Debian GNU/Linux -- instalační příručka Copyright ? 2004, 2005 tým okolo instalačního programu Debianu Tento manuál je volně ąiřitelný; můľete ho distribuovat nebo pozměnit za podmínek uvedených v licenci GNU General Public Licence. Text licence naleznete v E - "Český překlad GNU General Public License". Abstrakt Dokument obsahuje návod na instalaci systému Debian GNU/Linux 3.1 (kódové označení "sarge"), pro počítače Alpha ("alpha"). Kromě návodu zde naleznete odkazy na daląí dokumentaci, která vám pomůľe s detailnějąím nastavením a vyladěním nového systému. Poznámka Přestoľe je příručka kompletní, očekáváme její drobné roząiřování a upravování i po oficiálním uvedení Debianu 3.1 (sarge). Nejnovějąí verzi příručky naleznete na Internetu na domovské stránce debian-installeru, kde se také mohou nacházet nové překlady do daląích jazyků. ------------------------------------------------------------------------------- Obsah Instalace systému Debian GNU/Linux 3.1 na architektuře alpha 1. Vítejte v Debianu 1.1. Co je Debian? 1.2. Co je GNU/Linux? 1.3. Co je Debian GNU/Linux? 1.4. Získání Debianu 1.5. Získání nejnovějąí verze této příručky 1.6. Organizace příručky 1.7. O licenčních ujednáních 2. Poľadavky na počítač 2.1. Podporovaná zařízení 2.1.1. Podporované počítačové architektury 2.1.2. Procesory, základní desky a grafické karty 2.1.3. Grafické karty 2.1.4. Víceprocesorové systémy 2.2. Instalační média 2.2.1. CD-ROM/DVD-ROM 2.2.2. Pevný disk 2.2.3. Sí» 2.2.4. Un*x nebo systém GNU 2.2.5. Podporovaná datová média 2.3. Ostatní zařízení 2.4. Hardware určený pro GNU/Linux 2.4.1. Vyvarujte se uzavřených technologií 2.4.2. Faleąná paritní pamě» 2.5. Poľadavky na operační pamě» a diskový prostor 2.6. Hardware pro připojení k síti 3. Neľ začnete s instalací 3.1. Přehled instalačního procesu 3.2. Zálohujte si svá data! 3.3. Dále budete potřebovat 3.3.1. Dokumentace 3.3.2. Hledání zdrojů informací o hardwaru 3.3.3. Hardwarová kompatibilita 3.3.4. Nastavení sítě 3.4. Splnění minimálních hardwarových poľadavků 3.5. Předrozdělení disku pro více operačních systémů 3.5.1. Dělení disku v Tru64 UNIX 3.5.2. Dělení disku ve Windows NT 3.6. Neľ začnete s instalací ... 3.6.1. Různé hardwarové problémy 4. Získání instalačních médií 4.1. Oficiální sada CD-ROM 4.2. Staľení souborů z debianích zrcadel 4.2.1. Kde se nalézají instalační obrazy? 4.3. Příprava souborů pro zavedení ze sítě pomocí TFTP 4.3.1. Povolení TFTP serveru 4.3.2. Přesun TFTP obrazů na místo 4.4. Automatická Instalace 4.4.1. debian-installer 5. Zavedení instalačního systému 5.1. Zavedení instalátoru na Alpha 5.1.1. Firmware Alpha konzoly 5.1.2. Zavedení z TFTP 5.1.3. Zavedení z CD-ROM s konzolou SRM 5.2. Zaváděcí parametry 5.2.1. Parametry instalačního programu 5.3. Problémy s instalačním systémem 5.3.1. Zaváděcí konfigurace 5.3.2. Význam hláąek při zavádění jádra 5.3.3. dbootstrap -- hláąení problému 5.3.4. Poąlete nám zprávu o instalaci 6. Pouľíváme instalační program Debianu 6.1. Základní principy 6.2. Úvod do komponent 6.3. Pouľití jednotlivých komponent 6.3.1. Nastavení instalačního programu a rozpoznání hardwaru 6.3.2. Rozdělení disku a výběr přípojných bodů 6.3.3. Instalace základního systému 6.3.4. Nastavení zavádění systému 6.3.5. Dokončení první fáze instalace 6.3.6. Nejrůznějąí 7. Zavedení vaąeho nového systému 7.1. Okamľik pravdy 7.2. Prvotní přizpůsobení Debianu 7.2.1. Nastavení časového pásma 7.2.2. Nastavení uľivatelů a jejich hesel 7.2.3. Nastavení PPP 7.2.4. Nastavení APT 7.2.5. Instalace balíčků 7.2.6. Výzvy během instalace balíčků 7.2.7. Nastavení poątovního serveru 7.3. Přihláąení do systému 8. Co dál? 8.1. První kroky se systémem UNIX 8.2. Orientace v Debianu 8.2.1. Balíčkovací systém Debianu 8.2.2. Správa různých verzí programů 8.2.3. Správa Cronu 8.3. Daląí dokumentace 8.4. Kompilace nového jádra 8.4.1. Správa jader A. Jak na instalaci A.1. Příprava A.2. Zavedení instalačního programu A.2.1. CDROM A.2.2. Zavedení ze sítě A.2.3. Zavedení z pevného disku A.3. Instalace A.4. Poąlete nám zprávu o instalaci A.5. A na závěr... B. Poznámky k rozdělování disku B.1. Počet a velikost oblastí B.2. Strom adresářů B.3. Doporučené rozdělení disku B.4. Jak Linux pojmenovává pevné disky B.5. Dělící programy v Debianu B.5.1. Dělení disku na Alpha C. Co se jinam neveąlo C.1. Příklad předkonfiguračního souboru C.2. Zařízení v Linuxu C.2.1. Nastavení myąi C.3. Místo potřebné pro úlohy C.4. Instalace Debianu ze stávajícího unixového/linuxového systému C.4.1. Přípravné práce C.4.2. Instalace balíku debootstrap C.4.3. Spuątění debootstrapu C.4.4. Nastavení základního systému C.4.5. Instalace jádra C.4.6. Nastavení zavaděče D. Administrivia D.1. O tomto dokumentu D.2. Jak přispět k tomuto návodu D.3. Hlavní spoluautoři D.4. Český překlad D.5. Ochranné známky E. Český překlad GNU General Public License E.1. Preambule E.2. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE E.3. Jak uplatnit tato ustanovení na vaąe nové programy Seznam tabulek 3.1. Hardwarové informace nutné pro instalaci 3.2. Doporučené minimální poľadavky Instalace systému Debian GNU/Linux 3.1 na architektuře alpha Jsme potěąeni, ľe jste se rozhodli vyzkouąet právě Debian. Poznáte, ľe je mezi distribucemi operačních systémů zcela výjimečný. Debian GNU/Linux přináąí kvalitní svobodný software z celého světa a spojuje jej do koherentního celku. Věříme, ľe zjistíte, ľe i zde platí pravidlo synergie: přínos softwaru v distribuci Debian je mnohem vyąąí neľ celkový přínos samostatných programů. Chápeme, ľe mnoho čtenářů bude chtít přeskočit tuto příručku a začít rovnou s instalací (a instalační program se snaľí, aby to bylo moľné). Pokud tedy nemáte čas číst celou instalační příručku, přečtěte si alespoň krátký dokument nazvaný "Jak na instalaci", který vás provede základní instalací. Pro případ, ľe se něco pokazí, nebo pro popis sloľitějąích technik, v něm naleznete odkazy do této instalační příručky. Krátký dokument se nalézá v A - "Jak na instalaci". Ve světle řečeného doufáme, ľe si naleznete čas přečíst větąinu této příručky, protoľe získáte nejen zajímavé informace, ale také budete mít z instalace lepąí záľitek. Kapitola 1. Vítejte v Debianu Obsah 1.1. Co je Debian? 1.2. Co je GNU/Linux? 1.3. Co je Debian GNU/Linux? 1.4. Získání Debianu 1.5. Získání nejnovějąí verze této příručky 1.6. Organizace příručky 1.7. O licenčních ujednáních V této kapitole se stručně seznámíte s historií projektu Debian a s distribucí Debian GNU/Linux. Pokud jste nedočkaví a chcete přejít rovnou k instalaci, přeskočte klidně na následující kapitolu. 1.1. Co je Debian? Debian je výhradně dobrovolnická organizace věnující se vývoji svobodného softwaru a ąíření myąlenek Free Software Foundation. Debian vznikl v roce 1993, kdyľ se Ian Murdock rozhodl vytvořit kompletní a jednotnou softwarovou distribuci zaloľenou na relativně novém jádře Linux. Ian rozeslal otevřenou výzvu softwarovým vývojářům, kteří by chtěli k projektu přispívat. Relativně malá skupina zasvěcených nadąenců, původně financovaná Free Software Foundation a ovlivněna filosofií GNU, se během let rozrostla do organizace sestávající z asi 900 vývojářů. Vývojáři jsou zapojeni do mnoha aktivit zahrnujících správu sluľeb WWW a FTP, vytváření grafického designu, právní analýzy softwarových licencí, psaní dokumentace a samozřejmě správu softwarových balíků. V zájmu sdělování své filosofie a přilákání vývojářů, kteří věří tomu, co Debian reprezentuje, jsme publikovali mnoľství dokumentů, které vysvětlují naąe hodnoty a slouľí jako návody těm, kteří se chtějí stát debianími vývojáři. * Novým vývojářem se můľe stát kdokoli, kdo souhlasí se závazky plynoucími z Debian Social Contract. Kaľdý vývojář můľe k distribuci připojit daląí softwarový balík za předpokladu, ľe program je podle naąich kritérií volně ąiřitelný a balík splňuje naąe standardy kvality. * Dokument Debian Free Software Guidelines je jasný a výstiľný souhrn kritérií, která Debian klade na svobodný software. Tento dokument má ve světě svobodného softwaru velký vliv a je základem pro The Open Source Definition. * Debian má rozsáhlé specifikace standardů kvality obsaľené v Debian Policy Manual. Dokument určuje podmínky, které musí splňovat kaľdý balík v naąí distribuci. Vývojáři Debianu jsou rovněľ zainteresováni v řadě daląích projektů, z nichľ některé úzce souvisí přímo s Debianem, jiné se dotýkají celé linuxové komunity. Například: * Přispívání do Linux Standard Base (LSB). Projekt LSB se zaměřuje na standardizaci základního systému GNU/Linuxu, coľ umoľní vývojářům softwaru a hardwaru třetích stran vyvíjet pro GNU/Linux takové programy a zařízení, které budou fungovat v Linuxu obecně a ne jen v konkrétních vybraných distribucích. * Projekt Filesystem Hierarchy Standard (FHS) se snaľí standardizovat umístění souborů v linuxovém systému. Softwaroví vývojáři se tak budou moci plně koncentrovat na vývoj svých programů a nebudou se muset dále starat o to, zda jejich balík bude fungovat na jiné distribuci GNU/Linuxu. * Debian Jr. je interní projekt Debianu zaměřený předevąím na naąe nejmenąí uľivatele. Pokud se chcete o Debianu dozvědět víc, podívejte se na Debian FAQ. 1.2. Co je GNU/Linux? Linux je operační systém, coľ je skupina programů, které vám mimo jiné umoľňují komunikovat s počítačem a spouątět daląí programy. Operační systém se skládá z řady základních programů, které potřebuje kaľdý počítač, aby byl vůbec schopen pracovat s různými periferiemi (např. pracovat s daty na discích a páskách, obsluhovat tiskárny, přidělovat pamě», ...), komunikovat s uľivatelem a spouątět programy. Nejdůleľitějąí částí operačního systému je jádro, coľ je v systému GNU/Linux právě Linux. Zbytek systému okolo jádra je tvořen nejrůznějąími programy, z nichľ spousta byla napsána v rámci projektu GNU. Protoľe jádro samotné netvoří funkční operační systém, preferujeme pro označení takovýchto systémů termín "GNU/Linux". (Lidé obvykle říkají "Linux", ale mají tím na mysli GNU/Linux.) Linux byl od počátku navrľen jako operační systém unixového typu s podporou souběľné práce více uľivatelů, kteří mohou mít najednou spuątěno několik programů (multitasking). Na rozdíl od některých jiných operačních systémů Linux nikdo nevlastní a velkou měrou se na jeho vývoji podílí neplacení dobrovolníci. Počátky toho, co se později stalo GNU/Linuxem, sahají do roku 1984, kdyľ Free Software Foundation zahájila vývoj svobodného operačního systému podobného Unixu nazvaného GNU. Projekt GNU vytvořil úplnou sadu svobodných softwarových nástrojů pouľitelných s operačním systémem Unix (tm) a systémy Unixu podobnými, jako je třeba Linux. Tyto nástroje umoľňují uľivateli provádět celou ąkálu úloh od rutinních operací jako je kopírování nebo mazání souborů přes důmyslnou úpravu dokumentů aľ po zábavné programování a překlad programů. Přestoľe k vývoji Linuxu přispělo mnoho skupin i jednotlivců, největąím přispěvatelem je stále Free Software Foundation (FSF), která nejen ľe vytvořila větąinu nástrojů pouľívaných v Linuxu, ale také dala vzniknout filozofii a komunitě vývojářů, bez kterých by se Linux nikdy neroząířil. První linuxové jádro se objevilo v roce 1991 a napsal jej Fin Linus Torvalds, tehdejąí student Helsinské univerzity, jako náhradu za Minix (viz Historie Linuxu). Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí z celého světa a Linus koordinuje vývoj za pomoci několika důvěryhodných zástupců. Výborný týdenní přehled zajímavých diskusí z listu linux-kernel vychází (i v českém překladu) na webu Kernel Traffic. Informace o konferenci linux-kernel můľete najít na stránce linux-kernel mailing list FAQ. Uľivatelé Linuxu mají nesmírnou svobodu ve výběru svého software -- například si mohou vybrat z tuctu různých příkazových interpretů a několika grafických prostředí. Na druhou stranu je to právě tato svoboda výběru, která mate uľivatele jiných operačních systémů, protoľe nejsou zvyklí uvaľovat o příkazovém řádku nebo grafickém prostředí jako o něčem, co mohou změnit. Jiľ zmíněné vlastnosti Linuxu spolu s jeho stabilitou a vyąąí bezpečností přilákaly mnoho nadąenců a Linux se stal nejrychleji rostoucím serverovým operačním systémem. Se svou větąí popularitou se později Linux začal prosazovat i ve firmách a mezi domácími uľivateli. 1.3. Co je Debian GNU/Linux? Kombinace filosofie a metodologie Debianu spolu s nástroji GNU, jádrem Linux a daląím svobodným softwarem vyústila do unikátní softwarové distribuce, která je známá pod názvem Debian GNU/Linux. Distribuci Debian tvoří mnoľství softwarových balíků. Jednotlivé balíky sestávají ze spustitelných souborů, skriptů, dokumentace a konfiguračních souborů. Kaľdý balík má svého správce, který za něj zodpovídá (udrľuje balík aktuální, sleduje hláąení o chybách a komunikuje s autorem, jehoľ software balíčkuje). Díky poměrně velké základně uľivatelů v kombinaci se systémem hláąení chyb bývají problémy v balících nalezeny a odstraněny velice rychle. Debian je obzvláątě populární mezi pokročilými uľivateli, kteří si cení jeho stabilitu, technickou preciznost a přizpůsobitelnost. Systém můľe vystupovat v různých rolích -- od minimalistického firewallu přes vědeckou pracovní stanici aľ po vysoce výkonný sí»ový server. Během vývoje distribuce vzniklo mnoho průkopnických myąlenek, které jsou dnes povaľovány za zcela samozřejmé. Debian byl například první linuxovou distribucí, která obsahovala systém pro správu balíků, čímľ se stala instalace programů triviální záleľitostí. Debian byl také první linuxovou distribucí, kterou jste mohli aktualizovat bez přeinstalování celého systému. I dnes si Debian zachovává některé unikátní vlastnosti. Například jeho vývojový proces je ukázkou toho, ľe model otevřeného vývoje můľe fungovat i pro tak rozsáhlý projekt, jako je vývoj a údrľba kompletního operačního systému. Vlastnost, kterou se Debian nejvíc odliąuje od ostatních linuxových distribucí, je jeho systém pro správu balíků. Tento soubor nástrojů dává administrátorovi systému Debian úplnou kontrolu nad balíky, ze kterých se systém skládá. Umoľňuje mu například automatickou aktualizaci celé distribuce nebo naopak označení balíků, které by neměly být aktualizovány. Dokonce je moľné upozornit systém na vlastní přeloľené balíky a určit, jaké jsou závislosti mezi nimi a oficiálními balíky. Aby byl váą systém ochráněn před trojskými koňmi a jinými zlovolnými programy, debianí servery automaticky ověřují, ľe balíky přicházejí do distribuce od jejich skutečných správců. Debianí vývojáři rovněľ usilují o to, aby byly programy nakonfigurovány bezpečně jiľ při standardním nastavení. Jestliľe se u distribuovaných balíků vyskytnou bezpečnostní problémy, jsou záhy k dispozici jejich opravy, které si můľete pomocí jednoduchých aktualizačních nástrojů automaticky stahovat a instalovat přes Internet. Pokud chcete získat podporu pro svůj systém s Debian GNU/Linuxem, nebo jen chcete komunikovat s vývojáři distribuce, můľete tak učinit pomocí více jak 160 diskusních klubů, které Debian spravuje. Pro přihláąení do některého z nich stačí vyplnit formulář na přihlaąovací stránce. 1.4. Získání Debianu Informace o staľení Debian GNU/Linuxu z Internetu nebo seznam míst dodávajících oficiální CD s Debianem můľete nalézt na distribuční stránce. Seznam Debianích zrcadel obsahuje kompletní seznam oficiálních serverů, ze kterých si můľete Debian stáhnout. Aktualizace Debianu je velmi jednoduchá, protoľe systém je navrľený tak, aby jej nebylo třeba přeinstalovávat. S prvotním nastavením systému pro budoucí aktualizace vám pomůľe instalační program. 1.5. Získání nejnovějąí verze této příručky Tato příručka je ľivý dokument -- stále se mění, aktualizuje a zlepąuje. Nejčerstvějąí informace o Debian GNU/Linuxu verze 3.1, které se objevily aľ po oficiálním vydání, můľete najít na stránkách pro Debian 3.1. Aktualizovaná verze této příručky je rovněľ k dispozici na stránkách oficiálního instalačního manuálu. 1.6. Organizace příručky Tato příručka si klade za cíl slouľit jako manuál pro nové uľivatele Debianu a od čtenáře neočekává ľádné speciální znalosti a zkuąenosti. Předpokládá vąak, ľe máte obecnou představu o tom, jak funguje váą hardware. Také uľivatelé-experti mohou v tomto dokumentu najít zajímavé informace jako např. velikost minimální instalace, detaily týkající se hardwaru podporovaného instalačním systémem Debianu apod. Zkuąeným uľivatelům doporučujeme některé pasáľe přeskočit. Obecně lze říct, ľe je tento dokument pojat přímočaře a provede vás instalačním procesem krok za krokem. Následující seznam zachycuje jednotlivé kroky instalace a kapitoly, které se jimi zabývají. 1. Zjiątění, zda-li vaąe hardwarová konfigurace umoľňuje instalaci systému, viz 2 - "Poľadavky na počítač". 2. Záloha dat, naplánování instalace a konfigurace hardwaru předcházející instalaci systému, viz 3 - "Neľ začnete s instalací". Jestliľe se chystáte instalovat na pevný disk s více operačními systémy, budete moľná muset pro Debian vytvořit místo na diskovou oblast. 3. Získání potřebných instalačních souborů pro zvolenou metodu instalace, viz 4 - "Získání instalačních médií". 4. 5 - "Zavedení instalačního systému" popisuje zavedení instalačního systému. Zde také naleznete různé rady jak postupovat, pokud zavedení systému selľe. 5. Samotnou instalací vás provede 6 - "Pouľíváme instalační program Debianu". To zahrnuje výběr jazyka, nastavení modulů zařízení, zprovoznění sítě, aby se zbývající instalační soubory mohly stáhnout ze serveru poskytujícího Debian (pokud tedy neinstalujete z CD), rozdělení disku a instalaci minimálního funkčního systému. (Technickými detaily pro nastavení diskových oblastí se zabývá B - "Poznámky k rozdělování disku".) 6. Zavedení nově nainstalovaného systému a dokončení základního nastavení, viz 7 - "Zavedení vaąeho nového systému". 7. Instalace daląího softwaru, viz 7.2.5 - "Instalace balíčků". Jakmile nainstalujete systém, měli byste si přečíst 8 - "Co dál?". Tato kapitola vysvětluje, kam se máte podívat po daląích informacích o Unixu a Debianu a jak aktualizovat jádro systému. Konečně informace o tomto dokumentu a způsobu, jak do něj přispět, obsahuje D - "Administrivia". 1.7. O licenčních ujednáních Licenční podmínky větąiny programů opravňují k pouľívání programu pouze na jednom počítači. Debian GNU/Linux taková omezení nemá. Budeme rádi, pokud ho nainstalujete na daląí počítače ve ąkole či zaměstnání, zapůjčíte známým a pomůľete jim s instalací. Můľete dokonce vyrobit tisíce kopií a prodávat je. Stačí dodrľet jistá omezení. To vąechno je moľné díky tomu, ľe Debian je zaloľen na svobodném softwaru. Slovo svobodný neznamená, ľe software postrádá copyright, nebo ľe se distribuuje zdarma na CD. Znamená to, ľe licence jednotlivých programů nevyľadují poplatek za právo program kopírovat. Kdokoli můľe program roząířit, přizpůsobit, pozměnit a výsledné dílo ąířit dál. Poznámka Poznamenejme, ľe jako pragmatický ústupek svým uľivatelům, balíčkují debianí vývojáři i software, který nesplňuje naąi definici svobodného software. Tyto balíky nejsou součástí oficiální distribuce a jsou dostupné pouze v částech debianích zrcadel nazvaných contrib a non-free, případně na CD vyráběných třetími stranami. Obsah a struktura zrcadel jsou popsány v Debian FAQ pod názvem "The Debian FTP archives". Hodně programů v systému je licencovaných podle GNU General Public License (obecná veřejná licence) neboli krátce GPL. Licence GPL vyľaduje, abyste kdykoliv, kdyľ distribuujete kopii programu, zajistili dostupnost zdrojových kódů programu; to zaručuje, ľe vy, jakoľto uľivatelé, můľete dále modifikovat kód a přizpůsobit si software svým potřebám. Proto jsou ke vąem takovým programům v systému Debian dostupné i zdrojové kódy.^[1] Některé programy v Debianu pouľívají i jiná licenční ujednání. Autorská práva a licenční ujednání ke kaľdému balíku lze nalézt v souboru /usr/share/doc/ jméno-balíku/copyright . Pokud se chcete dozvědět více o licencích a o tom, co Debian pokládá za svobodný software, podívejte se na Debian Free Software Guidelines. Nejdůleľitějąí právní poznámka je, ľe tento software je bez jakékoliv záruky. Programátoři, kteří vytvořili tento software, to udělali pro prospěch celé komunity. Nezaručujeme, ľe software se bude hodit pro dané účely. Na druhou stranu, jelikoľ se jedná o svobodný software, můľete jej měnit tak, aby odpovídal vaąim potřebám -- a vyuľívat kódu ostatních, kteří stejným způsobem roząiřují tento software. -------------- ^[1] Pokud se chcete dozvědět víc o tom, jak vyhledat a rozbalit zdrojové balíky, podívejte se do Debian FAQ na část "Basics of the Debian Package Management System". Kapitola 2. Poľadavky na počítač Obsah 2.1. Podporovaná zařízení 2.1.1. Podporované počítačové architektury 2.1.2. Procesory, základní desky a grafické karty 2.1.3. Grafické karty 2.1.4. Víceprocesorové systémy 2.2. Instalační média 2.2.1. CD-ROM/DVD-ROM 2.2.2. Pevný disk 2.2.3. Sí» 2.2.4. Un*x nebo systém GNU 2.2.5. Podporovaná datová média 2.3. Ostatní zařízení 2.4. Hardware určený pro GNU/Linux 2.4.1. Vyvarujte se uzavřených technologií 2.4.2. Faleąná paritní pamě» 2.5. Poľadavky na operační pamě» a diskový prostor 2.6. Hardware pro připojení k síti V této kapitole se dozvíte informace o hardwarových poľadavcích distribuce a také zde naleznete odkazy na daląí informace o zařízeních podporovaných Linuxem a GNU programy. 2.1. Podporovaná zařízení Debian neklade na hardware jiná omezení neľ ta, která jsou dána jádrem Linuxu a programy GNU. Tedy na libovolné počítačové architektuře, na kterou bylo přeneseno jádro Linuxu, knihovna libc, překladač gcc atd., a pro kterou existuje port Debianu, můľete Debian nainstalovat. Viz stránka s porty (http:// www.debian.org/ports/alpha/). Neľ abychom se snaľili popsat vąechny podporované konfigurace hardwaru pro architekturu Alpha, zaměříme se spíąe na obecné informace a uvedeme odkazy na doplňující dokumentaci. 2.1.1. Podporované počítačové architektury Debian 3.1 podporuje jedenáct hlavních počítačových architektur a několik jejich variant. +-----------------------------------------------------------------------------+ | Architektura |Označení v Debianu| Podarchitektura | Varianta | |-------------------+------------------+-------------------------+------------| | | | |vanilla | | | | |------------| |Intel x86 |i386 | |speakup | | | | |------------| | | | |linux26 | |-------------------+------------------+-------------------------+------------| | | |Atari |atari | | | |-------------------------+------------| | | |Amiga |amiga | | | |-------------------------+------------| | | |68k Macintosh |mac | |Motorola 680x0 |m68k |-------------------------+------------| | | | |bvme6000 | | | | |------------| | | |VME |mvme147 | | | | |------------| | | | |mvme16x | |-------------------+------------------+-------------------------+------------| |DEC Alpha |alpha | | | |-------------------+------------------+-------------------------+------------| | | | |sun4cdm | |Sun SPARC |sparc | |------------| | | | |sun4u | |-------------------+------------------+-------------------------+------------| | | | |netwinder | | | | |------------| | | | |riscpc | |ARM a StrongARM |arm | |------------| | | | |shark | | | | |------------| | | | |lart | |-------------------+------------------+-------------------------+------------| | | |CHRP |chrp | | | |-------------------------+------------| |IBM/Motorola | |PowerMac |pmac | |PowerPC |powerpc |-------------------------+------------| | | |PReP |prep | | | |-------------------------+------------| | | |APUS |apus | |-------------------+------------------+-------------------------+------------| | | |PA-RISC 1.1 |32 | |HP PA-RISC |hppa |-------------------------+------------| | | |PA-RISC 2.0 |64 | |-------------------+------------------+-------------------------+------------| |Intel ia64-based |ia64 | | | |-------------------+------------------+-------------------------+------------| | | | |r4k-ip22 | | | |SGI Indy/Indigo 2 |------------| |MIPS (big endian) |mips | |r5k-ip22 | | | |-------------------------+------------| | | |Broadcom BCM91250A |sb1-swarm-bn| | | |(SWARM) | | |-------------------+------------------+-------------------------+------------| | | |Cobalt |cobalt | | | |-------------------------+------------| | | | |r4k-kn04 | |MIPS (little |mipsel |DECstation |------------| |endian) | | |r3k-kn02 | | | |-------------------------+------------| | | |Broadcom BCM91250A |sb1-swarm-bn| | | |(SWARM) | | |-------------------+------------------+-------------------------+------------| | | |IPL z VM-reader a DASD |generic | |IBM S/390 |s390 |-------------------------+------------| | | |IPL z pásky |tape | +-----------------------------------------------------------------------------+ Tato verze dokumentu se zabývá instalací na architektuře Alpha. Pro ostatní podporované architektury jsou návody na stránkách Debian-Ports. 2.1.2. Procesory, základní desky a grafické karty Kompletní informace o podporovaných počítačích DEC Alpha najdete v Linux Alpha HOWTO. V této sekci popíąeme systémy podporované instalačním systémem. Počítače Alpha se dělí na několik odliąných typů, protoľe existuje spousty generací základních desek a podpůrných čipových sad. Různé systémy ("podarchitektury") mají často rozdílné schopnosti, takľe instalace a hlavně zavádění se můľe liąit systém od systému. V následující tabulce je seznam podporovaných systémů a jejich kódové označení (nutné pro instalaci). +-----------------------------------------------------------------------------+ | Hardware | Alias(y) |MILO obraz| |-----------------------------------------+------------------------+----------| | |AlphaStation 500 5/266.300 |Maverick |alcor | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaStation 500 5/333...500|Bret |alcor | |ALCOR |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaStation 600/266...300 |Alcor |alcor | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaStation 600/300...433 |XLT |xlt | |------------+----------------------------+------------------------+----------| |BOOK1 |AlphaBook1 (laptop) |Alphabook1/Burns |book1 | |------------+----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaStation 200 4/100...166|Mustang |avanti | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaStation 200 4/233 |Mustang+ |avanti | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaStation 205 4/133...333|LX3 |avanti | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaStation 250 4/300 |M3+ |avanti | |AVANTI |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaStation 255 4/133...333|LX3+ |avanti | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaStation 300 4/266 |Melmac |avanti | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaStation 400 4/166 |Chinet |avanti | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaStation 400 4/233...300|Avanti |avanti | |------------+----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaPC164 |PC164 |pc164 | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaPC164-LX |LX164 |lx164 | |EB164 |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaPC164-SX |SX164 |sx164 | | |----------------------------+------------------------+----------| | |EB164 |EB164 |eb164 | |------------+----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaPC64 |Cabriolet |cabriolet | | |----------------------------+------------------------+----------| |EB64+ |AlphaPCI64 |Cabriolet |cabriolet | | |----------------------------+------------------------+----------| | |EB64+ |EB64+ |eb64p | |------------+----------------------------+------------------------+----------| | |EB66 |EB66 |eb66 | |EB66 |----------------------------+------------------------+----------| | |EB66+ |EB66+ |eb66p | |------------+----------------------------+------------------------+----------| | |DEC 2000 Model 300(S) |Jensen |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| |JENSEN |DEC 2000 Model 500 |Culzen |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |DECpc 150 |Jensen |N/A | |------------+----------------------------+------------------------+----------| | |Personal WorkStation 433a |Miata |miata | | |----------------------------+------------------------+----------| | |Personal WorkStation 433au |Miata |miata | | |----------------------------+------------------------+----------| | |Personal WorkStation 466au |Miata |miata | | |----------------------------+------------------------+----------| | |Personal WorkStation 500a |Miata |miata | |MIATA |----------------------------+------------------------+----------| | |Personal WorkStation 500au |Miata |miata | | |----------------------------+------------------------+----------| | |Personal WorkStation 550au |Miata |miata | | |----------------------------+------------------------+----------| | |Personal WorkStation 600a |Miata |miata | | |----------------------------+------------------------+----------| | |Personal WorkStation 600au |Miata |miata | |------------+----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer 1000 4/200 |Mikasa |mikasa | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer 1000 4/233..266 |Mikasa+ |mikasa | |MIKASA |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer 1000 5/300 |Mikasa-Pinnacle |mikasa | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer 1000 5/300 |Mikasa-Primo |mikasa | |------------+----------------------------+------------------------+----------| | |UP1000 |Nautilus |N/A | |NAUTILUS |----------------------------+------------------------+----------| | |UP1100 |Galaxy-Train/Nautilus |N/A | | | |Jr. | | |------------+----------------------------+------------------------+----------| | |AXPpci33 |Noname |noname | |NONAME |----------------------------+------------------------+----------| | |UDB |Multia |noname | |------------+----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer 1000A 4/ |Noritake |N/A | | |233...266 | | | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer 1000A 5/300 |Noritake-Pinnacle |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer 1000A 5/ |Noritake-Primo |N/A | | |333...500 | | | |NORITAKE |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer 800 5/333...500 |Corelle |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaStation 600 A |Alcor-Primo |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |Digital Server 3300 |Corelle |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |Digital Server 3300R |Corelle |N/A | |------------+----------------------------+------------------------+----------| |PLATFORM |P2K |P2K |p2k | |2000 | | | | |------------+----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer 1200 5/xxx |Tincup/DaVinci |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer 4000 5/xxx |Wrangler/Durango |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| |RAWHIDE |AlphaServer 4100 5/xxx |Dodge |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |Digital Server 5300 |Tincup/DaVinci |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |Digital Server 7300 |Dodge |N/A | |------------+----------------------------+------------------------+----------| | |DeskStation AlphaPC164-UX |Ruffian |ruffian | | |----------------------------+------------------------+----------| | |DeskStation RPL164-2 |Ruffian |ruffian | | |----------------------------+------------------------+----------| | |DeskStation RPL164-4 |Ruffian |ruffian | |RUFFIAN |----------------------------+------------------------+----------| | |DeskStation RPX164-2 |Ruffian |ruffian | | |----------------------------+------------------------+----------| | |DeskStation RPX164-4 |Ruffian |ruffian | | |----------------------------+------------------------+----------| | |Samsung AlphaPC164-BX |Ruffian |ruffian | |------------+----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer 2000 4/xxx |Demi-Sable |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer 2000 5/xxx |Demi-Gamma-Sable |N/A | |SABLE |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer 2100 4/xxx |Sable |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer 2100 5/xxx |Gamma-Sable |N/A | |------------+----------------------------+------------------------+----------| |TAKARA |21164 PICMG SBC |Takara |takara | |------------+----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer DS15 |HyperBrick2 |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer DS25 |Granite |N/A | |TITAN |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer ES45 |Privateer |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |UNKNOWN |Yukon |N/A | |------------+----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer DS10 |Webbrick |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer DS10L |Slate |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer DS20 |Catamaran/Goldrush |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer DS20E |Goldrack |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer DS20L |Shark |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer ES40 |Clipper |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| |TSUNAMI |DP264 |DP264 |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |SMARTengine 21264 PCI/ISA |Eiger |N/A | | |SBC | | | | |----------------------------+------------------------+----------| | |UNKNOWN |Warhol |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |UNKNOWN |Windjammer |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |UP2000 |Swordfish |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |XP1000 |Monet/Brisbane |N/A | | |----------------------------+------------------------+----------| | |XP900 |Webbrick |N/A | |------------+----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer GS160 |Wildfire |N/A | |WILDFIRE |----------------------------+------------------------+----------| | |AlphaServer GS320 |Wildfire |N/A | |------------+----------------------------+------------------------+----------| |XL |XL-233...266 |XL |xl | +-----------------------------------------------------------------------------+ Jsme přesvědčeni ľe, Debian sarge podporuje instalaci na vąechny alpha podarchitektury kromě Ruffianu a podarchitektur XL a Titan. 2.1.3. Grafické karty Podpora grafických karet v grafickém reľimu závisí na tom, zda pro kartu existuje ovladač v projektu XFree86. Větąina grafických karet pro sloty PCI, AGP a PCIe funguje s XFree86 bezproblémově. Podrobnosti o podporovaných grafických kartách, sběrnicích, monitorech a ukazovacích zařízeních naleznete na http://www.xfree86.org/. Debian 3.1 je dodáván se systémem XFree86 verze 4.3.0. 2.1.4. Víceprocesorové systémy Tato architektura umoľňuje vyuľití více procesorů -- tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci Debian 3.1 podporu SMP nezahrnuje. Instalaci by to vadit nemělo, protoľe jádro bez podpory multiprocesingu funguje i na systému s více procesory, systém vąak bude vyuľívat pouze první procesor. Pro vyuľití více neľ jednoho procesoru budete muset nahradit jádro operačního systému, viz 8.4 - "Kompilace nového jádra". Pro jádro verze 2.4.27 zapnete podporu SMP tak, ľe v konfiguračním systému jádra vyberete v sekci General setup poloľku Symmetric multi-processing support. 2.2. Instalační média Tato podkapitola popisuje různé druhy instalačních médií, která můľete pouľít pro instalaci Debianu. Výhody a nevýhody jednotlivých médií pak podrobněji rozebírá kapitola 4 - "Získání instalačních médií". 2.2.1. CD-ROM/DVD-ROM Poznámka Kdykoliv v této příručce uvidíte napsáno "CD-ROM", čtěte to jako "CD-ROM nebo DVD-ROM", protoľe z hlediska operačního systému není mezi těmito technologiemi ľádný rozdíl. Některé architektury umoľňují instalaci z CD. Na počítačích s moľností zavedení systému z CD mechaniky se lze při instalaci vyhnout pouľití disket. I v případě, ľe váą počítač neumí zavádět systém přímo z CD, můľete CD-ROM vyuľít po počátečním zavedení systému z jiného média, viz 5 - "Zavedení instalačního systému". Na architektuře Alpha jsou podporovány jak SCSI, tak IDE/ATAPI CD-ROM mechaniky, ovąem musí být připojeny na řadič podporovaný SRM konzolou. To vyřazuje mnoho přídavných řadičů, ale řadiče přímo od výrobce by měly větąinou fungovat. Chcete-li zjistit, zda je vaąe zařízení podporováno SRM konzolou, nahlédněte do SRM HOWTO. 2.2.2. Pevný disk Pro mnoho architektur je také zajímavá moľnost zavedení instalačního systému z pevného disku. To vąak vyľaduje jiný operační systém, pomocí kterého nahrajete na disk instalační program. 2.2.3. Sí» Systém také můľete zavést ze sítě. Příjemnou moľností je bezdisková instalace. Systém se zavede z lokální sítě a vąechny lokální souborové systémy se připojí přes NFS. Po instalaci jádra systému můľete doinstalovat zbytek Debianu přes libovolné sí»ové připojení (včetně PPP) pomocí sluľeb FTP nebo HTTP. 2.2.4. Un*x nebo systém GNU Pokud pouľíváte jiný unixový systém, můľete jej vyuľít pro instalaci Debian GNU /Linuxu a úplně tak obejít debian-installer popisovaný ve zbytku příručky. Tento způsob instalace je vhodný zejména pro uľivatele s podivným hardwarem, který jinak není podporován instalačními médii, nebo na počítačích, které si nemohou dovolit prostoje. Jestliľe vás zmíněná technika zajímá, přeskočte na C.4 - "Instalace Debianu ze stávajícího unixového/linuxového systému". 2.2.5. Podporovaná datová média Zaváděcí disky Debianu obsahují jádro s velkým mnoľstvím ovladačů, aby fungovaly na co nejąirąí ąkále počítačů. Jestli se vám takto připravené jádro zdá pro běľné pouľití zbytečně velké, pročtěte si návod o přípravě vlastního jádra (8.4 - "Kompilace nového jádra"). Podpora co nejvíce zařízení na instalačních discích je ľádoucí pro snadnou instalaci na libovolném hardwaru. Vąechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou také podporovány instalačním systémem, coľ zahrnuje i SCSI a IDE disky. Na spoustě systémů vąak SRM konzola neumí zavést systém z IDE disku a Jensen navíc neumí startovat z disket (viz http://www.alphalinux.org/faq/FAQ-9.html). 2.3. Ostatní zařízení V Linuxu můľete pouľívat nejrůznějąí hardwarové vybavení jako myąi, tiskárny, scannery, televizní karty a zařízení PCMCIA a USB. Větąina z nich vąak není pro instalaci nutná. 2.4. Hardware určený pro GNU/Linux V současnosti jiľ někteří prodejci dodávají počítače s nainstalovaným Debianem, případně jinou distribucí GNU/Linuxu. Patrně si za tuto výhodu něco připlatíte, ale zbavíte se starostí, poněvadľ máte jistotu, ľe hardware počítače je se systémem GNU/Linux plně kompatibilní. A» uľ zakoupíte počítač s instalací GNU/Linuxu nebo bez ní, je důleľité se přesvědčit, ľe je hardware podporován jádrem operačního systému. Zkontrolujte si, jestli jsou vąechna zařízení v počítači uvedena ve výąe zmíněných odkazech jako podporovaná. Při nákupu se netajte tím, ľe kupujete počítač, na kterém poběľí Linux. Dejte přednost zboľí, jehoľ výrobci Linux podporují. 2.4.1. Vyvarujte se uzavřených technologií Někteří výrobci hardwaru nám neposkytují informace potřebné k napsání ovladačů pro Linux, případně poľadují podepsat smlouvu o uchování těchto informací v tajnosti před třetími osobami, coľ znemoľňuje uveřejnění zdrojového kódu pro takový ovladač. Z důvodu nedostupnosti dokumentace pro ně neexistují ovladače pro Linux. Můľete výrobce poľádat o uvolnění dokumentace a pokud se na něj obrátí více lidí, uvědomí si, ľe komunita okolo svobodného softwaru představuje důleľitou skupinu zákazníků. 2.4.2. Faleąná paritní pamě» Pod označením paritní pamě» se větąinou prodávají tzv. virtuálně paritní pamě»ové moduly. Moduly SIMM s virtuální paritou se dají často (ale ne vľdy) rozpoznat tak, ľe oproti neparitním pamětem mají navíc pouze jeden čip. (Ten je pak menąí neľ zbývající čipy.) Paměti s virtuální paritou pracují stejně jako neparitní pamě» a na rozdíl od skutečně paritních modulů SIMM na uzpůsobených základních deskách nedokáľí rozpoznat jednobitovou pamě»ovou chybu. Za virtuálně paritní moduly SIMM nemá cenu platit víc neľ za obyčejné neparitní. Skutečně paritní moduly SIMM jsou draľąí, nebo» na kaľdých 8 bitů je potřeba jeden navíc. Pokud vyľadujete vyčerpávající informace o pamětech pro Alpha a chcete doporučení, jakou pamě» si koupit, podívejte se na PC Hardware FAQ. Větąina, pokud ne vąechny, Alpha systémy poľadují opravdovou paritní RAM. 2.5. Poľadavky na operační pamě» a diskový prostor K instalaci potřebujete alespoň 32MB operační paměti a 110MB volného místa na disku. Pro minimální konzolový systém (vąechny balíky ze sekce standardní) je zapotřebí 250 MB diskového prostoru. Pokud chcete nainstalovat rozumnou část distribuce včetně systému X Window a vývojového prostředí, budete potřebovat alespoň 400 MB. Víceméně úplnou instalaci lze směstnat na 800 MB, ale počítejte s tím, ľe moderní desktopové prostředí zabere několik gigabajtů. 2.6. Hardware pro připojení k síti Libovolná sí»ová karta (NIC) podporovaná linuxovým jádrem by měla být podporována i zaváděcími médii. Moľná budete muset zavést ovladač jako modul. Kapitola 3. Neľ začnete s instalací Obsah 3.1. Přehled instalačního procesu 3.2. Zálohujte si svá data! 3.3. Dále budete potřebovat 3.3.1. Dokumentace 3.3.2. Hledání zdrojů informací o hardwaru 3.3.3. Hardwarová kompatibilita 3.3.4. Nastavení sítě 3.4. Splnění minimálních hardwarových poľadavků 3.5. Předrozdělení disku pro více operačních systémů 3.5.1. Dělení disku v Tru64 UNIX 3.5.2. Dělení disku ve Windows NT 3.6. Neľ začnete s instalací ... 3.6.1. Různé hardwarové problémy Tato kapitola se zabývá přípravou pro instalaci Debianu jeątě před zavedením instalačního programu. To zahrnuje zazálohování dat, zjiątění informací o hardwaru a daląí nezbytné kroky. 3.1. Přehled instalačního procesu Jenom na okraj bychom chtěli poznamenat, ľe kompletní reinstalace Debianu je velmi výjimečná událost, kterou má nejčastěji na svědomí mechanická závada pevného disku. Na rozdíl od mnoha známých operačních systémů, které musíte při přechodu na novějąí verzi instalovat úplně znovu, nebo alespoň přeinstalovat aplikace, Debian GNU/Linux se umí aktualizovat za běhu. Pokud by nová verze programu vyľadovala nové verze ostatních balíků, nebo byla nějakým způsobem konfliktní s jiným programem, balíčkovací systém Debianu se o vąe postará. Protoľe máte k dispozici mocné aktualizační nástroje, měli byste o kompletní reinstalaci uvaľovat pouze jako o poslední moľnosti. Instalační systém není navrľen aktualizaci starąího systému. Následuje stručný přehled instalačního procesu: 1. Nejprve si zazálohujete vąechna důleľitá data (hlavně dokumenty). 2. Poté posbíráte co nejvíce informací o svém počítači a seľenete si potřebnou dokumentaci (např. dokumenty odkazované z této příručky). 3. Na pevném disku vytvoříte volné rozdělitelné místo (pro Debian). 4. Stáhnete si soubory instalačního systému a vąechny potřebné ovladače. (Pokud instalujete z CD, tento krok ignorujte). 5. Připravíte si zaváděcí pásky/diskety/USB klíčenky, nebo na přísluąná místa nakopírujete zaváděcí soubory. (Větąina uľivatelů můľe k zavedení pouľít některé z CD.) 6. Zavedete instalační systém. 7. Zvolíte jazyk pro instalaci. 8. Nastavíte sí»ové připojení. 9. Vytvoříte a připojíte oblasti pro Debian. 10. Můľete pozorovat automatické staľení, instalaci a nastavení základního systému. 11. Nainstalujete zavaděč, kterým budete spouątět Debian GNU/Linux (případně i původní operační systém). 12. Spustíte svůj nově nainstalovaný systém a provedete základní nastavení. 13. Doinstalujete daląí software podle svého uváľení (buď v podobě úloh a/nebo balíků). Pokud máte s některým instalačním krokem problémy, je dobré vědět, který balík je za danou situaci zodpovědný. Nuľe, představujeme vám hlavní softwarové role v tomto instalačním dramatu: debian-installer (instalační program) je hlavní náplní této příručky. Rozpoznává hardware a nahrává správné ovladače, rozděluje disky, instaluje linuxové jádro a dohlíľí na programy dhcp-client, aby nastavil sí»ové připojení a debootstrap, aby nainstaloval balíky základního systému. V této fázi instalace hraje své epizodní role mnohem více herců, ale úloha debian-installeru končí s prvním zavedením nového systému. Po zavedení nového systému přebírá hlavní roli base-config, který se stará o nastavení časové zóny (pomocí tzsetup), přidávání uľivatelů (přes balík shadow) a nastavení systému pro instalaci balíčků (programem apt-setup). Jeątě před odchodem ze scény spustí program tasksel, kterým si můľete doinstalovat celé skupiny spřízněných programů, a poté volitelně program aptitude, kterým můľete vybírat jednotlivé balíky. Vra»me se zpět do doby, kdy debian-installer skončila svou práci a systém se prvně zavádí. Tou dobou máte k dispozici pouze systém ovládaný z příkazové řádky, protoľe grafické prostředí jeątě nebylo nainstalováno. Nainstalovat je můľete nejdříve při spuątění programů tasksel nebo aptitude. Grafické prostředí je volitelné proto, protoľe hodně systémů Debian GNU/Linux slouľí jako servery, a ty ke své činnosti grafické rozhraní nepotřebují. Vezměte, prosím, na vědomí, ľe X Window System je od instalačního systému úplně oddělen a protoľe je mnohem více komplikovaný, nezabýváme se jím ani v této příručce. 3.2. Zálohujte si svá data! Před instalací si vytvořte zálohu vąech souborů, které máte na disku, protoľe byste o ně při instalaci mohli přijít. Je totiľ velmi pravděpodobné, ľe budete muset přerozdělit pevný disk, abyste si pro Debian GNU/Linux udělali místo. Při rozdělování disku byste vľdy měli počítat s tím, ľe můľete ztratit vąechna data. Instalační programy jsou docela spolehlivé a větąina z nich je prověřená lety pouľívání, ale jedna chybná odpověď by se vám mohla zle vymstít. I po uchování obsahu disků buďte opatrní a promyslete si odpovědi a kroky při instalaci. Dvě minuty přemýąlení mohou uąetřit hodiny zbytečné práce. Jestliľe budete instalovat Linux na počítač, kde jiľ máte jiný operační systém, přesvědčete se, ľe máte po ruce média pro jeho instalaci. Zvláą» v případě, kdy byste se chystali přerozdělit systémový disk, by se vám mohlo stát, ľe bude nutné znovu nainstalovat zavaděč původního systému, nebo dokonce celý systém. 3.3. Dále budete potřebovat 3.3.1. Dokumentace 3.3.1.1. Instalační manuál (Právě čtete.) Manuál je k dispozici ve formátech ASCII, HTML nebo PDF. * install.cs.txt * install.cs.html * install.cs.pdf 3.3.1.2. Domumentace k hardwaru Obsahuje spousty uľitečných informací o konfiguraci resp. provozování různého hardwaru. * Linux/Alpha FAQ 3.3.2. Hledání zdrojů informací o hardwaru V mnoha případech umí instalační program rozpoznat hardware automaticky, ale podle hesla "vľdy připraven" doporučujeme, abyste se před instalací se svým hardwarem seznámili poněkud důvěrněji. Informace o hardwaru můľete získat: * Z manuálů, které jste získali spolu s přísluąným hardwarem. * Z BIOSu vaąeho počítače. K těmto informacím se dostanete, kdyľ během startu počítače stisknete určitou kombinaci kláves. Často to bývá klávesa Delete. * Z krabic, ve kterých byly části hardware zabaleny. * Ze systémových příkazů nebo nástrojů původního operačního systému. Zvláątě uľitečné informace jsou o pevném disku a paměti RAM. * Od vaąeho správce nebo poskytovatele Internetu. Tyto informace vám mohou pomoci při nastavení sítě a elektronické poąty. Tabulka 3.1. Hardwarové informace nutné pro instalaci +-----------------------------------------------------------------------------+ | Hardware | uľitečné informace | |-----------+-----------------------------------------------------------------| | |Počet. | | |-----------------------------------------------------------------| | |Jejich pořadí v systému. | | |-----------------------------------------------------------------| | |Typ IDE nebo SCSI (větąina počítačů má disky IDE) | |Pevné disky|-----------------------------------------------------------------| | |Dostupné volné místo. | | |-----------------------------------------------------------------| | |Diskové oddíly. | | |-----------------------------------------------------------------| | |Oddíly, na kterých jsou nainstalovány jiné operační systémy | |-----------+-----------------------------------------------------------------| | |Výrobce a model. | | |-----------------------------------------------------------------| | |Podporovaná rozliąení. | | |-----------------------------------------------------------------| | |Horizontální obnovovací frekvence. | |Monitor |-----------------------------------------------------------------| | |Vertikální obnovovací frekvence. | | |-----------------------------------------------------------------| | |Podporovaná barevná hloubka (počet barev). | | |-----------------------------------------------------------------| | |Velikost obrazovky. | |-----------+-----------------------------------------------------------------| | |Typ: sériová, PS/2 nebo USB. | | |-----------------------------------------------------------------| | |Port. | |Myą |-----------------------------------------------------------------| | |Výrobce. | | |-----------------------------------------------------------------| | |Počet tlačítek. | |-----------+-----------------------------------------------------------------| | |Výrobce a model | |Sí» |-----------------------------------------------------------------| | |Typ adaptéru. | |-----------+-----------------------------------------------------------------| | |Výrobce a model. | |Tiskárna |-----------------------------------------------------------------| | |Podporovaná tisková rozliąení. | |-----------+-----------------------------------------------------------------| | |Výrobce a model. | | |-----------------------------------------------------------------| |Grafická |Dostupná videopamě». | |karta |-----------------------------------------------------------------| | |Podporovaná rozliąení a barevné hloubky (měli byste porovnat se | | |schopnostmi monitoru). | +-----------------------------------------------------------------------------+ 3.3.3. Hardwarová kompatibilita Mnoho značkových výrobků pracuje pod Linuxem bez problémů a podpora hardwaru pro Linux se zlepąuje kaľdým dnem. Přes to vąechno Linux nepodporuje tolik typů hardwaru jako některé jiné operační systémy. Moľný postup při ověřování hardwarové kompatibility: * Zkontrolujte webové stránky výrobce, zda nemá nové ovladače. * Hledejte na webových stránkách nebo v manuálech informace o emulaci. Je moľné, ľe některé méně známé značky pouľívají stejné ovladače nebo nastavení, jako jejich známějąí kolegové. * Prohlejte seznamy hardwaru kompatibilního s Linuxem. * Hledejte na Internetu zkuąenosti jiných uľivatelů. 3.3.4. Nastavení sítě Pokud bude váą počítač trvale připojen do sítě (myslí se ethernetové a obdobné připojení, ne PPP), zjistěte si od správce sítě následující informace. * Název počítače (moľná si počítač pojmenujete sami). * Název vaąí domény. * IP adresu vaąeho počítače. * Sí»ovou masku. * IP adresu brány tj. počítače spojujícího vaąi sí» s daląí sítí (nebo Internetem), pokud na vaąí síti brána je. * IP adresu jmenného serveru, který zprostředkovává převod názvů počítačů na IP adresy (DNS). Pouľíváte-li bezdrátové připojení, měli byste navíc zjistit: * ESSID vaąí bezdrátové sítě. * Bezpečnostní WEP klíč (pokud jej pouľíváte). 3.4. Splnění minimálních hardwarových poľadavků Porovnejte seznam svého hardware s následující tabulkou, ve které zjistíte, zda můľete pouľít zamýąlený typ instalace. Skutečné minimální poľadavky mohou být niľąí neľ uvádí tabulka, ale větąina uľivatelů by asi nebyla spokojena s rychlostí systému. Vľdy záleľí na konkrétních poľadavcích a moľnostech. Tabulka 3.2. Doporučené minimální poľadavky +----------------------------------------------+ | Typ instalace | RAM | Pevný disk | |------------------+-------------+-------------| |Bez kanc. aplikací|24 megabajtů |450 megabajtů| |------------------+-------------+-------------| |Pracovní stanice |64 megabajtů |1 gigabajt | |------------------+-------------+-------------| |Server |128 megabajtů|4 gigabajty | +----------------------------------------------+ Pro představu zde uvádíme několik typických vyuľití Debianu. Daląí ideu o zabraném místu můľete získat pohledem do tabulky C.3 - "Místo potřebné pro úlohy". Standardní server Tento malý profil je vhodný pro očesaný server, který neobsahuje zbytečné vymoľenosti pro obyčejné uľivatele. Obsahuje FTP server, web server, DNS, NIS, a POP. Zabere okolo 100MB, plus musíte připočíst velikost dat, která budete poskytovat. Desktop Standardní desktop obsahující X Window System, celá desktopová prostředí, grafické a zvukové aplikace, editory, etc. Balíčky zaberou asi 2GB, ale pečlivým výběrem se můľete dostat na mnohem niľąí číslo. Pracovní konzole Více ořezaná pracovní stanice bez X Window System a X aplikací. Pravděpodobně bude vhodná pro laptopy a přenosné počítače. Velikost je zhruba 140MB. Vývojářská stanice Desktop se vąemi vývojářskými balíčky, jako je Perl, C, C++, atd. Velikost je okolo 475MB. Předpokládejme, ľe přidáte X11 a nějaké daląí balíčky pro nejrůznějąí pouľití. Pak byste měli počítat s asi 800MB zabraného místa. Pamatujte, ľe vąechny uvedené velikosti jsou orientační a ľe neobsahují daląí věci, které obvykle v systému bývají (jako třeba poąta, soubory uľivatelů, data). Při přidělování místa pro své vlastní soubory a data je vľdy lepąí být velkorysý. Zejména oblast /var obsahuje hodně dat závislých na konkrétní situaci. Například soubory programu dpkg mohou klidně zabrat 20MB, ani nemrknete. Dále sem zapisuje třeba apt-get, který zde odkládá staľené balíky před samotnou instalací. Pokud přidáme velikost logovacích souborů (větąinou v řádech MB) a ostatní proměnlivá data, měli byste pro /var uvaľovat o alokování minimálně 100MB. 3.5. Předrozdělení disku pro více operačních systémů Rozdělením disku se na disku vytvoří několik vzájemně nezávislých oddílů (angl. partition). Kaľdý oddíl je nezávislý na ostatních. Dá se to přirovnat k bytu rozčleněnému zdmi -- přidání nábytku do jedné místnosti nemá na ostatní místnosti ľádný vliv. Jestliľe uľ na počítači máte nějaký operační systém (Tru64 (Digital UNIX), OpenVMS, Windows NT, FreeBSD, ...) a chcete na stejný disk jeątě umístit Linux, patrně se nevyhnete přerozdělení disku. Debian pro sebe potřebuje vlastní diskové oblasti a nemůľe být nainstalován na oblasti systému Windows nebo třeba MacOS. Je sice moľné sdílet některé oblasti s jinými systémy, ale popis je mimo rozsah tohoto dokumentu. Minimálně budete potřebovat jednu oblast pro kořenový souborový systém. Informace o aktuálním rozdělení disku můľete získat dělicím programem svého stávajícího operačního systému. Kaľdý dělicí nástroj umoľňuje prohlíľet oblasti bez jejich modifikace. Obecně změna oddílu, na kterém je souborový systém, znamená ztrátu dat, takľe si raději disk před změnami do tabulky diskových oddílů zazálohujte. Podle analogie s bytem a zdmi, z bytu také raději vynesete veąkerý nábytek, neľ budete přestavovat zdi. Jestliľe má váą počítač více neľ jeden pevný disk, můľete celý disk vyhradit pro Debian a dělením disku se můľete zabývat aľ v průběhu instalace. Oddílový program obsaľený v instalačním programu se s tím jednoduąe vypořádá. Stejně tak pokud máte pouze jeden pevný disk a chcete kompletně nahradit stávající operační systém Debianem, můľe rozdělení disku proběhnout aľ během instalace (viz 6.3.2.1 - "Rozdělení disků"). Pozor: pokud startujete instalační systém z pevného disku a potom tento disk rozdělíte, smaľete si zaváděcí soubory a musíte doufat, ľe se instalace povede napoprvé. (Minimálně v tomto případě je dobré mít u sebe nástroje pro oľivení počítače, jako jsou zaváděcí diskety nebo CD s původním systémem a podobně.) Také v případě, ľe jiľ máte na disku několik oblastí a potřebné místo můľete získat jejich smazáním, můľete počkat s rozdělením disku a rozdělit jej aľ při instalaci. I tak byste si měli raději tuto kapitolu přečíst, protoľe někdy mohou nastat okolnosti, které vás k rozdělení disku před instalací stejně donutí (například vynucené pořadí některých oblastí). Ve vąech ostatních případech musíte disk rozdělit jeątě před instalací, abyste pro Debian vytvořili volné místo. Pokud některé z oblastí budou patřit k jinému operačnímu systému, vytvořte je pomocí oddílových programů daného systému. Stejně tak nedoporučujeme vytvářet linuxové oblasti nástroji z jiných operačních systémů. (Kaľdý systém ví nejlépe, co mu chutná.) Jestliľe budete mít na počítači více operačních systémů, měli byste tyto systémy instalovat před Debianem. Instalační programy Windows a jiných systémů by mohly zabránit startu Debianu nebo vás navést k přeformátování některých oblastí. Tyto problémy můľete úspěąně vyřeąit, případně se jim úplně vyhnout, ale nejjistějąí je instalovat Debian jako poslední systém. Jestliľe máte, jako větąina kancelářských počítačů, pouze jeden pevný disk s oblastí o maximální velikosti a chcete zavádět oba operační systémy (původní systém a Debian), musíte: 1. Zazálohovat vąe v počítači. 2. Zavést z disket nebo CD dodaných s původním operačním systémem. 3. Oddílovým programem původního systému vytvořit oblast(i) pro původní systém a ponechat volné místo pro Debian. 4. Nainstalovat původní operační systém do jeho nových oblastí. 5. Vyzkouąet, ľe původní systém funguje a stáhnout si instalační soubory Debianu. 6. Zavést instalátor Debianu a pokračovat v instalaci. 3.5.1. Dělení disku v Tru64 UNIX Tru64 UNIX, dříve známý jako Digital UNIX, coľ je vlastně jiné jméno pro OSF/1, pouľívá dělicí schéma podobné jako BSD "disk label". To znamená, ľe povoluje mít aľ osm oblastí na kaľdém disku. Oblasti jsou v Linuxu očíslovány od "1" do "8" a v UNIXu opísmenkovány od "a" do "h". V linuxových jádrech 2.2 a vyąąích odpovídá vľdy číslo "1" písmenku "a", číslo "2" písmenku "b" a tak dále. Například: oblast rz0e v Tru64 UNIXu by se v Linuxu nazývala sda5. Oblasti v Tru64 disk label se mohou překrývat. Pokud budete tento disk pouľívat z Tru64, je vyľadováno, aby se oblast "c" rozpínala přes celý disk, tudíľ překrývala vąechny ostatní neprázdné oblasti. Pod Linuxem to znamená, ľe oblast sda3 je identická s sda (pokud je přítomen daląí disk, tak sdb3 s sdb, atd.). Kromě splnění tohoto poľadavku není ľádný rozumný důvod, proč vytvářet překrývající se oblasti. Současný dělicí program debian-installeru nepodporuje překrývající se oblasti, coľ znamená, ľe nedoporučujeme sdílet disk mezi Tru64 a Debianem. Po skončení instalace samozřejmě můľete Tru64 disky připojit a pouľívat zcela bez problémů. Daląí zaľitá konvence je poľadavek, aby oblast "a" začínala na začátku disku, coľ zajistí, ľe disklabel bude vľdy obsahovat zaváděcí sektor. Jestliľe chcete zavádět Debian z tohoto disku, měla by mít velikost alespoň 2MB, aby se tam veąel aboot a moľná jádro. Tato oblast je poľadovaná pouze z důvodu kompatibility; v ľádném případě na ní nevytvářejte souborový systém, protoľe byste si zničili data. Je moľné a vlastně docela rozumné, sdílet mezi Linuxem a UNIXem oblast pro virtuální pamě». V takovém případě vąak budete muset na tuto oblast spouątět program mkswap pokaľdé, kdyľ budete spouątět Linux po předchozí práci v UNIXu. Děje se to proto, protoľe UNIX na dané oblasti zničí příznak virtuální paměti, a Linux si bez onoho příznaku nedovolí na oblast cokoliv uloľit. K vyřeąení tohoto problému stačí ve startovacích skriptech Linuxu spustit program mkswap kdekoliv před příkazem swapon -a. Digital UNIX můľe nativně pouľívat dva druhy oblastí: UFS a AdvFS. Linux bohuľel rozumí pouze té první. Chcete-li si tedy prohlíľet UNIXové oblasti z Linuxu, zkontrolujte, zda jsou typu UFS. 3.5.2. Dělení disku ve Windows NT Windows NT pouľívají tabulku rozdělení disku stejnou, jako na osobních počítačích. Pokud měníte existující FAT nebo NTFS oblasti, je doporučeno pouľít nástroje obsaľené v instalaci Windows NT (nebo pohodlněji přímo z AlphaBIOSu). V ostatních případech je lepąí pouľít linuxové nástroje, které obvykle odvedou lepąí práci. Poznámka: pokud vám Disk Administrátor z Windows NT nabídne zapsat "harmless signature" na ne-Windowsové disky (pokud nějaké máte), nikdy je to nenechte udělat, protoľe tato signatura zničí tabulku rozdělení disku! Pokud plánujete zavádění Linuxu z konzoly ARC/AlphaBIOS/ARCSBIOS, budete potřebovat malou FAT oblast pro zavaděč MILO. (5 MB je plně dostačujících.) Pokud jsou nainstalovány Windows NT, je moľno pro tento účel vyuľít jejich 6 MB velkou zaváděcí oblast. Debian sarge nepodporuje instalaci MILa. Pokud jiľ máte MILO nainstalováno nebo je budete instalovat z jiného média, stále můľete Debian zavést z ARC konzoly. 3.6. Neľ začnete s instalací ... Tato část vás provede nastavením hardwaru, který je občas potřeba před vlastní instalací mírně připravit. Obecně se tím myslí kontrola a případná změna nastavení firmware systému. Firmware je nejniľąí úroveň softwaru, který je vyuľíván zařízeními v počítači, a rozhodujícím způsobem ovlivňuje start počítače po jeho zapnutí. Také se zde dozvíte o některých známých hardwarových problémech ovlivňujících spolehlivost systému Debian GNU/Linux 3.6.1. Různé hardwarové problémy Mnoho uľivatelů se pokouąelo přetaktovat chod procesoru na vyąąí neľ určenou frekvenci (např. 400MHz na 433MHz). Správná funkce počítače pak můľe být závislá na teplotě a daląích faktorech a někdy hrozí i poąkození systému. Jednomu z autorů tohoto dokumentu fungoval přetaktovaný systém přes rok bezchybně a pak začalo docházet k nenadálému ukončení běhu kompilátoru gcc s chybou unexpected signal při kompilaci jádra. Nastavení rychlosti CPU na nominální hodnotu tyto problémy odstranilo. Kompilátor gcc často jako první poukáľe na problémy s pamětí (nebo na jiné hardwarové problémy způsobující nepředvídatelnou modifikaci dat), nebo» vytváří velké datové struktury, které opakovaně prochází. Chyba v uloľení dat způsobí vygenerování neplatné instrukce nebo přístup na neexistující adresu. Symptomem je pak ukončení překladu chybou unexpected signal (neočekávaný signál). 3.6.1.1. Více neľ 64 MB operační paměti Linux nedokáľe vľdy správně určit dostupnou pamě» v systému. Podívejte se na 5.2 - "Zaváděcí parametry". Kapitola 4. Získání instalačních médií Obsah 4.1. Oficiální sada CD-ROM 4.2. Staľení souborů z debianích zrcadel 4.2.1. Kde se nalézají instalační obrazy? 4.3. Příprava souborů pro zavedení ze sítě pomocí TFTP 4.3.1. Povolení TFTP serveru 4.3.2. Přesun TFTP obrazů na místo 4.4. Automatická Instalace 4.4.1. debian-installer 4.1. Oficiální sada CD-ROM Nejsnaząí cesta k instalaci Debianu vede přes oficiální sadu debianích CD (viz seznam dodavatelů). Pokud máte rychlé připojení k síti a vypalovací mechaniku, můľete si stáhnout obrazy CD z debianího zrcadla a vyrobit si vlastní sadu. (Postup naleznete na webové stránce debianích CD.) Jestliľe jiľ CD máte a váą počítač z nich umí zavést systém, můľete přeskočit rovnou na 5 - "Zavedení instalačního systému". Přestoľe Debian zabírá několik CD, je nepravděpodobné, ľe byste potřebovali vąechny disky, protoľe balíky jsou na nich seřazeny podle oblíbenosti, takľe větąinu programů nainstalujete z prvního CD. Také můľete pouľít DVD verzi, která vám uąetří místo na poličce a navíc se vyhnete diskľokejské práci s hromadou CD. Pokud sice CD máte, ale váą počítač nepodporuje zavádění z CD-ROM, můľete zahájit instalaci zavedením instalačního systému z ze sítě, nebo ručním zavedením jádra z CD. Soubory, které potřebujete k zavedení instalačního systému alternativními cestami, se rovněľ nachází na CD. Organizace adresářů na CD je shodná se strukturou debianího archívu na Internetu, takľe cesty k souborům uváděné dále v dokumentu můľete jednoduąe vyhledat jak na CD, tak i na síti. Po zavedení instalačního systému do paměti se jiľ budou vąechny potřebné soubory kopírovat z CD. Pokud sadu CD nemáte, budete si muset stáhnout soubory instalačního sytému a nakopírovat je na připojený počítač tak, aby se z nich mohl zavést instalační systém. 4.2. Staľení souborů z debianích zrcadel Nejbliľąí (a tedy pravděpodobně nejrychlejąí) zrcadlo naleznete v seznamu zrcadel Debianu. Aľ budete stahovat soubory z debianího zrcadla, pouľijte binární mód, ne textový nebo automatický. 4.2.1. Kde se nalézají instalační obrazy? Instalační obrazy jsou umístěny na kaľdém zrcadle Debianu v adresáři debian/ dists/sarge/main/installer-alpha/current/images/. Význam jednotlivých obrazů popisuje soubor MANIFEST. 4.2.1.1. Instalační soubory pro Alpha systémy Pokud na Alpha stanici zvolíte zavedení systému z ARC konzoly za pouľití zavaděče MILO, budete si muset připravit disketu obsahující MILO a LINLOAD.EXE. Přísluąné soubory jsou v adresáři MILO pod názvy milo_podarchitektura.bin. Pro více informací o Alpha firmwaru a zavaděčích se podívejte na 5.1.1 - "Firmware Alpha konzoly". Připravené obrazy bohuľel nemohou být testovány na vąech podarchitekturách. Jestliľe vám nefungují, zkuste nakopírovat přísluąnou binárku zavaděče MILO na disketu (ftp://ftp.debian.org/debian/dists/sarge/main/disks-alpha/current/MILO/ ). Poznámka: MILO nepodporuje ext2 s volbou "sparse superblocks", takľe jej nemůľete pouľít k zavedení jádra z nově vytvořených souborových systémů ext2. To můľete obejít tím, ľe uloľíte jádro na oblast typu FAT (společně se zavaděčem). Protoľe je binárka MILO platformově závislá, musíte si podle 2.1.2 - "Procesory, základní desky a grafické karty" vybrat přísluąný obraz MILO zavaděče. 4.3. Příprava souborů pro zavedení ze sítě pomocí TFTP Pokud je váą počítač připojen do lokální sítě, můľete jej zavést ze sítě pomocí TFTP. Jestliľe chcete pomocí TFTP zavést instalační systém, musíte na vzdáleném počítači nakopírovat zaváděcí soubory do specifických adresářů a povolit zavádění vaąí stanice. Musíte nastavit TFTP server a často i BOOTP server server. Na rozdíl od Open Firmware, který je stanicích Sparc a PowerPC, konzole SRM nemůľe pouľít protokol RARP za účelem získání IP adresy. Proto musíte pro zavedení Alphy ze sítě pouľít protokol BOOTP^[2]. Také můľete zadat nastavení sí»ových rozhraní přímo v SRM konzoli. Pro přenos zaváděcího obrazu ke klientovi se pouľívá protokol TFTP (Trivial File Transfer Protocol). Teoreticky můľete pouľít server na libovolné platformě, která jej implementuje. Ukázky v této kapitole se vztahují k operačním systémům SunOS 4.x, SunOS 5.x (neboli Solaris) a GNU/Linux. 4.3.1. Povolení TFTP serveru Aby vám TFTP server fungoval, měli byste nejprve zkontrolovat, zda je tftpd povolen. Toho obvykle docílíte následující řádkou v souboru /etc/inetd.conf: tftp dgram udp wait nobody /usr/sbin/tcpd in.tftpd /tftpboot Při instalaci z debianích balíků se o nic nemusíte starat, protoľe se tento řádek zaloľí automaticky při instalaci balíku. Podívejte se do souboru /etc/inetd.conf a zapamatujte si název adresáře, jehoľ jméno je za in.tftpd; budete jej dále potřebovat. Přepínač -l umoľňuje některým verzím in.tftpd zaznamenávat vąechny poľadavky, které mu byly zaslány, do systémových logů. To je vhodné zejména v situaci, kdy zavádění neprobíhá tak, jak má. Pokud musíte změnit obsah souboru /etc/inetd.conf, musíte proces inetd upozornit, aby aktualizoval svá nastavení. Na počítači s Debianem stačí spustit /etc/init.d/inetd reload. Na jiných systémech musíte zjistit ID běľícího procesu inetd a spustit kill -HUP inetd-pid. 4.3.2. Přesun TFTP obrazů na místo Dále je potřeba umístit přísluąný TFTP obraz (viz 4.2.1 - "Kde se nalézají instalační obrazy?") do adresáře, kde má tftpd uloľeny obrazy, obvykle / tftpboot. Bohuľel TFTP klient očekává jméno souboru v určitém tvaru, pro který neexistují ľádné závazné standardy. Proto jeątě musíte na přísluąný obraz vytvořit odkaz, který tftpd pouľije pro zavedení konkrétního klienta. 4.3.2.1. Zavedení Alphy přes TFTP Na systémech Alpha musíte v SRM konzoli zadat jméno obrazu (jako relativní cestu k adresáři se zaváděcími obrazy) jako parametr argumentu -file příkazu boot. Stejného výsledku dosáhnete nastavením proměnné BOOT_FILE. Eventuálně můľete jméno specifikovat rovněľ pomocí BOOTP (při konfiguraci ISC dhcpd pouľijte direktivu filename). Na SRM konzoli, na rozdíl od Open Firmwaru, neexistuje standardní jméno souboru, takľe musíte zadat jméno souboru jednou z popsaných metod. 4.4. Automatická Instalace Pokud spravujete více obdobných počítačů, můľete vyuľít plně automatickou instalaci. Přísluąné balíky se jmenují fai, replicator, systemimager, autoinstall a samozřejmě debian-installer 4.4.1. debian-installer Instalační program Debianu podporuje automatické instalace pomocí předkonfiguračních souborů. Předkonfigurační soubor obsahuje odpovědi na otázky, které se debian-installer ptá během instalace. Tento soubor můľete nahrát ze sítě nebo z vyměnitelného média. Touto metodou můľete přednastavit hodnoty pro větąinu dialogů v debian-installer, ale existuje několik výjimek. Můľete pouľít volné místo nebo rozdělit celý disk, ale nemůľete vyuľít stávající oblasti. Momentálně také nelze přednastavit RAID a LVM. S výjimkou sí»ových modulů nelze nastavit ani parametry modulů jádra. Předkonfigurační soubor má stejný formát jako pouľívá příkaz debconf-set-selections. Dobře dokumentovaný funkční příklad takového souboru naleznete v dodatku C.1 - "Příklad předkonfiguračního souboru". Daląí moľností je projít ruční instalací a poté příkazem debconf-get-selections (z balíku debconf-utils) uloľit databáze debconfu a cdebconfu (/var/log/debian-installer/ cdebconf) do jediného souboru: $ debconf-get-selections --installer > soubor $ debconf-get-selections >> soubor Takto vytvořený soubor vąak bude obsahovat poloľky, které by neměly být přednastaveny a ty mohou způsobit problémy. Soubor z dodatku C.1 - "Příklad předkonfiguračního souboru" je pro větąinu uľivatelů lepąí volba. Předkonfigurační soubor pak můľete upravit dle potřeb a nahrát na webový server nebo umístit na zaváděcí média debian-installeru. V obou případech vąak budete muset sdělit instalačnímu programu, kde má soubor hledat. Aby se předkonfigurační soubor stáhl ze sítě, přidejte k zaváděcím parametrům preseed/url=http://url/k/preseed.cfg. Je zřejmé, ľe předkonfigurace začne fungovat aľ poté, co zprovozníte sí». Z tohoto pohledu je dobré, kdyľ můľete nastavit sí» přes DHCP bez zbytečných otázek. Chcete-li potlačit otázky během konfigurace sítě, nastavte prioritu otázek na kritickou. Viz 5.2.1 - "Parametry instalačního programu". Při umístění předkonfiguračního souboru na CD budete muset vytvořit nový ISO obraz CD. Podrobnosti naleznete v manuálové stránce mkisofs(8). Volitelně můľete soubor umístit na disketu a pouľít preseed/file=/floppy/preseed.cfg. -------------- ^[2] Systémy Alpha mohou také sí»ově nabootovat pomocí DECNet MOP (Maintenance Operations Protocol), ale tato moľnost není dále popsána. Pravděpodobně ale bude váą lokální OpenVMS operátor ątěstím bez sebe, kdyľ ho poľádáte o pomoc při zavedení Linuxu na své Alphě. Kapitola 5. Zavedení instalačního systému Obsah 5.1. Zavedení instalátoru na Alpha 5.1.1. Firmware Alpha konzoly 5.1.2. Zavedení z TFTP 5.1.3. Zavedení z CD-ROM s konzolou SRM 5.2. Zaváděcí parametry 5.2.1. Parametry instalačního programu 5.3. Problémy s instalačním systémem 5.3.1. Zaváděcí konfigurace 5.3.2. Význam hláąek při zavádění jádra 5.3.3. dbootstrap -- hláąení problému 5.3.4. Poąlete nám zprávu o instalaci 5.1. Zavedení instalátoru na Alpha 5.1.1. Firmware Alpha konzoly Firmware konzoly je uloľen ve flash ROM a je spuątěn vľdy při zapnutí nebo při resetu systému. Na Alpha systémech se pouľívají dvě odliąné specifikace konzolí a tudíľ se pouľívají i dva typy firmwaru: * SRM konzola je zaloľená na specifikaci "Alpha Console Subsystem" a poskytuje operační prostředí pro systémy OpenVMS, Tru64 UNIX a Linux. * ARC, AlphaBIOS nebo ARCSBIOS konzola, zaloľená na specifikaci "Advanced RISC Computing" (ARC), poskytuje operační prostředí pro Windows NT. Z pohledu uľivatele je mezi SRM a ARC konzolami největąí rozdíl v tom, ľe volbou konzole se odsuzujete k pouľití určitého typu rozdělení toho disku, ze kterého budete zavádět systém. ARC vyľaduje pro zaváděcí disk pouľití DOSové tabulky oblastí (tak, jak ji vytvoří cfdisk). Proto jsou také při startu z ARC konzoly DOSové tabulky oblastí "nativním" formátem oblastí. Od té doby co AlphaBIOS obsahuje utilitu na dělení disků, je lepąí rozdělit disky z firmwaru jeątě před instalací Linuxu. Naopak SRM je nekompatibilní^[3] s DOSovou tabulkou oblastí. Jelikoľ Tru64 Unix pouľívá formát BSD disklabel, je to pro SRM instalace "nativní" formát oblastí. GNU/Linux je na Alpha stanicích jediný operační systém zaveditelný z obou typů konzol, ovąem Debian GNU/Linux 3.1 podporuje pouze zavádění ze SRM konzoly. Pokud pro váą systém neexistuje ľádná verze SRM, nebo pokud chcete mít duální zavádění s Windows NT, nebo pokud vaąe zaváděcí zařízení vyľaduje podporu ARC konzoly pro inicializaci BIOSu, nemůľete pouľít instalační program dodávaný s Debianem 3.1. Na těchto systémech stále můľete Debian GNU/Linux 3.1 nainstalovat tak, ľe například nainstalujete Woodyho a aktualizujete systém na verzi 3.1. Protoľe program MILO není dostupný pro ľádné aktuálně pouľívané Alpha systémy (únor 2000) a protoľe jiľ není nutné si pro získání SRM firmwaru na starąí Alphu kupovat licenci OpenVMS nebo Tru64 Unix, je doporučeno pouľívat SRM vąude, kde to je moľné. Následující tabulka shrnuje dostupné a podporované kombinace systémů a konzol (jména systémů najdete v 2.1.2 - "Procesory, základní desky a grafické karty"). Slovo "ARC" v tabulce označuje jakoukoliv ARC-kompatibilní konzoli. +------------------------------------------------------+ |Typ systému| Podporovaný typ konzoly | |-----------+------------------------------------------| |alcor |ARC nebo SRM | |-----------+------------------------------------------| |avanti |ARC nebo SRM | |-----------+------------------------------------------| |book1 |SRM | |-----------+------------------------------------------| |cabriolet |ARC nebo SRM | |-----------+------------------------------------------| |dp264 |SRM | |-----------+------------------------------------------| |eb164 |ARC nebo SRM | |-----------+------------------------------------------| |eb64p |ARC nebo SRM | |-----------+------------------------------------------| |eb66 |ARC nebo SRM | |-----------+------------------------------------------| |eb66p |ARC nebo SRM | |-----------+------------------------------------------| |jensen |SRM | |-----------+------------------------------------------| |lx164 |ARC nebo SRM | |-----------+------------------------------------------| |miata |ARC nebo SRM | |-----------+------------------------------------------| |mikasa |ARC nebo SRM | |-----------+------------------------------------------| |mikasa-p |SRM | |-----------+------------------------------------------| |nautilus |ARC (viz manuál k základní desce) nebo SRM| |-----------+------------------------------------------| |noname |ARC nebo SRM | |-----------+------------------------------------------| |noritake |SRM | |-----------+------------------------------------------| |noritake-p |SRM | |-----------+------------------------------------------| |pc164 |ARC nebo SRM | |-----------+------------------------------------------| |rawhide |SRM | |-----------+------------------------------------------| |ruffian |ARC | |-----------+------------------------------------------| |sable |SRM | |-----------+------------------------------------------| |sable-g |SRM | |-----------+------------------------------------------| |sx164 |ARC nebo SRM | |-----------+------------------------------------------| |takara |ARC nebo SRM | |-----------+------------------------------------------| |xl |ARC | |-----------+------------------------------------------| |xlt |ARC | +------------------------------------------------------+ ®ádná z těchto konzolí obvykle neumí zavést Linux přímo, takľe je potřeba zavaděče, který funguje jako prostředník. Pro SRM konzolu se pouľívá aboot, coľ je malý, platformově nezávislý zavaděč. Více informací o tomto programu naleznete v (bohuľel starąím) SRM HOWTO. Stejně jako na jiných architekturách byste měli před instalací Debianu instalovat nejnovějąí dostupný firmware^[4]. Firmware pro systémy Alpha můľete získat z Alpha Firmware Updates. 5.1.2. Zavedení z TFTP V SRM konzoli jsou názvy Ethernet rozhraní pojmenovány s předponou ewa a budou vypsány ve výstupu příkazu show dev (mírně modifikováno): >>> show dev ewa0.0.0.9.0 EWA0 08-00-2B-86-98-65 ewb0.0.0.11.0 EWB0 08-00-2B-86-98-54 ewc0.0.0.2002.0 EWC0 00-06-2B-01-32-B0 Nejprve musíte nastavit zaváděcí protokol: >>> set ewa0_protocol bootp Pak zkontrolujte typ média: >>> set ewa0_mode mode Seznam platných módů získáte příkazem >>> set ewa0_mode. Pro zavedení z prvního ethernetového rozhraní byste napsali: >>> boot ewa0 -flags "" coľ zavede systém s implicitními parametry tak, jak jsou uloľeny přímo v obrazu. Při pouľití sériové konzoly musíte jádru předat parametr console=, coľ můľete udělat ze SRM konzoly přes parametr -flags příkazu boot. Sériové porty mají stejná jména, jako jejich odpovídající soubory v adresáři /dev. Při zadávání dodatečných parametrů nesmíte zapomenout na nezbytné parametry, bez kterých by debian-installer nenastartoval. Například pro zavedení z ewa0 a pouľití konzoly na prvním sériovém portu byste napsali: >>> boot ewa0 -flags "root=/dev/ram ramdisk_size=16384 console=ttyS0" 5.1.3. Zavedení z CD-ROM s konzolou SRM Napiąte >>> boot xxxx -flags 0 kde xxxx je vaąe CD mechanika (v notaci SRM). 5.2. Zaváděcí parametry Parametry pro zavádění jsou vlastně parametry pro jádro Linuxu, které se pouľívají v případech, kdy chceme zajistit, aby jádro korektně pracovalo s neposluąnými zařízeními. Ve větąinou je jádro schopno rozpoznat vąechna zařízení automaticky, ale v některých speciálních případech mu musíte trochu pomoci. Při prvním zavádění systému zkuste, zdali systém rozpozná vąechna potřebná zařízení jen s implicitními parametry (tj. nenastavujte pro začátek ľádné vlastní hodnoty). Systém obvykle naběhne. V případě, ľe se tak nestane, můľete systém zavést později poté, co zjistíte, jaké parametry je potřeba zadat, aby jádro korektně rozpoznalo váą hardware. Poznatky o nejrůznějąích zaváděcích parametrech a podivných zařízeních jsou k nalezení v Linux BootPrompt HOWTO. Následující text obsahuje popis jen stěľejních parametrů. Vybrané problémy popisuje 5.3 - "Problémy s instalačním systémem". Brzy po zavedení jádra můľete zpozorovat hláąení Memory:dostupnák/celkemk available Hodnota celkem by měla ukazovat celkovou fyzickou pamě» RAM (v kilobajtech), která je systému dostupná. Pokud tato hodnota neodpovídá aktuálnímu stavu instalované paměti, potom byste měli pouľít zaváděcí parametr mem=ram, kde ram je vámi udaná velikost paměti zakončená znakem "k" pro kilobajty nebo "m" pro megabajty. Například, obě hodnoty mem=65536k a mem=64m znamenají 64MB RAM. Jádro by mělo být schopno rozpoznat, ľe zavádíte systém ze sériové konzoly. Pokud máte v zaváděném počítači rovněľ grafickou kartu (framebuffer) a připojenou klávesnici, měli byste při zavádění zadat parametr console=zařízení, kde zařízení je vaąe sériové zařízení, coľ je obvykle něco jako ttyS0. 5.2.1. Parametry instalačního programu Instalační systém rozpoznává několik uľitečných parametrů.^[5] debconf/priority Nastavením tohoto parametru můľete změnit nejniľąí prioritu zobrazených otázek. Standardní instalace pouľívá nastavení debconf/priority=high, coľ znamená, ľe se zobrazí jak kritické, tak důleľité hláąky, ale normální a nevýznamné zprávy jsou přeskočeny. Jestliľe se vyskytne problém, instalátor upraví priority otázek podle potřeb. Kdyľ pouľijete parametr debconf/priority=medium, zobrazí se instalační menu a získáte nad instalací větąí kontrolu. Při pouľití debconf/priority=low, nic se nepřeskakuje a zobrazí se vąechny hláąky instalačního programu (to je ekvivalentní zaváděcí metodě expert). Hodnotou debconf/priority=critical se potlačí vąechny zprávy a otázky se stupněm důleľitosti menąím neľ kritickým. Pro tyto potlačené otázky se pouľijí přednastavené hodnoty. DEBIAN_FRONTEND Ovlivňuje uľivatelské rozhraní, ve kterém bude instalace probíhat. Dostupné volby jsou: * DEBIAN_FRONTEND=noninteractive * DEBIAN_FRONTEND=text * DEBIAN_FRONTEND=newt * DEBIAN_FRONTEND=slang * DEBIAN_FRONTEND=ncurses * DEBIAN_FRONTEND=bogl * DEBIAN_FRONTEND=gtk * DEBIAN_FRONTEND=corba Standardní rozhraní je DEBIAN_FRONTEND=newt. Pro instalaci přes sériovou konzolu můľe být vhodnějąí DEBIAN_FRONTEND=text. Standardní instalační média momentálně podporují pouze rozhraní newt, tudíľ je tato volba spíąe příslibem do budoucna. BOOT_DEBUG Tímto parametrem můľete kontrolovat mnoľství zpráv, které se zapíąí do instalačního logu. BOOT_DEBUG=0 Toto je standardní hodnota. BOOT_DEBUG=1 Upovídanějąí neľ obvykle. BOOT_DEBUG=2 Spousty ladících informací. BOOT_DEBUG=3 Pro opravdu detailní ladění se během zavádění několikrát spustí shell, ve kterém můľete kontrolovat a ovlivňovat náběh systému. Kdyľ shell ukončíte, bude zavádění pokračovat. INSTALL_MEDIA_DEV Hodnota tohoto parametru zadává cestu k zařízení, ze kterého se má nahrát instalační systém, například INSTALL_MEDIA_DEV=/dev/floppy/0 Normálně se totiľ zaváděcí disketa snaľí najít kořenovou disketu na vąech dostupných disketových mechanikách a USB discích. Tímto parametrem jí sdělíte, ľe se má podívat jenom na zadané zařízení. debian-installer/framebuffer Některé architektury vyuľívají pro instalaci v různých jazycích jaderný framebuffer (grafická konzole). Pokud na svém systému zaznamenáte symptomy jako chybové hláąky o btermu a boglu, černou obrazovku nebo zamrznutí instalace po několika minutách od spuątění, můľete framebuffer vypnout parametrem debian-installer/framebuffer=false. debian-installer/probe/usb Pokud hledání USB zařízení způsobuje problémy, nastavte tento parametr na hodnotu false. netcfg/disable_dhcp Standardně se debian-installer snaľí získat nastavení sítě přes DHCP. Je-li získáno nějaké nastavení, instalační systém se na nic nebude ptát a automaticky bude pokračovat v instalaci. K ručnímu nastavení sítě se dostanete pouze v případě, ľe dotaz na DHCP server selľe. Máte-li tedy na místní síti DHCP server, ale z nějakého důvodu jej nechcete pouľít (protoľe např. pro účely instalace vrací ąpatné hodnoty), můľete pouľít parametr netcfg/disable_dhcp=false, kterým zabráníte automatickému nastavení sítě přes DHCP a rovnou budete poľádáni o ruční nastavení sí»ových údajů. hw-detect/start_pcmcia Pokud chcete zabránit startu PCMCIA sluľeb, nastavte tento parametr na hodnotu false. Některé notebooky jsou totiľ nechvalně známé tím, ľe při startu PCMCIA sluľeb zaseknou celý systém. preseed/url Zde můľete zadat url k souboru s přednastavením, podle kterého se má provést automatická instalace, viz 4.4 - "Automatická Instalace". preseed/file Zde můľete zadat soubor s přednastavením, podle kterého se má provést automatická instalace, viz 4.4 - "Automatická Instalace". 5.3. Problémy s instalačním systémem 5.3.1. Zaváděcí konfigurace Pokud se jádro zasekne během zavádění, nerozezná připojená zařízení, nebo disky nejsou korektně rozpoznány, v prvé řadě zkontrolujte parametry jádra, kterými se zabývá 5.2 - "Zaváděcí parametry". Jestliľe pouľíváte vlastní jádro, ujistěte se, ľe jste v nastavení jádra povolili moľnost CONFIG_DEVFS. Instalační systém totiľ tuto volbou vyľaduje. Často pomůľe, pokud z počítače vyjmete přídavná zařízení a znovu zkusíte zavést systém. Pokud máte ve svém počítači více neľ 512MB paměti a instalační systém se v průběhu zavádění jádra zasekne, zkuste omezit viditelnou pamě» zaváděcím parametrem mem=512m. 5.3.2. Význam hláąek při zavádění jádra Během zavádění systému můľete vidět spoustu hláąení typu can't find ..., ... not present, can't initialize ... nebo this driver release depends on .... Větąina těchto hláąení je neąkodná. Vy je vidíte proto, ľe jádro instalačního systému je přeloľeno tak, aby mohlo běľet na počítačích s odliąnými hardwarovými konfiguracemi a mnoha různými periferními zařízeními. Samozřejmě ľe ľádný počítač asi nebude mít vąechna zařízení, tudíľ systém nahlásí několik nenalezených zařízení. Také se můľe stát, ľe se zavádění na chvíli zastaví. To se stává při čekání na odpověď od zařízení, které v systému chybí. Pokud se vám zdá doba, za kterou systém naběhne, přílią dlouhá, můľete si později vytvořit vlastní jádro (viz 8.4 - "Kompilace nového jádra"). 5.3.3. dbootstrap -- hláąení problému Jestliľe se dostanete přes úvodní fázi zavedení systému, ale nemůľete instalaci dokončit, můľete pouľít menu "Report a Problem" (nahláąení chyby). Tato volba zkopíruje na disketu vám umoľní uloľit na disketu nebo zpřístupnit přes webové rozhraní chybové hláąky, stav systému a jiné uľitečné informace, které vám mohou naznačit, v čem je problém a jak ho vyřeąit. Tyto údaje nám také můľete poslat spolu s hláąením o chybě. Daląí uľitečné informace můľete najít během instalace v adresáři /var/log/ a později v novém systému ve /var/log/debian-installer/. 5.3.4. Poąlete nám zprávu o instalaci Pokud problém přetrvává, prosíme vás o zaslání zprávy o průběhu instalace. Zprávu o instalaci můľete zaslat i v případě, ľe vąe proběhlo bez problémů -- získáme tak přehled o nejrůznějąích hardwarových konfiguracích. Při psaní, prosím, pouľijte následující ąablonu, kterou pak zaąlete jako hláąení o chybě vůči pseudobalíku installation-report na adresu < submit@bugs.debian.org>. Package: installation-reports Boot method: <Jak jste zavedli instalaci? CD? Disketa? Sí»?> Image version: <Kdy a odkud jste stáhli obraz(y)> Date: <Datum a čas instalace> Machine: <Popis počítače (např. IBM Thinkpad T41)> Processor: Memory: Partitions: <Výstup příkazu df -Tl;> Output of lspci and lspci -n: Base System Installation Checklist: [O] = OK, [E] = Error (please elaborate below), [ ] = didn't try it Initial boot worked: [ ] Configure network HW: [ ] Config network: [ ] Detect CD: [ ] Load installer modules: [ ] Detect hard drives: [ ] Partition hard drives: [ ] Create file systems: [ ] Mount partitions: [ ] Install base system: [ ] Install boot loader: [ ] Reboot: [ ] Comments/Problems: <Zde se můľete rozepsat o způsobu instalace, zmínit nápady a postřehy, které vás napadly během instalace.> V samotné zprávě podrobně popiąte problém, včetně posledních viditelných hláąek jádra v okamľiku zaseknutí počítače. Také nezapomeňte popsat kroky, kterými jste se do problémové části dostali. -------------- ^[3] Konkrétně formát zaváděcího sektoru, jak je poľadován "Console Subsystem Specification" koliduje s umístěním DOSové tabulky oblastí. ^[4] Kromě Jensenu, kde Linux není podporován firmwarem vyąąím neľ verze 1.7 -- Před instalací si přečtěte http://www.alphalinux.org/faq/FAQ-9.html ^[5] Jádro akceptuje nejvýąe 8 parametrů a 8 proměnných prostředí (včetně standardních voleb pro instalační program). Pokud tento limit překročíte, jádra řady 2.4 přebývající parametry zahodí, jádra 2.6 zpanikaří. Kapitola 6. Pouľíváme instalační program Debianu Obsah 6.1. Základní principy 6.2. Úvod do komponent 6.3. Pouľití jednotlivých komponent 6.3.1. Nastavení instalačního programu a rozpoznání hardwaru 6.3.2. Rozdělení disku a výběr přípojných bodů 6.3.3. Instalace základního systému 6.3.4. Nastavení zavádění systému 6.3.5. Dokončení první fáze instalace 6.3.6. Nejrůznějąí 6.1. Základní principy Instalační program Debianu se skládá z mnoha malých, jednoúčelových komponent. Kaľdá komponenta má na starosti jeden krok instalace (od úvodního dialogu pro výběr jazyka aľ po závěrečný restart do nového systému). Komponenty se snaľí pracovat samostatně, ale pokud je to nutné, zeptají se uľivatele na daląí postup. Otázky samotné mají přiřazeny různé priority. Uľivatel si můľe nastavit úroveň zobrazených otázek, takľe uľivatel začátečník se nemusí zatěľovat nepodstatnými věcmi (instalační program dosadí "rozumné" hodnoty). Implicitně se debian-installer ptá pouze na otázky s vysokou prioritou, coľ vede k poměrně automatickému procesu s minimemm uľivatelských zásahů. Pokud se vyskytne problém, zobrazí se chybová obrazovka s popisem problému a následně se objeví hlavní menu instalačního programu, kde můľete situaci napravit. V ideálním případě uľivatel menu vůbec neuvidí a bude pouze odpovídat na otázky jednotlivých komponent. Oznámení o váľných problémech mají nastavenou "kritickou" prioritu, tudíľ budou zobrazeny vľdy. Některá výchozí nastavení instalačního programu lze změnit pomocí zaváděcích parametrů při startu debian-installeru. Například pokud si chcete vynutit statické nastavení sítě (implicitně se pouľívá DHCP), pouľijte parametr netcfg/ disable_dhcp=true. Seznam dostupných parametrů naleznete v kapitole 5.2.1 - "Parametry instalačního programu". Pokročilí uľivatelé jistě ocení přístup do (standardně skrytého) menu, ve kterém mohou kontrolovat kaľdý krok instalace. Menu vyvoláte tak, ľe při startu přidáte zaváděcí parametr debconf/priority=medium. Jestliľe váą hardware vyľaduje zadat při instalaci jaderných modulů nějaké parametry, je nutné spustit instalační program v "expertním" reľimu. Toho docílíte tak, ľe spustíte instalátor příkazem expert, nebo pouľijete zaváděcí parametr debconf/priority=low. Expertní reľim vám dá plnou kontrolu nad instalačním procesem. Standardní instalační program běľí v textovém reľimu, ve kterém nefunguje myą. Pro pohyb v dialogových oknech slouľí několik málo kláves. Pravou ąipkou nebo klávesou Tab se přesunujete po zobrazených prvcích "vpřed", levou ąipkou nebo kombinací Shift-Tab zase "zpět". V nabízených seznamech se můľete pohybovat ąipkou nahoru a ąipkou dolů, pro větąí skoky lze vyuľít klávesy Page Up a Page Down. Také můľete stisknout nějaké písmeno, čímľ skočíte na první poloľku začínající tímto písmenem. Mezerník slouľí pro vybírání/odebírání poloľek ze zaąkrtávacích tlačítek. Volby se potvrzují klávesou Enter. Chybové hláąky jsou přesměrovány na třetí konzolu (známou jako tty3). Do této konzoly se můľete přepnout klávesami Levý Alt-F3 (drľte levou klávesu Alt a stiskněte funkční klávesu F3). Zpět do instalačního programu se vrátíte stiskem Levý Alt-F1. Hláąky ze třetí konzoly se také ukládají do souboru /var/log/messages. Po instalaci jej naleznete v novém systému pod jménem /var/log/debian-installer/ messages. Daląí hláąky instalace můľete najít v adresáři /var/log/, nebo po instalaci ve /var/log/debian-installer/. 6.2. Úvod do komponent V následujícím seznamu komponent instalačního programu je uveden pouze stručný popis komponenty. Detaily pouľití konkrétní komponenty jsou v 6.3 - "Pouľití jednotlivých komponent". main-menu Zobrazuje seznam komponent, které můľete spustit. Hlavní menu má prioritu "normální", takľe se nezobrazí při "vysoké" (přednastaveno) nebo "kritické" prioritě. Pokud se vyskytne problém, který vyľaduje zásah uľivatele, je priorita otázek dočasně sníľena a objeví se menu, ve kterém můľete problém odstranit. Zpět do menu se můľete dostat opakovaným stiskem tlačítka Zpět. languagechooser Zobrazí seznam jazyků a jejich variant. Instalační program bude zobrazovat zprávy ve vybraném jazyce. (Ovąem za předpokladu ľe je překlad kompletní. Pokud není, některé texty se zobrazí anglicky.) countrychooser Zobrazí seznam států, ze kterého si můľete vybrat zemi, ve které se nacházíte. kbd-chooser Zobrazí seznam klávesnic, ze kterých si můľete vybrat nejvhodnějąí model odpovídající připojené klávesnici. hw-detect Automaticky rozpozná větąinu zařízení připojených k počítači (sí»ové karty, pevné disky, PCMCIA). cdrom-detect Vyhledá a připojí instalační CD Debianu. netcfg Nastaví sí»ová připojení, aby se mohl zbytek systému instalovat ze sítě. iso-scan Hledá souborové systémy ISO-9660, které se nachází na CD-ROM, nebo na pevném disku v podobě ISO obrazů. choose-mirror Předloľí seznam zrcadel s debianími archívy, ze kterého si můľete vybrat, odkud se balíky stáhnou. cdrom-checker Zkontroluje integritu CD-ROM. Takto si můľete ověřit, ľe istalační CD-ROM nejsou poąkozená. lowmem Lowmem se snaľí rozpoznat systémy s malou operační pamětí a poté se v určitých okamľicích snaľí z paměti odstranit nepotřebné části debian-installeru. Poznamenejme, ľe to provádí na úkor funkčnosti instalačního programu. anna Anna's Not Nearly APT, tedy v čeątině Anna není ani zdaleka jako APT, instaluje staľené balíky. partman Umoľní vám rozdělit disky připojené k systému, vytvořit souborové systémy na vybraných oblastech a svázat je s přípojnými body. Součástí programu je i moľnost automatického rozdělení disku, nebo podpora pro LVM. Partman je nyní v Debianu upřednostňovaným dělicím programem. autopartkit Automaticky rozdělí celý disk. partitioner Umoľní vám rozdělit disky připojené k systému. Pro dělení se vybere program dle architektury vaąeho počítače. partconf Zobrazí seznam oblastí a podle vaąich pokynů na nich vytvoří souborové systémy. lvmcfg Pomůľe s nastavením LVM (Logical Volume Manager, tedy česky manaľer logických svazků). mdcfg Umoľní vám nastavit softwarový RAID (Redundant Array of Inexpensive Disks). Tento softwarový RAID bývá obvykle lepąí neľ levné (pseudohardwarové) RAID řadiče na novějąích základních deskách. base-installer Nainstaluje základní mnoľinu balíků, které jsou potřeba pro samostatný běh Debianu. os-prober Umí rozpoznat operační systémy nainstalované na počítači. Tuto informaci pak předá následující komponentě (bootloader-installer), která vám můľe nabídnout moľnost přidat objevené operační systémy do startovacího menu zavaděče. Takto si můľete při startu počítače vybrat, který operační systém chcete zavést. bootloader-installer Nainstaluje zavaděč na disk. Tento krok je důleľitý, protoľe bez něj byste museli Debian zavádět z diskety nebo CD-ROM. Mnoho zavaděčů vám při startu nabídne moľnost zavést i jiné operační systémy. base-config Provede vás prvotním přizpůsobením nového systému. Obvykle se spouątí aľ po restartu počítače a bývá to "první skutečný úkol" nového systému. shell Umoľní vám spustit shell (buď z menu, nebo na druhé konzoli). bugreporter Umí na disketu uloľit informace, které se vám mohou hodit při analyzování případného problému. 6.3. Pouľití jednotlivých komponent V této části podrobně popíąeme kaľdou komponentu instalačního programu. Komponenty jsou seskupeny do celků podle kontextu, ve kterém se během instalace vyskytují. Poznamenejme, ľe při instalaci se nemusí vľdy vyuľít vąechny komponenty -- to závisí na způsobu instalace a na dostupném hardwaru. 6.3.1. Nastavení instalačního programu a rozpoznání hardwaru Předpokládejme, ľe debian-installer úspěąně nastartoval a nyní se díváte na jeho první obrazovku. V tento okamľik je debian-installer jeątě poměrně hloupý a nepouľitelný. Neví nic o hardwaru vaąeho počítače, nezná váą preferovaný jazyk a dokonce ani netuąí, jaký úkol mu byl přidělen. Ale nebojte se. Jako správný průzkumník začne debian-installer zkoumat své okolí a po nějaké době bude mít sluąný přehled o okolním hardwaru. Poté se pokusí nalézt zbytek svých komponent a sám sebe přemění ve schopný, dobře vychovaný program. Bohuľel, stále existují věci, se kterými si debian-installer nedokáľe poradit a proto mu musíte troąku pomoci (například vybrat jazyk, ve kterém má instalace probíhat, odsouhlasit rozloľení klávesnice a podobně). Během této fáze si jistě vąimnete, ľe debian-installer několikrát rozpoznává hardware. Poprvé je úzce zaměřen na hardware, který by mohl obsahovat daląí části instalačního programu, tj. CD mechaniky nebo sí»ové karty. Daląí rozpoznávání hardwaru probíhá později, kdyľ se hledají pevné disky, protoľe před prvním rozpoznáváním jeątě nemusí být k dispozici vąechny ovladače. 6.3.1.1. Kontrola dostupné paměti Jednou z prvních věcí, které debian-installer zkontroluje, je velikost operační paměti. Pokud má váą systém málo paměti, tak se tato komponenta pokusí provést změny v instalačním procesu tak, aby byla instalace moľná i na tomto počítači. Během instalace na systému s malou pamětí nemusí být k dispozici vąechny komponenty. Daląím nepříjemným omezením je to, ľe budou z paměti odstraněny vąechny překlady a instalace bude probíhat pouze v angličtině. 6.3.1.2. Výběr jazyka Úplně první krok instalace slouľí k výběru jazyka, ve kterém se má instalace odehrávat. Některé jazyky mají k dispozici více variant (např. portugalská a brazilská portugalątina). Jednotlivé poloľky v seznamu jazyků se skládají z anglického názvu (vlevo) a lokálního názvu v daném jazyce (napravo). Pro čeątinu vypadá záznam nějak takto: Czech - Čeątina Seznam je setříděn abecedně podle levého sloupce (anglických názvů). Ve výjimečných případech se můľe stát, ľe ve vybraném jazyce budou některé texty instalace nepřeloľeny -- pak se zobrazí v angličtině. Na základě vybraného jazyka vám instalační program pomůľe s volbou vhodného klávesnicového rozloľení. 6.3.1.3. Výběr země Pokud jste v kroku 6.3.1.2 - "Výběr jazyka" vybrali jazyk, kterým se hovoří ve více zemích (například čínątina, angličtina, francouzątina a mnoho daląích), můľete zde vybrat konkrétní zemi. Nemůľete-li zde svou zemi nalézt, vyberte ze seznamu moľnost jiná, coľ vám nabídne úplný seznam zemí seskupený podle kontinentů. Touto volbou ovlivníte nastavení národního prostředí (locale) a později v instalaci také výběr časového pásma a nejbliľąího zrcadla s archivem Debianu. Samozřejmě, ľe pokud vám implicitní moľnosti "uhodnuté" instalátorem nebudou vyhovovat, můľete je ignorovat a vybrat si vlastní nastavení. 6.3.1.4. Výběr klávesnice Klávesnice bývají obvykle přizpůsobeny znakům pouľívaným v daném jazyce. Vyberte klávesnici, která odpovídá vaąemu národnímu rozloľení, nebo je alespoň velmi podobná. Po skončení instalace si můľete vybrat vhodné klávesové rozloľení z mnohem větąího spektra (jako uľivatel root spus»te program kbdconfig). ©ipkami přesuňte kurzor na vybrané klávesové rozloľení a stiskněte Enter. (©ipky by měly být na vąech klávesnicích na stejném místě, takľe jsou nezávislé na zvoleném rozloľení.) "Roząířená" klávesnice je taková, která má v horní řadě klávesy F1 aľ F10 (resp. F12). 6.3.1.5. Hledání instalačního ISO obrazu Při instalaci metodou hd-media nastane okamľik, kdy budete muset instalační program navést k ISO obrazu Debianího instalačního programu, na kterém se nachází zbytek instalačních souborů. Abyste obraz nemuseli hledat ručně, pomůľe vám s tímto úkolem komponenta iso-scan. iso-scan nejprve připojí vąechna bloková zařízení (např. diskové oblasti), na kterých se nachází známý souborový systém a poté na nich hledá soubory končící příponou .iso (resp. .ISO). Po nalezení kaľdého iso obrazu si iso-scan zkontroluje jeho obsah a zjistí, zda se jedná o planý obraz instalačního CD. Pokud ano, máme vyhráno a instalace můľe pokračovat. V opačném případě se hledá daląí obraz. Pokud toto hledání neuspěje, jeątě není vąe ztraceno. První pokus totiľ kvůli rychlosti prohledává pouze kořenový adresář a první úroveň jeho podadresářů. Tzn. nalezne /cokoliv.iso, /data/cokoliv.iso, ale ne /data/tmp/ cokoliv.iso. Selhalo-li tedy první hledání, iso-scan se zeptá, zda chcete spustit důkladnějąí proces. Tento druhý pokus se nedívá pouze do nejvyąąích adresářů, ale opravdu prohledá celý disk. Pokud iso-scan neuspěje ani na druhý pokus, vra»te se zpět do původního operačního systému a zkontrolujte, zda má soubor správnou příponu (končící na .iso), zda je umístěn na souborovém systému, který umí debian-installer rozpoznat a zda není iso obraz poąkozený (zkontrolujte kontrolní součet). Zkuąenějąí unixoví uľivatelé mohou vąe provést bez restartu počítače na druhé konzoli. 6.3.1.6. Nastavení sítě Pokud na začátku toho kroku instalátor zjistí, ľe máte více sí»ových rozhraní, budete si muset vybrat jedno, které pouľijete jako hlavní, tj. to, ze kterého budete instalovat. Zbylá rozhraní zůstanou nenastavena a budete je muset nastavit po skončení instalace ručně -- viz manuálová stránka interfaces(5). Implicitně se debian-installer snaľí nastavit sí» automaticky přes DHCP. Pokud DHCP uspěje, vąe je nastaveno. Jestliľe DHCP skončí s chybou, můľe být příčina téměř kdekoliv -- od vypojeného sí»ového kabelu aľ po ąpatně nastaveného DHCP démona. Také je moľné, ľe na místní síti vůbec DHCP server nemáte. K přesnějąímu určení problému moľná pomohou chybové hláąky na třetí konzoli. A» uľ je chyba kdekoliv, budete dotázáni, zda chcete znovu zkusit DHCP, nebo zda nastavíte sí» ručně. DHCP servery jsou někdy docela pomalé, takľe pokud jste si jisti, ľe vąe ostatní je v pořádku, klidně to zkuste znovu. Při ručním nastavení sítě vás netcfg vyzve k zadání údajů z 3.3 - "Dále budete potřebovat" (IP adresa, Sí»ová maska, Brána, Adresy jmenných serverů a Název počítače). Pokud k instalaci pouľíváte bezdrátové připojení, budete dotázáni jeątě na Bezdrátové ESSID a WEP klíč. Poznámka Pár technických poznámek: program předpokládá, ľe adresa vaąí sítě je bitovým součinem IP adresy a sí»ové masky. Dále se pokusí odhadnout vysílací adresu jako bitový součet IP adresy systému a bitového doplňku sí»ové masky a také zkusí odhadnout adresu brány. Pokud některý údaj nebudete znát, ponechte u něj přednastavenou hodnotu. Konfiguraci můľete na nainstalovaném systému upravit editací souboru /etc/network/interfaces, nebo si nainstalovat balíček etherconf, který vás celým procesem provede. 6.3.1.7. Výběr sí»ového zrcadla Tato komponenta se spustí pouze v případě, ľe instalační program potřebuje nahrát své daląí komponenty nebo základní systém ze sítě. Nejprve se zobrazí seznam zemí se zrcadly Debianu, přičemľ předvolena bude země, kterou jste vybrali na začátku instalace. * Po výběru země se nabídne seznam zrcadel v dané zemi. Dobrou volbou bývají "hlavní" zrcadla, která mají tvar ftp.kód_země.debian.org. * Pokud nechcete pouľít oficiální zrcadlo, vyberte v seznamu zemí moľnost zadat informace ručně. Budete dotázáni na jméno počítače, ze kterého se mají části Debianu stáhnout. Daląí otázka se bude ptát na nastavení proxy serveru. Proxy server slouľí jako prostředník mezi vámi a Internetem -- místo abyste se obrátili přímo na server v Internetu, komunikujete se svým proxy serverem. Proxy server předává vaąe dotazy cílovému serveru v Internetu, vyzvedne od něj odpověď a tu pak předá vaąemu počítači. Větąina domácích uľivatelů zde nemusí nastavovat nic, proxy server se obvykle vyskytuje jako součást firewallu pro větąí nebo podnikové sítě. Na závěr se zvolené zrcadlo otestuje a automaticky se z něj stáhnou potřebné balíky. Pokud se vyskytne problém (server není dostupný, neobsahuje zvolenou verzi Debianu, apod.), můľete si ze seznamu vybrat jiné zrcadlo^[6], případně zkusit jiné nastavení proxy serveru. 6.3.2. Rozdělení disku a výběr přípojných bodů Nyní, po posledním rozpoznávání hardwaru, by jiľ měl být debian-installer v plné síle, přizpůsoben podle uľivatelských poľadavků a připraven na opravdovou práci. Jak praví název této části, bude se několik následujících komponent zabývat rozdělením disků, vytvořením souborových systémů, přiřazením přípojných bodů a volitelně nastavením souvisejících záleľitostí, jako jsou LVM a RAID zařízení. 6.3.2.1. Rozdělení disků Nyní nastal čas rozdělit pevné disky. Pokud se náhodou něco pokazí, nebo pokud chcete o rozdělování disků dozvědět více, podívejte se do dodatku B - "Poznámky k rozdělování disku". Nejprve vám bude nabídnuta moľnost automaticky rozdělit buď celý disk, nebo volné místo na disku. Tato volba se někdy nazývá "asistované" rozdělení, protoľe do dělení můľete sami zasáhnout. Pokud nechcete vyuľít automatické dělení disku, zvolte z menu Ručně upravit tabulku oblastí. Pokračujete-li v automatickém rozdělování, můľete si vybrat z několika připravených schémat rozdělení disku (viz tabulka níľe). Vąechny moľnosti mají svá pro a proti, některé argumenty jsou zmíněny v dodatku B - "Poznámky k rozdělování disku". Pokud si nejste jisti, zvolte první moľnost. Pamatujte vąak, ľe asistované dělení vyľaduje určitou minimální velikost volného místa, se kterým můľe pracovat. Nemáte-li k dispozici zhruba 1GB volného místa (závisí na zvoleném způsobu dělení), asistované dělení selľe. +----------------------------------------------------------------------------+ | Způsob dělení | Minimální | Vytvořené oblasti | | | místo | | |------------------------------+--------------+------------------------------| |Vąechny soubory v jedné |600MB |/, swap | |oblasti | | | |------------------------------+--------------+------------------------------| |Desktopový počítač |500MB |/, /home, swap | |------------------------------+--------------+------------------------------| |Víceuľivatelská pracovní |1GB |/, /home, /usr, /var, /tmp, | |stanice | |swap | +----------------------------------------------------------------------------+ Na daląí obrazovce se zobrazí tabulka rozdělení disku(ů) společně s informacemi o souborových systémech a přípojných bodech. Pokud jste provedli automatické rozdělení disku a jste s navrľeným rozdělením spokojeni, stačí z nabídky vybrat Ukončit rozdělování. Na Alpha systémech se při automatickém rozdělení disku alokuje na začátku disku malá nenaformátovaná oblast pro zavaděč aboot. Seznam oblastí můľe vypadat třeba takto: IDE1 master (hda) - 6.4 GB WDC AC36400L 1. primární 16.4 MB ext2 /boot 2. primární 551.0 MB swap swap 3. primární 5.8 GB ntfs pri/log 8.2 MB VOLNÉ MÍSTO IDE1 slave (hdb) - 80.0 GB ST380021A 1. primární 15.9 MB ext3 2. primární 996.0 MB fat16 3. primární 3.9 GB xfs /home 5. logická 6.0 GB ext3 / 6. logická 1.0 GB ext3 /var 7. logická 498.8 MB ext3 8. logická 551.5 MB swap swap 9. logická 65.8 GB ext2 Jak je vidět, v počítači jsou dva pevné disky rozdělené na několik oblastí. Kaľdý řádek popisující oblast zobrazuje její pořadí, typ, velikost, volitelné příznaky, souborový systém a (pokud existuje) přípojný bod. Na prvním disku je jeątě kousek volného místa. Pokud chcete v tabulce něco změnit, vyberte ze seznamu objekt, který chcete upravit a stiskněte Enter. Objektem je míněn disk, oblast nebo volné místo. S kaľdým objektem můľete provádět různé akce. Jestliľe vyberete dosud nedotčený disk, na kterém nejsou ani oblasti ani volné místo, bude vám nabídnuta moľnost vytvoření nové tabulky oblastí (to je nutné k tomu, abyste mohli vytvářet oblasti). Po této akci se pod vybraným diskem zobrazí řádka nadepsaná "VOLNÉ MÍSTO". Vyberete-li volné místo, partman vám nabídne vytvoření nové oblasti. Nejprve musíte odpovědět několik základních otázek jako velikost nové oblasti, typ (primární nebo logická) a umístění (na začátku nebo na konci volného místa). Poté se zobrazí detailní pohled na novou oblast. Naleznete zde volby jako přípojný bod, volby připojení, zaváděcí příznak nebo způsob pouľití. Pokud vám nevyhovují přednastavené hodnoty, můľete je upravit dle libosti. Například výběrem volby Pouľít jako: můľete změnit souborový systém dané oblasti včetně moľnosti pouľít oblast jako odkládací prostor, softwarový RAID, LVM nebo ji nepouľít vůbec. Daląí příjemnou vlastností je moľnost zkopírovat na oblast stávající data z jiné oblasti. Aľ budete s oblastí spokojeni, vyberte poloľku Skončit s nastavováním oblasti, coľ vás vrátí zpět do hlavní obrazovky rozdělování disků. Pokud se rozhodnete, ľe chcete něco změnit na stávajícíc oblasti, jednoduąe ji vyberte a stiskněte Enter. Ocitnete se ve stejné obrazovce jako při vytváření nové oblasti a tedy máte i stejné moľnosti nastavení. Jedna věc, která nemusí být na první pohled zcela zřejmá je fakt, ľe u větąiny oblastí můľete změnit jejich velikost - stačí vybrat poloľku, která zobrazuje velikost oblasti. Změna velikosti by měla fungovat minimálně se souborovými systémy fat16, fat32, ext2, ext3 a swap. Pokud se vám oblast nelíbí, můľete ji z tohoto menu i smazat. Nezapomeňte vytvořit aspoň dvě oblasti -- jednu pro odkládací prostor ("swap") a jednu pro kořenový souborový systém (který musí být připojen jako /). Bez připojeného kořenového souborového systému vám partman nedovolí pokračovat. Chcete-li s rozdělováním pomoci, můľete kdykoliv z rozdělovacího menu vybrat moľnost Automaticky rozdělit disk nebo Automaticky rozdělit volné místo. Jestliľe budete ve vytváření své tabulky oblastí přílią kreativní a uvedete ji do nepouľitelného stavu, můľete se vľdy vrátit do výchozího bodu volbou Vrátit zpět změny provedené na oblastech. partman samotný je poměrně malý a hloupý program, avąak jeho schopnosti mohou být roząiřovány moduly instalačního programu. Pokud tedy nevidíte vąechny slibované vlastnosti, přesvědčte se, ľe máte nahrány přísluąné moduly (např. partman-ext3, partman-xfs nebo partman-lvm). Aľ budete s rozdělením disků hotovi, vyberte z nabídky Ukončit rozdělování a zapsat změny na disk. Zobrazí se seznam provedených změn a budete poľádáni o potvrzení, zda opravdu chcete vytvořit nové souborové systémy. 6.3.2.2. Nastavení manaľera logických svazků (LVM) Pracujete-li s počítači na pozici správce systému nebo pokročilého uľivatele, jistě jste zaľili situaci, kdy na jedné (zpravidla velmi důleľité) oblasti docházelo volné místo, zatímco jiná oblast jej měla nadbytek. Zpravidla pak nastoupilo mazání, přesouvání a propojování adresářů přes symbolické odkazy. Abyste do budoucna předeąli popsané situaci, můľete pouľít manaľer logických svazků (Logical Volume Manager). Co takový manaľer dělá? Jednoduąe řečeno, spojí diskové oblasti (v ľargonu LVM se nazývají fyzické svazky) do virtuálního disku (tzv. skupina svazků), který pak můľete rozdělit na virtuální oblasti ( logické svazky). Jak se tyto virtuální oblasti liąí od těch fyzických, na kterých jsou vybudovány? Pointa je v tom, ľe logické svazky (a samozřejmě pod nimi leľící skupiny svazků) se mohou rozprostírat přes několik fyzických disků. Například nyní, kdyľ si vąimnete, ľe potřebujete více místa na starąí 160 gigabajtové oblasti s domovskými adresáři, můľete jednoduąe dokoupit nový 300GB disk, připojit jej ke stávající skupině svazků a roząířit logický svazek, který slouľí jako oblast pro /home. Výsledkem bude jedna velká, 460 gigabajtová oblast, která uľivatelům zase chvíli vystačí. Popsaný příklad je samozřejmě hodně zjednoduąený, ale pěkně nastiňuje vyuľití LVM v praxi. Pokud jste jej jeątě nečetli, měli byste si projít LVM HOWTO. Nastavení LVM v instalačním programu Debianu je poměrně jednoduché. Nejprve musíte označit fyzické oblasti, které mají být spravovány přes LVM. (To se provádí v partmanu v menu Nastavení oblasti, kde byste měli nastavit poloľku Pouľít jako: na hodnotu fyzický svazek pro LVM.) Poté přejděte do komponenty lvmcfg (buď přímo z partmanu nebo z hlavního menu debian-installeru), kde uvidíte dvě hlavní menu: Upravit skupiny svazků (VG) a Upravit logické svazky (LV). Jak jiľ název prvního menu napovídá, spravují se zde skupiny svazků. Prakticky to znamená moľnost: * vytvořit novou skupinu z dosud nevyuľitých fyzických svazků, * smazat skupinu svazků a uvolnit tak fyzické svazky, ze kterých se skupina skládá, * roząířit skupinu svazků o nevyuľité fyzické svazky * a naopak skupinu svazků zmenąit o některé fyzické svazky a tudíľ je dát k dispozici jiným skupinám, nebo z nich v partmanu udělat "běľné" oblasti. Menu Upravit logické svazky (LV) nabízí pouze dvě moľnosti: * vytvořit logický svazek z volného místa ve skupině svazků * smazat logický svazek ze skupiny svazků. Poznámka Při vytváření skupiny svazků nebo logického svazku budete poľádáni o zadání jejich názvu. Tyto názvy by měly být krátké a výstiľné, protoľe v běľícím systému se podle těchto názvů vytvoří nová bloková zařízení v adresáři /dev/, která se budou pouľívat pro přímý přístup k daným logickým svazkům. Tedy tam, kde by se běľně pouľilo např. /dev/hda3 se nyní pouľije /dev/mapper/jmskupiny/ jmsvazku. (Pěkně to bude vidět v souboru /etc/fstab nebo na výstupu příkazů mount a df.) Aľ budete s nastavením LVM spokojeni, vra»te se zpět do partmanu, kde uvidíte vąechny vytvořené logické svazky. Logické svazky se chovají jako obyčejné oblasti, tudíľ uľ asi víte, co s nimi máte dělat.^[7] 6.3.2.3. Nastavení vícediskových zařízení (Softwarový RAID) Jestliľe máte ve svém počítači více neľ jeden pevný disk^[8], můľete vyuľít této skutečnosti nastavit disky pro větąí výkon a/nebo pro větąí bezpečnost dat. Výsledek se nazývá Vícediskové zařízení - MD (nebo podle své nejznámějąí varianty softwarový RAID). Jednoduąe řečeno je MD mnoľina oblastí umístěných na různých discích. Tyto oblasti se v mdcfg spojí dohromady a vytvoří logické zařízení. Toto zařízení pak můľete pouľívat jako běľnou oblast (například v partmanu ji můľete zformátovat, přiřadit jí přípojný bod atd.). Co vám tato operace přinese závisí na typu vícediskového zařízení, které vytváříte. Momentálně jsou podporovány: RAID0 Je hlavně zaměřen na rychlost. RAID0 rozdělí vąechna příchozí data na prouľky (stripes) a ty pak rovnoměrně rozmístí na kaľdý disk v poli. To můľe zvýąit rychlost čtení a zápisu, ovąem pokud jeden z disků odejde do věčných lovią», odejdou s ním vąechna data (část informace je stále na zdravém disku (discích), zbývající část byla na vadném disku). Typicky se RAID0 pouľívá pro oblast na stříhání videa. RAID1 Je vhodný systémy, kde je spolehlivost na prvním místě. Skládá se z několika (obvykle dvou) stejně velkých oblastí, kde kaľdá oblast obsahuje naprosto shodná data. Prakticky to znamená tři věci. Za prvé, pokud jeden z disků selľe, stále máte data zrcadlena na zbývajících discích. Za druhé, k dispozici máte pouze část celkové kapacity (přesněji to je velikost nejmenąí oblasti v poli). Za třetí, pokud se vyskytne větąí počet poľadavků na čtení, mohou se tyto rovnoměrně rozdělit mezi jednotlivé disky, coľ můľe přinést zajímavé zrychlení u serverů, kde převaľují čtecí operace na zápisovými. Volitelně můľete mít v poli rezervní disk, který se normálně nevyuľívá a v případě výpadku jednoho z disků okamľitě nahradí jeho místo. RAID5 Je rozumným kompromisem mezi rychlostí, spolehlivostí a redundancí dat. RAID5, podobně jako RAID0, rozdělí vąechna příchozí data na prouľky a poté je roznoměrně rozmístí na disky v poli. Oproti RAID0 je zde vąak podstatný rozdíl v tom, ľe se samotná data zapisují pouze na n - 1 disků. Zbývající n . disk nezahálí, ale zapíąe se na něj paritní informace. Paritní disk není statický (to by se pak jednalo o RAID4), ale pravidelně se posouvá tak, aby byly paritní informace rozmístěny rovnoměrně na vąech discích v poli. V případě výpadku jednoho z disků se můľe chybějící informace dopočítat ze zbývajích dat a jejich parity. RAID5 se musí skládat z alespoň tří aktivních zařízení. Volitelně můľete mít v poli rezervní disk, který se normálně nevyuľívá a v případě výpadku jednoho z disků okamľitě nahradí jeho místo. Jak je vidět, RAID5 nabízí podobný stupeň spolehlivosti jako RAID1, ovąem dosahuje menąí míry redundance dat. Čtecí operace budou stejně rychlé jako na RAID0, ovąem zápis bude mírně pomalejąí kvůli počítání paritních informací. Kdybychom měli shrnout podstatné vlastnosti: +-----------------------------------------------------------------------------+ | |Minimálně |Rezervní | Přeľije | | | Typ | zařízení |zařízení | výpadek | Dostupné místo | | | | | disku? | | |-----+----------+---------+------------+-------------------------------------| |RAID0|2 |ne |ne |velikost nejmenąího zařízení krát | | | | | |počet aktivních zařízení v in RAIDu | |-----+----------+---------+------------+-------------------------------------| |RAID1|2 |volitelně|ano |velikost nejmenąího zařízení v RAIDu | |-----+----------+---------+------------+-------------------------------------| |RAID5|3 |volitelně|ano |velikost nejmenąího zařízení krát | | | | | |(počet akt. zařízení v RAIDu - 1) | +-----------------------------------------------------------------------------+ Chcete-li se o Softwarovém RAIDu dozvědět více, rozhodně se podívejte na Software RAID HOWTO. Pro vytvoření vícediskového zařízení musí být oblasti, ze kterých se má zařízení skládat, označeny pro pouľití v RAIDu. (To se provádí v partmanu v menu Nastavení oblasti, kde byste měli nastavit poloľku Pouľít jako: na hodnotu fyzický svazek pro RAID.) Varování Podpora vícediskových zařízení je relativně nedávný přírůstek k instalačnímu programu a proto je moľné, ľe pokud se pokusíte pouľít vícediskové zařízení pro kořenovou oblast (/), tak se mohou objevit nějaké problémy se zavaděčem. Zkuąení uľivatelé mohou tyto problémy obejít ručním nastavením v shellu. Na první obrazovce mdcfg jenoduąe vyberte Vytvořit MD zařízení. Bude vám nabídnut seznam podporovaných typů vícediskových zařízení, ze kterého si jeden vyberte (např. RAID1). Co bude následovat, závisí na typu vybraného zařízení. * RAID0 je velmi jednoduchý -- vaąím jediným úkolem je vybrat z nabídnutého seznamu RAIDových oblastí ty, které budou tvořit pole. * RAID1 je troąku sloľitějąí. Nejprve musíte zadat počet aktivních a počet rezervních zařízení (oblastí), které budou tvořit RAID. Dále musíte ze seznamu dostupných RAIDových oblastí vybrat ty, které mají být aktivní a poté ty, které mají být rezervní. Počty vybraných oblastí se musí rovnat číslům, která jste zadali před chvílí. Pokud uděláte chybu a vyberete jiný počet oblastí, nic se neděje -- debian-installer vás nenechá pokračovat, dokud vąe nespravíte. * RAID5 se nastavuje stejně jako RAID1 s drobnou výjimkou -- musíte pouľít nejméně tři aktivní zařízení. Poznamenejme, ľe můľete pouľívat více typů vícediskových zařízení najednou. Například pokud máte pro MD vyhrazeny tři 200 GB pevné disky a na kaľdém máte dvě 100 GB oblasti, můľete z prvních oblastí vąech disků sestavit pole RAID0 (rychlá 300 GB oblast pro střih videa) a ze zbývajících tří oblastí (2 aktivní a 1 rezervní) sestavit RAID1 (rozumně spolehlivá 100 GB oblast pro domovské adresáře uľivatelů). Aľ nastavíte vicedisková zařízení podle chuti, můľete ukončit mdcfg a vrátit se tak do partmanu, kde těmto zařízením přiřadíte obvyklé atributy jako soubrové systémy a přípojné body. 6.3.3. Instalace základního systému Přestoľe je tato část nejméně problematická, zabere nejvíce času, protoľe musí stáhnout, ověřit a rozbalit celý základní systém. Pokud máte pomalý počítač a/ nebo sí»ové připojení, můľe to chvíli trvat. 6.3.3.1. Instalace základního systému Během instalace základního systému jsou hláąky o rozbalování a nastavování balíků přesměrovány na třetí virtuální konzoli tty3. Můľete se na ni přepnout klávesami Levý Alt-F3, zpět se dostanete kombinací Levý Alt-F1. Pokud instalujete systém přes sériovou konzoli, jsou tyto hláąky uloľeny do souboru /var/log/messges. Během instalace se nainstaluje i linuxové jádro. Při standardní prioritě vám debian-installer vybere jádro, které nevíce odpovídá vaąemu hardwaru. Při niľąích prioritách si budete moci sami vybrat ze seznamu dostupných jader. 6.3.4. Nastavení zavádění systému Pokud instalujete bezdiskovou stanici, zavádění systému z lokálního disku evidentně nebude nejsmysluplnějąí volba - tento krok přeskočte. Zavádění více operačních systémů na jednom počítači je stále něco jako černá magie. Tento dokument se ani nesnaľí pokrýt vąechny moľné zavaděče, které se liąí na jednotlivých architekturách a dokonce i na jejich podarchitekturách. Měli byste si dobře prostudovat dokumentaci vaąeho zavaděče a pamatujete: třikrát měř a jednou řeľ. 6.3.4.1. Nalezení ostatních operačních systémů Před instalací zavaděče se debian-installer pokusí vyhledat jiné operační systémy instalované na počítači. Pokud nějaké najde, budete o tom informováni během instalace zavaděče a počítač bude nastaven tak, aby kromě Debianu zaváděl i nalezené operační systémy. Zavádění více operačních systémů na jednom počítači je stále něco jako černá magie. Kvalita automatického rozpoznávání operačních systémů a následné nastavení zavaděče se liąí na jednotlivých architekturách a dokonce i na jejich podarchitekturách. Pokud něco nebude fungovat, měli byste si dobře prostudovat dokumentaci pouľitého zavaděče. Poznámka Instalační program můľe mít problémy s rozpoznáním operačních systémů leľících v oblastech, které jsou během rozpoznávání připojeny. To se můľe stát například v případě, ľe v partmanu vyberete pro oblast s jiným operačním systémem přípojný bod (třeba /bsd), nebo kdyľ jej připojíte ručně z příkazového řádku. 6.3.4.2. Instalovat aboot na pevný disk Pokud jste zavedli instalační systém z konzoly SRM a zvolili tuto moľnost, instalátor zapíąe do prvního sektoru disku, kde je instalovaný Debian, zavaděč aboot. Buďte velmi opatrní -- není moľné zavádět z jednoho disku různé operační systémy (jako GNU/Linux, Free/Open/NetBSD, OSF/1 alias Digital Unix alias Tru64 Unix, nebo OpenVMS). Jestliľe jiľ máte na disku, kam jste instalovali Debian, nainstalovaný jiný operační systém, budete muset zavádět GNU/Linux z diskety. 6.3.4.3. Pokračovat bez zavaděče Pomocí této komponenty můľete získat zaveditelný systém, i kdyľ se nenainstaluje ľádný zavaděč -- a» uľ proto, ľe na této architektuře ľádný neexistuje, nebo proto, ľe jej nechcete nainstalovat (třeba chcete pouľít stávající zavaděč). V tomto okamľiku je vhodné prozkoumat obsah adresáře /target/boot a poznačit si název jádra a případného ramdisku (initrd), protoľe je budete muset sdělit svému zavaděči spolu s daląími důleľitými informacemi, jako je oblast s kořenovým souborovým systémem a oblast pro /boot (pokud máte /boot na samostatné oblasti). 6.3.5. Dokončení první fáze instalace Toto jsou poslední drobnosti, které je třeba vykonat před zavedením nového Debianu. Větąina práce spočívá v uklizení po debian-installeru. 6.3.5.1. Dokončení instalace a restart do nového systému Toto je poslední krok debian-installeru. Budete vyzváni k odstranění zaváděcích médií (CD, disketa, apod.), která jste pouľili pro zavedení instalačního systému. debian-installer provede poslední úklidové práce a restartuje počítač do vaąeho nového systému. 6.3.6. Nejrůznějąí Následující komponenty se obvykle do instalačního procesu nezapojují, ale tiąe čekají v pozadí, aby vám pomohly v případě, ľe se něco pokazí. 6.3.6.1. Uloľení záznamů o instalaci Pokud byla instalace úspěąná, budou záznamy vytvořené během instalace uloľeny v novém systému v adresáři /var/log/debian-installer/. Pokud během instalace zaznamenáte kritické chyby, můľe být výhodné uloľit si tyto informace na disketu a v klidu si je prostudovat na jiném počítači, nebo je přiloľit k hláąení o chybě. K tomu slouľí právě menu Uloľit záznamy pro pozdějąí ladění. 6.3.6.2. Pouľívání shellu a prohlíľení logů Shell můľete spustit z hlavního menu příkazem Spustit shell. Pokud zrovna menu není dostupné, můľete se přepnout na druhou virtuální konzoli klávesami Levý Alt-F2 (na macintoshí klávesnici Option-F2), kde běľí samostatný klon Bourne shellu nazvaný ash. V tomto okamľiku běľí systém z RAMdisku a nabízí několik základních unixových nástrojů. Seznam dostupných programů můľete zjistit příkazy ls /bin /sbin /usr/ bin /usr/sbin a help. Pro úpravu souborů máte k dispozici textový editor nano. Shell samotný má některé příjemné vlastnosti svých větąích bratříčků, jako je historie a automatické doplňování příkazů. Pokud to jde, vľdy byste měli pouľívat menu instalačního programu -- shell a jeho příkazy jsou zde jen pro případ, ľe se něco pokazí. Konkrétně pro inicializaci odkládací oblasti byste měli pouľít menu a ne shell, protoľe instalační program jinak nepozná, ľe jste tento krok jiľ provedli. Zpět do menu se vrátíte příkazem exit, nebo pokud jste se do shellu dostali přepnutím na druhý terminál, pouľijte klávesovou zkratku Levý Alt-F1. 6.3.6.3. Instalace přes sí» Jednou ze zajímavějąích komponent je network-console, která vám umoľní provádět větąí část instalace vzdáleně přes SSH. Pouľití sítě naznačuje, ľe budete muset provést několik prvních kroků instalace (minimálně po nastavení sítě) lokálně a teprve pak pokračovat vzdáleně. Lokální část vąak můľete automatizovat pouľitím 4.4 - "Automatická Instalace".) Tato komponenta se implicitně nenahrává do instalačního menu a proto o ni budete muset poľádat. Nejprve musíte zavést instalační systém se střední prioritou otázek, nebo jiným způsobem vyvolat hlavní instalační menu a vybrat poloľku Nahrát komponenty instalátoru z CD (nebo ze sítě) a ze seznamu dodatečných komponent vybrat network-console: Continue installation remotely using SSH. Úspěąné načtení komponenty se projeví tak, ľe v menu přibude nová poloľka nazvaná Pokračovat v instalaci vzdáleně přes SSH. Po výběru této nové poloľky budete poľádáni o zadání nového hesla, které se pouľije pro připojení do instalovaného systému. Následuje rutinní potvrzení hesla, zda bylo zadáno správně. To» vąe. Nyní uvidíte obrazovku s nápovědou, která říká, ľe se máte vzdáleně připojit k systému jako uľivatel installer s heslem, které jste právě zadali. Daląí důleľitá věc na obrazovce je kryptografický otisk tohoto systému. Tento otisk musíte zabezpečeně předat osobě, která bude v instalaci pokračovat vzdáleně. Pokud byste se náhodou rozhodli pokračovat v instalaci lokálně, můľete vľdycky stisknout Enter, coľ vás vrátí zpět do hlavního menu, kde můľete vybrat daląí krok. Nyní se přepojme na druhý konec drátu. Nejprve byste se měli ujistit, ľe máte terminál přepnutý do kódování UTF-8, protoľe jej pouľívá instalační systém. Pokud tak neučiníte, vzdálenou instalaci by to nemělo nijak ovlivnit, ale je pravděpodobné, ľe uvidíte na displeji různé artefakty jako poruąené rámečky dialogových oken a rozsypaný čaj z písmen, které nespadají do sedmibitového ASCII. Pro navázání spojení stačí napsat: $ ssh -l installer instalovany_pocitac kde instalovany_pocitac je buď jméno nebo IP adresa instalovaného počítače. Před samotným přihláąením se zobrazí kryptografický otisk vzdáleného systému, který budete muset potvrdit, zda je správný. Poznámka Instalujete-li postupně několik počítačů, které mají stejnou IP adresu nebo jméno, ssh se odmítne k takovému počítači připojit. Důvodem je odliąný kryptografický otisk, coľ obvykle indikuje útok, kdy se záąkodník vydává za cílový počítač. Pokud jste si jisti, ľe to není tento případ, budete muset ze souboru ~/.ssh/known_hosts smazat přísluąný řádek a připojení zopakovat. Po přihláąení vám bude nabídnuta úvodní obrazovka, kde můľete volit mezi moľností Spustit menu a Spustit shell. První moľnost vás přenese do hlavního instalačního menu, kde můľete pokračovat v instalaci obvyklým způsobem. Druhá moľnost spustí shell, ve kterém můľete zkoumat a případně opravit vzdálený systém. Přestoľe počet SSH spojení do instalovaného systému není omezen, měli byste mít pouze jedno spojení, kterým ovládáte instalaci (na rozdíl od shellů, kterých si můľete spustit dle libosti). Varování Po zahájení vzdálené instalace byste se jiľ neměli vracet zpět k lokální instalaci, protoľe by to mohlo poruąit databázi, ve které je uloľeno nastavení nového systému, coľ by následně vedlo k nefunkční instalaci nebo k problémům v novém systému. Také pokud spouątíte SSH spojení z terminálového okna v X, neměli byste měnit jeho velikost, protoľe by to způsobilo ukončení spojení. 6.3.6.4. Spuątění base-configu z debian-installer V některých případech je ľádoucí nastavit základní systém rovnou z první fáze instalace (jeątě před zavedením nového systému z pevného disku). Je toho dosaľeno spuątěním base-configu v chrootovaném prostředí. Tato moľnost je spíąe určena pro testování instalačního programu a normálně byste se jí měli vyhnout. -------------- ^[6] Je-li zvolené zrcadlo dlouhodobě nedostupné, je moľné, ľe jiľ neexistuje, protoľe seznam zrcadel se vytváří před vyjitím stabilní verze Debianu, coľ mohlo být před několika měsíci (a v některých případech i před několika lety). ^[7] Nápověda: vytvořit souborové systémy, vybrat přípojné body, apod. ^[8] Ve skutečnosti můľete MD vytvořit i z oblastí leľících na jednom fyzickém disku, ale nezískáte tím ľádnou popisovanou výhodu. Kapitola 7. Zavedení vaąeho nového systému Obsah 7.1. Okamľik pravdy 7.2. Prvotní přizpůsobení Debianu 7.2.1. Nastavení časového pásma 7.2.2. Nastavení uľivatelů a jejich hesel 7.2.3. Nastavení PPP 7.2.4. Nastavení APT 7.2.5. Instalace balíčků 7.2.6. Výzvy během instalace balíčků 7.2.7. Nastavení poątovního serveru 7.3. Přihláąení do systému 7.1. Okamľik pravdy Teď přichází chvíle zahoření systému. Jestliľe Debian z disku nenaběhne, zkuste to znovu z původního instalačního média, nebo zaloľte do mechaniky svou vlastní zaváděcí disketu (pokud nějakou máte) a restartujte počítač. Při startu budete pravděpodobně muset zadat nějaké parametry, například root=kořen, kde kořen je vaąe kořenová oblast (např. /dev/ sda1). 7.2. Prvotní přizpůsobení Debianu Po zavedení systému budete vyzváni k dokončení konfigurace základního systému a k výběru balíčků, které chcete nainstalovat. Aplikace, která vás tímto procesem povede, se nazývá base-config. Její styl pouľívání je stejný jako u debian-installer z první fáze instalace. Jestliľe někdy v budoucnu budete chtít base-config spustit znovu, stačí kdyľ jako root napíąete base-config. 7.2.1. Nastavení časového pásma Po úvodní obrazovce budete vyzváni k výběru vaąeho časového pásma. Nejprve vyberte, zda jsou hardwarové hodiny počítače nastaveny na místní nebo univerzální časové pásmo (UTC). Ve výběru vám můľe pomoci aktuální čas hodin, který se v dialogu zobrazuje. Dále vám bude nabídnut pravděpodobný seznam časových pásem, ve kterých se váą počítač nachází. Pokud je odhad instačního programu ąpatný, odpovězte záporně, coľ vám ukáľe kompletní seznam časových pásem, ze kterého si pak můľete vybrat nejlepąí variantu. 7.2.2. Nastavení uľivatelů a jejich hesel 7.2.2.1. Nastavení rootova hesla Účet root je účtem pro superuľivatele, na kterého se nevztahují bezpečnostní omezení. Měli byste ho pouľívat pouze, kdyľ provádíte správu systému, a jen na dobu nezbytně nutnou. Uľivatelská hesla by měla být sestavena z alespoň 6 písmen, obsahovat malá a velká písmena včetně daląích znaků (jako ; . ,). Speciální pozornost věnujte výběru hesla pro roota, protoľe je to velmi mocný účet. Vyhněte se slovům ze slovníků, jménům oblíbených postav, jakýmkoliv osobním údajům, prostě čemukoliv, co se dá lehce uhodnout. Jestliľe vám někdo bude tvrdit, ľe potřebuje heslo vaąeho rootovského účtu, buďte velice ostraľití. V ľádném případě byste neměli toto heslo prozrazovat! Jedině snad, ľe daný stroj spravuje více spolu-administrátorů. 7.2.2.2. Vytvoření uľivatelského účtu Systém se zeptá, zda nyní chcete vytvořit uľivatelský účet. (Účet je právo k pouľívání počítače, tvoří ho jméno uľivatele a jeho heslo). Tento účet byste měli pouľívat ke kaľdodenní práci. Jak jiľ bylo řečeno, nepouľívejte účet superuľivatele pro běľné úkoly. Proč ne? Případná chyba by mohla mít katastrofické důsledky a dokonce by si mohla vyľádat novou instalaci systému. Daląím důvodem je moľnost, ľe vám můľe být nastrčen program nazývaný trojský kůň, který zneuľije práv, jeľ jako root máte, a naruąí bezpečnost vaąeho systému. Kvalitní knihy o administraci unixového operačního systému vám jistě podrobněji osvětlí danou problematiku. Jestliľe v Unixu začínáte, uvaľte četbu na toto téma. Postupně budete poľádáni o zadání celého jména uľivatele, jména uľivatelského účtu a hesla. Jméno uľivatelského účtu si můľete vybrat zcela libovolně. Například, pokud se jmenujete Jan Novák, vytvořte si nový účet jan, jnovak nebo jn. Pokud budete chtít vytvořit daląí účet, můľete to udělat kdykoliv po skončení instalace programem adduser. 7.2.3. Nastavení PPP Pokud jste v první fázi instalace nenastavili sí», budete nyní dotázáni, zda chcete instalovat zbytek systému přes PPP. PPP je protokol, jeľ se pouľívá pro navázání vytáčeného spojení mezi modemy. K úspěąnému nastavení potřebujete znát několik informací od svého poskytovatele Internetu, minimálně se jedná o telefonní číslo, uľivatelské jméno, heslo a volitelně DNS servery. Pokud ke svému počítači nemáte připojen modem, nebo jej chcete nastavit později, tento krok přeskočte. Odpovíte-li kladně, spustí se program pppconfig, který vám pomůľe PPP nastavit. Aľ se vás program bude ptát na název vytáčeného (dialup) spojení, uveďte provider. Doufáme, ľe s pomocí pppconfigu bude nastavení snadné. Pokud by se vám to nepodařilo, přečtěte si následují pokyny. Pro nastavení PPP potřebujete znát základy prohlíľení a editace souborů v GNU/ Linuxu. K zobrazení obsahu souboru pouľívejte programy more, nebo zmore pro komprimované soubory s koncovkou .gz. Například soubor README.debian.gz si můľete prohlédnout příkazem zmore README.debian.gz. Pro úpravu souborů je v základním systému nainstalován editor nano, který nepřekypuje funkcemi, ale je snadno pouľitelný. Později si samozřejmě můľete doinstalovat daląí editory a prohlíľeče, jako třeba jed, nvi, less a emacs. V souboru /etc/ppp/peers/provider nahraďte /dev/modem řetězcem /dev/ttyS#, kde # značí číslo sériového portu. V Linuxu se porty označují čísly od 0, takľe první sériový port je pod Linuxem /dev/ttyS0. Dále upravte soubor /etc/ chatscripts/provider, kam vloľíte telefonní číslo ke zprostředkovateli Internetu, uľivatelské jméno a heslo. Sekvenci "\q" v úvodu hesla nemaľte, protoľe zabraňuje zapisování hesla do souborů se záznamem spojení. Místo ověření uľivatele v textovém reľimu pouľívají mnozí zprostředkovatelé protokoly PAP nebo CHAP, jiní pouľívají oba druhy. Jestliľe váą poskytovatel poľaduje PAP nebo CHAP, je třeba postupovat jiným způsobem. V souboru /etc/ chatscript/provider zakomentujte vąe za vytáčecí sekvencí (začíná "ATDT"), upravte soubor /etc/ppp/peers/provider podle návodu uvedeného výąe a připojte user jmeno, kde jmeno je vaąe uľivatelské jméno u zprostředkovatele připojení. Dále editujte soubor /etc/ppp/pap-secrets nebo /etc/ppp/chap-secrets a doplňte do něj heslo. Do souboru /etc/resolv.conf jeątě doplňte IP adresu DNS serveru vaąeho zprostředkovatele připojení. Řádky souboru /etc/resolv.conf mají následující formát: nameserver xxx.xxx.xxx.xxx kde x jsou čísla v IP adrese. Případně byste mohli do souboru /etc/ppp/peers/ provider přidat moľnost usepeerdns, čímľ zapnete automatický výběr vhodných DNS serverů podle nastavení hostitelského počítače. Pokud váą poskytovatel pouľívá standardní přihlaąovací proceduru, mělo by být vąe připraveno k připojení. PPP spojení spustíte pod uľivatelem root příkazem pon a jeho průběh můľete sledovat pomocí plog. Odpojíte se příkazem poff. Pro daląí informace o pouľívání PPP v Debianu si přečtěte /usr/share/doc/ppp/ README.Debian.gz. Pro statické připojení pomocí SLIP budete muset do souboru /etc/init.d/network přidat příkaz slattach (z balíku net-tools). Dynamické SLIP vyľaduje balík gnudip. 7.2.3.1. Nastavení PPP přes ethernet (PPPOE) PPPOE je příbuzný protokol PPP a pouľívá se pro ąirokopásmové připojení (např. xDSL). Nastavení základního systému neobsahuje podporu pro takováto připojení, ale vąe potřebné je nainstalováno. To znamená, ľe se můľete přepnout na druhou virtuální konzoli, spustit pppoeconf a nastavit PPPOE ručně. 7.2.4. Nastavení APT Uľivatelé nejčastěji instalují balíky programem apt-get z balíku apt.^[9] Aby APT věděl, odkud má získávat balíčky, musí se nastavit. S tím pomůľe aplikace apt-setup. Správné nastavení APT je důleľité, protoľe APT vyuľívají i jeho nadstavby dselect, aptitude nebo synaptic. Po skončení instalace můľete nastavení APT kdykoliv změnit spuątěním programu apt-setup, nebo ručně upravit soubor /etc/apt/sources.list. Jestliľe se v tomto okamľiku nachází v mechanice oficiální CD, pak by toto CD mělo být automaticky bez ptaní nastaveno jako zdroj pro apt. Poznáte to podle toho, ľe uvidíte jak je CD zkoumáno. Uľivatelům bez oficiálních CD bude nabídnuto několik moľností, jak získat debianí balíky: FTP, HTTP, CD-ROM nebo lokální souborový systém. Vąimněte si, ľe je úplně normální (a dokonce výhodné) mít několik různých APT zdrojů i pro jeden a ten samý archív Debianu. apt-get automaticky ze vąech dostupných verzí balíčku vybere tu s nejvyąąím číslem verze. Nebo pokud máte například jako zdroje uvedeny HTTP i CD-ROM, apt-get bude implicitně vyuľívat CD-ROM a HTTP pouľije pouze pokud na síti bude novějąí verze daného balíčku. Na druhé straně není nejlepąí nápad přidat zbytečně mnoho APT zdrojů, protoľe to zpomalí proces kontroly sí»ových archívů na nové verze. 7.2.4.1. Nastavení sí»ových zdrojů s balíčky Jestliľe plánujete instalovat zbytek sytému po síti, nejvhodnějąí volba je asi zdroj http. Zdroje dostupné přes ftp nejsou o nic horąí, ale navazování spojení můľe trvat déle. V daląím kroku sdělíte apt-setupu zemi, ve které ľijete, a podle toho se zobrazí podmnoľina oficiálních internetových zrcadel Debianu leľících v dané zemi. Z nabídnutého seznamu vhodných serverů si některý vyberte. Po výběru zrcadla budete dotázáni na nastavení proxy serveru. Proxy server slouľí jako prostředník mezi vámi a Internetem -- místo abyste se obrátili přímo na server v Internetu, poľádáte svůj proxy server a ten váą dotaz předá cílovému serveru v Internetu. Internetový server odpoví vaąemu proxy serveru a ten předá odpověď vaąemu počítači. Větąina domácích uľivatelů zde nemusí nastavovat nic, proxy server se větąinou vyskytuje jako součást firewallu pro větąí nebo podnikové sítě, kde slouľí jako jediný vstupní bod do Internetu. Někdy je proxy server nastaven, tak, ľe vyľaduje autentizaci uľivatele. V takovém případě budete muset zadat i přísluąné uľivatelské jméno a heslo. Nakonec bude nově zvolený sí»ový zdroj balíčků otestován, a jestli vąe dopadne dobře, budete vám nabídnuta moľnost přidat daląí zdroj. Pokud se vyskytne problém (server není dostupný, neobsahuje zvolenou verzi Debianu, apod.), můľete si ze seznamu vybrat jiný server^[10], případně zkusit jiné nastavení proxy serveru. 7.2.5. Instalace balíčků Dále vám bude nabídnut seznam připravených softwarových úloh. Vľdy samozřejmě můľete přejít k programu aptitude a balík po balíku určit, co se má instalovat. Ovąem projít vąechny balíky vám pravděpodobně zabere hodně času, protoľe budete vybírat z 14750 dostupných balíků! Z tohoto důvodu vám doporučujeme nejprve vybírat úlohy a teprve poté doinstalovat konkrétní balíky. Úlohy představují různé činnosti, které byste s počítačem mohli provádět. Například "desktopové prostředí", "webový server" nebo "tiskový server". ^[11] Jestliľe si chcete systém sestavit balík po balíku, vyberte v programu tasksel moľnost "ruční výběr balíků". Aľ skončíte s výběrem, vyberte tlačítko Ok. Tím se spustí aptitude, která nainstaluje vybrané balíčky. I kdyľ nevyberete ľádné úlohy, doinstalují se vąechny chybějící balíky s prioritou standardní, poľadované a důleľité. (To je ekvivalentní spuątění příkazu tasksel -ris a v současné době to znamená asi 37 megabajtů balíčků). Před samotnou instalací se jeątě zobrazí počet instalovaných balíků a celková velikost balíků, které se musí stáhnout ze sítě. Pokud jste vybrali ruční výběr balíků, mohou se nyní zobrazit dvě různé obrazovky. Jestliľe jste vybrali pouze ruční výběr balíků a ľádné úlohy, objeví se hlavní okno aptitude, kde můľete okamľitě prohlíľet/vybírat/odebírat dostupné balíčky. Pokud jste vąak kromě ručního výběru balíků vybrali i některou z připravených úloh, spustí se aptitude s přepínačem --visual-preview, coľ vám ukáľe pouze balíky, které se budou instalovat. Chcete-li procházet vąemi balíky, musíte z menu vybrat Pohledy->Nový pohled na balíky. Samotnou instalaci pak zahájíte klávesou g. Poznámka Chcete-li opravdu minimální systém, zvolte ruční instalaci balíků a nevybírejte ľádnou z úloh -- implicitně se nebudou instalovat ľádné balíky a veąkerá zodpovědnost za výběr důleľitých balíků přechází na vás. Zde musíme zmínit, ľe v připravených úlohách je zahrnuta pouze malá část ze vąech 14750 dostupných balíčků. Informace o daląích balících získáte příkazem apt-cache search hledaný-řetězec (viz manuálová stránka apt-cache(8)), nebo si podle popisu níľe spus»te program aptitude. 7.2.5.1. Pokročilá správa balíků programem aptitude Aptitude moderní program pro správu balíků, který umoľňuje vybírat jednotlivé balíky (jako dselect), mnoľiny balíků vyhovující zadaným kritériím (pro pokročilé uľivatele), nebo celé úlohy (jako tasksel). Nejdůleľitějąí klávesové zkratky jsou: +------------------------------------------------------------+ | Klávesa | Akce | |------------+-----------------------------------------------| |nahoru, dolů|Posune se na předchozí resp. následující řádek.| |------------+-----------------------------------------------| |Enter |Otevře/sbalí/aktivuje poloľku. | |------------+-----------------------------------------------| |+ |Označí balík pro instalaci. | |------------+-----------------------------------------------| |- |Označí balík pro odstranění. | |------------+-----------------------------------------------| |d |Zobrazí závislosti balíku. | |------------+-----------------------------------------------| |g |Provede staľení/instalaci/odstranění balíků. | |------------+-----------------------------------------------| |q |Zavře aktuální pohled. | |------------+-----------------------------------------------| |F10 |Přepne se do menu. | +------------------------------------------------------------+ Více příkazů naleznete v nápovědě pod klávesou ?. 7.2.6. Výzvy během instalace balíčků Kaľdý balíček, který jste vybrali v programech tasksel nebo aptitude, bude staľen, rozbalen a nainstalován programy apt-get a dpkg. Pokud jsou k instalaci balíčku potřebné informace od uľivatele, budete na ně dotázáni během této fáze instalace. Na obrazovce se také mohou objevit zprávy o instalačních problémech. 7.2.7. Nastavení poątovního serveru V dneąní době je elektronická poąta důleľitou součástí naąich ľivotů, takľe není ľádným překvapením, ľe Debian vám nabídne nastavení poątovního serveru rovnou při instalaci systému. Standardním poątovním démonem v Debianu je exim4, protoľe je jednoduchý na pochopení a zároveň je dostatečně pruľný, aby vyhověl i náročnějąím poľadavkům. Pokud se ptáte, zda je poątovní server potřeba i pro nezasí»ovaný počítač, odpověď zní "ano". Některé systémové programy (třeba cron, quota, aide, ...) totiľ mohou elektronickou poątou zasílat uľivatelům důleľitá upozornění. První obrazovka vám nabídne několik typických scénářů pouľití. Vyberte z nich ten, který nejvíce odpovídá zamýąlenému pouľití: internetový počítač Váą systém je připojen k počítačové síti a poąta je odesílána/příjmána přímo protokolem SMTP. Na následujících obrazovkách budete dotázáni několik základních údajů, jako je poątovní jméno nebo seznam domén, pro které chcete přijímat nebo předávat poątu. odesílání poąty přes chytrý počítač Podle tohoto scénáře je veąkerá odchozí poąta posílána "chytrému" počítači, který ji za vás rozeąle. Chytrý počítač také často ukládá vaąi příchozí poątu, tudíľ nemusíte být neustále připojeni. To pak znamená, ľe poątu musíte číst na chytrém počítači, nebo ji z něj stahovat programem typu fetchmail. Tato volba je vhodná pro uľivatele s vytáčeným připojením. pouze lokální poąta Systém není připojen k síti a poąta se rozesílá pouze mezi lokálními uľivateli. Tato volba je důrazně doporučena i kdyľ neplánujete posílání ľádných zpráv, protoľe různé systémové nástroje mohou elektronickou poątou zasílat nejrůznějąí výstrahy a varování (například oblíbené "Překročili jste diskovou kvótu"). Tato volba je také vhodná pro nové uľivatele, protoľe se neptá ľádné daląí otázky. ľádné nastavení Tuto moľnost vyberte jedině pokud přesně víte, co děláte, protoľe dokud poątovní systém nenastavíte, nebudete moci přijímat a odesílat ľádnou poątu a můľete tak přijít o důleľité zprávy od systémových programů. Jestliľe vám nevyhovuje ľádný z nabízených scénářů, nebo pokud potřebujete jemnějąí nastavení, budete muset ručně upravit konfigurační soubory v adresáři /etc/exim4. Daląí informace o exim4 naleznete v adresáři /usr/share/doc/exim4. 7.3. Přihláąení do systému Po dokončení instalace balíků se setkáte s výzvou k přihláąení do systému (tzv. login prompt). Přihlaste se na svůj osobní účet, systém je připraven k pouľívání. Pokud jste začínající uľivatel, asi si budete chtít prohlédnout dokumentaci dostupnou v systému. V současné době existuje několik dokumentačních systémů, ale pracuje se na jejich sjednocení. Dokumentace vztahující se k instalovaným programům je v adresáři /usr/share/doc / v podadresáři se jménem programu. Například příručka pro pouľití programu apt (APT User's Guide) je v souboru /usr/share/doc/apt/guide.html/index.html. /usr/share/doc/ navíc obsahuje několik speciálních adresářů. Například linuxové návody "jak na to" (HOWTO) jsou v adresáři /usr/share/doc/HOWTO/en-txt/. Nainstalujete-li balík dhelp, získáte soubor /usr/share/doc/HTML/index.html, který obsahuje seznam veąkeré instalované dokumentace. Tyto dokumenty můľete jednoduąe prohlíľet tak, ľe vstoupíte do adresáře s dokumentací (cd /usr/share/doc/) a napíąete lynx . (tečka znamená aktuální adresář). Dokumentaci k příkazu můľete získat, kdyľ napíąete na příkazovém řádku info prikaz nebo man prikaz. Zkrácený návod k pouľití příkazu obvykle získáte, kdyľ za příkaz přidáte parametr --help. Jestliľe je výstup deląí neľ obrazovka, napiąte na konec příkazu jeątě | more (výstup se pak zastaví po kaľdé plné obrazovce). Vąechny příkazy začínající určitým řetězcem zobrazíte tak, ľe napíąete řetězec a dvakrát stisknete klávesu Tab. Nápovědu k povelům shellu získáte příkazem help. Obsáhlejąí úvod do Debianu a GNU/Linuxu najdete (anglicky) v /usr/share/doc/ debian-guide/html/noframes/index.html. -------------- ^[9] Ve skutečnosti balíčky instaluje program na niľąí úrovni: dpkg. dpkg je podle potřeby volán z nástroje apt-get, který se stará o získání potřebných balíčků ze sítě, CD nebo jiného zdroje a také o vyřeąení závislostí mezi nimi. ^[10] Je-li zvolený server dlouhodobě nedostupný, je moľné, ľe jiľ neexistuje, protoľe seznam zrcadel se vytváří před vyjitím stabilní verze Debianu, coľ mohlo být před několika měsíci (a v některých případech i před několika lety). ^[11] Protoľe je base-config velmi líný, tak si na pomoc volá jiné aplikace. Pro zobrazení seznamu úloh spustí program tasksel, pro ruční výběr balíčků pak program aptitude. Tyto nástroje můľete spustit i samostatně kdykoliv po instalaci a (od)instalovat si tak daląí balíčky. Pokud potřebujete po skončení instalace doinstalovat konkrétní balíček, jednoduąe spus»te příkaz aptitude install balík, kde balík je jméno balíčku, který chcete nainstalovat. Kapitola 8. Co dál? Obsah 8.1. První kroky se systémem UNIX 8.2. Orientace v Debianu 8.2.1. Balíčkovací systém Debianu 8.2.2. Správa různých verzí programů 8.2.3. Správa Cronu 8.3. Daląí dokumentace 8.4. Kompilace nového jádra 8.4.1. Správa jader 8.1. První kroky se systémem UNIX Jestliľe se systémem Unix začínáte, měli byste si pořídit (a hlavně přečíst) nějakou literaturu. Mnoho hodnotných informací naleznete v Debian Reference. Za shlédnutí stojí také seznam unixových FAQ, který obsahuje spoustu usenetových dokumentů, jeľ mohou slouľit jako pohled do historie. Linux je jednou z implementací systému Unix. Na stránkách Linux Documentation Project (LDP) je shromáľděno obrovské mnoľství elektronických knih a návodů HOWTO týkajících se Linuxu. Větąinu z těchto materiálů si můľete pročítat lokálně, stačí nainstalovat jeden z balíků doc-linux-html (HTML verze) nebo doc-linux-text (ASCII verze). Dokumenty se nainstalují do adresáře /usr/share/ doc/HOWTO. V balících jsou dostupné rovněľ překlady některých návodů. 8.2. Orientace v Debianu Debian GNU/Linux se od ostatních linuxových distribucí mírně odliąuje. Proto i kdyľ jste jiľ s Linuxem pracovali, pokud si chcete udrľet systém v pořádku, je třeba se seznámit s tím, jak distribuce funguje. Tato kapitola vám pomůľe se v Debianu lépe zorientovat. Opět se jedná pouze o letmý přehled. 8.2.1. Balíčkovací systém Debianu Nejdůleľitějąí je pochopit, jak pracuje balíčkovací software, protoľe systém je z velké části spravován právě balíčkovacím systémem. Jedná se o adresáře: * /usr (vyjma /usr/local) * /var (vyjma /var/local) * /bin * /sbin * /lib Do vyjmenovaných adresářů byste neměli zasahovat, protoľe byste mohli naruąit informace udrľované balíčkovacím systémem a mohlo by to vést aľ k nefunkčním aplikacím. Například kdyľ nahradíte program /usr/bin/perl, nejspíą bude vąe fungovat, ale s přechodem k novějąí verzi balíku perl o své úpravy přijdete. Zkuąení uľivatelé tomu dokáľí zabránit převedením balíku do stavu "hold". Jedna z nejlepąích instalačních metod je určitě apt. Můľete ji pouľít z příkazové řádky programem apt-get, nebo v celoobrazovkové textové aplikaci aptitude. Apt vám dovolí sloučit vąechny archivy (main, contrib a non-free), takľe můľete instalovat jak standardní, tak exportně omezené verze balíčků. 8.2.2. Správa různých verzí programů Pokud udrľujete více verzí různých aplikací, bude vás zajímat manuálová stránka příkazu update-alternatives. 8.2.3. Správa Cronu Vąechny periodické úlohy spojené se správou systému by měly být v adresáři / etc, protoľe to jsou konfigurační soubory. Pokud spouątíte administrátorské úlohy denně, týdně, nebo měsíčně, umístěte je do /etc/cron. {daily,weekly,monthly}. Spouątění těchto úloh je řízeno souborem /etc/crontab. Úlohy poběľí postupně podle abecedního pořadí. Jestliľe vąak máte speciálnějąí poľadavky (potřebujete úlohu spouątět pod jiným uľivatelem nebo chcete úlohu pouątět v určitém čase nebo intervalu), můľete pouľít soubor /etc/crontab, nebo jeątě lépe /etc/cron.d/cokoliv. Tyto soubory mají navíc pole pro jméno uľivatele, pod kterým se má úloha spustit. V obou případech stačí přidat/upravit soubory a cron je automaticky rozpozná a začne pouľívat -- není potřeba spouątět ľádný příkaz. Daląí informace jsou v cron(8), crontab(5) a /usr/share/doc/cron/README.Debian. 8.3. Daląí dokumentace Hledáte-li popis nějakého programu, vyzkouąejte nejprve kombinaci man program a info program. Uľitečné informace najdete v adresáři /usr/share/doc, obzvláątě v podadresářích /usr/share/doc/HOWTO a /usr/share/doc/FAQ. Pokud chcete nahlásit chybu, přečtěte si soubory /usr/share/doc/debian/bug*. Úpravy, které vývojáři provedli v distribuovaných programech, jsou zdokumentovány v souborech /usr/share/doc/ (název balíčku)/README.Debian. Webové stránky Debianu sdruľují ohromné mnoľství informací. V první řadě se podívejte do Debian GNU/Linux FAQ a Debian Reference. Seznam daląí dokumentace vztahující se k Debianu naleznete na stránkách Debian Documentation Project. Ohromné mnoľství informací obsahuje také archiv debianích diskusních listů. Komunita okolo Debianu si navzájem pomáhá (uľivatelé uľivatelům), takľe pokud se chcete přihlásit k některému z debianích diskusních listů, podívejte se na stránku přihláąení do diskusních listů. Základním zdrojem informací o Linuxu je Linux Documentation Project, kde mimo jiné naleznete návody HOWTO (jak na to) a odkazy na daląí dokumenty o jednotlivých částech systému GNU/Linux. 8.4. Kompilace nového jádra Proč byste si chtěli sestavit nové jádro? Obvykle nejde o nutnost, poněvadľ jádro dodávané s Debianem funguje ve větąině počítačů. V Debianu také bývají dostupná alternativní jádra, která mohou odpovídat vaąemu hardwaru lépe neľ jádro výchozí, takľe byste se na ně určitě měli podívat. Nicméně nové jádro můľe být uľitečné v následujících situacích: * Potřebujete vyřeąit hardwarový konflikt zařízení nebo speciální nároky hardwaru, které dodávané jádro nezvládne. * Ve standardním jádře postrádáte podporu zařízení nebo nějakou sluľbu (např. podporu vysoké paměti). * Chcete menąí jádro bez ovladačů, které nepouľíváte. Urychlíte start systému a uąetříte pamě». * Chcete monolitické jádro místo modulárního. * Chcete jádro z vývojové řady. * Chcete se o jádře dozvědět něco víc. 8.4.1. Správa jader Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít uľitek. Doporučený způsob kompilace jádra v Debianu vyľaduje tyto balíky: fakeroot, kernel-package, kernel-source-2.4.27 (aktuální verze v době vzniku dokumentu) a daląí, které jiľ máte patrně nainstalované (úplný seznam je v souboru /usr/ share/doc/kernel-package/README.gz). Tato metoda vytvoří ze zdrojových textů jádra .deb balíček, a jestliľe pouľíváte nestandardní moduly, taktéľ z nich vyrobí aktuální balíčky. Při instalaci balíčku se do adresáře /boot uloľí pěkně pohromadě jádro, mapa symbolů System.map a aktuální konfigurace. Jádro nemusíte připravovat touto cestou, ale domníváme se, ľe s vyuľitím balíčkovacího softwaru se proces zjednoduąí a je také bezpečnějąí. Místo balíku kernel-source-2.4.27 si klidně můľete stáhnout poslední zdrojové texty jádra přímo od Linuse. Popis balíku kernel-package se nachází v adresáři /usr/share/doc/ kernel-package. V následujících odstavcích najdete jen stručný úvod k jeho pouľití. V daląím budeme předpokládat, ľe zdrojové texty jádra verze 2.4.27 uloľíte někam do svého domovského adresáře.^[12] Přejděte do adresáře, kde chcete mít zdrojové texty jádra (cd ~/build), rozbalte archiv (tar xjf /usr/src/ kernel-source-2.4.27.tar.bz2) a vejděte do vzniklého adresáře (cd kernel-source-2.4.27/). V prostředí X11 nakonfigurujte jádro příkazem make xconfig, nebo v terminálu příkazem make menuconfig (musíte mít nainstalovaný balíček ncurses-dev). Pročtěte si nápovědu a pozorně vybírejte z nabízených moľností. Pokud si v některém bodu nebudete vědět rady, je větąinou lepąí zařízení do jádra vloľit. Volby, kterým nerozumíte a které se nevztahují k hardwaru, raději nechte na přednastavených hodnotách. Nezapomeňte do jádra zahrnout "Kernel module loader" (tj. automatické vkládání modulů) v sekci "Loadable module support", které přednastavené nebývá, avąak Debian tuto sluľbu předpokládá. Příkazem make-kpkg clean pročistíte strom zdrojových textů a vynulujete předchozí nastavení balíku kernel-package. Kompilaci jádra provedete příkazem fakeroot make-kpkg --revision=jadro.1.0 kernel_image. Číslo verze si můľete zvolit podle vlastní úvahy, slouľí pouze k vaąí orientaci v připravených balících. Kompilace zabere chvíli času, záleľí na výpočetním výkonu vaąeho počítače. Aľ kompilace skončí, jádro nainstalujete jako kaľdý jiný balík. Jako root napiąte dpkg -i ../kernel-image-2.4.27-podarchitektura_jadro.1.0_alpha.deb. podarchitektura je volitelné upřesnění architektury, které jste zadali při konfiguraci jádra. dpkg -i kernel-image... nainstaluje jádro spolu s doprovodnými soubory. Jedná se třeba o soubory System.map, který je uľitečný při dohledávání problémů v jádře, a /boot/config-2.4.27 obsahující konfigurační soubor jádra. Balík s jádrem je dostatečně chytrý, aby během instalace spustil zavaděč (přísluąný k vaąí platformě) a obnovil zaváděcí záznamu na disku. Pokud jste vytvořili balík s moduly (třeba PCMCIA nebo lm-sensors), je nanejvýą vhodné ho také nainstalovat. Nyní je čas spustit systém s novým jádrem. Projděte si chybové hláąky, které se mohly při instalaci jádra vyskytnout, a pokud vąe vypadá dobře, restartujte příkazem shutdown -r now. Popis balíku kernel-package najdete v adresáři /usr/share/doc/kernel-package. -------------- ^[12] Existují i jiná místa, kam můľete zdrojové texty jádra rozbalit, ale pouľitá moľnost je nejjednoduąąí a nevyľaduje ľádná speciální práva. Příloha A. Jak na instalaci Obsah A.1. Příprava A.2. Zavedení instalačního programu A.2.1. CDROM A.2.2. Zavedení ze sítě A.2.3. Zavedení z pevného disku A.3. Instalace A.4. Poąlete nám zprávu o instalaci A.5. A na závěr... Tento dokument popisuje, jak nainstalovat Debian GNU/Linux sarge pro architekturu Alpha ("alpha") pomocí nového instalačního programu. Jedná se o rychlého průvodce instalačním procesem, který by měl pokrýt větąinu typických instalací. V případech, kdy je vhodné sdělit více informací, se odkazujeme do hlavního dokumentu: Debian GNU/Linux -- Instalační příručka. A.1. Příprava Zaznamenáte-li během instalace nějaké chyby, podívejte se do 5.3.4 - "Poąlete nám zprávu o instalaci", kde naleznete instrukce, jak je nahlásit. Pokud máte otázky, na které nemůľete nalézt odpovědi v tomto dokumentu, ptejte se v diskuzní skupině debian-boot (debian-boot@lists.debian.org) nebo na IRC (kanál #debian-boot v síti freenode). A.2. Zavedení instalačního programu Tým debian-cd nabízí obrazy CD s debian-installerem na stránce Debian CD. Více informací o získání CD naleznete v kapitole 4.1 - "Oficiální sada CD-ROM". Některé metody instalace vyľadují jiné soubory neľ obrazy CD. Kapitola 4.2.1 - "Kde se nalézají instalační obrazy?" vysvětluje, jak najít na zrcadlech Debianu ty správné obrazy. Následující podkapitoly osvětlují, které obrazy byste měli pouľít pro který typ instalace. A.2.1. CDROM Pro instalaci sarge existují dva různé obrazy "sí»ových" CD. Tyto obrazy mají slouľit k zavedení instalačního systému z CD a k instalaci zbytku ze sítě (proto jim říkáme "sí»ové"). Rozdíl mezi oběma obrazy spočívá v tom, ľe na plném sí»ovém obrazu jsou i balíčky se základním systémem, zatímco u menąího sí»ového CD je musíte stáhnout ze sítě. Pokud byste raději nepouľili sí», můľete si stáhnout i plné (650 MB) CD, které k instalaci sí» nepotřebuje. (Z celé sady vám bude stačit pouze první obraz.) Stáhněte si preferovaný obraz a vypalte jej na CD. A.2.2. Zavedení ze sítě Daląí z moľností, jak zavést debian-installer je pomocí sítě. Konkrétní postup závisí na vaąí architektuře a sí»ovém prostředí. Obecně budete potřebovat soubory z adresáře netboot/. A.2.3. Zavedení z pevného disku Také je moľné spustit instalační systém z pevného disku. Stáhněte si soubory hd-media/initrd.gz, hd-media/vmlinuz a obraz instalačního CD do kořenového adresáře pevného disku. Ujistěte se, ľe obraz CD má příponu .iso. Nyní jiľ jen stačí zavést staľené jádro vmlinuz spolu s jeho ramdiskem initrd. A.3. Instalace Po startu instalačního programu budete uvítáni úvodní obrazovkou. Nyní si můľete buď přečíst návod pro různé způsoby zavádění (viz 5.2 - "Zaváděcí parametry"), nebo jednoduąe stisknout Enter a zavést instalaci. Za chvíli budete vyzváni k výběru jazyka, ve kterém má instalace probíhat. Po seznamu se můľete pohybovat ąipkami, pro pokračování stiskněte Enter. Dále budete dotázáni na výběr země. Pokud není poľadovaná země v zobrazené nabídce, můľete přejít do úplného seznamu zemí světa. Můľete být vyzváni na potvrzení klávesnicového rozloľení. Pokud si nejste jisti, ponechte výchozí návrh. Nyní se pohodlně usaďte a nechte debian-installer, aby rozpoznal základní hardware a nahrál zbytek sebe sama z CD, disket, USB, apod. Instalační program se pokusí rozpoznat sí»ová zařízení a nastavit sí»ování přes DHCP. Pokud nejste připojeni k síti, nebo pokud nepouľíváte DHCP, budete mít moľnost nastavit sí» ručně. Nyní je správný čas pro rozdělení disků. Nejprve vám bude nabídnuta moľnost automaticky rozdělit celý disk nebo volné místo na disku. Toto je doporučený způsob rozdělení disku pro začátečníky nebo pro lidi ve spěchu. Pokud nechcete vyuľít této moľnosti, vyberte z menu ruční nastavení tabulky oblastí. Na daląí obrazovce uvidíte svou tabulku oblastí s informacemi o tom, jak budou oblasti formátovány a kam budou připojeny. Pro změnu nastavení nebo pro smazání oblasti ji jednoduąe vyberte a proveďte poľadovanou akci. Pokud jste vyuľili automatické dělení, mělo by stačit vybrat Ukončit rozdělování. Nezapomeňte vytvořit alespoň jednu oblast pro odkládací prostor a připojit kořenovou oblast na /. Více informací o rozdělování má kapitola B - "Poznámky k rozdělování disku". Nyní debian-installer naformátuje oblasti a zahájí instalaci základního systému, coľ můľe chvíli trvat. Následovat bude instalace jádra. Posledním krokem je instalace zavaděče. Pokud instalátor rozpozná na počítači jiné operační systémy, přidá je do zaváděcího menu. debian-installer vám oznámí, ľe instalace skončila. Vyjměte zaváděcí média (např. CD) a restartujte počítač klávesou Enter. Měla by se spustit druhá fáze instalačního procesu, jeľ je popsaná v 7 - "Zavedení vaąeho nového systému". Pokud potřebujete k instalaci více informací, přečtěte si 6 - "Pouľíváme instalační program Debianu". A.4. Poąlete nám zprávu o instalaci Pokud jste zdárně dokončili instalaci Debianu, najděte si chvilku a poąlete nám o tom krátkou zprávu. V kaľdé čerstvé instalaci se v adresáři /root nachází ąablona zprávy nazvaná install-report.template. Prosíme vyplňte ji a poąlete jako hláąení o chybě proti balíku installation-reports, jak je popsáno v 5.3.4 - "Poąlete nám zprávu o instalaci". Pokud jste při instalaci nedorazili k base-configu (druhé fázi instalačního procesu), nebo jste se dostali do jakýchkoliv potíľí, pravděpodobně jste narazili na chybu v debian-installeru. Abychom mohli tuto chybu odstranit a instalátor vylepąit, potřebujeme o problémech vědět. Najděte si prosím chvilku a nalezené chyby nahlaste (viz 5.3.3 - "dbootstrap -- hláąení problému"). A.5. A na závěr... Doufáme, ľe se vám instalace Debianu líbí a ľe shledáváte Debian uľitečným. Nyní byste si moľná chtěli přečíst kapitolu 8 - "Co dál?". Příloha B. Poznámky k rozdělování disku Obsah B.1. Počet a velikost oblastí B.2. Strom adresářů B.3. Doporučené rozdělení disku B.4. Jak Linux pojmenovává pevné disky B.5. Dělící programy v Debianu B.5.1. Dělení disku na Alpha Menu "Rozdělit pevný disk" vám nabídne disky k rozdělení a spustí program, který provede záznam do tabulky oddílů. Musíte vytvořit alespoň jeden oddíl "Linux native" a nejspíą budete chtít vytvořit i oddíl "Linux swap" pro virtuální pamě». B.1. Počet a velikost oblastí Jako úplné minimum potřebuje GNU/Linux jeden diskový oddíl. Tento oddíl je vyuľit pro operační systém, programy a uľivatelská data. Větąina uľivatelů navíc pokládá za nutnost mít vydělenou část disku pro virtuální pamě» (swap). Tento oddíl slouľí operačnímu systému jako odkládací prostor. Vydělení "swap" oblasti umoľní efektivnějąí vyuľití disku jako virtuální paměti. Je rovněľ moľné pro tento účel vyuľít obyčejný soubor, ale není to doporučené řeąení. Větąina uľivatelů vyčlení pro GNU/Linux více neľ jeden oddíl na disku. Jsou k tomu dva důvody. Prvním je bezpečnost, pokud dojde k poąkození souborového systému, větąinou se to týká pouze jednoho oddílu, takľe potom musíte nahradit ze záloh pouze část systému. Minimálně můľete uváľit vydělení kořenového svazku souborů. Ten obsahuje zásadní komponenty systému. Jestliľe dojde poąkození nějakého daląího oddílu, budete stále schopni spustit GNU/Linux a provést nápravu, coľ vám můľe uąetřit novou instalaci systému. Druhý důvod je obyčejně závaľnějąí při pracovním nasazení Linuxu. Představte si situaci, kdy nějaký proces začne nekontrolovaně zabírat diskový prostor. Pokud se jedná o proces se superuľivatelskými právy, můľe zaplnit celý disk a naruąí tak chod systému, poněvadľ Linux potřebuje při běhu vytvářet soubory. K takové situaci můľe dojít i z vnějąích příčin, například se stanete obětí spamu a nevyľádané e-maily vám lehce zaplní celý disk. Rozdělením disku na více oddílů se lze před podobnými problémy uchránit. Pokud třeba vydělíte pro /var/mail samostatnou oblast, bude systém fungovat, i kdyľ bude zahlcen nevyľádanou poątou. Jedinou nevýhodou při pouľívání více diskových oddílů je, ľe je obtíľné dopředu odhadnout kapacitu jednotlivých oddílů. Jestliľe vytvoříte některý oddíl přílią malý, budete muset systém instalovat znovu, a nebo se budete potýkat s přesunováním souborů z oddílu, jehoľ velikost jste podhodnotili. V opačném případě, kdy vytvoříte zbytečně velký oddíl, plýtváte diskovým prostorem, který by se dal vyuľít jinde. Diskový prostor je dnes sice levný, ale proč vyhazovat peníze oknem? B.2. Strom adresářů Debian GNU/Linux dodrľuje standard pro pojmenování souborů a adresářů ( Filesystem Hierarchy Standard), coľ zaručuje, ľe uľivatelé či programy mohou odhadnout umístění souborů či adresářů. Kořenový adresář je reprezentován lomítkem / a na vąech debianích systémech obsahuje tyto adresáře: +----------------------------------------------------------------+ |Adresář| Obsah | |-------+--------------------------------------------------------| |bin |Důleľité programy | |-------+--------------------------------------------------------| |boot |Statické soubory zavaděče | |-------+--------------------------------------------------------| |dev |Soubory zařízení | |-------+--------------------------------------------------------| |etc |Konfigurační soubory závislé na systému | |-------+--------------------------------------------------------| |home |Domovské adresáře uľivatelů | |-------+--------------------------------------------------------| |lib |Podstatné sdílené knihovny a moduly jádra | |-------+--------------------------------------------------------| |media |Obsahuje přípojné body pro výměnná média | |-------+--------------------------------------------------------| |mnt |Místo pro dočasné připojování souborových systémů | |-------+--------------------------------------------------------| |proc |Virtuální adresář obsahující systémové informace | |-------+--------------------------------------------------------| |root |Domovský adresář správce systému | |-------+--------------------------------------------------------| |sbin |Důleľité systémové programy | |-------+--------------------------------------------------------| |sys |Virtuální adresář pro systémové informace (od jader 2.6)| |-------+--------------------------------------------------------| |tmp |Dočasné soubory | |-------+--------------------------------------------------------| |usr |Druhá úroveň hierarchie | |-------+--------------------------------------------------------| |var |Proměnlivá data | |-------+--------------------------------------------------------| |opt |Softwarové balíky třetích stran | +----------------------------------------------------------------+ Následující seznam by vám měl pomoci při rozhodování o rozdělení disku na oblasti. Berte prosím na vědomí, ľe vyuľití disku se velmi liąí podle způsobu pouľívání systému a proto jsou následující doporučení pouze obecné a měly by slouľit jen jako moľný základ pro dělení disku. * /: kořenový adresář musí vľdy fyzicky obsahovat adresáře /etc, /bin, /sbin, /lib a /dev, protoľe jinak byste nemohli zavést systém. Typicky je potřeba 150-250 MB, ale v konkrétních podmínkách se poľadavky mohou liąit. * /usr: obsahuje vąechny uľivatelské programy (/usr/bin), knihovny (/usr/ lib), dokumentaci (/usr/share/doc), atd. Protoľe tato část souborového systému spotřebuje nejvíce místa, měli byste jí na disku poskytnout alespoň 500 MB. Pokud budete instalovat hodně balíčků, měli byste tomuto adresáři vyhradit jeątě více místa. Velkoryse pojatá instalace pracovní stanice nebo serveru můľe klidně zabrat i 4-6 GB. * /var: v tomto adresáři budou uloľena vąechna proměnlivá data jako příspěvky news, e-maily, webové stránky, vyrovnávací pamě» pro balíčkovací software, atd. Velikost tohoto adresáře velmi závisí na způsobu pouľívání vaąeho počítače, ale pro větąinu lidí bude velikost dána reľijními náklady správce balíčků. Pokud se chystáte nainstalovat najednou vąe, co Debian nabízí, mělo by stačit pro /var vyhradit dva aľ tři gigabajty. V případě, ľe budete instalovat systém po částech (nejprve sluľby a utility, potom textové záleľitosti, následně X, ...), bude stačit 300 aľ 500 megabajtů. Jestliľe je vaąí prioritou volné místo na disku a neplánujete ľádné velké aktualizace systému, lze vyjít se 30 aľ 40 megabajty. * /tmp: sem programy větąinou zapisují dočasná data. Obvykle by mělo stačit 40-100 MB. Některé aplikace -- včetně nadstaveb archivačních programů, authoringových CD/DVD nástrojů a multimediálních programů -- mohou /tmp vyuľívat pro uloľení celých obrazů. Plánujete-li vyuľívat takovéto programy, měli byste dostupné místo přísluąně zvýąit. * /home: kaľdý uľivatel si bude ukládat data do svého podadresáře v tomto adresáři. Jeho velikost závisí na tom, kolik uľivatelů bude systém pouľívat a jaké soubory se v jejich adresářích budou uchovávat. Pro kaľdého uľivatele byste měli počítat alespoň 100 MB místa, ale opět závisí na konkrétní situaci. B.3. Doporučené rozdělení disku Pro nové uľivatele, domácí počítače a jiné jednouľivatelské stanice je asi nejjednoduąąí pouľít jednu oblast jako kořenovou (a případně jednu pro virtuální pamě»). Pokud bude některá oblast větąí neľ 6 GB, pouľijte raději jiný souborový systém neľ standardní ext2 (např. ext3). Oblasti se souborovým systémem ext2 se totiľ musí pravidelně kontrolovat, coľ můľe u větąích oblastí trvat poměrně dlouho a prodluľuje se tím náběh systému. Jak jsme řekli dříve, pro víceuľivatelské systémy je lepąí pouľít pro /usr, / var, /tmp a /home samostatné oblasti. Chcete-li instalovat hodně programů, které nejsou přímo součástí distribuce, můľe se vám hodit samostatný oddíl pro /usr/local. Na počítači, který slouľí jako poątovní server, má smysl vytvořit svazek pro /var/mail. Někdy je také dobré oddělit adresář /tmp na samostatný oddíl s kapacitou 20 aľ 50MB. Na serveru s více uľivateli je výhodné vymezit velký oddíl pro domovské adresáře (/home). Obecně ale platí, ľe rozdělení disku se liąí počítač od počítače a záleľí na tom, k čemu systém pouľíváte. Při instalaci komplikovanějąího systému (serveru) se podívejte do Multi Disk HOWTO na podrobnějąí informace. Tento odkaz můľe být zajímavý rovněľ pro zprostředkovatele připojení k Internetu. Zůstává otázka, kolik vyhradit pro virtuální pamě». Názory systémových administrátorů jsou různé. Jedna (dobrá) zkuąenost říká, ľe je dobré mít stejně odkládacího prostoru jako máte paměti, ale rozhodně ne méně neľ 16MB (To uľ je skoro lepąí odkládací prostor nepouľívat vůbec). Samozřejmě ľe existují výjimky -- budete-li řeąit soustavu 10000 rovnic na počítači s 256 MB, budete potřebovat více jak gigabajt odkládacího prostoru. Na 32-bitových architekturách (i386, m68k, 32-bit SPARC, a PowerPC), vyuľije Linux z jednoho odkládacího oddílu maximálně 2 GB, takľe není důvod, proč překračovat tuto hranici. Máte-li větąí nároky na virtuální pamě», zkuste umístit odkládací oddíly na různé fyzické disky, a pokud moľno, na různé IDE nebo SCSI kanály. Jádro bude automaticky vyrovnávat zátěľ mezi jednotlivé oblasti, coľ se projeví ve zvýąení rychlosti. Například starąí domácí počítač můľe mít 32 MB paměti a 1,7 GB IDE disk na zařízení /dev/hda. Řekněme, ľe na /dev/hda1 je oblast pro druhý operační systém o velikosti 500 MB. Odkládací oddíl má 32 MB a je na /dev/hda3. Zbytek, tj. asi 1,2 GB na /dev/hda2 je kořenový svazek pro Linux. Pro představu, kolik místa zaberou jednotlivé úlohy, se podívejte na C.3 - "Místo potřebné pro úlohy". B.4. Jak Linux pojmenovává pevné disky Disky a oddíly na nich mají v Linuxu odliąné názvy neľ v jiných operačních systémech. Tyto názvy budete potřebovat při rozdělování disku a připojování oblastí. Základní zařízení: * První disketová jednotka je nazvána /dev/fd0. * Druhá disketová jednotka je /dev/fd1. * První disk na SCSI (podle čísel zařízení na sběrnici) je /dev/sda. * Druhý disk na SCSI (vyąąí číslo na sběrnici) je /dev/sdb atd. * První SCSI CD mechanice odpovídá /dev/scd0 nebo také /dev/sr0. * Hlavní (master) disk na prvním IDE řadiči se jmenuje /dev/hda. * Podřízený (slave) disk na prvním IDE řadiči je /dev/hdb. * Master a slave diskům na druhém řadiči jsou postupně přiřazeny /dev/hdc a / dev/hdd. Novějąí IDE řadiče mají dva kanály, které se chovají jako dva řadiče. Oddíly na discích jsou rozliąeny připojením čísla k názvu zařízení: sda1 a sda2 představují první a druhý oddíl prvního SCSI disku. Například uvaľujme počítač se dvěma disky na SCSI sběrnici na SCSI adresách 2 a 4. Prvnímu disku (na adrese 2) odpovídá zařízení sda, druhému sdb. Tři oddíly na disku sda by byly pojmenovány sda1, sda2, sda3. Stejné schéma značení platí i pro disk sdb a jeho oblasti. Máte-li v počítači dva SCSI řadiče, pořadí disků zjistíte ze zpráv, které Linux vypisuje při startu. B.5. Dělící programy v Debianu K rozdělení disku nabízí kaľdá architektura různé programy. Pro váą typ počítače jsou k dispozici: partman Doporučený nástroj, který umí kromě dělení disků i měnit velikost oblastí, vytvářet souborové systémy a přiřadit je k přípojným bodům. fdisk Původní linuxový program pro správu oddílů, vhodný pro guru. Obzvláątě opatrní musíte být v případě, ľe máte na disku oblasti systému FreeBSD. Instalační jádra sice obsahují podporu pro tyto oblasti, ale způsob, jakým je fdisk (ne)reprezentuje, můľe změnit názvy zařízení. Viz Linux+FreeBSD HOWTO. cfdisk Jednoduchý, celoobrazovkový program pro správu oddílů se vyznačuje snadným ovládáním. Poznamenejme, ľe cfdisk oblasti FreeBSD nerozpozná vůbec a tím pádem se názvy zařízení mohou změnit. Jeden z těchto programů se spustí automaticky, kdyľ vyberete krok Rozdělit pevný disk. Pokud se vám standardní program nezamlouvá, ukončete ho, přepněte se na druhou konzoli (tty2) a ručně spus»te poľadovaný program (s případnými parametry). V takovém případě krok Rozdělit pevný disk přeskočte. Jestliľe budete pracovat s více neľ dvaceti oblastmi, musíte k dvacáté první a vąem daląím oblastem vytvořit odpovídající zařízení, protoľe jinak by daląí krok (inicializace oblastí) selhal. Zařízení můľete vytvořit na druhé konzoli tty2. Příkazy pro vytvoření 21. oblasti: # cd /dev # mknod hda21 b 3 21 # chgrp disk hda21 # chmod 660 hda21 Podobně, pokud nebude mít vytvořena přísluąná zařízení, selľe i zavedení systému. Proto po instalaci jádra a modulů spus»te na druhé konzoli: # cd /target/dev # mknod hda21 b 3 21 # chgrp disk hda21 # chmod 660 hda21 B.5.1. Dělení disku na Alpha Zavádění Debianu ze SRM konzoly vyľaduje, abyste na svém zaváděcím disku neměli dosovou tabulku rozdělení disku, ale tzv. "BSD disklabel". (Zaváděcí blok SRM je nekompatibilní s tabulkou oblastí systému MS-DOS -- viz 5.1.1 - "Firmware Alpha konzoly"). Program na dělení disku partman vytváří na architektuře alpha BSD disklabel automaticky, ale pokud jiľ máte na disku existující dosovou tabulku oblastí, budete ji muset nejprve smazat. Pokud pro dělení disku pouľijete program fdisk a vybraný disk jeątě neobsahuje BSD disklabel, musíte se přepnout do reľimu disklabel příkazem b. Pokud nepotřebujete rozdělovaný disk pouľívat z Tru64 Unixu nebo některého z volných klonů systému 4.4BSD-Lite (FreeBSD, OpenBSD nebo NetBSD), je lepąí kdyľ nenastavíte třetí oblast aby obsahovala celý disk. Program aboot to nevyľaduje a ve skutečnosti to můľe vést k nepříjemnostem, protoľe utilita swriteboot, zvyklá instalovat aboot do zaváděcího sektoru, si bude stěľovat na oblast překrývající se se zaváděcím blokem. Na začátku disku musíte nechat dostatek volného místa pro aboot, protoľe se zapisuje do několika prvních sektorů na disku (v současnosti zabírá asi 70 kilobajtů nebo 150 sektorů). Dříve se doporučovalo pro tyto účely vytvořit na začátku disku malou nenaformátovanou oblast, ale nyní si myslíme, ľe na discích pouľívaných jenom GNU/Linuxem to není nutné. (S ohledem na důvody zmíněné výąe.) Pouľijete-li partman, oblast pro aboot se pro jistotu vytvoří automaticky. Příloha C. Co se jinam neveąlo Obsah C.1. Příklad předkonfiguračního souboru C.2. Zařízení v Linuxu C.2.1. Nastavení myąi C.3. Místo potřebné pro úlohy C.4. Instalace Debianu ze stávajícího unixového/linuxového systému C.4.1. Přípravné práce C.4.2. Instalace balíku debootstrap C.4.3. Spuątění debootstrapu C.4.4. Nastavení základního systému C.4.5. Instalace jádra C.4.6. Nastavení zavaděče C.1. Příklad předkonfiguračního souboru Toto je kompletní funkční příklad předkonfiguračního souboru pro automatizované instalace. Způsob pouľití je vysvětlen v 4.4 - "Automatická Instalace". Před pouľitím souboru je vhodné odkomentovat některé řádky. Poznámka Pro lepąí zobrazení v tiątěné příručce jsme některé řádky zalomili. To je indikováno znakem pro pokračování řádku "\" a poté větąím odsazením následujícího řádku. V opravdovém souboru musí být takto rozdělené řádky pojeny do jediného. "Čistý" ukázkový soubor je dostupný na ../example-preseed.txt. #### Úprava syslinux.cfg. # Abyste mohli pouľít soubor s přednastavením, musíte zavést # instalační program a říci mu, který soubor má pouľít. Toho dosáhnete # parametrem, který předáte jádru buď ručně při zavádění, nebo skrze # soubor zavaděče syslinux.cfg (nebo podobný), kde na konec řádku append # přidáte přísluąné parametry. # # Pro zavádění ze sítě pouľijte: # preseed/url=http://pocitac/cesta/k/preseed # Pokud si vyrábíte vlastní CD, zkuste pouľít: # preseed/file=/cdrom/preseed # Pro USB klíčenku umístěte soubor do kořenového adresáře USB klíčenky # a pouľijte následující: # preseed/file=/hd-media/preseed # Ujistěte se, ľe soubor nakopírujete na správné místo. # # Některé části instalačního procesu nemohou být zautomatizovány # pomocí kaľdého typu přednastavení, protoľe se některé otázky # objevují jeątě před tím, neľ se načte soubor s přednastavením. # Například pro staľení souboru ze sítě musí nejprve proběhnout # její nastavení. Z tohoto pohledu je výhodné pouľít přednastavení # v initrd, protoľe umoľňuje nastavit i prvotní kroky instalace. # # Kdyľ uľ upravujete soubor zavaděče, přidejte na stejné místo # parametr debconf/priority=critical, který odchytí větąinu případných # otázek, které zde zapomenete nastavit. # Dále můľete v syslinux.cfg nastavit parametr timeout na 1, abyste # nemuseli pro zavedení instalačního systému stisknout enter. # # Jádro akceptuje nejvýąe 8 parametrů a 8 proměnných prostředí (včetně # standardních voleb pro instalační program). Pokud tento limit # překročíte, jádra řady 2.4 přebývající parametry zahodí, jádra 2.6 # zpanikaří. S jádry 2.6.9 a novějąími můľete pouľít aľ 32 parametrů # a 32 proměnných prostředí. # # Pro větąinu instalací můľete celkem bez problémů # odstranit implicitní volby 'vga=normal' a 'devfs=mount', coľ vám # umoľní přidat daląí volby pro přednastavení. # # Výběr jazyka, země a klávesnice nemůľe být nastaven v souboru # s přednastavením, protoľe tyto otázky se zobrazují jeątě před tím, # neľ se soubor s přednastavením načte. # Abyste se těmto otázkám vyhnuli zadejte jádru daląí parametry: # # languagechooser/language-name=Czech # countrychooser/shortlist=CZ # console-keymaps-at/keymap=cz-lat2 #### Nastavení sítě. # Pokud nahráváte soubor s přednastavením ze sítě, pak následující # samozřejmě nebude fungovat! V takovém případě zadejte potřebné # parametry zavaděči jádra stejně jako výběr jazyka/země/klávesnice. # Zavádíte-li z CD nebo USB, bude nastavení fungovat bez problémů. # netcfg zkusí pouľít rozhraní, jehoľ druhý konec je aktivní. # Tím pádem přeskočí výběr ze seznamu nalezených rozhraní. d-i netcfg/choose_interface select auto # Máte-li pomalejąí dhcp server a instalačnímu systému vyprąí čas při # čekání na odpověď, bude uľitečné následující. #d-i netcfg/dhcp_timeout string 60 # Pokud dáváte přednost ručnímu nastavení sítě: #d-i netcfg/disable_dhcp boolean true #d-i netcfg/get_nameservers string 192.168.1.1 #d-i netcfg/get_ipaddress string 192.168.1.42 #d-i netcfg/get_netmask string 255.255.255.0 #d-i netcfg/get_gateway string 192.168.1.1 #d-i netcfg/confirm_static boolean true # Název počítače a domény přiřazené přes DHCP mají větąí prioritu neľ # hodnoty nastavené zde, nicméně takto máte jistotu, ľe tato otázka # nezobrazí (a» uľ nastavení z DHCP obdrľíme nebo ne). d-i netcfg/get_hostname string nenastavene-jmeno d-i netcfg/get_domain string nenastavena-domena # Zakáľe otravný dialog o WEP klíči. d-i netcfg/wireless_wep string # Praątěné DHCP jméno počítače, které pouľívají někteří ISP jako heslo. #d-i netcfg/dhcp_hostname string radish #### Nastavení zrcadla. d-i mirror/country string enter information manually d-i mirror/http/hostname string http.cz.debian.org d-i mirror/http/directory string /debian d-i mirror/suite string testing d-i mirror/http/proxy string #### Rozdělení disku. # Pokud má systém volné místo, můľete je vybrat k automatickému rozdělení. #d-i partman-auto/init_automatically_partition \ # select Use the largest continuous free space # Alternativně můľete zadat k automatickému dělení celý disk. Název # zařízení můľe být v tradičním formátu nebo ve formátu devfs. # Například pro pouľití prvního disku, který devfs najde: d-i partman-auto/disk string /dev/discs/disc0/disc # Můľete vybrat libovolný z přednastavených schémat dělení: d-i partman-auto/choose_recipe select \ All files in one partition (recommended for new users) #d-i partman-auto/choose_recipe select Desktop machine #d-i partman-auto/choose_recipe select Multi-user workstation # Nebo zadat váą vlastní návod na dělení... # Formát návodu je popsán v souboru devel/partman-auto-recipe.txt. # Pokud umíte do prostředí d-i dostat soubor s návodem na dělení, # stačí na něj odkázat. #d-i partman-auto/expert_recipe_file string /hd-media/recipe # V opačném případě můľete zadat celý návod na jednu řádku. Například # vytvoříme malou /boot oblast, vhodný swap a zbytek pouľijeme jako # kořenovou oblast: #d-i partman-auto/expert_recipe string boot-root :: \ # 20 50 100 ext3 $primary{ } $bootable{ } method{ format } format{ } \ # use_filesystem{ } filesystem{ ext3 } mountpoint{ /boot } . \ # 500 10000 1000000000 ext3 method{ format } format{ } \ # use_filesystem{ } filesystem{ ext3 } mountpoint{ / } . \ # 64 512 300% linux-swap method{ swap } format{ } . # Pro jistotu zde uvádíme stejný recept v čitelnějąí podobě: # boot-root :: # 40 50 100 ext3 # $primary{ } $bootable{ } # method{ format } format{ } # use_filesystem{ } filesystem{ ext3 } # mountpoint{ /boot } # . # 500 10000 1000000000 ext3 # method{ format } format{ } # use_filesystem{ } filesystem{ ext3 } # mountpoint{ / } # . # 64 512 300% linux-swap # method{ swap } format{ } # . # Následujícím řeknete partmanu, aby disk rozdělil bez potvrzení. d-i partman/confirm_write_new_label boolean true d-i partman/choose_partition select \ Finish partitioning and write changes to disk d-i partman/confirm boolean true #### Instalace zavaděče. # Implicitní zavaděč (pro x86) je Grub. Chcete-li místo něj instalovat # LILO, odkomentujte následující: #d-i grub-installer/skip boolean true # Toto je bezpečné nastavení - pokud nenalezne jiný operační systém, # nainstaluje Grub do MBR. d-i grub-installer/only_debian boolean true # Toto nainstaluje Grub do MBR i kdyľ nalezne jiný operační systém, # coľ je méně bezpečné, protoľe se jiný systém nemusí zavést. d-i grub-installer/with_other_os boolean true # Alternativně můľete instalovat jinam neľ do MBR - odkomentujete # a upravte tyto řádky: #d-i grub-installer/bootdev string (hd0,0) #d-i grub-installer/only-debian boolean false #d-i grub-installer/with_other_os boolean false #### Dokončení první fáze instalace. # Vynechá poslední hláąku, ľe je instalace kompletní. d-i prebaseconfig/reboot_in_progress note #### Shellové příkazy. # Přednastavení d-i není uľ ze své podstaty bezpečné. Nic # v instalačním systému nekontroluje pokusy kolem přetečení bufferu # ani zneuľití hodnot v souboru s přednastaveními. Pouľívejte tyto # soubory pouze z důvěryhodných zdrojů! # Následuje ukázka, jak v d-i spustit automaticky nějaký shellový příkaz. # První příkaz je spuątěn co nejdříve - hned po načtení přednastavení. #d-i preseed/early_command string anna-install nejaky-udeb # Tento příkaz je spuątěn těsně před koncem instalace, ale jeątě je # připojen adresář /target. #d-i preseed/late_command string echo foo > /target/etc/bar # Tento příkaz je spuątěn při startu base-config. #base-config base-config/early_command string echo ahoj mami # Poslední příkaz je spuątěn po skončení base-config, těsně před # výzvou login:. Takto můľete doinstalovat balíky, nebo také doladit # nastavení systému. #base-config base-config/late_command string \ # apt-get install zsh; chsh -s /bin/zsh ###### Přednastavení druhé fáze instalace. #### Přednastavení base-config. # Vynechá úvodní hláąku. base-config base-config/intro note # Vynechá závěrečnou hláąku. base-config base-config/login note # Pokud jste instalovali správce zobrazení, ale nechcete jej spustit # hned po dokončení base-config. #base-config base-config/start-display-manager boolean false # Některé verze instalačního systému mohou vývojářům Debianu hlásit # seznam balíčků, které jste nainstalovali, coľ pomáhá při # rozhodování, který software je oblíbený a proto by měl být zařazen # na CD. Výchozí hodnotou je zákaz posílání tohoto seznamu, ale měli # byste zváľit jeho povolení. #popularity-contest popularity-contest/participate boolean false #### Nastavení hodin a časového pásma. # Nastaví, zda jsou hardwarové hodiny nastaveny na UTC. #base-config tzconfig/gmt boolean true # Pokud jste instalačnímu systému řekli, ľe ľijete ve Spojených # státech, můľete vybrat časovou zónu následující proměnnou. # (Moľnosti jsou: Eastern, Central, Mountain, Pacific, Alaska, Hawaii, # Aleutian, Arizona East-Indiana, Indiana-Starke, Michigan, Samoa, other) #base-config tzconfig/choose_country_zone/US select Eastern # Pokud se nacházíte v Kanadě. # (Moľnosti jsou: Newfoundland, Atlantic, Eastern, Central, # East-Saskatchewan, Saskatchewan, Mountain, Pacific, Yukon, other) #base-config tzconfig/choose_country_zone/CA select Eastern # Pokud se nacházíte v Brazílii. # (Moľnosti jsou: East, West, Acre, DeNoronha, other) #base-config tzconfig/choose_country_zone/BR select East # Mnoho zemí má pouze jedno časové pásmo (jako ČR). Pokud se nacházíte # v některé z těchto zemí, můľete vybrat časové pásmo následující # otázkou. #base-config tzconfig/choose_country_zone_single boolean true # Tato otázka slouľí jako záchytný bod pro země, které mají více # časových pásem a které nevyhovují ľádné předchozí otázce. # Můľete zadat některé z časových pásem nebo "other". #base-config tzconfig/choose_country_zone_multiple select #### Nastavení uľivatelských účtů. # Sem můľete zadat rootovo heslo, coľ není nejlepąí nápad. S touto # volbou buďte velmi opatrní! #passwd passwd/root-password password jsem_r00t #passwd passwd/root-password-again password jsem_r00t # Chcete-li přeskočit vytváření běľného uľivatelského účtu. #passwd passwd/make-user boolean false # Alternativně můľete přednastavit jméno uľivatele. #passwd passwd/user-fullname string Uzivatel Debianu #passwd passwd/username string franta # Uľivatelovo heslo, opět buďte opatrní! #passwd passwd/user-password password nebezpecne #passwd passwd/user-password-again password nebezpecne #### Nastavení APTu. # Tato otázka určuje, odkud se budou instalovat balíky ve druhé fázi # instalace. Moľnosti jsou cdrom, http, ftp, filesystem, edit sources # list by hand. base-config apt-setup/uri_type select http # Zvolíte-li ftp nebo http, musíte zadat zemi a zrcadlo. base-config apt-setup/country select enter information manually base-config apt-setup/hostname string http.cz.debian.org base-config apt-setup/directory string /debian # Zastaví po výběru jednoho zrcadla. base-config apt-setup/another boolean false # Můľete si nainstalovat software ze sekcí non-free a contrib. #base-config apt-setup/non-free boolean true #base-config apt-setup/contrib boolean true # Povolí bezpečnostní aktualizace. base-config apt-setup/security-updates boolean true #### Výběr balíků. # Můľete zvolit libovolnou kombinaci dostupných úloh. # V době psaní to zahrnuje: Desktop environment, Web server, # Print server, DNS server, File server, Mail server, SQL database, # manual package selection. Poslední moľnost spustí aptitude. # Také můľete instalaci úloh vynechat a instalovat balíky nějakou # jinou cestou. tasksel tasksel/first multiselect Desktop environment #tasksel tasksel/first multiselect Web server, Mail server, DNS server #### Nastavení poąty. # Během normální instalace se exim ptá pouze několik otázek. (Je moľné # přednastavit i sloľitějąí nastavení.) exim4-config exim4/dc_eximconfig_configtype \ select no configuration at this time exim4-config exim4/no_config boolean true # Toto je vhodné nastavit na jméno uľivatele, kterého jste vytvořili # dříve. Pokud necháte prázdné, půjde poąta pro uľivatele postmaster # do /var/mail/mail. exim4-config exim4/dc_postmaster string #### Nastavení X Window. # Přednastavení těchto otázek je moľné, ale musíte znát podrobnosti # o grafickém vybavení počítače, protoľe automatické nastavení # X Window nerozpozná kaľdou grafickou kartu/monitor/myą/klávesnici. # I kdyľ X rozpozná správný ovladač grafické karty, zde jej můľete # přepsat. Vesa bude fungovat ve větąině případů. #xserver-xfree86 xserver-xfree86/config/device/driver select vesa # Pokud se automatické rozpoznání myąi nezdaří, dostanete se do # nekonečné smyčky, protoľe nástroj se bude ptát znovu a znovu # a pokaľdé (ne)nalezne stejnou nefunkční myą. #xserver-xfree86 xserver-xfree86/autodetect_mouse boolean true # Automatické rozpoznání monitoru je doporučeno. xserver-xfree86 xserver-xfree86/autodetect_monitor boolean true # Odkomentujete pokud máte LCD displej. #xserver-xfree86 xserver-xfree86/config/monitor/lcd boolean true # X má tři metody nastavení monitoru. Ukáľeme střední cestu # ("medium"), která je dostupná vľdy. Moľnost "simple" nemusí být # dostupná a "advanced" se ptá přílią mnoho otázek. xserver-xfree86 xserver-xfree86/config/monitor/selection-method \ select medium xserver-xfree86 xserver-xfree86/config/monitor/mode-list \ select 1024x768 @ 60 Hz #### Vąe ostatní. # Je moľné, ľe se objeví daląí otázky v závislosti na tom, jaký # software nainstalujete nebo podle toho, co se během instalace # pokazí. Seznam vąech moľných otázek instalačního programu získáte # příkazy: # debconf-get-selections --installer > file # debconf-get-selections >> file # Přednastavení můľe být uloľeno v několika souborech, načtete je # následovně: #d-i preseed/include string x.cfg # Zadat můľete i více souborů najednou, stačí je oddělit mezerami. # Později uvedené volby přepisují volby uvedené dříve. Pokud cestu # zadáte relativně, hledají se soubory ve stejném adresáři, jako tento # soubor. # Mnohem pruľnějąí je pouľití shellového příkazu, který vrátí názvy # souborů, jeľ se mají nahrát. V naąem příkladě se příkaz rozhoduje # mezi soubory podle konkrétního USB zařízení (zde vestavěné čtečky # karet): #d-i preseed/include_command string \ # if $(grep -q "GUID: 0aec3050aec305000001a003" /proc/scsi/usb-storage-*/*); \ # then echo kraken.cfg; else echo otherusb.cfg; fi # Chcete-li si jeątě před instalací zkontrolovat formát vaąeho souboru # s přednastavením, můľete pouľít debconf-set-selections: # debconf-set-selections -c preseed.cfg C.2. Zařízení v Linuxu V Linuxu existuje v adresáři /dev spousta speciálních souborů nazývaných soubory zařízení. V unixovém světě se k hardwaru přistupuje právě přes tyto soubory. Soubor zařízení je vlastně abstraktní rozhraní k systémovému ovladači, který komunikuje přímo s hardwarem. Soubory v adresáři /dev se chovají jinak, neľ obyčejné soubory. V následujícím výpisu je uvedeno několik nejdůleľitějąích souborů. +------------------------------+ |fd0|první disketová mechanika | |---+--------------------------| |fd1|druhá disketová mechanika | +------------------------------+ +-------------------------------------------------------------+ |hda |pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Master) | |-----+-------------------------------------------------------| |hdb |pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Slave) | |-----+-------------------------------------------------------| |hdc |pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Master) | |-----+-------------------------------------------------------| |hdd |pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Slave) | |-----+-------------------------------------------------------| |hde |pevný disk IDE / CD-ROM na přídavném IDE řadiči (Slave)| |-----+-------------------------------------------------------| |hdf |pevný disk IDE / CD-ROM na přídavném IDE řadiči (Slave)| |-----+-------------------------------------------------------| |hda1 |první oblast na prvním pevném IDE disku | |-----+-------------------------------------------------------| |hdd15|patnáctá oblast na čtvrtém pevném IDE disku | +-------------------------------------------------------------+ +---------------------------------------------------------+ |sda |pevný disk SCSI s nejniľąím SCSI ID (tj. 0) | |-----+---------------------------------------------------| |sdb |pevný disk SCSI s nejbliľąím vyąąím SCSI ID (tj. 1)| |-----+---------------------------------------------------| |sdc |pevný disk SCSI s nejbliľąím vyąąím SCSI ID (tj. 2)| |-----+---------------------------------------------------| |sda1 |první oblast na prvním pevném SCSI disku | |-----+---------------------------------------------------| |sdd10|desátá oblast na čtvrtém pevném SCSI disku | +---------------------------------------------------------+ +-----------------------------------------------------+ |sr0 nebo scd0|SCSI CD-ROM s nejniľąím SCSI ID | |-------------+---------------------------------------| |sr1 nebo scd1|SCSI CD-ROM s nejbliľąím vyąąím SCSI ID| +-----------------------------------------------------+ +------------------------------------------------------------------------+ |ttyS0 |sériový port 0, pod MS-DOSem COM1 | |-------+----------------------------------------------------------------| |ttyS1 |sériový port 1, pod MS-DOSem COM2 | |-------+----------------------------------------------------------------| |lp0 |první paralelní port | |-------+----------------------------------------------------------------| |lp1 |druhý paralelní port | |-------+----------------------------------------------------------------| |psaux |rozhraní myąi na portu PS/2 | |-------+----------------------------------------------------------------| |gpmdata|pseudozařízení - jenom opakuje data získaná z GPM (ovladač myąi)| +------------------------------------------------------------------------+ +------------------------------------------+ |cdrom|symbolický odkaz na CD-ROM mechaniku| |-----+------------------------------------| |mouse|symbolický odkaz na rozhraní myąi | +------------------------------------------+ +-------------------------------------------------------+ |null|cokoliv poąlete na toto zařízení, zmizí beze stopy| |----+--------------------------------------------------| |zero|z tohoto zařízení můľete aľ do nekonečna číst nuly| +-------------------------------------------------------+ C.2.1. Nastavení myąi Myą můľete pouľívat jak na konzoli, tak v prostředí X Window. Je toho dosaľeno pouľitím gpm opakovače, který přeposílá signál z myąi k X serveru. myą => /dev/psaux => gpm => /dev/gpmdata -> /dev/mouse => X /dev/ttyS0 (opakovač) (symbolický odkaz) /dev/ttyS1 V souboru /etc/gpm.conf nastavte opakovací protokol na hodnotu raw a v X ponechte původní myąí protokol (soubory /etc/X11/XF86Config nebo /etc/X11/ XF86Config-4). Důvod pouľití gpm i pro X Window System je ten, ľe kdyľ se myą neočekávaně odpojí, stačí restartovat pouze gpm a ne celé X Window. # /etc/init.d/gpm restart Pokud z nějakého důvodu nemáte gpm nainstalované nebo ho nepouľíváte, nastavte Xy, aby četly přímo z myąího zařízení (např. /dev/psaux nebo /dev/input/mice). Mnohem více informací najdete v /usr/share/doc/HOWTO/en-txt/mini/ 3-Button-Mouse.gz, man gpm, /usr/share/doc/gpm/FAQ.gz a README.mouse. C.3. Místo potřebné pro úlohy Základní instalace pro i386 s jádrem 2.4 zabere na disku včetně vąech standardních balíků 573MB. Následující tabulka ukazuje velikosti úloh tak, jak je vypisuje program aptitude. Protoľe se mohou balíky v některých úlohách překrývat, je moľné, ľe celková velikost instalovaných úloh bude menąí neľ součet jejich velikostí. Při určování velikostí diskových oblastí budete muset čísla uvedená v tabulce přidat k velikosti základního systému. Větąina z hodnot ve sloupci "Instalovaná velikost" skončí v /usr, při instalaci je vąak jeątě třeba počítat s hodnotami ze sloupce "Stáhne se", které se (dočasně) uloľí v adresáři /var. +-----------------------------------------------------------------------------+ | Úloha | Instalovaná velikost | Stáhne se | Místo během instalace | | | (MB) | (MB) | (MB) | |----------------+----------------------+-------------+-----------------------| |Desktopový |1392 |460 |1852 | |počítač | | | | |----------------+----------------------+-------------+-----------------------| |Webový server |36 |12 |48 | |----------------+----------------------+-------------+-----------------------| |Tiskový server |168 |58 |226 | |----------------+----------------------+-------------+-----------------------| |DNS server |2 |1 |3 | |----------------+----------------------+-------------+-----------------------| |Souborový server|47 |24 |71 | |----------------+----------------------+-------------+-----------------------| |Poątovní server |10 |3 |13 | |----------------+----------------------+-------------+-----------------------| |SQL databáze |66 |21 |87 | +-----------------------------------------------------------------------------+ Poznámka Úloha Desktopový počítač nainstaluje desktopová prostředí KDE a GNOME. Instalujete-li v jiném jazyce neľ angličtině, je moľné, ľe tasksel automaticky nainstaluje localizační úlohu pro daný jazyk. Velikost lokalizační úlohy závisí na tom, co do ní její tvůrci umístili za balíčky; maximálně byste měli počítat s 200MB včetně velikosti při stahování. C.4. Instalace Debianu ze stávajícího unixového/linuxového systému Tato kapitola se, na rozdíl od zbytku příručky, nezabývá oficiálním instalačním programem, ale popisuje instalaci Debianu ze stávajícího unixového nebo linuxového systému. Tuto kapitolu si vyľádali uľivatelé přecházející z distribucí Red Hat, Mandrake a SUSE. Předpokládáme zde jisté znalosti s pouľíváním *nixových příkazů a pohybem v souborovém systému. V této sekci platí, ľe příkazy uvozené promptem $ zadáváte ve svém stávajícím systému, zatímco příkazy uvozené # se spouątí v chrootovaném prostředí. Aľ si Debian vyladíte k obrazu svému, můľete do něj převést stávající uľivatelská data a plynule přejít k nové distribuci bez zbytečných prostojů. Tento druh instalace je téľ vhodný pro systémy s podivným hardwarem, který jinak není podporován instalačními médii. C.4.1. Přípravné práce Nejprve si rozdělte disk. Budete potřebovat aspoň jeden oddíl (kořenový) plus oblast pro virtuální pamě» (swap). Pro čistě konzolovou instalaci potřebujete oblast velkou minimálně 150 MB, jestliľe budete instalovat i X Window System, počítejte s nejméně 300 megabajty. Na nových oddílech vytvořte souborové systémy. Například souborový systém ext3 na oblasti /dev/hda6 vytvoříte příkazem: # mke2fs -j /dev/hda6 (Ve zbytku návodu budeme předpokládat, ľe kořenový oddíl je /dev/hda6.) Jestliľe chcete vytvořit systém ext2, vynechejte parametr -j. Inicializujte a aktivujte odkládací oddíl (nezapomeňte změnit číslo oblasti podle skutečnosti): # mkswap /dev/hda5 # sync; sync; sync # swapon /dev/hda5 Připojte budoucí kořenovou oblast (/) do adresáře /mnt/debinst. Na jméně přípojného adresáře nezáleľí. # mkdir /mnt/debinst # mount /dev/hda6 /mnt/debinst Poznámka Chcete-li mít části souborového systému (např. /usr) připojené na různých oblastech, musíte tyto adresáře vytvořit a připojit ručně jeątě před příątí kapitolou. C.4.2. Instalace balíku debootstrap debootstrap je program, kterým se v Debianu instaluje základní systém. Má minimum závislostí (pouze /bin/sh, ar a wget), takľe se dá pouľít na téměř libovolném systému. Pokud jeątě wget a ar nemáte, nainstalujte si je. Na systému pouľívajícím RPM balíčky si můľete staľený .deb soubor převést do formátu .rpm programem alien, nebo můľete pouľít připravený balík z http:// people.debian.org/~blade/install/debootstrap. Poslední moľností je ruční instalace. Vytvořte si pracovní adresář, do kterého později balík rozbalíte: # mkdir work # cd work Z poolu si stáhněte balík debootstrap pro svou architekturu, uloľte jej do pracovního adresáře a vybalte z něj binární soubory. K instalaci souborů musíte mít rootovská práva. # ar -x debootstrap_0.X.X_arch.deb # cd / # zcat /cesta-k-pracovnimu-adresari/work/data.tar.gz | tar xv Pro běh debootstrapu musíte mít nainstalovanou rozumnou minimální verzi knihovny glibc (momentálně GLIBC_2.3). debootstrap samotný je shellový skript, ale vyuľívá různé nástroje, které vyľadují glibc. C.4.3. Spuątění debootstrapu debootstrap si umí stáhnout potřebné soubory přímo z debianího archivu. Aby se soubory nestahovaly přes půl Zeměkoule, nahraďte v ukázce server http.us.debian.org/debian nějakým bliľąím. Seznam zrcadel naleznete v http:// www.debian.org/misc/README.mirrors. Pokud máte první oficiální CD, můľete jej připojit jako /cdrom a místo sí»ové adresy pouľít odkaz na soubor: file:/cdrom/debian/. V ukázkovém příkazu debootstrap nahraďte ARCH jedním z následujících: alpha, arm, hppa, i386, ia64, m68k, mips, mipsel, powerpc, s390 nebo sparc. # /usr/sbin/debootstrap --arch ARCH sarge \ /mnt/debinst http://http.us.debian.org/debian C.4.4. Nastavení základního systému V adresáři /mnt/debinst teď máte opravdový, i kdyľ minimální, systém Debian. Nastal čas se do něj přesunout: # LANG=C chroot /mnt/debinst /bin/bash C.4.4.1. Připojení oblastí Nejprve musíte vytvořit soubor /etc/fstab. # editor /etc/fstab Jako vzor můľete pouľít následující ąablonu (místo XXX dosaďte vlastní oblasti): # /etc/fstab: static file system information. # # file system mount point type options dump pass /dev/XXX / ext3 defaults 0 1 /dev/XXX /boot ext3 ro,nosuid,nodev 0 2 /dev/XXX none swap sw 0 0 proc /proc proc defaults 0 0 /dev/fd0 /mnt/floppy auto noauto,rw,sync,user,exec 0 0 /dev/cdrom /mnt/cdrom iso9660 noauto,ro,user,exec 0 0 /dev/XXX /tmp ext3 rw,nosuid,nodev 0 2 /dev/XXX /var ext3 rw,nosuid,nodev 0 2 /dev/XXX /usr ext3 rw,nodev 0 2 /dev/XXX /home ext3 rw,nosuid,nodev 0 2 Souborové systémy, které jste zadali do /etc/fstab můľete připojit vąechny najednou příkazem mount -a, nebo individuálně příkazem: # mount /cesta # např.: mount /usr Před daląí prací si ověřte, ľe máte připojený virtuální souborový systém /proc. Pokud tomu tak není, připojte jej: # mount -t proc proc /proc Príkaz ls /proc by nyní měll vypsat neprázdný adresář. Pokud by se tak nestalo, stále byste měli být schopni připojit proc z vnějąku chrootu: # mount -t proc proc /mnt/debinst/proc C.4.4.2. Nastavení klávesnice Klávesnici nastavíte: # dpkg-reconfigure console-data Klávesnici nemůľete v chrootu nastavit, změna se projeví aľ po příątím restartu. C.4.4.3. Nastavení sítě Sí»ování se nastavuje v souborech /etc/network/interfaces, /etc/resolv.conf a / etc/hostname. # editor /etc/network/interfaces Pro začátek vám mohou pomoci ukázky z /usr/share/doc/ifupdown/examples: ###################################################################### # /etc/network/interfaces -- configuration file for ifup(8), ifdown(8) # See the interfaces(5) manpage for information on what options are # available. ###################################################################### # Virtuální loopback chceme vľdy. # auto lo iface lo inet loopback # Pouľití dhcp: # # auto eth0 # iface eth0 inet dhcp # Statická IP adresa: (broadcast a gateway jsou volitelné) # # auto eth0 # iface eth0 inet static # address 192.168.0.42 # network 192.168.0.0 # netmask 255.255.255.0 # broadcast 192.168.0.255 # gateway 192.168.0.1 Do /etc/resolv.conf zadejte nastavení jmenných serverů (DNS): # editor /etc/resolv.conf Jednoduchý /etc/resolv.conf: search hqdom.local\000 nameserver 10.1.1.36 nameserver 192.168.9.100 Zadejte název svého systému (délka aspoň 2 a nejvýąe 63 znaky): # echo JmenoPocitace > /etc/hostname Jestliľe máte více sí»ových karet, měli byste si pohrát s názvy modulů v /etc/ modules, aby se karty vľdy přiřadily ke stejnému rozhraní (eth0, eth1, atd.) C.4.4.4. Nastavení časové zóny, uľivatelů a programu APT Nastavení časové zóny, přidání obyčejného uľivatele a výběr zdrojů pro apt zajistí program baseconfig: # /usr/sbin/base-config new C.4.4.5. Nastavení Locales Aby se s vámi systém bavil v jiném jazyce neľ je angličtina, musíte nainstalovat a nastavit balík pro podporu národních prostředí: # apt-get install locales # dpkg-reconfigure locales POZNÁMKA: Před tímto krokem jiľ musíte mít nastavený systém pro správu balíčků -- apt. Také nebude od věci nastudovat si odpovídající dokumenty HOWTO. C.4.5. Instalace jádra Jestliľe budete chtít tento systém i zavádět (na 99% ano), musíte si nainstalovat jádro (a moľná zavaděč). Následujícím příkazem zjistíte dostupná připravená jádra: # apt-cache search kernel-image Vybrané jádro nainstalujte: # apt-get install kernel-image-2.X.X-arch-atd C.4.6. Nastavení zavaděče Abyste mohli zavádět svůj Debian, nastavte v zavaděči, aby nahrál instalované jádro s novou kořenovou oblastí. Pamatujte, ľe debootstrap zavaděč neinstaluje, takľe jej budete muset doinstalovat zvláą» (např. pomocí apt-get uvnitř chrootovaného prostředí). Příloha D. Administrivia Obsah D.1. O tomto dokumentu D.2. Jak přispět k tomuto návodu D.3. Hlavní spoluautoři D.4. Český překlad D.5. Ochranné známky D.1. O tomto dokumentu Tato příručka byla vytvořena pro instalaci distribuce Sarge (debian-installer). Příručka vychází z dřívějąího manuálu pro Woodyho (boot-floppies), který je zase zaloľen na předchozích instalačních manuálech. Vyuľili jsme i částí manálu distribuce Progeny, který byl v roce 2003 uvolněn pod licencí GNU GPL. Tento dokument je napsán ve formátu XML DocBook. Výstupní formáty jsou generovány různými programy vyuľívající informace z balíků docbook-xml a docbook-xsl. Aby byl dokument lépe udrľovatelný, pouľíváme různé výhody XML, jako jsou entity a profilovací atributy, které nahrazují proměnné a podmínky z programovacích jazyků. Zdrojový text příručky například obsahuje pohromadě informace pro vąechny podporované typy počítačových architektur. Pomocí profilovacích atributů jsou různé pasáľe textu označeny jako závislé na dané architektuře a při překladu se zobrazí jenom v určitých verzích dokumentu. D.2. Jak přispět k tomuto návodu Problémy a vylepąení týkající se tohoto dokumentu zasílejte formou bug reportu (hláąení o chybě) v balíku debian-installer-manual. (Viz popis v balíku reportbug nebo online dokumentace Debian Bug Tracking System.) Před nahláąením problému je vľdy dobré nejprve zkontrolovat databázi otevřených chyb balíku debian-installer-manual, zda jiľ závada nebyla hláąena. Pokud stejný problém najdete mezi neuzavřenými chybami, můľete doplnit existující popis o váą poznatek zasláním zprávy na adresu <XXXX@bugs.debian.org>, kde XXXX je číslo jiľ nahláąeného problému. Jeątě lepąí je získat zdrojový text dokumentu ve formátu DocBook a vytvářet záplaty (patch) přímo proti němu. Pokud jste se s formátem DocBook jeątě nesetkali, pro začátek vám pomůľe soubor cheatsheet.txt nacházející se v adresáři se zdrojovými texty příručky. Ty můľete nalézt na stránce debian-installer WebSVN. Návod, jak získat soubory ze SVN, najdete v souboru README. Prosíme vás, abyste nekontaktovali autory tohoto dokumentu přímo. Existuje emailová konference balíku debian-installer, která je zaměřena i na tento manuál. Její adresa je <debian-boot@lists.debian.org>. Návod pro přihláąení do konference naleznete na stránce Přihláąení do diskusních listů Debianu. Starąí zprávy jsou dostupné v archivu diskusních listů Debianu. D.3. Hlavní spoluautoři Tento dokument původně napsali Bruce Perens, Sven Rudolph, Igor Grobman, James Treacy a Adam Di Carlo. Sebastian Ley sepsal Installation Howto. K tomuto dokumentu přispělo mnoho uľivatelů a vývojářů Debianu. Zmiňme alespoň Michaela Schmitze (m68k), Franka Neumanna (je autorem instalačního manuálu pro Amigu). Dále to jsou Arto Astala, Eric Delaunay/Ben Collins (SPARC), Tapio Lehtonen a Stéphane Bortzmeyer (mnoho oprav a textu). Také je třeba poděkovat Pascalu Le Bailovi za uľitečné informace o zavádění z USB zařízení. Miroslav Kuře zdokumentoval (prý velké) části funkcionallity nového instalačního programu pro Sarge. Velmi uľitečné informace jsme nalezli v dokumentech "Jim Mintha's HOWTO for network booting" (neznámá adresa), Debian FAQ, Linux/m68k FAQ, Linux for SPARC Processors FAQ, Linux/Alpha FAQ a daląích. Uznání samozřejmě patří i lidem, kteří tyto volně dostupné a bohaté zdroje informací spravují. Část manuálu zabývající se chrootovanou instalací (C.4 - "Instalace Debianu ze stávajícího unixového/linuxového systému") je částečně odvozena z dokumentů na něľ vlastní copyright Karsten M. Self. D.4. Český překlad Tento dokument smí být ąířen za podmínek uvedených v GNU General Public License. Vlastníkem autorských práv k překladu je Miroslav Kuře < kurem@debian.cz> a historicky téľ Jiří Maąík <masik@debian.cz> a Vilém Vychodil <vychodiv@debian.cz>. D.5. Ochranné známky Vąechny ochranné známky jsou majetkem svých vlastníků. Příloha E. Český překlad GNU General Public License Obsah E.1. Preambule E.2. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE E.3. Jak uplatnit tato ustanovení na vaąe nové programy Abstrakt Tento text je neoficiálním překladem GNU General Public License (GNU GPL). Nebyl vydán nadací Free Software Foundation a nevyjadřuje právní podstatu podmínek pro ąíření softwaru pouľívajícího GNU GPL -- tomuto účelu slouľí výhradně původní anglická verze GNU GPL. Přesto doufáme, ľe tento překlad pomůľe českým čtenářům lépe porozumět licenci GNU GPL. This is an unofficial translation of the GNU General Public License into Czech. It was not published by the Free Software Foundation, and does not legally state the distribution terms for software that uses the GNU GPL -- only the original English text of the GNU GPL does that. However, we hope that this translation will help Czech speakers understand the GNU GPL better. Český překlad verze 2, červen 1991 Copyright (C) 1989, 1991 Free Software Foundation, Inc. -- 51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110-1301, USA. Kopírování a distribuce doslovných kopií tohoto licenčního dokumentu jsou dovoleny komukoliv, jeho změny jsou vąak zakázány. E.1. Preambule Softwarové licence jsou větąinou navrľeny tak, ľe vám odebírají právo svobodného sdílení a úprav programů. Smyslem GNU General Public License je naproti tomu zaručit svobodu ke sdílení a úpravám svobodného softwaru -- pro zajiątění svobodného přístupu k tomuto softwaru pro vąechny jeho uľivatele. Tato General Public License se vztahuje na větąinu softwaru nadace Free Software Foundation a na jakýkoli jiný program, jehoľ autor se přikloní k jejímu pouľívání. (Některý daląí software od Free Software Foundation je namísto toho pokryt GNU Lesser General Public License.) Můľete ji rovněľ pouľít pro své programy. Pokud mluvíme o svobodném softwaru, máme na mysli svobodu, nikoliv cenu. Naąe General Public License je navrľena pro zajiątění toho, ľe můľete svobodně ąířit kopie svobodného softwaru (a účtovat si poplatek za tuto sluľbu, pokud chcete), ľe obdrľíte zdrojový kód anebo jej můľete získat, pokud ho chcete, ľe můľete tento software modifikovat nebo jeho části pouľít v nových svobodných programech; a ľe víte, ľe tyto věci smíte dělat. Abychom mohli chránit vaąe práva, musíme vytvořit omezení, která zakáľí komukoli vám tato práva odepírat nebo vás ľádat, abyste se těchto práv vzdali. Tato omezení se promítají do jistých povinností, kterým musíte dostát, pokud ąíříte kopie dotyčného softwaru anebo ho modifikujete. Například, ąíříte-li kopie takového programu, a» jiľ zdarma nebo za poplatek, musíte poskytnout příjemcům vąechna práva, která máte sami. Musíte zaručit, ľe příjemci rovněľ dostanou anebo mohou získat zdrojový kód. A musíte jim ukázat tyto podmínky, aby znali svá práva. Vaąe práva chráníme ve dvou krocích: (1) autorizací softwaru a (2) nabídkou této licence, která vám dává právoplatné svolení ke kopírování, ąíření a modifikaci softwaru. Kvůli ochraně kaľdého autora i nás samotných chceme zajistit, aby kaľdý chápal skutečnost, ľe pro svobodný software neplatí ľádné záruky. Je-li software někým jiným modifikován a poslán dále, chceme, aby příjemci věděli, ľe to, co mají, není originál, takľe jakékoliv problémy vnesené jinými se neodrazí na reputaci původních autorů. Konečně, kaľdý svobodný program je neustále ohroľen softwarovými patenty. Přejeme si zamezit nebezpečí, ľe redistributoři svobodného programu obdrľí samostatně patentová osvědčení a tím učiní program vázaným. Abychom tomu zamezili, deklarovali jsme, ľe kaľdý patent musí být buď vydán s tím, ľe umoľňuje kaľdému svobodné uľití, anebo nesmí být vydán vůbec. Přesná ustanovení a podmínky pro kopírování, ąíření a modifikaci jsou uvedeny dále. E.2. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE USTANOVENÍ A PODMÍNKY PRO KOPÍROVÁNÍ, DISTRIBUCI A MODIFIKACI * Tato licence se vztahuje na kterýkoliv program či jiné dílo, které obsahuje zmínku, umístěnou v něm drľitelem autorských práv, o tom, ľe dílo můľe být ąířeno podle ustanovení GNU General Public License. V daląím textu znamená "program" kaľdý takový program nebo dílo a "dílo zaloľené na programu" znamená buď program samotný anebo kaľdé jiné dílo z něj odvozené, které podléhá autorskému zákonu: tím se míní dílo obsahující program nebo jeho část, buď doslovně anebo s modifikacemi, popřípadě v překladu do jiného jazyka. (Nadále je překlad zahrnován bez omezení pod pojem "modifikace".) Kaľdý uľivatel licence je označován jako "vy". Jiné činnosti neľ kopírování, ąíření a modifikace nejsou touto licencí pokryty; sahají mimo její rámec. Akt spuątění programu není omezen a výstup z programu je pokryt pouze tehdy, jestliľe obsah výstupu tvoří dílo zaloľené na programu (nezávisle na tom, zda bylo vytvořeno činností programu). Posouzení platnosti předchozí věty závisí na tom, co program dělá. * Smíte kopírovat a ąířit doslovné kopie zdrojového kódu programu tak, jak jste jej obdrľeli a na libovolném médiu, za předpokladu, ľe na kaľdé kopii viditelně a náleľitě zveřejníte zmínku o autorských právech a absenci záruky; ponecháte nedotčené vąechny zmínky vztahující se k této licenci a k absenci záruky; a dáte kaľdému příjemci spolu s programem kopii této licence. Za fyzický akt přenesení kopie můľete ľádat poplatek a podle vlastního uváľení můľete nabídnout za poplatek záruční ochranu. * Můľete modifikovat svou kopii či kopie programu anebo kterékoliv jeho části, a tak vytvořit dílo zaloľené na programu a kopírovat a roząiřovat takové modifikace či dílo podle podmínek paragrafu 1 výąe za předpokladu, ľe splníte vąechny tyto podmínky: a) Modifikované soubory musíte opatřit zřetelnou zmínkou uvádějící, ľe jste soubory změnili a také uvést datum kaľdé změny. b) Musíte umoľnit, aby jakékoliv vámi publikované či roząiřované dílo, které obsahuje zcela nebo zčásti program nebo jakoukoli jeho část, popřípadě je z programu nebo jeho části odvozeno, mohlo být jako celek bezplatně poskytnuto kaľdé třetí osobě v souladu s ustanoveními této licence. c) Pokud modifikovaný program pracuje normálně tak, ľe čte interaktivně povely, musíte zajistit, ľe při nejběľnějąím způsobu jeho spuątění vytiskne nebo zobrazí hláąení zahrnující přísluąnou zmínku o autorském právu a uvede, ľe neexistuje ľádná záruka (nebo případně, ľe záruku poskytujete vy), a ľe uľivatelé mohou za těchto podmínek program redistribuovat, a musí uľivateli sdělit, jakým způsobem můľe nahlédnout do kopie této licence. (Výjimka: v případě, ľe sám program je interaktivní, avąak ľádné takové hláąení nevypisuje, nepoľaduje se, aby vaąe dílo zaloľené na programu takové hláąení vypisovalo.) Tyto poľadavky se vztahují k modifikovanému dílu jako celku. Pokud lze identifikovat části takového díla, které zřejmě nejsou odvozeny z programu a mohou být samy o sobě rozumně povaľovány za nezávislá a samostatná díla, pak se tato licence a její ustanovení nevztahují na tyto části, jsou-li ąířeny jako nezávislá díla. Avąak jakmile tytéľ části roząiřujete jako část celku, jímľ je dílo zaloľené na programu, musí být roząiřování tohoto celku podřízeno ustanovením této licence tak, ľe povolení poskytnutá daląím uľivatelům se roząíří na celé dílo, tedy na vąechny jeho části bez ohledu na to, kdo kterou část napsal. Smyslem tohoto paragrafu tedy není získání práv na dílo zcela napsané vámi ani popírání vaąich práv vůči němu; skutečným smyslem je výkon práva na řízení distribuce odvozených nebo kolektivních děl zaloľených na programu. Pouhé spojení jiného díla, jeľ není na programu zaloľeno, s programem (anebo dílem zaloľeným na programu) na pamě»ovém nebo distribučním médiu neuvazuje toto jiné dílo do působnosti této licence. * Můľete kopírovat a roząiřovat program (nebo dílo na něm zaloľené, viz paragraf 2) v objektové anebo spustitelné podobě podle ustanovení paragrafů 1 a 2 výąe, pokud splníte některou z následujících náleľitostí: a) Doprovodíte jej zdrojovým kódem ve strojově čitelné formě. Zdrojový kód musí být roząiřován podle ustanovení paragrafů 1 a 2 výąe, a to na médiu běľně pouľívaném pro výměnu softwaru; nebo b) Doprovodíte jej písemnou nabídkou s platností nejméně tři roky, podle níľ poskytnete jakékoli třetí straně, za poplatek nepřevyąující vaąe výdaje vynaloľené na fyzickou výrobou zdrojové distribuce, kompletní strojově čitelnou kopii odpovídajícího zdrojového kódu, jenľ musí být ąířen podle ustanovení paragrafů 1 a 2 výąe na médiu běľně pouľívaném pro výměnu softwaru; nebo c) Doprovodíte jej informacemi, které jste dostali ohledně nabídky na poskytnutí zdrojového kódu. (Tato alternativa je povolena jen pro nekomerční ąíření a jenom tehdy, pokud jste obdrľel program v objektovém nebo spustitelném tvaru spolu s takovou nabídkou, v souladu s poloľkou b výąe.) Zdrojový kód k dílu je nejvhodnějąí formou díla z hlediska jeho případných modifikací. Pro dílo ve spustitelném tvaru znamená úplný zdrojový kód veąkerý zdrojový kód pro vąechny moduly, které obsahuje, plus jakékoli daląí soubory pro definici rozhraní, plus dávkové soubory potřebné pro kompilaci a instalaci spustitelného programu. Zvláątní výjimkou jsou vąak ty softwarové komponenty, které jsou normálně ąířeny (buď ve zdrojové nebo binární formě) s hlavními součástmi operačního systému, na němľ spustitelný program běľí (tj. s překladačem, jádrem apod.). Tyto komponenty nemusí být ąířeny se zdrojovým kódem, pokud ovąem komponenta sama nedoprovází spustitelnou podobu díla. Je-li ąíření objektového nebo spustitelného kódu činěno nabídkou přístupu ke kopírování z určitého místa, potom se za distribuci zdrojového kódu počítá i nabídnutí ekvivalentního přístupu ke kopírování zdrojového kódu ze stejného místa, by» přitom nejsou třetí strany nuceny ke zkopírování zdrojového kódu spolu s objektovým. * Nesmíte kopírovat, modifikovat, poskytovat sublicence anebo ąířit program jiným způsobem neľ výslovně uvedeným v této licenci. Jakýkoli jiný pokus o kopírování, modifikování, poskytnutí sublicence anebo ąíření programu je neplatný a automaticky ukončí vaąe práva daná touto licencí. Strany, které od vás obdrľely kopie anebo práva v souladu s touto licencí, vąak nemají své licence ukončeny, dokud se jim plně podřizují. * Není vaąí povinností tuto licenci přijmout, protoľe jste ji nepodepsal. Nic jiného vám vąak nedává moľnost kopírovat nebo ąířit program nebo odvozená díla. V případě, ľe tuto licenci nepřijmete, jsou tyto činnosti zákonem zakázány. Tím pádem modifikací anebo ąířením programu (anebo kaľdého díla zaloľeného na programu) vyjadřujete své podřízení se licenci a vąem jejím ustanovením a podmínkám pro kopírovaní, modifikování a ąíření programu a děl na něm zaloľených. * Pokaľdé, kdyľ redistribuujete program (nebo dílo zaloľené na programu), získává příjemce od původního drľitele licence právo kopírovat, modifikovat a ąířit program v souladu s těmito ustanoveními a podmínkami. Nesmíte klást ľádné daląí překáľky výkonu zde zaručených příjemcových práv. Nejste odpovědný za vymáhání dodrľování této licence třetími stranami. * Jsou-li vám z rozhodnutí soudu, obviněním z poruąení patentu nebo z jakéhokoli jiného důvodu (nejen v souvislosti s patenty) uloľeny takové podmínky (a» jiľ příkazem soudu, smlouvou nebo jinak), které se vylučují s podmínkami této licence, nejste tím osvobozen od podmínek této licence. Pokud nemůľete ąířit program tak, abyste vyhověl zároveň svým závazkům vyplývajícím z této licence a jiným platným závazkům, nesmíte jej v důsledku toho ąířit vůbec. Pokud by například patentové osvědčení nepovolovalo bezplatnou redistribuci programu vąemi, kdo vaąím přičiněním získají přímo nebo nepřímo jeho kopie, pak by jediný moľný způsob jak vyhovět zároveň patentovému osvědčení i této licenci spočíval v ukončení distribuce programu. Pokud by se za nějakých specifických okolností jevila některá část tohoto paragrafu jako neplatná nebo nevynutitelná, povaľuje se za směrodatnou rovnováha vyjádřená tímto paragrafem a paragraf jako celek se povaľuje za směrodatný za jiných okolností. Smyslem tohoto paragrafu není navádět vás k poruąování patentů či jiných ustanovení vlastnického práva, anebo tato ustanovení zpochybňovat; jediným jeho smyslem je ochrana integrity systému ąíření svobodného softwaru, který je podloľen veřejnými licenčními předpisy. Mnozí lidé poskytli své příspěvky do ąirokého okruhu softwaru ąířeného tímto systémem, spolehnuvąe se na jeho důsledné uplatňování; záleľí na autorovi/dárci, aby rozhodl, zda si přeje ąířit software pomocí nějakého jiného systému a ľádný uľivatel licence nemůľe takové rozhodnutí zpochybňovat. Smyslem tohoto paragrafu je zevrubně osvětlit to, co je povaľováno za důsledek plynoucí ze zbytku této licence. * Pokud je ąíření či pouľití programu v některých zemích omezeno buď patenty anebo autorsky chráněnými rozhraními, můľe drľitel původních autorských práv, který svěřuje program do působnosti této licence, přidat výslovné omezení pro geografické ąíření, vylučující takové země, takľe ąíření je povoleno jen v těch zemích nebo mezi těmi zeměmi, které nejsou tímto způsobem vyloučeny. Tato licence zahrnuje v tomto případě takové omezení přesně tak, jako by bylo zapsáno v textu této licence. * Free Software Foundation můľe čas od času vydávat upravené nebo nové verze General Public License. Takové nové verze se budou svým duchem podobat současné verzi, v jednotlivostech se vąak mohou liąit s ohledem na nové problémy či zájmy. Kaľdé verzi je přiděleno rozliąující číslo verze. Pokud program specifikuje číslo verze, která se na něj vztahuje, a "vąechny následující verze", můľete se podle uváľení řídit ustanoveními a podmínkami buďto oné konkrétní verze anebo kterékoliv následující verze, kterou vydala Free Software Foundation. Jestliľe program nespecifikuje číslo verze této licence, můľete si vybrat libovolnou verzi, kterou kdy Free Software Foundation vydala. * Pokud si přejete zahrnout části programu do jiných svobodných programů, jejichľ distribuční podmínky jsou odliąné, zaąlete autorovi ľádost o povolení. V případě softwaru, k němuľ vlastní autorská práva Free Software Foundation, napiąte Free Software Foundation; někdy činíme výjimky ze zde uvedených ustanovení. Naąe rozhodnutí bude vedeno dvěma cíli: zachováním svobodné povahy vąech odvozenin naąeho svobodného softwaru a podporou sdílení a opětovného vyuľití softwaru obecně. ZÁRUKA SE NEPOSKYTUJE * Vzhledem k bezplatnému poskytnutí licence k programu se na program nevztahuje ľádná záruka, a to v míře povolené platným zákonem. pokud není písemně stanoveno jinak, poskytují drľitelé autorských práv popřípadě jiné strany program "tak, jak je", bez záruky jakéhokoli druhu, a» výslovné nebo vyplývající, včetně, ale nikoli jen, záruk prodejnosti a vhodnosti pro určitý účel. Pokud jde o kvalitu a výkonnost programu, leľí veąkeré riziko na vás. pokud by se u programu projevily závady, padají náklady za vąechnu potřebnou údrľbu, opravu či nápravu na váą vrub. * V ľádném případě, s výjimkou toho, kdyľ to vyľaduje platný zákon, anebo kdyľ to bylo písemně odsouhlaseno, vám nebude ľádný z drľitelů autorských práv ani ľádná jiná strana, která smí modifikovat či ąířit program v souladu s předchozími ustanoveními, odpovědni za ąkody, včetně vąech obecných, speciálních, nahodilých nebo následných ąkod vyplývajících z uľívání anebo neschopnosti uľívat programu (včetně, ale nikoli jen, ztráty nebo zkreslení dat, nebo trvalých ąkod způsobených vám nebo třetím stranám, nebo selhání funkce programu v součinnosti s jinými programy), a to i v případě, ľe takový drľitel autorských práv nebo jiná strana byli upozorněni na moľnost takových ąkod. KONEC USTANOVENÍ A PODMÍNEK E.3. Jak uplatnit tato ustanovení na vaąe nové programy Pokud vyvinete nový program a chcete, aby byl veřejnosti co nejvíce k uľitku, můľete toho nejlépe dosáhnout tím, ľe jej prohlásíte za svobodný software, který můľe kdokoliv redistribuovat a měnit za zde uvedených podmínek. K tomu stačí připojit k programu následující údaje. Nejbezpečnějąí cestou je jejich připojení na začátek kaľdého zdrojového souboru, čímľ se nejúčinněji sdělí vyloučení záruky; a v kaľdý souboru by pak měla být přinejmenąím řádka s "copyrightem" a odkaz na místo, kde lze nalézt úplné údaje. řádka se jménem programu a nástinem toho, co dělá. Copyright (C) rok jméno autora Tento program je svobodný software; můľete jej ąířit a modifikovat podle ustanovení GNU General Public License, vydávané Free Software Foundation; a to buď verze 2 této licence anebo (podle vaąeho uváľení) kterékoli pozdějąí verze. Tento program je roząiřován v naději, ľe bude uľitečný, avąak BEZ JAKÉKOLI ZÁRUKY; neposkytují se ani odvozené záruky PRODEJNOSTI anebo VHODNOSTI PRO URČITÝ ÚČEL. Daląí podrobnosti hledejte ve GNU General Public License. Kopii GNU General Public License jste měli obdrľet spolu s tímto programem; pokud se tak nestalo, napiąte o ni Free Software Foundation, Inc., 51 Franklin Street, Fifth Floor, Boston, MA 02110-1301, USA. Připojte rovněľ informaci o tom, jak je moľné se s vámi spojit elektronickou a papírovou poątou. Pokud je program interaktivní, zařiďte, aby se při startu v interaktivním módu vypsalo hláąení podobné tomuto: Gnomovision verze 69, Copyright (C) rok jméno autora. Program Packal je absolutně bez záruky; podrobnosti se dozvíte zadáním `show w'. Toto je svobodný software a jeho ąíření za jistých podmínek je vítáno; podrobnosti získáte zadáním `show c'. Hypotetické povely `show w' a `show c' by měly zobrazit přísluąné pasáľe General Public License. Odpovídající povely ovąem nemusí být právě `show w' a `show c'; mohou to být třeba stisky tlačítka na myąi nebo poloľky v menu -- cokoliv, co se do vaąeho programu hodí. Pokud je to nutné, měli byste také přimět svého zaměstnavatele (jestliľe pracujete jako programátor) nebo představitele vaąí ąkoly, je-li někdo takový, k tomu, aby podepsal "zřeknutí se autorských práv". Zde je vzor; jména pozměňte: Jojotechna, a.s., se tímto zříká veąkerého zájmu o autorská práva k programu `Packal' (překladač s nakladačem) napsanému Jakubem Programátorem. Tomáą Ředitel - podpis, 1. dubna 1989 Tomáą Ředitel, více neľ prezident Tato General Public License neumoľňuje zahrnutí vaąeho programu do jiných neľ svobodných programů. Je-li váą program knihovnou podprogramů, můľete zváľit, zda je uľitečné umoľnit sestavování i vázaných aplikačních programů s vaąí knihovnou. V takovém případě pouľijte GNU Lesser General Public License namísto této licence.