod licencí GNU GPL.

Tento dokument je napsán ve formátu XML DocBook. Výstupní formáty jsou
generovány různými programy vyuľívající informace z balíků docbook-xml a
docbook-xsl.

Aby byl dokument lépe udrľovatelný, pouľíváme různé výhody XML, jako jsou
entity a profilovací atributy, které nahrazují proměnné a podmínky z
programovacích jazyků. Zdrojový text příručky například obsahuje pohromadě
informace pro vąechny podporované typy počítačových architektur. Pomocí
profilovacích atributů jsou různé pasáľe textu označeny jako závislé na dané
architektuře a při překladu se zobrazí jenom v určitých verzích dokumentu.

D.2. Jak přispět k tomuto návodu

Problémy a vylepąení týkající se tohoto dokumentu zasílejte formou bug reportu
(hláąení o chybě) v balíku debian-installer-manual. (Viz popis v balíku
reportbug nebo online dokumentace Debian Bug Tracking System.) Před nahláąením
problému je vľdy dobré nejprve zkontrolovat databázi otevřených chyb balíku
debian-installer-manual, zda jiľ závada nebyla hláąena. Pokud stejný problém
najdete mezi neuzavřenými chybami, můľete doplnit existující popis o váą
poznatek zasláním zprávy na adresu <XXXX@bugs.debian.org>, kde XXXX je číslo
jiľ nahláąeného problému.

Jeątě lepąí je získat zdrojový text dokumentu ve formátu DocBook a vytvářet
záplaty (patch) přímo proti němu. Pokud jste se s formátem DocBook jeątě
nesetkali, pro začátek vám pomůľe soubor cheatsheet.txt nacházející se v
adresáři se zdrojovými texty příručky. Ty můľete nalézt na stránce
debian-installer WebSVN. Návod, jak získat soubory ze SVN, najdete v souboru
README.

Prosíme vás, abyste nekontaktovali autory tohoto dokumentu přímo. Existuje
emailová konference balíku debian-installer, která je zaměřena i na tento
manuál. Její adresa je <debian-boot@lists.debian.org>. Návod pro přihláąení do
konference naleznete na stránce Přihláąení do diskusních listů Debianu. Starąí
zprávy jsou dostupné v archivu diskusních listů Debianu.

D.3. Hlavní spoluautoři

Tento dokument původně napsali Bruce Perens, Sven Rudolph, Igor Grobman, James
Treacy a Adam Di Carlo. Sebastian Ley sepsal Installation Howto. K tomuto
dokumentu přispělo mnoho uľivatelů a vývojářů Debianu. Zmiňme alespoň Michaela
Schmitze (m68k), Franka Neumanna (je autorem instalačního manuálu pro Amigu).
Dále to jsou Arto Astala, Eric Delaunay/Ben Collins (SPARC), Tapio Lehtonen a
Stéphane Bortzmeyer (mnoho oprav a textu). Také je třeba poděkovat Pascalu Le
Bailovi za uľitečné informace o zavádění z USB zařízení. Miroslav Kuře
zdokumentoval (prý velké) části funkcionallity nového instalačního programu pro
Sarge.

Velmi uľitečné informace jsme nalezli v dokumentech "Jim Mintha's HOWTO for
network booting" (neznámá adresa), Debian FAQ, Linux/m68k FAQ, Linux for SPARC
Processors FAQ, Linux/Alpha FAQ a daląích. Uznání samozřejmě patří i lidem,
kteří tyto volně dostupné a bohaté zdroje informací spravují.

Část manuálu zabývající se chrootovanou instalací (C.4 - "Instalace Debianu ze
stávajícího unixového/linuxového systému") je částečně odvozena z dokumentů na
něľ vlastní copyright Karsten M. Self.

D.4. Český překlad

Tento dokument smí být ąířen za podmínek uvedených v GNU General Public
License. Vlastníkem autorských práv k překladu je Miroslav Kuře <
kurem@debian.cz> a historicky téľ Jiří Maąík <masik@debian.cz> a Vilém Vychodil
<vychodiv@debian.cz>.

D.5. Ochranné známky

Vąechny ochranné známky jsou majetkem svých vlastníků.

Příloha E. Český překlad GNU General Public License

Obsah

E.1. Preambule
E.2. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE
E.3. Jak uplatnit tato ustanovení na vaąe nové programy

Abstrakt

Tento text je neoficiálním překladem GNU General Public License (GNU GPL).
Nebyl vydán nadací Free Software Foundation a nevyjadřuje právní podstatu
podmínek pro ąíření softwaru pouľívajícího GNU GPL -- tomuto účelu slouľí
výhradně původní anglická verze GNU GPL. Přesto doufáme, ľe tento překlad
pomůľe českým čtenářům lépe porozumět licenci GNU GPL.

This is an unofficial translation of the GNU General Public License into Czech.
It was not published by the Free Software Foundation, and does not legally
state the distribution terms for software that uses the GNU GPL -- only the
original English text of the GNU GPL does that. However, we hope that this
translation will help Czech speakers understand the GNU GPL better.

Český překlad verze 2, červen 1991

Copyright (C) 1989, 1991 Free Software Foundation, Inc. -- 51 Franklin St,
Fifth Floor, Boston, MA 02110-1301, USA.

Kopírování a distribuce doslovných kopií tohoto licenčního dokumentu jsou
dovoleny komukoliv, jeho změny jsou vąak zakázány.

E.1. Preambule

Softwarové licence jsou větąinou navrľeny tak, ľe vám odebírají právo
svobodného sdílení a úprav programů. Smyslem GNU General Public License je
naproti tomu zaručit svobodu ke sdílení a úpravám svobodného softwaru -- pro
zajiątění svobodného přístupu k tomuto softwaru pro vąechny jeho uľivatele.
Tato General Public License se vztahuje na větąinu softwaru nadace Free
Software Foundation a na jakýkoli jiný program, jehoľ autor se přikloní k
jejímu pouľívání. (Některý daląí software od Free Software Foundation je
namísto toho pokryt GNU Lesser General Public License.) Můľete ji rovněľ pouľít
pro své programy.

Pokud mluvíme o svobodném softwaru, máme na mysli svobodu, nikoliv cenu. Naąe
General Public License je navrľena pro zajiątění toho, ľe můľete svobodně ąířit
kopie svobodného softwaru (a účtovat si poplatek za tuto sluľbu, pokud chcete),
ľe obdrľíte zdrojový kód anebo jej můľete získat, pokud ho chcete, ľe můľete
tento software modifikovat nebo jeho části pouľít v nových svobodných
programech; a ľe víte, ľe tyto věci smíte dělat.

Abychom mohli chránit vaąe práva, musíme vytvořit omezení, která zakáľí
komukoli vám tato práva odepírat nebo vás ľádat, abyste se těchto práv vzdali.
Tato omezení se promítají do jistých povinností, kterým musíte dostát, pokud
ąíříte kopie dotyčného softwaru anebo ho modifikujete.

Například, ąíříte-li kopie takového programu, a» jiľ zdarma nebo za poplatek,
musíte poskytnout příjemcům vąechna práva, která máte sami. Musíte zaručit, ľe
příjemci rovněľ dostanou anebo mohou získat zdrojový kód. A musíte jim ukázat
tyto podmínky, aby znali svá práva.

Vaąe práva chráníme ve dvou krocích: (1) autorizací softwaru a (2) nabídkou
této licence, která vám dává právoplatné svolení ke kopírování, ąíření a
modifikaci softwaru.

Kvůli ochraně kaľdého autora i nás samotných chceme zajistit, aby kaľdý chápal
skutečnost, ľe pro svobodný software neplatí ľádné záruky. Je-li software někým
jiným modifikován a poslán dále, chceme, aby příjemci věděli, ľe to, co mají,
není originál, takľe jakékoliv problémy vnesené jinými se neodrazí na reputaci
původních autorů.

Konečně, kaľdý svobodný program je neustále ohroľen softwarovými patenty.
Přejeme si zamezit nebezpečí, ľe redistributoři svobodného programu obdrľí
samostatně patentová osvědčení a tím učiní program vázaným. Abychom tomu
zamezili, deklarovali jsme, ľe kaľdý patent musí být buď vydán s tím, ľe
umoľňuje kaľdému svobodné uľití, anebo nesmí být vydán vůbec.

Přesná ustanovení a podmínky pro kopírování, ąíření a modifikaci jsou uvedeny
dále.

E.2. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE

USTANOVENÍ A PODMÍNKY PRO KOPÍROVÁNÍ, DISTRIBUCI A MODIFIKACI

  * Tato licence se vztahuje na kterýkoliv program či jiné dílo, které obsahuje
    zmínku, umístěnou v něm drľitelem autorských práv, o tom, ľe dílo můľe být
    ąířeno podle ustanovení GNU General Public License. V daląím textu znamená
    "program" kaľdý takový program nebo dílo a "dílo zaloľené na programu"
    znamená buď program samotný anebo kaľdé jiné dílo z něj odvozené, které
    podléhá autorskému zákonu: tím se míní dílo obsahující program nebo jeho
    část, buď doslovně anebo s modifikacemi, popřípadě v překladu do jiného
    jazyka. (Nadále je překlad zahrnován bez omezení pod pojem "modifikace".)
    Kaľdý uľivatel licence je označován jako "vy".

    Jiné činnosti neľ kopírování, ąíření a modifikace nejsou touto licencí
    pokryty; sahají mimo její rámec. Akt spuątění programu není omezen a výstup
    z programu je pokryt pouze tehdy, jestliľe obsah výstupu tvoří dílo
    zaloľené na programu (nezávisle na tom, zda bylo vytvořeno činností
    programu). Posouzení platnosti předchozí věty závisí na tom, co program
    dělá.

  * Smíte kopírovat a ąířit doslovné kopie zdrojového kódu programu tak, jak
    jste jej obdrľeli a na libovolném médiu, za předpokladu, ľe na kaľdé kopii
    viditelně a náleľitě zveřejníte zmínku o autorských právech a absenci
    záruky; ponecháte nedotčené vąechny zmínky vztahující se k této licenci a k
    absenci záruky; a dáte kaľdému příjemci spolu s programem kopii této
    licence.

    Za fyzický akt přenesení kopie můľete ľádat poplatek a podle vlastního
    uváľení můľete nabídnout za poplatek záruční ochranu.

  * Můľete modifikovat svou kopii či kopie programu anebo kterékoliv jeho
    části, a tak vytvořit dílo zaloľené na programu a kopírovat a roząiřovat
    takové modifikace či dílo podle podmínek paragrafu 1 výąe za předpokladu,
    ľe splníte vąechny tyto podmínky:

    a) Modifikované soubory musíte opatřit zřetelnou zmínkou uvádějící, ľe jste
    soubory změnili a také uvést datum kaľdé změny.

    b) Musíte umoľnit, aby jakékoliv vámi publikované či roząiřované dílo,
    které obsahuje zcela nebo zčásti program nebo jakoukoli jeho část,
    popřípadě je z programu nebo jeho části odvozeno, mohlo být jako celek
    bezplatně poskytnuto kaľdé třetí osobě v souladu s ustanoveními této
    licence.

    c) Pokud modifikovaný program pracuje normálně tak, ľe čte interaktivně
    povely, musíte zajistit, ľe při nejběľnějąím způsobu jeho spuątění vytiskne
    nebo zobrazí hláąení zahrnující přísluąnou zmínku o autorském právu a
    uvede, ľe neexistuje ľádná záruka (nebo případně, ľe záruku poskytujete
    vy), a ľe uľivatelé mohou za těchto podmínek program redistribuovat, a musí
    uľivateli sdělit, jakým způsobem můľe nahlédnout do kopie této licence.
    (Výjimka: v případě, ľe sám program je interaktivní, avąak ľádné takové
    hláąení nevypisuje, nepoľaduje se, aby vaąe dílo zaloľené na programu
    takové hláąení vypisovalo.)

    Tyto poľadavky se vztahují k modifikovanému dílu jako celku. Pokud lze
    identifikovat části takového díla, které zřejmě nejsou odvozeny z programu
    a mohou být samy o sobě rozumně povaľovány za nezávislá a samostatná díla,
    pak se tato licence a její ustanovení nevztahují na tyto části, jsou-li
    ąířeny jako nezávislá díla. Avąak jakmile tytéľ části roząiřujete jako část
    celku, jímľ je dílo zaloľené na programu, musí být roząiřování tohoto celku
    podřízeno ustanovením této licence tak, ľe povolení poskytnutá daląím
    uľivatelům se roząíří na celé dílo, tedy na vąechny jeho části bez ohledu
    na to, kdo kterou část napsal.

    Smyslem tohoto paragrafu tedy není získání práv na dílo zcela napsané vámi
    ani popírání vaąich práv vůči němu; skutečným smyslem je výkon práva na
    řízení distribuce odvozených nebo kolektivních děl zaloľených na programu.

    Pouhé spojení jiného díla, jeľ není na programu zaloľeno, s programem
    (anebo dílem zaloľeným na programu) na pamě»ovém nebo distribučním médiu
    neuvazuje toto jiné dílo do působnosti této licence.

  * Můľete kopírovat a roząiřovat program (nebo dílo na něm zaloľené, viz
    paragraf 2) v objektové anebo spustitelné podobě podle ustanovení paragrafů
    1 a 2 výąe, pokud splníte některou z následujících náleľitostí:

    a) Doprovodíte jej zdrojovým kódem ve strojově čitelné formě. Zdrojový kód
    musí být roząiřován podle ustanovení paragrafů 1 a 2 výąe, a to na médiu
    běľně pouľívaném pro výměnu softwaru; nebo

    b) Doprovodíte jej písemnou nabídkou s platností nejméně tři roky, podle
    níľ poskytnete jakékoli třetí straně, za poplatek nepřevyąující vaąe výdaje
    vynaloľené na fyzickou výrobou zdrojové distribuce, kompletní strojově
    čitelnou kopii odpovídajícího zdrojového kódu, jenľ musí být ąířen podle
    ustanovení paragrafů 1 a 2 výąe na médiu běľně pouľívaném pro výměnu
    softwaru; nebo

    c) Doprovodíte jej informacemi, které jste dostali ohledně nabídky na
    poskytnutí zdrojového kódu. (Tato alternativa je povolena jen pro
    nekomerční ąíření a jenom tehdy, pokud jste obdrľel program v objektovém
    nebo spustitelném tvaru spolu s takovou nabídkou, v souladu s poloľkou b
    výąe.)

    Zdrojový kód k dílu je nejvhodnějąí formou díla z hlediska jeho případných
    modifikací. Pro dílo ve spustitelném tvaru znamená úplný zdrojový kód
    veąkerý zdrojový kód pro vąechny moduly, které obsahuje, plus jakékoli
    daląí soubory pro definici rozhraní, plus dávkové soubory potřebné pro
    kompilaci a instalaci spustitelného programu. Zvláątní výjimkou jsou vąak
    ty softwarové komponenty, které jsou normálně ąířeny (buď ve zdrojové nebo
    binární formě) s hlavními součástmi operačního systému, na němľ spustitelný
    program běľí (tj. s překladačem, jádrem apod.). Tyto komponenty nemusí být
    ąířeny se zdrojovým kódem, pokud ovąem komponenta sama nedoprovází
    spustitelnou podobu díla.

    Je-li ąíření objektového nebo spustitelného kódu činěno nabídkou přístupu
    ke kopírování z určitého místa, potom se za distribuci zdrojového kódu
    počítá i nabídnutí ekvivalentního přístupu ke kopírování zdrojového kódu ze
    stejného místa, by» přitom nejsou třetí strany nuceny ke zkopírování
    zdrojového kódu spolu s objektovým.

  * Nesmíte kopírovat, modifikovat, poskytovat sublicence anebo ąířit program
    jiným způsobem neľ výslovně uvedeným v této licenci. Jakýkoli jiný pokus o
    kopírování, modifikování, poskytnutí sublicence anebo ąíření programu je
    neplatný a automaticky ukončí vaąe práva daná touto licencí. Strany, které
    od vás obdrľely kopie anebo práva v souladu s touto licencí, vąak nemají
    své licence ukončeny, dokud se jim plně podřizují.

  * Není vaąí povinností tuto licenci přijmout, protoľe jste ji nepodepsal. Nic
    jiného vám vąak nedává moľnost kopírovat nebo ąířit program nebo odvozená
    díla. V případě, ľe tuto licenci nepřijmete, jsou tyto činnosti zákonem
    zakázány. Tím pádem modifikací anebo ąířením programu (anebo kaľdého díla
    zaloľeného na programu) vyjadřujete své podřízení se licenci a vąem jejím
    ustanovením a podmínkám pro kopírovaní, modifikování a ąíření programu a
    děl na něm zaloľených.

  * Pokaľdé, kdyľ redistribuujete program (nebo dílo zaloľené na programu),
    získává příjemce od původního drľitele licence právo kopírovat, modifikovat
    a ąířit program v souladu s těmito ustanoveními a podmínkami. Nesmíte klást
    ľádné daląí překáľky výkonu zde zaručených příjemcových práv. Nejste
    odpovědný za vymáhání dodrľování této licence třetími stranami.

  * Jsou-li vám z rozhodnutí soudu, obviněním z poruąení patentu nebo z
    jakéhokoli jiného důvodu (nejen v souvislosti s patenty) uloľeny takové
    podmínky (a» jiľ příkazem soudu, smlouvou nebo jinak), které se vylučují s
    podmínkami této licence, nejste tím osvobozen od podmínek této licence.
    Pokud nemůľete ąířit program tak, abyste vyhověl zároveň svým závazkům
    vyplývajícím z této licence a jiným platným závazkům, nesmíte jej v
    důsledku toho ąířit vůbec. Pokud by například patentové osvědčení
    nepovolovalo bezplatnou redistribuci programu vąemi, kdo vaąím přičiněním
    získají přímo nebo nepřímo jeho kopie, pak by jediný moľný způsob jak
    vyhovět zároveň patentovému osvědčení i této licenci spočíval v ukončení
    distribuce programu.

    Pokud by se za nějakých specifických okolností jevila některá část tohoto
    paragrafu jako neplatná nebo nevynutitelná, povaľuje se za směrodatnou
    rovnováha vyjádřená tímto paragrafem a paragraf jako celek se povaľuje za
    směrodatný za jiných okolností.

    Smyslem tohoto paragrafu není navádět vás k poruąování patentů či jiných
    ustanovení vlastnického práva, anebo tato ustanovení zpochybňovat; jediným
    jeho smyslem je ochrana integrity systému ąíření svobodného softwaru, který
    je podloľen veřejnými licenčními předpisy. Mnozí lidé poskytli své
    příspěvky do ąirokého okruhu softwaru ąířeného tímto systémem, spolehnuvąe
    se na jeho důsledné uplatňování; záleľí na autorovi/dárci, aby rozhodl, zda
    si přeje ąířit software pomocí nějakého jiného systému a ľádný uľivatel
    licence nemůľe takové rozhodnutí zpochybňovat.

    Smyslem tohoto paragrafu je zevrubně osvětlit to, co je povaľováno za
    důsledek plynoucí ze zbytku této licence.

  * Pokud je ąíření či pouľití programu v některých zemích omezeno buď patenty
    anebo autorsky chráněnými rozhraními, můľe drľitel původních autorských
    práv, který svěřuje program do působnosti této licence, přidat výslovné
    omezení pro geografické ąíření, vylučující takové země, takľe ąíření je
    povoleno jen v těch zemích nebo mezi těmi zeměmi, které nejsou tímto
    způsobem vyloučeny. Tato licence zahrnuje v tomto případě takové omezení
    přesně tak, jako by bylo zapsáno v textu této licence.

  * Free Software Foundation můľe čas od času vydávat upravené nebo nové verze
    General Public License. Takové nové verze se budou svým duchem podobat
    současné verzi, v jednotlivostech se vąak mohou liąit s ohledem na nové
    problémy či zájmy. Kaľdé verzi je přiděleno rozliąující číslo verze. Pokud
    program specifikuje číslo verze, která se na něj vztahuje, a "vąechny
    následující verze", můľete se podle uváľení řídit ustanoveními a podmínkami
    buďto oné konkrétní verze anebo kterékoliv následující verze, kterou vydala
    Free Software Foundation. Jestliľe program nespecifikuje číslo verze této
    licence, můľete si vybrat libovolnou verzi, kterou kdy Free Software
    Foundation vydala.

  * Pokud si přejete zahrnout části programu do jiných svobodných programů,
    jejichľ distribuční podmínky jsou odliąné, zaąlete autorovi ľádost o
    povolení. V případě softwaru, k němuľ vlastní autorská práva Free Software
    Foundation, napiąte Free Software Foundation; někdy činíme výjimky ze zde
    uvedených ustanovení. Naąe rozhodnutí bude vedeno dvěma cíli: zachováním
    svobodné povahy vąech odvozenin naąeho svobodného softwaru a podporou
    sdílení a opětovného vyuľití softwaru obecně.

    ZÁRUKA SE NEPOSKYTUJE

  * Vzhledem k bezplatnému poskytnutí licence k programu se na program
    nevztahuje ľádná záruka, a to v míře povolené platným zákonem. pokud není
    písemně stanoveno jinak, poskytují drľitelé autorských práv popřípadě jiné
    strany program "tak, jak je", bez záruky jakéhokoli druhu, a» výslovné nebo
    vyplývající, včetně, ale nikoli jen, záruk prodejnosti a vhodnosti pro
    určitý účel. Pokud jde o kvalitu a výkonnost programu, leľí veąkeré riziko
    na vás. pokud by se u programu projevily závady, padají náklady za vąechnu
    potřebnou údrľbu, opravu či nápravu na váą vrub.

  * V ľádném případě, s výjimkou toho, kdyľ to vyľaduje platný zákon, anebo
    kdyľ to bylo písemně odsouhlaseno, vám nebude ľádný z drľitelů autorských
    práv ani ľádná jiná strana, která smí modifikovat či ąířit program v
    souladu s předchozími ustanoveními, odpovědni za ąkody, včetně vąech
    obecných, speciálních, nahodilých nebo následných ąkod vyplývajících z
    uľívání anebo neschopnosti uľívat programu (včetně, ale nikoli jen, ztráty
    nebo zkreslení dat, nebo trvalých ąkod způsobených vám nebo třetím stranám,
    nebo selhání funkce programu v součinnosti s jinými programy), a to i v
    případě, ľe takový drľitel autorských práv nebo jiná strana byli upozorněni
    na moľnost takových ąkod.

KONEC USTANOVENÍ A PODMÍNEK

E.3. Jak uplatnit tato ustanovení na vaąe nové programy

Pokud vyvinete nový program a chcete, aby byl veřejnosti co nejvíce k uľitku,
můľete toho nejlépe dosáhnout tím, ľe jej prohlásíte za svobodný software,
který můľe kdokoliv redistribuovat a měnit za zde uvedených podmínek.

K tomu stačí připojit k programu následující údaje. Nejbezpečnějąí cestou je
jejich připojení na začátek kaľdého zdrojového souboru, čímľ se nejúčinněji
sdělí vyloučení záruky; a v kaľdý souboru by pak měla být přinejmenąím řádka s
"copyrightem" a odkaz na místo, kde lze nalézt úplné údaje.

řádka se jménem programu a nástinem toho, co dělá.

Copyright (C) rok jméno autora

Tento program je svobodný software; můľete jej ąířit a modifikovat podle
ustanovení GNU General Public License, vydávané Free Software Foundation; a to
buď verze 2 této licence anebo (podle vaąeho uváľení) kterékoli pozdějąí verze.

Tento program je roząiřován v naději, ľe bude uľitečný, avąak BEZ JAKÉKOLI
ZÁRUKY; neposkytují se ani odvozené záruky PRODEJNOSTI anebo VHODNOSTI PRO
URČITÝ ÚČEL. Daląí podrobnosti hledejte ve GNU General Public License.

Kopii GNU General Public License jste měli obdrľet spolu s tímto programem;
pokud se tak nestalo, napiąte o ni Free Software Foundation, Inc., 51 Franklin
Street, Fifth Floor, Boston, MA 02110-1301, USA.

Připojte rovněľ informaci o tom, jak je moľné se s vámi spojit elektronickou a
papírovou poątou.

Pokud je program interaktivní, zařiďte, aby se při startu v interaktivním módu
vypsalo hláąení podobné tomuto:

Gnomovision verze 69, Copyright (C) rok jméno autora.

Program Packal je absolutně bez záruky; podrobnosti se dozvíte zadáním `show
w'.

Toto je svobodný software a jeho ąíření za jistých podmínek je vítáno;
podrobnosti získáte zadáním `show c'.

Hypotetické povely `show w' a `show c' by měly zobrazit přísluąné pasáľe
General Public License. Odpovídající povely ovąem nemusí být právě `show w' a
`show c'; mohou to být třeba stisky tlačítka na myąi nebo poloľky v menu --
cokoliv, co se do vaąeho programu hodí.

Pokud je to nutné, měli byste také přimět svého zaměstnavatele (jestliľe
pracujete jako programátor) nebo představitele vaąí ąkoly, je-li někdo takový,
k tomu, aby podepsal "zřeknutí se autorských práv". Zde je vzor; jména
pozměňte:

Jojotechna, a.s., se tímto zříká veąkerého zájmu o autorská práva k programu
`Packal' (překladač s nakladačem) napsanému Jakubem Programátorem.

Tomáą Ředitel - podpis, 1. dubna 1989

Tomáą Ředitel, více neľ prezident

Tato General Public License neumoľňuje zahrnutí vaąeho programu do jiných neľ
svobodných programů. Je-li váą program knihovnou podprogramů, můľete zváľit,
zda je uľitečné umoľnit sestavování i vázaných aplikačních programů s vaąí
knihovnou. V takovém případě pouľijte GNU Lesser General Public License namísto
této licence.